Archiv rubriky ‘Budoucnost’

Evropský vědecký JUICE (1) Tepelné zkoušky dvojčete

Sonda Juice se vydá zkoumat Jupiter a jeho měsíce

Evropská kosmická agentura řadí v posledních letech své vědecké projekty do tří kategorií – S (malé), M (střední) a L (velké). Největší pozornost pochopitelně přitahují projekty ze třetí kategorie, které můžeme označit za vlajkové lodě výzkumu. Jsou největší, nejdražší, mají nejsmělejší cíle a nesou špičkovou techniku. Zatím nebyl v novém programu Cosmic Vision vypuštěn žádný kosmický průzkumník, ale to neznamená, že se nic neděje. Právě naopak – první exempláře kategorií S (Cheops) a M (Solar Orbiter) se pomalu chystají na start a pozadu nezůstává ani první zástupce kategorie L.

Rusové chtějí oprášit starý projekt znovupoužitelnosti

Kdo by neznal legendární raketu Eněrgija. Do vesmíru sice letěla jen dvakrát, ale plány původně počítaly s jejím dalším vývojem. Kromě pekelně výkonné varianty Vulkán jsme se měli dočkat i dalších zajímavostí. Souběžně s tradičními urychlovacími bloky probíhal i vývoje jejich pokročilé verze. Bloky označované jako Bajkal navíc měly být znovupoužitelné. Po konci provozu raket Eněrgija se objevily plány na využití systému Bajkal na raketách Angara. Nejnovější informace hovoří o možnosti stavby úplně nové rakety, kde by Bajkal nefiguroval jako urychlovací stupeň, ale rovnou jako hlavní pohonná jednotka.

Mise, která prozkoumá hranici Sluneční soustavy

Agentura NASA oznámila realizaci dalšího projektu z programu STP (Solar Terrestrial Probes). V roce 2024 by měla odstartovat sonda, jejímž úkolem bude zachytit, analyzovat a zmapovat částice, které k Zemi proudí z mezihvězdného prostoru. Sonda označovaná zkratkou IMAP (Interstellar Mapping and Acceleration Probe) pomůže vědcům pochopit, jaké procesy se odehrávají na okraji heliosféry, jakési magnetické bubliny, která obklopuje a chrání Sluneční soustavu. Tato oblast se nachází v místě, kde stálý proud částic ze Slunce, tedy sluneční vítr, koliduje s materiálem, který pochází z mezihvězdného prostoru. Tyto kolize limitují množství škodlivého kosmického záření, které vstupuje do heliosféry. IMAP má za úkol zachytit a prozkoumat částice, které přesto pronikly až k Zemi.

Implementace plánu dalších letů SLS Block 1

Před měsícem jsme v článku SLS Block 1: Pilotovaný oblet Měsíce i sonda k Europě informovali o plánu uskutečnit obě mise ze současné mobilní vypouštěcí plošiny pomocí raket SLS verze Block 1. Zatímco duben se nesl ve znamení formulace záměru, dne 18. května bylo vydáno rozhodnutí oba starty v této konfiguraci raket zajistit. Cílovým termínem pro první z obou startů je polovina roku 2022. Konkrétní mise pro tento start bude určena později na základě rizika a připravenosti projektu Europa Clipper.

Luca Parmitano bude velet ISS

Belgičan Frank de Winne byl jediným evropským astronautem, který kdy velel dlouhodobé expedici na Mezinárodní vesmírné stanici. Zanedlouho se této cti dočká Němec Alexander Gerst a příští rok bude velitelem italský astronaut Luca Parmitano. Ten byl součástí výběru astronautů z roku 2009 a v roce 2013 strávil na ISS 166 dní, během kterých mu šlo dokonce o život, kdy jeho helmu během výstupu do volného prostoru začala plnit voda. V příštím roce se na stanici vrátí a společnost mu budou dělat Američan Andrew Morgan a Rus Alexander Skvorcov (viz náš článek). Tato trojice bude na stanici během expedic s pořadovými čísly 60 a 61, přičemž Parmitano bude v čele té druhé.

Čím zkoumat povrch Europy?

