Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

#17 Aktuality o Starship: FAA ukončila vyšetřování, SpaceX se připravuje na březnový start

Po dvou měsících přišel opět čas na shrnutí dění z Texaské základny Starbase, kde SpaceX vyvíjí největší, nejsilnější a nejtěžší raketu, kterou kdy lidstvo vyrobilo. A že je za uplynulé dva měsíce co probírat, to je Vám nejspíše jasné. Zaměříme se například na zprávu úřadu FAA, který oficiálně dokončil a uzavřel vyšetřování nehody při druhém integrovaném letovém testu, jaká opatření přijala SpaceX, aby se tyto problémy již neopakovaly, nebo jaké plány má společnost s druhou orbitální rampou. Já již tedy nebudu nic zdržovat a můžeme rovnou začít.

Kosmotýdeník 598 (26.2. – 3.3.)

AIM

Týden pomalu končí a tak je k nedělnímu obědu již tradičně připravena porce těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát vzal jako hlavní téma ukončení velmi úspěšné i když technicky občas problematické mise NASA s názvem AIM, která sledovala mimo jiné noční svítící oblaka a přinesla zásadní informace o exosféře. V dalších tématech se podíváme na informace z Měsíce, o které se postaraly dva lunární landery. Svoji misi ukončil lander Nova-C a z mrtvých vstal SLIM. Zajímat nás bude i oznámení prvních čtyř indických astronautů anebo úžasné video z první mise společnosti Varda Space Industries. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Crew-8 vs. počasí

Původně měla raketa Falcon 9 s lodí Crew Dragon odstartovat už v pátek ráno, ale počasí v dráze letu bylo proti. Pokud by bylo nutné sáhnout k úniku kabiny od rakety, přistávala by do nebezpečných podmínek. Start se tedy posunul na nedělní ráno, ale meteorologové stále nemají dobré zprávy. Pravděpodobnost dobrých podmínek pro čas a místo startu jsou totiž momentálně pouze 40 %.  Přesto budeme v neděli ráno připraveni odvysílat živě a česky tento pokus o start. Poprvé použitý první stupeň se po oddělení od druhého stupně vrátí na pevninu a zkusí přistát na betonové ploše LZ-1.

Vesmírné výzvy – Únor 2024

VV_2024_02

Únorové Vesmírné výzvy nemůžeme začít ničím jiným, než přistáním landeru Nova-C Odysseus na Měsíci. V další reportáži uvidíme zahájení mise družice PACE. Japonský reparát dopadl skvěle a my se tak můžeme podívat na úspěšný start rakety H3. Pak se vydá do kosmu družice ADRAS-J. Po kosmonautice v kostce nás čeká návrat komerční mise Ax-3 a start zásobovací lodi Progress MS-26. Odstartuje vojenská mise USSF-124 a na závěr také telekomunikační družice Merah Putih 2. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

„Dvojče“ teleskopu Euclid dorazilo do řídícího centra

Evropský teleskop Euclid zahájil jedinečný průzkum miliard galaxií, v rámci kterého se pokusí ze vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země poodhalit záhady temné energie a temné hmoty. Provoz observatoře řídí týmy ze střediska ESOC, kteří k teleskopu posílají pokyny a stahují data i systémové informace, aby se ujistili o dobrém stavu a fungování Euclidu. Tyto týmy při diagnostice a řešení potíží teleskopu spoléhají na jedinečný zkušební exemplář označovaný jako model avioniky, na kterém si mohou vyzkoušet postupy i softwarové aktualizace ještě předtím, než je provedou na skutečné kosmické observatoři.

