Zástupci agentury NASA a Kosmického střediska Muhammada bin Rašída (MBRSC) v neděli 7. ledna veřejně oznámili rozhodnutí Spojených arabských emirátů poskytnout přechodovou komoru pro chystanou stanici Gateway, která bude kroužit okolo Měsíce. Tato kosmická stanice umožní realizovat mise zaměřené na dlouhodobý průzkum Měsíce pod křídly programu Artemis.
V rámci projektu NIAC se americká kosmická agentura NASA snaží podporovat projekty, které jsou často smělé tak, že se s jejich praktickým uplatněním nedá počítat ani ve střednědobém horizontu. Přesto (nebo možná právě proto) jsou tyto projekty mimořádně lákavé. Pokud bychom totiž v současné skutečné kosmonautice hledali něco, co má nejblíže ke sci-fi, pak by to byl s velkou pravděpodobností program NIAC. U většiny z podpořených návrhů není moc pravděpodobné, že bychom se dočkali jejich praktického uplatnění, ale i tak je zajímavé sledovat, o čem inženýři sní. A každý velký projekt jednou začal jako sen, který pak čekala dlouhá cesta. V rámci nepravidelného seriálu „NIAC – Sny o budoucnosti“ Vás budeme na našem webu seznamovat s projekty, které se dočkaly podpory v rámci tohoto programu.
Poté, co jsme si předevčírem představili nejočekávanější události roku 2024 v nepilotované kosmonautice, přichází čas na článek, který se zaměří na nejočekávanější momenty kosmonautiky pilotované. A i když nákladní kosmické lodě ve svých útrobách nevozí žádné astronauty, bude tato kategorie zařazena do tohoto článku. Nákladní lodě totiž vozí zásoby na kosmické stanice, kde je využívají právě kosmonauti. Kromě dění na ISS lehce nevynecháme ani témata, která se týkají komerčních letů na oběžnou dráhu. Zapomínat nesmíme ani na Indii, která sice v roce 2024 ještě člověka na oběžnou dráhu nedostane, ale připravuje letové testy, které do tohoto výpisu zcela jednoznačně patří.
Rubrika Aktuální dění, Budoucnost 
Štítky: Alexander Grebjonkin, Alexandr Gorbunov, Alexej Ovčinin, Alper Gezeravcı, Anna Menon, Artemis, Artemis II, AX-3, AX-4, Axiom Space, Barry Wilmore, Boe CFT, Christina Koch, Čína, Crew Dragon, Crew-8, Crew-9, Cygnus, Donald Petit, Dream Chaser, EVA, Falcon 9, Gaganyaan, HTV-X, Indie, ISS, Ivan Vagner, Jared Isaacman, Jeanette Epps, Jeremy Hansen, Kimija Jui, Marcus Wandt, Marina Vasilevskaja, Matthew Dominick, Michael Barratt, Michael López-Alegría, Oleg Novickij, Orion, Polaris Dawn, Reid Wiseman, Sarah Gillis, Scott “Kidd” Poteet, Shenzhou, Sierra Space, SLS, Sojuz, Sojuz MS-25, Sojuz MS-26, Starliner, Sunita Williams, Tianzhou, Tracy Caldwell-Dyson, Victor Glover, Walter Villadei, Zena Cardman 
Přelom roků je na našem webu již tradičně ve znamení rekapitulace událostí končícího roku a výhledu na to, co slibuje rok nastupující. Vloni jsme tuto tradici lehce aktualizovali. Jelikož se toho děje stále více, rozdělili jsme tedy oba články na pilotovanou a bezpilotní kategorii. Tento článek je tedy prvním ze zmíněných čtyř. Zaměříme se na to, co by nás mohlo v roce 2024 čekat na poli nepilotované kosmonautiky. V pátek 29. prosince přijde článek zaměřený na výhled pilotované kosmonautiky na rok 2024. První den Nového roku Vám přinese rekapitulaci nepilotované kosmonautiky v roce 2023 a 2. ledna vyjde na našem webu článek, který zrekapituluje rok 2023 v pilotované kosmonautice.