To, že americká agentura NASA připraví v nejbližších letech misi Europa Clipper je již téměř hotová věc. Sonda má již několik let politickou podporu a zajištěné financování. Ještě minulý týden se sice stále nevědělo, jaká raketa ji bude vynášet (a tedy ani to, jak dlouho bude trvat její přelet mezi Zemí a Jupiterem), ale to byly spíše kosmetické detaily, které by samotnou realizaci mise ohrozit neměly. Minulý týden navíc bylo rozhodnuto, že nosičem bude nová americká superraketa SLS. Je proto na místě začít psát i o misi, která by měla následovat po projektu Europa Clipper. Už samotný pracovní název projektu, který se již brzy začne formovat, prozradí vše – Europa lander.

Příští rok poletí Sojuz bez posádky

Zavedení nové generace lodí Sojuz, označované zkratkou MS rozhodně není poslední snahou ruských odborníků o postupné vylepšování technologií. Souběžně s přípravou nové generace lodí probíhaly několik let práce na přesunu pilotovaných misí na raketu Sojuz 2-1a. Díky tomu by Rusové mohli odstavit z provozu aktuálně používanou verzi Sojuz-FG, která používá ukrajinskou avioniku. Sojuz 2-1a má navíc výhodu v tom, že je vybaven modernějšími systémy. Než však Sojuz 2-1a vynese na oběžnou dráhu první kosmonauty, musí mít pozemní týmy naprostou jistotu, že jde o spolehlivou sestavu. Chystá se proto poměrně dlouhý harmonogram zkoušek a příprav.

Dva obytné moduly u Měsíce nebo jeden větší?

Orion s připojeným modulem Hab-1 se připojuje k základnímu modulu PPB.

Téměř na den přesně před rokem jsme na našem webu vydali článek, který přestavoval tehdejší návrhy obytných modulů pro obyvatelnou stanici, která má vyrůst u Měsíce. Jelikož jde o významný projekt, je potřeba věnovat dostatek času návrhové fázi, aby výsledný produkt byl co nejlepší. Za uplynulý rok tedy projekt obytných modulů na stanici Deep Space Gateway (nebo Lunar Outpost-Gateway, chcete-li) doznal několika změn a úprav, které na svém webu shrnul ruský odborník na kosmonautiku Anatoly Zak. Dnes Vás s těmito informacemi seznámíme v češtině.

Kudy poletí Psyche?

Vizualizace sondy Psyche zveřejněná v květnu 2017 - sonda dostala pětidílné solární panely.

V dalších letech se můžeme těšit na mnoho atraktivních misí, přičemž jednou z mimořádně atraktivních je americká Psyche, která by se měla vydat ke stejnojmennému asteroidu. Ten mezi ostatními objekty vyčnívá svým složením – jde o největší kovový asteroid, jaký známe a pravděpodobně se jedná o pozůstatek jádra dávné planetky. Vývoj sondy Psyche proto sledujeme zvlášť pečlivě. Dnes se podíváme na infografiku, která ukazuje, kudy tento robotický průzkumník poletí. Jelikož bude sonda vybavena iontovými motory, je v grafice krásně vidět, jak neuvěřitelně dlouhé zážehy tento typ pohonu vyžaduje.

Galileo prošlapal cestu misi Europa Clipper

Od prosince 1995 do září 2003 zkoumala sonda Galileo největší planetu Sluneční soustavy – Jupiter. Sonda vypuštěná raketoplánem Atlantis v roce 1989 je dnes již na první pohled pouhou kapitolou v dějinách kosmonautiky. Nicméně nenechme se zmást. Když zkombinujeme moderní přístupy se staršími daty, můžeme ze starých informací vyzkoumat spoustu nových drobností. Tentokrát se však mezi starými daty z doby výzkumu Jupiteru sondou Galileo našlo něco opravdu zajímavého! Sonda totiž při jednom z blízkých průletů nad měsícem Europa prolétla gejzírem vody z tohoto měsíce! V té době to však nikdo netušil. Jev, který teprve nedávno potvrdil svým pozorováním Hubbleův kosmický dalekohled, můžeme zpětně podrobně zkoumat.