Archiv rubriky ‘Budoucnost’

Kdo poletí na ISS v roce 2017?

O tom, že v roce 2017 vyrazí na ISS italský astronaut Paolo Nespoli, jsme na našem blogu již psali. NASA společně s dalšími partnery, kteří se podílejí na provozu mezinárodní vesmírné stanice před pár hodinami oznámili kompletní složení dlouhodobých expedic s pořadovými čísly 51 a 52, které budou probíhat v první polovině roku 2017. Kromě zkušených astronautů jako jsou třeba Peggy Whitson, nebo Fjodor Jurčichin poletí na ISS i dva američtí nováčci – Mark Vande Hei a Jack Fisher (na obrázku), ale kosmickou premiéru si odbudou i francouzský astronaut Thomas Pesquet a ruský kosmonaut Nikolaj Tichonov.

Malá, ale šikovná rampa

Ne všechny rakety jsou ohromné a tomu odpovídá i zázemí, které potřebují. Pro malé rakety – třeba i suborbitální, teď svítá nová naděje – na Kennedyho vesmírném středisku vzniká projekt rampy 39C, která bude určená pro různé typy malých raket. její hlavní výhodou bude flexibilita, díky které bude moci obsloužit různé typy nosičů – ať už půjde o ty, které potřebují pohyblivou startovní plošinu, nebo o rakety, které startují z téměř čisté rampy. V tomto článku Vám přinášíme video s animací, která ukazuje, jak by to již brzy mohlo na Kennedyho středisku vypadat.

Nemáme peníze, zůstáváme v Sojuzech, zní z NASA

Sojuz TMA-16M, jak jej během přibližování vyfotil Terry Virts.

Americká kosmická agentura je v nezáviděníhodné pozici. Zákonodárci před několika týdny neschválili rozpočet pro NASA v požadované výši a nejvíce se škrtalo v položkách určených pro soukromé firmy SpaceX a Boeing, které mají za pár let ve svých lodích Crew Dragon a CST-100 vozit americké astronauty na ISS. Kosmická agentura opakovaně upozorňovala, že se sníženým objemem financí nebude možné dostát předem daným termínům, ale nikdo to evidentně neřešil. NASA proto musela vzít řešení problému do vlastních rukou a nakoupila dalších šest míst v ruských lodích Sojuz.

Superpřesné měření pro hledání gravitačních vln

O některých kosmických sondách se píší články skoro samy a lidé velmi snadno pochopí účel té které družice či vozítka. Stačí říct, že Curiosity pátrá na Marsu po důkazech, zda tu dříve byly podmínky vhodné pro život, nebo že sonda Rosetta prozkoumává kometu 67P, aby zjistila, jak vypadal nepřetvořený materiál z doby, kdy se tvořila Sluneční soustava, a čtenář má jasno. Jenže co když nás čeká sonda, která má pomoci prozkoumat gravitační vlny? To jde o poznání složitěji, ale i přesto se o to v dnešním článku pokusíme.

Třetí kosmická cesta Paolo Nespoliho

Pokud se nic nepokazí, usedne italský astronaut v květnu 2017 do sedadla lodi Sojuz, která jej dopraví na pětiměsíční pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici. Tady bude členem 52. a 53. expedice. Půjde o třetí dlouhodobou misi, která spadá do barterové dohody mezi NASA a italskou kosmickou agenturou ASI, která dostala na ISS Také Lucu Parmitana a Samanthu Cristoforetti. Nespoli byl v kosmu již dvakrát. Poprvé se sice jednalo jen o krátkodobou cestu, když v roce 2007 letěl na misi STS-120, která dovezla na stanici modul Node-2.

Blíží se éra likvidace kosmického odpadu

O tom, že jsou vysloužilé a neovladatelné družice velkou hrozbou není potřeba dlouze rozvádět. Stačí aby se na oběžné dráze jeden „zombie satelit“ srazil s jinou neovladatelnou družicí, nebo s ještě aktivním strojem a rázem vznikne ohromné množství nebezpečných úlomků. Stačí si vzpomenout, jak dopadla kolize satelitu Iridium 33 a vysloužilé sovětské družice Kosmos 2251 z roku 2009. Už za tři roky bychom se měli dočkat prvního pokusu o likvidaci kosmického odpadu. Evropský projekt Clean Space One otestuje své možnosti na cubesatu SwissCube-1, jehož jedna strana měří pouhých deset centimetrů. Naváděcí systém tedy nečeká nic snadného.

Armáda posadí družici na Minotaura

V roce 2017, konkrétně v jeho druhém čtvrtletí, by se měl mys Canaderal dočkat premiéry – poprvé by odsud měla odstartovat raketa Minotaur IV, která zatím startovala jen z Vandenbergovy základny v Kalifornii a nebo z aljašského kosmodromu Kodiak. Start bude zajímavý i proto, že půjde o modernizovanou verzi nosiče a třetím prvkem, který zvýší zájem o start bude fakt, že pod aerodynamickým krytem rakety bude umístěna armádní družice.

Dobrodružství jménem ExoMars

Evropská kosmická agentura se chystá na další výrazný krok ve zkoumání Sluneční soustavy. Ve spolupráci s ruskou státní agenturou připravují Evropané společnou misi ExoMars, jejíž první díl odstartuje už na začátku roku 2016. V rámci podprojektu označovaného jako ExoMars 2016 zamíří k Rudé planetě družice Trace Gas orbiter (TGO), která s sebou ponese testovací přistávací pouzdro Schiaparelli. Zatímco družice zůstane na oběžné dráze, pouzdro vyzkouší průchod atmosférou. Právě to se bude hodit ve druhé části označované jako ExoMars 2018. V jejím rámci zamíří k Marsu rover, který bude poprvé v historii zkoumat Mars skutečně do hloubky. Vozítko Curiosity vrtá do hloubky sotva deseti centimetrů a přesto dokázalo posunout naše znalosti o Marsu. Evropský rover má ale vrtat až do dvou metrů!

NASA vyvíjí marsovské letadlo

Prandtl-m - kluzák pro Mars zdroj: nasa.gov

NASA a nejen ona už dlouhou dobu sní o marsovském ultralehkém letadle jako součásti některé z misí včetně budoucích pilotovaných nebo přímo samostatné mise. A nelze se tomu divit. Letadlo na Marsu by dokázalo vyplnit mezeru mezi daty získanými družicemi na oběžné dráze a rovery na povrchu. Dokázalo by nafotit zajímavá místa na povrchu v nevídaném rozlišení a přitom by se mohlo vydat i do míst, která jsou roverům nedostupná ať už kvůli přílišnému převýšení nebo skaliskům či hlubokým dunám, kde by mohly zapadnout. Data se mohou využít pro vytipování atraktivních lokalit pro budoucí výpravy nebo pokud by letadlo bylo součástí mise s roverem, tak by operátoři mohli daleko lépe plánovat trasu vozítka.

Rosetta si dá devět měsíců přesčas

Asi žádný zaměstnanec nemá radost, když musí zůstat v práci déle. Pro kosmické sondy se už ale naštěstí stalo tradicí, že se základní mise většinou dočká pokračování. Ostatně stačí se podívat třeba na vozítko Opportunity, nebo sondu Cassini, u kterých byla služba prodlužována hned několikrát. V pionýrských dobách kosmonautiky byli pozemní operátoři rádi, když jejich sonda zvládla fungovat alespoň po základní dobu. Dnes, kdy je technika na vyšší úrovni naopak bývá základní mise prodlužována. Včera tahle pozitivní zpráva přišla i od týmu, který se stará o sondu Rosetta.