Rubrika Budoucnost Štítky: Ariane 6, Arianespace, Astra Space, Aurora, BepiColombo, Bion-M2, Blue Ghost, Blue Origin, Ceres-1, Chang'e 6, CLPS, CSG-3, Darwin 2, Deep Blue Aerospace, Delta IV Heavy, Dlouhý pochod-5, Dlouhý pochod-5B, EarthCARE, Equatorial Space Systems, Eris (raketa), EscaPADE, Europa, Europa Clipper, Falcon 9, Falcon Heavy, Galileo, Gilmour Space Technologies, Gravity-1, GRB Beta, Griffin, Hanbit-Nano, Hera, IM-1, IM-2, JUICE, Juno, Jupiter, Lucy, Mars, Merkur, Měsíc, MMX, NASA, Nebula 1, Neutron, New Glenn, Nova-C, Orienspace, OSAM-2, Pallas-1, Parker Solar Probe, PREFIRE, Proba-3, PSLV, Queqiao-2, Reaction technologies, RFA (Rocket Factory Augsburg AG), RFA ONE, Rocket 4, Rocket Pi, RocketLab, SaxaVord, Sentinel 1C, Sentinel-1D, Shukrayaan-1, Skyrora, Skyrora XL, SLIM, Space Pioneer, Tianlong 3, Venus Life Finder, Venuše, VIPER, Volans, Xuntian 
Před několika roky dala NASA najevo, že hledá mezinárodní partnerství pro vývoj dlouhodobých lunárních povrchových aktiv, využitelných astronauty při průzkumu Měsíce v rámci programu Artemis. Spřízněné kosmické agentury proto začaly rozpracovávat své vlastní návrhy v očekávání, že investice do jejich projektů by mohly umožnit přiřadit jejich astronauta do některé z posádek lunárních landerů. Nyní Spojené státy učinily vstřícný krok. Viceprezidentka USA Kamala Harris oznámila 20. prosince na zasedání Národní vesmírné rady (kterého se zúčastnili zástupci všech 33 signatářských zemí Dohod Artemis), že USA mají v úmyslu do konce desetiletí přistát na povrchu Měsíce s mezinárodní posádkou za účasti zahraničního astronauta. Neupřesnila, jakou zemi by astronaut reprezentoval. Oznámení by tak mohlo podnítit soutěž mezi mezinárodními partnery programu Artemis o to, kdo nejvíce přispěje do povrchových aktiv a na oplátku získá první mezinárodní místo v lunárním landeru.
Rubrika Budoucnost Štítky: Argonaut, Artemis, Artemis accords, CSA, ESA, JAXA, Lunar Cruiser (rover), Měsíc, MPH, NASA, Utility Rover 
Delegáti z téměř 200 států se sjeli do Dubaje na summit COP28 organizovaný Spojenými národy, aby zhodnotili kroky, které činí pro boj s klimatickou krizí. Jelikož družice hrají v procesu sledování a pochopení klimatických změn důležitou roli, uzavřela agentura ESA kontrakt s firmou Airbus, aby se družicová mise TRUTHS mohla posunout do další vývojové fáze. TRUTHS má za úkol poskytnout data, která vytvoří „zlatý standard“ klimatických měření, což dá zákonodárcům větší jistotu v data, která používají pro boj se změnou klimatu. ESA se dlouhodobě snaží zajistit, aby data, která na Zemi posílají její družice, byla co nejspolehlivější. Jenže jak si můžeme být jistí, že jsou měření z oběžné dráhy skutečně přesná – obzvláště pak když jde o data, která ovlivňují tak důležitý obor jako je boj se změnou klimatu?
Poprvé v historii byly k otestování budoucího létajícího zařízení využity dvě různé planety. Na Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii byl ozkoušen nový rotor, který by se mohl využít na příští generaci marsovských vrtulníků. Zatímco rotory pozemského vrtulníku se v rámci zkoušek dostaly až téměř k rychlosti zvuku (0,95 Mach), americký vrtulník Ingenuity na Marsu dosáhl nových rekordů z hlediska výšky a rychlosti pohybu na Rudé planetě – a to vše ve jménu experimentálních letových zkoušek. „Naše zkoušky pro marsovskou helikoptéru nové generace mají doslova to nejlepší z obou světů,“ vysvětluje Teddy Tzanetos, projektový manažer Ingenuity, ale i vrtulníků z programu Mars Sample Return a dodává: „Tady na Zemi máme veškeré přístrojové vybavení praktickou bezprostřednost, v jakou můžete při testování nových součástí letounu věřit. Na Marsu naopak máte k dispozici skutečné mimozemské podmínky, které byste zde na Zemi nikdy nemohli reálně vytvořit.“ Naráží přitom na řiďoučkou atmosféru a výrazně nižší gravitaci, než je ta pozemská.