Odysseus přistál na Měsíci bez údajů o výšce

Nejvýznamnější kosmonautickou událostí letošního února bylo bezesporu přistání landeru Nova-C, který pro misi IM-1 dostal jméno Odysseus. První výtvor firmy Intuitive Machines sice nedosedl přesně tak, jak měl, ale přesto šlo o první případ, kdy na Měsíc dosedl lander patřící soukromé firmě. Kolem průběhu přistání se objevila řada nepřesností a spekulací, k čemuž bohužel přispěla i ne úplně jednoznačná vyjádření samotné firmy. S tím, jak na Zemi přichází další údaje, začíná se objevovat celý obraz přistání, které bylo ještě zajímavější, než se původně zdálo. Portál ArsTechnica vydal článek, ve kterém přináší nové detaily. Jelikož jeho autor, Eric Berger, odvedl skutečně velmi dobrou práci, rozhodli jsme se, že Vám tento článek přeložíme do češtiny 1:1, protože by byla škoda zasahovat do tak povedeného originálu. Dále tedy následuje čistý překlad.

První segment vylepšených motorů BOLE pro SLS

Firma Northrop Grumman se pochlubila snímkem prvního dokončeného segmentu vylepšených motorů BOLE (Booster Obsolescence and Life Extension) na tuhé pohonná látky pro budoucí verzi raket SLS. Využití pomocných stupňů BOLE zvýší nosnost rakety SLS k Měsíci a Marsu o pět tun oproti vylepšené variantě Block 1B, která se začne používat od mise Artemis IV. Zmíněné nové pomocné motory na tuhé pohonné látky se budou používat na verzi SLS Block 2, která si svou premiéru odbude při misi Artemis IX. Tehdy totiž budou vyčerpány všechny ocelové segmenty pomocných motorů z éry raketoplánů. Jejich místo proto zaplní právě BOLE.

SpaceX testuje záchrannou skluzavku na SLC-40

Firma SpaceX pomalu dokončuje certifikační proces, v rámci kterého by měla získat povolení používat startovní rampu SLC-40 k obsluze startů s pilotovanými loděmi Crew Dragon a nákladními loděmi Dragon druhé generace. V pondělí 26. února firma provedla zkoušku nového záchranného systému, který využívá inovativní skluzavku, kterou je možné snadno složit. Červený tubus vyjede ze skladovacího kontejneru, který se nachází na přístupové věži. Poté skluzavka sjede po připojeném nosném laně až dolů do bezpečné vzdálenosti od Falconu 9. Tento evakuační systém se výrazně liší od tradičně používané metody lanovky se záchrannými koši, které známe z rampy LC-39A a která se instaluje i na nedaleké LC-39B.

Sonda LRO našla lander Nova-C

V noci z 22. na 23. února se lunární lander Nova-C Odysseus od firmy Intuitive Machines podařilo přistát na povrchu Měsíce u kráteru Malapert A v okolí jižního pólu Měsíce. Sonda LRO patřící agentuře NASA později přelétla nad touto oblastí a z výšky 90 kilometrů vyfotografovala Odyssea. Díky tomu bylo možné přesně určit místo jeho přistání. První lunární přistání soukromé firmy proběhlo na souřadnicích 80,13° jižní šířky a 1,44° východní délky v „nadmořské výšce“ 2579 metrů. Lander Nova-C dosedl do erodovaného kráteru s průměrem zhruba 1 kilometru do místa, kde svah dosahuje 12°. Odysseus si připsal i další prvenství. Jde o první úspěšné přistání v rámci programu CLPS a také po více než 50 letech o první případ, kdy se vědecké přístroje a technologické demonstrátory od NASA dostaly na povrch Měsíce.

Náraz sondy DART mohl změnit tvar cílové planetky

Evropská sonda Hera, která je součástí snah o zajištění planetární obrany, se připravuje na svou cestu k planetce-měsíčku Dimorphos, který obíhá okolo planetky Didymos. Mezi její první úkoly bude patřit pátrání po kráteru, který na planetce Dimorphos zanechala předešlá návštěva – sonda DART, která záměrně narazila do planetky, aby pozměnila její oběžnou dráhu. Nejnovější studie zveřejněná v časopise Nature Astronomy nyní naznačuje, že se žádný kráter možná nenajde. Ne snad, že by jej někdo ukradl, ale náraz sondy DART pravděpodobně přeměnil celý povrch planetky. To by byl významný poznatek jak pro výzkum planetek, tak pro planetární obranu.