Archiv rubriky ‘Budoucnost’

Luca Parmitano bude velet ISS

Belgičan Frank de Winne byl jediným evropským astronautem, který kdy velel dlouhodobé expedici na Mezinárodní vesmírné stanici. Zanedlouho se této cti dočká Němec Alexander Gerst a příští rok bude velitelem italský astronaut Luca Parmitano. Ten byl součástí výběru astronautů z roku 2009 a v roce 2013 strávil na ISS 166 dní, během kterých mu šlo dokonce o život, kdy jeho helmu během výstupu do volného prostoru začala plnit voda. V příštím roce se na stanici vrátí a společnost mu budou dělat Američan Andrew Morgan a Rus Alexander Skvorcov (viz náš článek). Tato trojice bude na stanici během expedic s pořadovými čísly 60 a 61, přičemž Parmitano bude v čele té druhé.

Čím zkoumat povrch Europy?

To, že americká agentura NASA připraví v nejbližších letech misi Europa Clipper je již téměř hotová věc. Sonda má již několik let politickou podporu a zajištěné financování. Ještě minulý týden se sice stále nevědělo, jaká raketa ji bude vynášet (a tedy ani to, jak dlouho bude trvat její přelet mezi Zemí a Jupiterem), ale to byly spíše kosmetické detaily, které by samotnou realizaci mise ohrozit neměly. Minulý týden navíc bylo rozhodnuto, že nosičem bude nová americká superraketa SLS. Je proto na místě začít psát i o misi, která by měla následovat po projektu Europa Clipper. Už samotný pracovní název projektu, který se již brzy začne formovat, prozradí vše – Europa lander.

Příští rok poletí Sojuz bez posádky

Zavedení nové generace lodí Sojuz, označované zkratkou MS rozhodně není poslední snahou ruských odborníků o postupné vylepšování technologií. Souběžně s přípravou nové generace lodí probíhaly několik let práce na přesunu pilotovaných misí na raketu Sojuz 2-1a. Díky tomu by Rusové mohli odstavit z provozu aktuálně používanou verzi Sojuz-FG, která používá ukrajinskou avioniku. Sojuz 2-1a má navíc výhodu v tom, že je vybaven modernějšími systémy. Než však Sojuz 2-1a vynese na oběžnou dráhu první kosmonauty, musí mít pozemní týmy naprostou jistotu, že jde o spolehlivou sestavu. Chystá se proto poměrně dlouhý harmonogram zkoušek a příprav.

Dva obytné moduly u Měsíce nebo jeden větší?

Orion s připojeným modulem Hab-1 se připojuje k základnímu modulu PPB.

Téměř na den přesně před rokem jsme na našem webu vydali článek, který přestavoval tehdejší návrhy obytných modulů pro obyvatelnou stanici, která má vyrůst u Měsíce. Jelikož jde o významný projekt, je potřeba věnovat dostatek času návrhové fázi, aby výsledný produkt byl co nejlepší. Za uplynulý rok tedy projekt obytných modulů na stanici Deep Space Gateway (nebo Lunar Outpost-Gateway, chcete-li) doznal několika změn a úprav, které na svém webu shrnul ruský odborník na kosmonautiku Anatoly Zak. Dnes Vás s těmito informacemi seznámíme v češtině.

Kudy poletí Psyche?

Vizualizace sondy Psyche zveřejněná v květnu 2017 - sonda dostala pětidílné solární panely.

V dalších letech se můžeme těšit na mnoho atraktivních misí, přičemž jednou z mimořádně atraktivních je americká Psyche, která by se měla vydat ke stejnojmennému asteroidu. Ten mezi ostatními objekty vyčnívá svým složením – jde o největší kovový asteroid, jaký známe a pravděpodobně se jedná o pozůstatek jádra dávné planetky. Vývoj sondy Psyche proto sledujeme zvlášť pečlivě. Dnes se podíváme na infografiku, která ukazuje, kudy tento robotický průzkumník poletí. Jelikož bude sonda vybavena iontovými motory, je v grafice krásně vidět, jak neuvěřitelně dlouhé zážehy tento typ pohonu vyžaduje.