Rubrika Aktuální dění, Budoucnost Štítky: Ingenuity, JPL, Mars Sample Return, NASA, Sample Recovery Helicopter 
V minulém dílu jsme přinesli fotografii a aktuální informace z výroby energetického a pohonného modulu PPE. Modul má společně s obyvatelným modulem HALO vytvořit soulodí CMV, které se má na oběžné dráze Měsíce stát základem kosmické stanice Gateway. V prezentaci na schůzi výboru Poradní rady NASA pro pilotovaný průzkum a provoz ze 17. listopadu bylo uvedeno, že primární struktura letového exempláře modulu HALO, vyráběná v italském Turíně, byla dokončena. Po dokončení posledního svaru byly v říjnu dokončeny i jeho inspekce. Aktuální fotografie modulu však zatím není k dispozici. Na náhledové fotografii je proto plnorozměrová maketa modulu HALO v Johnsonově vesmírném středisku. Dokončená je i letová struktura meziprvkového adaptéru IEA, který se bude nacházet mezi oběma moduly. Jeho fotografii jsme představili v září.
Rubrika Aktuální dění, Budoucnost Štítky: Artemis, Artemis III, Artemis IV, Artemis V, Dragon XL, Gateway, Gateway (seriál), I-Hab, IFT-2, NASA, RS-25, SLS, SpaceX 
Aby mohla prozkoumat záhadný ledem obalený měsíc Europa, bude americká sonda Europa Clipper muset přečkat bombardování radiací a vysokoenergetickými částicemi, které obklopují Jupiter. Až tato sonda začne obíhat kolem obří plynné planety, aby studovala, zda ledový měsíc Europa má podmínky vhodné pro život, bude opakovaně prolétávat skrz jedno z radiačně nejdrsnějších prostředí v celé Sluneční soustavě. Ochránit sondu před tímto nebezpečím není snadné. 7. října však byl na své místo usazen poslední článek pomyslného štítu, když došlo k hermetickému uzavření kontejneru, který byl speciálně navržen, aby ochránil citlivou elektroniku sondy Europa Clipper.
V červenci a v srpnu byly v areálu West Park severně od montážní haly VAB dokončeny úpravy mobilní vypouštěcí plošiny ML-1, zajišťující bezpečnou podporu předstartovních příprav a startu mise Artemis II, prvního kosmického letu s posádkou k Měsíci od programu Apollo. Dne 16. srpna byl pod plošinu přesunut pásový transportér CT-2. Po hydraulickém vyzdvižení se transportér s plošinou vydal směrem ke startovní rampě 39B. Před rampou se transportér na několik hodin zastavil a plošinu umístil na její pozici až následující den. Po dokončení příprav zahájily pozemní týmy na rampě řadu zkoušek s cílem ověřit činnost nových systémů. První zkouška byla provedena 20. září. Cílem testu bylo zajistit, aby pozemní týmy a posádka mise Artemis II byly v den startu připraveny podpořit časovou osu odpočítávání. Zkouška zahrnovala pobyt v ubikacích pro posádku v budově O&C, oblékání skafandrů OCSS, příjezd na rampu ve vozidlech Canoo, výjezd výtahem ve věži mobilní vypouštěcí plošiny k rameni CAA a přestup do bílé místnosti.
Rubrika Aktuální dění, Budoucnost Štítky: Artemis, Artemis II, Cesta k Artemis I a Artemis II, Christina Koch, Jeremy Hansen, NASA, Orion, Reid Wiseman, RS-25, SLS, Victor Glover 
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
10. ledna 2024 
