Archiv rubriky ‘Budoucnost’

Motor BE-4 nabírá dech

Měl by to být jeden z hlavních hráčů na poli nastupující generace raketových motorů pro komerční starty – řeč je o motoru BE-4, který postupně prochází stále důkladnějšími zkouškami. V minulých dnech proběhl další test, který nový motor opět o kousek přiblížil k ostrému nasazení na připravované raketě New Glenn. Firma Blue Origin, která za jeho vývojem stojí má momentálně dobře nakročeno k suborbitálním turistickým skokům se zařízením New Shepard, ale touží po větším stroji, který by jim umožnil stát se důležitým hráčem pro vynášení komerčních družic. Právě tím strojem má být New Glenn.

Letový profil prvního Orionu

Dodávku energie zajistí Orionu čtyři solární panely s 15 000 solárními buňkami.

O misi EM-1 (Exploration Mission-1) píšeme na našem webu poměrně často. Není se co divit – půjde o první let nové americké rakety SLS (Space Launch System) a kosmická loď Orion se dočká skutečně důkladné zkoušky. Poletí totiž až k Měsíci! Ale popis dráhy, po které tato loď poletí může být místy složitější na představení. Čínské přísloví říká, že obrázek vydá za tisíc slov. Dnes bychom mohli parafrázovat, že video vydá za tisíc obrázků, takže máme radost, že NASA zveřejnila animaci průběhu mise EM-1, ve kterém je přehledně vidět, kudy Orion poletí a jaká bude jeho dráha.

Ruský Federální kosmický program v roce 2018

V rámci Federálního kosmického programu Ruské federace by se v letošním roce mohlo uskutečnit až dvanáct kosmických startů. Toto číslo nezahrnuje všechny ruské kosmické mise, ale pouze ty, které jsou financovány ze státního rozpočtu skrze Státní korporaci pro kosmické aktivity „Roskosmos“. Dnešní článek, stejně jako předchozí, se tedy netýká vojenských satelitů, družic globálního navigačního systému GLONASS či komerčních kosmických startů, ať pro zahraniční zákazníky či ruské, jakým je třeba komunikační operátor Gazprom Space Systems.

Cesta k Exploration Mission-1 (ohlédnutí za 4. čtvrtletím 2017 a výhled na roky 2018 a 2019)

V našem minulém souhrnu prací provedených v rámci přípravy na nepilotovaný let Orionu na vysokou oběžnou dráhu Měsíce a zpět byl popsán harmonogram vedoucí k datu startovní připravenosti nejdříve 15. prosince 2019. I s čtvrtletním odstupem od minulého článku pracují týmy NASA, kontraktorů a mezinárodních partnerů podle tohoto plánu. Programoví manažeři však upozorňují na potenciál dalších problémů, které mohou vzniknout, protože práce na mnoha systémech se dělají poprvé. Otevřeně přiznávají, že se zohledněním známých i dosud neznámých rizik start pravděpodobně sklouzne ještě o půl roku. Podnikají kroky ke snížení rizik a k ochraně data startu v prosinci 2019, zároveň však říkají, že pozornost by neměla být zaměřena na toto datum jako na pevně dané, ale spíše na kvalitu a množství dosud vykonané práce.

Sea Launch se vrátí za dva roky

Nový vlastník plovoucího kosmodromu Sea Launch, společnost S7 Group, představila časový plán návratu ukrajinsko-ruských raket Zenit do služby. Obnovená premiéra by měla přijít nejdříve v prosinci roku 2019, ale pak se dá očekávat velmi slušné tempo – do konce roku 2022 by mělo z mořské odpalovací plošiny odstartovat celkem 12 raket. Představená časová osa s přesností na měsíce je důležitým krokem na cestě k obnovení provozu, ale zatím chybí výčet nákladů, které by měly rakety Zenit vynášet.

DSG nás má naučit žít ve vesmíru, říká Michal Václavík

Stanice DSG může otevřít dveře pro pilotovaný let k Marsu.