Galileo prošlapal cestu misi Europa Clipper

Od prosince 1995 do září 2003 zkoumala sonda Galileo největší planetu Sluneční soustavy – Jupiter. Sonda vypuštěná raketoplánem Atlantis v roce 1989 je dnes již na první pohled pouhou kapitolou v dějinách kosmonautiky. Nicméně nenechme se zmást. Když zkombinujeme moderní přístupy se staršími daty, můžeme ze starých informací vyzkoumat spoustu nových drobností. Tentokrát se však mezi starými daty z doby výzkumu Jupiteru sondou Galileo našlo něco opravdu zajímavého! Sonda totiž při jednom z blízkých průletů nad měsícem Europa prolétla gejzírem vody z tohoto měsíce! V té době to však nikdo netušil. Jev, který teprve nedávno potvrdil svým pozorováním Hubbleův kosmický dalekohled, můžeme zpětně podrobně zkoumat.

Legendární motor RL10 bude žít dál

Kosmonautika samozřejmě stojí na inovacích a nových technologiích. Někdy je ale lepší vsadit na technologie ozkoušené a nesnažit se za každou cenu opět vynalézat kolo. Historie kosmických lodí Sojuz i stejnojmenných raket je fandům kosmonautiky dobře známá. Méně lidí však už ví, že i historií americké kosmonautiky se jedna technologie táhne jako nit. I ona prochází průběžnými úpravami, ale stále si zachovává své charakteristické rysy. Řeč je o motoru RL10, který se navíc rozhodně nechystá do starého železa. Právě naopak – v dalších letech bude použitý na horním stupni nové rakety Vulcan.

Začnou se ve vesmíru konečně využívat jaderné reaktory?

Od září 2017 do března 2018 proběhly intenzivní testy nového reaktoru pro vesmír Kilopower. Závěrečná série byla věnována provozním testům v letových podmínkách ve vakuové komoře. Vzhledem k obnovenému zájmu o Měsíc a Mars by se tentokrát mohly reaktory opravdu začít ve vesmíru využívat. Podívejme se na současnou situaci i reaktor podrobněji. V posledních letech se obnovil zájem o návrat člověka na Měsíc a lety na Mars. Znovu se uvažuje o letech automatů k velkým planetám a do vnějších oblastí Sluneční soustavy, případně až za její hranici. O letech k Marsu neuvažují jen státní instituce, ale také soukromníci. Energetické potřeby takových projektů v tomto případě nelze zajistit bez využití jaderných zdrojů založených buď na radionuklidových generátorech, nebo štěpných reaktorech. Podrobně jsou možnosti popsány v článku o jaderných zdrojích pro vesmírnou kolonizaci a v dřívějším článku o jaderných zdrojích.

Potvrzeno! Na Marsu bude létat dron

Vizualizace dronu (helikoptéry) na Marsu.

Jo! Na tuhle zprávu jsme čekali několik měsíců. Prakticky už skoro dva roky fanoušci kosmonautiky spekulují, zda NASA ke své misi Mars rover 2020 přidá vrtulový dron či nikoliv. Včera konečně přišla zpráva s definitivním rozhodnutím a opravdu máme důvod k radosti. NASA totiž dala projektu prvního létajícího zařízení na jiné planetě zelenou! Mars Helicopter je malé autonomní zařízení vybavené rotory, které by mělo spolu s vozítkem odstartovat k Marsu v červenci 2020. Jeho úkolem je ověřit technologie a možnosti těchto strojů, což by mohlo do budoucna otevřít dveře potenciálním větším průzkumníkům, kteří by létali v atmosféře Marsu, ačkoliv jsou těžší než „vzduch“.

SLS bude potřebovat další urychlovací motory

NASA nedávno vydala novou žádost o informace (RFI – Request For Information), podle které je jasné, kdy bude muset chystaná raketa Space Launch System (SLS) přejít na vylepšené urychlovací motory, které ji jednak osvobodí ze závislosti na hardwaru, který zbyl po raketoplánech, ale také umožní navýšit její nosnost. Podle zveřejněného dokumentu k tomu musí dojít nejpozději při jejím devátém letu. Důvodem je především omezený počet existujících exemplářů, které zbyly z éry raketoplánů. NASA si proto chce obstarat dalších šest sad urychlovacích bloků ještě předtím, než vyčerpá své skladové zásoby.