Archiv rubriky ‘Budoucnost’

Seismometr pro Mars prošel zkouškami

Přístroj SEIS má být zlatým hřebem americké mise InSight, která si klade za cíl průzkum vnitřních vrstev planety Mars. Tento přístroj ale na konci roku 2015 postihly vážné konstrukční problémy, které nakonec způsobily dvouletý odklad startu celé mise. Nyní se zdá, že se konečně celá situace vrací do normálních kolejí. Přístroj byl přepracován především v oblasti uložení senzorů a minulý týden prošel důkladným testováním. Roste tak pravděpodobnost, že by se start v roce 2018 mohl opravdu uskutečnit. Vědci se už nemohou dočkat nového, unikátní pohledu na Mars.

NASA zaplní volná místa v Sojuzech

Rusko se před několika měsíci rozhodlo, že dokud nebude na ISS přítomný laboratorní modul Nauka, sníží dočasně počet svých kosmonautů ze tří na dva. Tím pádem z každé druhé lodi Sojuz vypadl jeden Rus, takže se začalo spekulovat, zda po volném místě sáhnou zahraniční partneři, nebo zda jej zaplní náklad. Splnila se nakonec varianta číslo 1 – nejbližší Sojuz MS-04 to ještě neovlivní, ale změny se dotknou Sojuzů MS-06 a MS-08. Do „šestky“, která odstartuje letos v září, usedne Joe Acabá, „osmičku“ (start v březnu 2018) by pak měla doplnit Shannon Walker.

Nová generace atomových hodin

Minulý měsíc přinesl velký pokrok v rámci přípravy prvního exempláře nové generace atomových hodin. zařízení Deep Space Atomic Clock bylo připojeno k družici Orbital Test Bed (OTB-1), na jejíž palubě se vydá na oběžnou dráhu. Ke startu by mělo dojít na konci letošního roku a nosičem má být Falcon Heavy od SpaceX – nejedná se přitom o jeho premiéru, ale až o druhou misi. Atomové hodiny postavila kalifornská Jet Propulsion Laboratory a 17. února se citlivý hardware spojil se satelitem v montážní hale společnosti Surrey Satellite Technology v coloradském městě Englewood.

IceSat 2 s neskutečnou přesností prozkoumá ledovce

V březnu dosahuje ledová pokrývka arktických moří největší rozlohy, ale letos je ledu méně, než je obvyklé. „Schází“ plocha, která je srovnatelná s rozlohou Texasu a Nového Mexika, nebo pro Evropany Francie a Německa dohromady. V tomto případě hrají při výzkumu velkou roli satelity, které odhalují, jak velké plochy oceánské hladiny pokrývá led. V tomto směru nás již brzy čeká velká změna – vědci se už teď těší na nasazení družice Ice, Cloud and land Elevation Satellite-2, což se zkracuje na ICESat-2. Ta by měla pomáhat měřit mořské ledovce i ve třetím rozměru.

Nauka se opět odkládá – tentokrát o celý rok

Start ruského laboratorního modulu Nauka už zažil tolik odkladů, posunů a dějových zvratů, že by to strčilo do kapsy i leckterou jihoamerickou telenovelu. Ještě před několika měsíci se zdálo, že by několik let očekávaný modul mohl odstartovat v prosinci letošního roku. V dalších týdnech se objevovaly informace o tom, že se na léto odloží doprava modulu na kosmodrom původně plánovaná na březen. Tím pádem by start měl sklouznout z prosince 2017 na rok 2018. Byla to v podstatě oficiální informace a čekalo se, až to Rusové potvrdí oficiální cestou.

Ukrajinský Cyklon odstartuje z Kanady

Rakety Cyklon patří mezi poměrně málo známé nosiče. Technicky patří do rodiny R-36 a zatím poslední verzí byl Cyklon-3, který létal z kosmodromu Pleseck mezi roky 1977 a 2009. Nyní ale přichází nová verze označovaná jako Cyklon-4M, která cílí na komerční trh. Kanadská společnost Maritime Launch Services (MLS) před pár dny oznámila, že v kanadské provincii Nové Skotsko vybuduje odpalovací rampu pro ukrajinské rakety Cyklon-4M. Cíl není skromný – stát se členem mezinárodního trhu nosných raket se zaměřením na středně těžké náklady mířící na nízkou oběžnou dráhu.

Europa Clipper – oficiální název nové mise

Vizualizace sondy Europa Clipper

Nejdříve se o ní hovořilo jako o misi, která prozkoumá jupiterův ledový měsíc Europa. Pak se tento projekt pracovně nazýval Europa Clipper, protože jeho letový profil připomínal starší návrh s tímto názvem. Před pár týdny se na internetu začala stále častěji objevovat zkratka EMFM (Europa Multi-Flyby Mission) a nyní se tato mise dočkala oficiálního pojmenování. NASA se vrátila k zažitému názvu Europa Clipper. Slovo clipper (v češtině klipr) odkazuje na velmi rychlé plachetnice z devatenáctého století, které brázdily všechny světové oceány a vynikaly nejen rychlostí, ale i grácií.

Mars, Měsíc i Europa – NASA jen krůček od nového rozpočtu

Bez peněz do hospody nelez, říká známé české rčení. A bez větších problémů jej můžeme aplikovat i na kosmonautiku: „Bez peněz do vesmíru nelez“. Lety do vesmíru jsou drahé a kosmické agentury mohou mít libovolně smělé plány, ale pokud nejsou podpořeny financemi, zůstanou tyto plány jen ve formě vizí. Nejinak je tomu u americké agentury NASA, ale každý rok čeká na schvalování nového rozpočtu. Tentokrát se poprvé po šesti letech stalo, že obě komory Kongresu bez problémů schválily rozpočet kosmické agentury a daly jí i několik nových mandátů.

Sklouzne Falcon Heavy až na listopad?

Začíná se zdát, že Falcon Heavy někdo začaroval nějakou hodně ošklivou kletbou, která způsobuje, že se jeho start neustále odkládá. Když už si fanoušci kosmonautiky začali zvykat na to, že k prvnímu startu dojde letos v létě, přišla nová zpráva. Falcon Heavy podle ní možná odstartuje až v posledním čtvrtletí letošního roku. Na vině tentokrát nejsou problémy s raketou, ale se startovní rampou. Celému tématu se již předevčírem věnoval český portál elonx.cz.

Telekomunikační gigant a rostoucí firma spojili síly

Jsou to bez přehánění dva světy – na jedné straně Intelsat, společnost, která má ve světě poskytovatelů satelitních telekomunikačních služeb opravdu velké jméno a One Web – relativně malá,ale prudce se rozvíjející firma snažící se o rozvoj přenosu internetu přes družice, která zatím nemá ani jeden satelit. Nyní se jejich cesty potkaly. V úterý 28. února obě společnosti oznámily předběžný záměr na sloučení. Pro Intelsat je to zajímavá možnost – ke své flotile telekomunikačních družic na geostacionární dráze by v budoucnu mohla firma přidat až 900 satelitů, které by z nízké oběžné dráhy zajišťovaly globální pokrytí planety internetem.