Kosmické stanice mají mnoho úkolů, nad kterými však bezkonkurenčně ční věda. Stejně jako je ISS unikátní vědeckou laboratoří, která umožňuje provádět výzkumy z mnoha oborů z prostředí, které se nedá napodobit nikde na Zemi, bude i její nástupce zaměřený na vědecký výzkum. Stanice Deep Space Gateway má začít vyrůstat ve dvacátých letech v tzv. cislunárním prostoru. Jaké experimenty se tam budou řešit, co nás má tato stanice naučit, nebo co je potřeba vyřešit předtím, než se začnou pro stanici navrhovat experimenty? Na tohle všechno i na mnoho dalších otázek jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který je členem skupiny, která řeší, co se bude dít na DSG a jak bude vypadat.

WFIRST se představuje

Umělecká představa teleskopu WFIRST

O projektu infračerveného teleskopu WFIRST jsme na našem webu psali již několikrát, ale zatím nikdy jsme neměli k dispozici kvalitní vizualizace ve vysokém rozlišení. NASA to nyní napravila, když vydala zhruba pětiminutové video ve 4K rozlišení, ve kterém můžeme nejen vidět, jak má teleskop vypadat, ale navíc se dočkáme i informací o tom, k čemu bude sloužit. Animátoři si dali na zobrazení jednotlivých aspektů opravdu záležet a i když je video v angličtině, nemělo by dělat problém ani divákům, kteří jsou méně jazykově zdatní.

Falcon 9 pomůže korejské vědě

Nejdříve v roce 2020 by mohla raketa Falcon 9 vynést první jihokorejskou družici určenou k výzkumu Měsíce. Projekt označovaný zkratkou KPLO (Korea Pathfinder Lunar Orbiter) počítá s tím, že by se sonda po vynesení do vesmíru usadila na oběžné dráze kolem Měsíce ve výšce zhruba 100 kilometrů. Sonda o hmotnosti 550 kilogramů by měla fungovat po dobu jednoho roku, energii jí zajistí dvojice solárních panelů a o pohon se postarají 4 trysky na jednosložkové palivo s tahem 30 N a čtyři trysky s tahem 5 N.

Vzorky z komety nebo průzkum Titanu

Nové výzvě v rámci programu New Frontiers jsme se na našem webu již věnovali – jednak v prosinci, když byla vyhlášena, tak i v květnu, kdy byl příjem návrhů ukončen. Celkem agentura dostala dvanáct návrhů, které usilovaly o postup do finále. Několik měsíců pak odborníci všechny návrhy studovali a vyhodnocovali a včera večer našeho času mohli vyhlásit dva finálové projekty, které se dostaly do finále a které tak mohou bojovat o realizaci, která obnáší start v polovině dvacátých let. Oba projekty jsou velmi zajímavé, protože se bude rozhodovat mezi sondou, která na Zemi dopraví vzorky komety, nebo originální sondou, která prozkoumá největší saturnův měsíc Titan.

O krok blíže k Nauce

Ilustrace robotického manipulátoru ERA připojeného k ruskému modulu Nauka. Na konci paže můžeme vidět kosmonauta, který pomocí speciálního rozhraní celou paži ovládá.

Modul Nauka se urychlí – opravdu nejde o chybu. Tolikrát odkládaný projekt má totiž reálnou šanci, že se dočká startu dříve, než se čekalo. 11. prosince totiž státní komise zhodnotila stav probíhajících prací, které je potřeba udělat před startem modulu a formálně schválila celý časový harmonogram předletových příprav. Zlatým hřebem by měl být start z kosmodromu Bajkonur, který je momentálně plánován na 20. prosince roku 2018. To je velmi dobrá zpráva, protože ještě na konci října se uvažovalo až o březnu 2019. Druhého listopadu se ředitel RKK Eněrgija Vladimir Solncev sešel s Igorem Komarovem, který je v čele agentury Roskosmos a který trval na startu Nauky před koncem roku 2018. Aby bylo možné tomuto časovému rámci vyhovět, připravila RKK Eněrgija novou časovou osu, kterou schválilo její vedení už 3. listopadu! Tento návrh už počítá se startem modulu 20. prosince 2018 a s připojením ke stanici 29. prosince.