Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Dětské výtvory pro CHEOPS jsou zvěčněny

Děti ze států, které jsou členy ESA, se mohly před třemi lety zúčastnit soutěže, v rámci které měly za úkol nakreslit obrázek související s evropskou misí CHEOPS, která má studovat exoplanety. Nyní bylo z těchto obrázků vybráno 2700, které se dočkaly zmenšeno a vyleptání na dvě desky, které se stanou součástí CHEOPSu. Tato kosmická observatoř bude sledovat drobné poklesy jasnosti hvězd způsobené přechodem planety, která lehce zastíní jejich svit. CHEOPS pak bude schopen určit velikost těchto mimozemských světů. Po spojení s údaji o hmotnosti těchto planet bude možné zjistit jejich hustotu a rozhodnout, zda se jedná o kamenný, ledový či vodní svět. Půjde tak o první misi, která bude charakterizovat exoplanety.

Výzkum na ISS – tričko, autonomní pohyb a meteory

Zhruba měsíc po vydání posledního podobného článku se vracíme na Mezinárodní vesmírnou stanici, abychom se podívali, co plní dny jednotlivých astronautů. Na stanici probíhá celá řada výzkumných projektů z mnoha různých vědeckých oborů. Navíc se jednotlivé systémy musí udržovat v dobrém stavu, aby vydržely dlouho sloužit. Tento nepravidelný seriál má ukázat, jak pestré jsou úkoly astronautů a co všechno při svém kosmickém pobytu musí řešit. Dnes se tedy podíváme, co dělali obyvatelé západní části stanice v pátek 24. srpna.

Kabina Orionu pro pilotovanou misi na kosmodromu

Do startu první lodi Orion na raketě SLS zbývají ještě asi dva roky a návratová kabina, která již několik měsíců pobývá na floridském kosmodromu, v minulých týdnech dostala tepelný štít. Po první misi EM-1 se dočkáme pauzy a pilotovaná mise EM-2 by mohla přijít někdy kolem roku 2023. I přesto už na Kennedyho středisko 24. srpna dorazila svařená návratová kabina lodi Orion pro tuto misi – kabina, ve které na palubě Orionu poprvé poletí lidská posádka. V montážní hale budovy Neil Armstrong Operations and Checkout building na Kennedyho středisku se tedy v jednu chvíli sešly kabiny prvních dvou Orionů.

Kosmotýdeník 310 (20.8. – 26.8.)

Další týden je za námi a opět se o něm nedá říct, že by kosmonautické fanoušky nějak nudil. Jako obvykle se toho stalo hodně a proto věříme, že dnešní Kosmotýdeník přijde vhod jak těm, kteří nemají čas na čtení článků každý den a přesto si chtějí udržet přehled o aktuálním dění, tak i našim pravidelným čtenářům, kterým kromě tradiční rekapitulace nabídneme téma, na které se během týdne nedostalo. Dnes se můžete těšit na cestu k Měsíci, kde američtí vědci s využitím indických dat opět potvrdili přítomnost vodního ledu. V krátkých zprávách se podíváme do Číny a čeká nás i pár novinek kolem SpaceX.

OSIRIS-REx poprvé vyfotil svůj cíl

Sonda OSIRIS-REx urazila vesmírem od svého startu 8. září 2016 již 1,8 miliardy kilometrů a teprve 17. srpna letošního roku se dostala k cíli dostatečně blízko na to, aby jej mohla poprvé vyfotit. V dalších měsících se bude přibližovat a sledovat, jak se asteroid Bennu zvětšuje a jak mu přibývají detaily. Vědce zajímá tvar asteroidu, jeho velikost a povrchové útvary. Sondu v době snímkování dělila od asteroidu vzdálenost 2,2 milionu kilometrů, což je pro lepší představu skoro šestinásobek vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem. NASA nyní zveřejnila sérii prvních snímků.

Změny množství ledu zmapuje laser

Už v první polovině září by nás měl čekat start nejpokročilejšího laserového přístroje svého druhu – začne mise, která má za úkol měřit – s nesrovnatelnou přesností – změny ve výšce (mocnosti či tloušťce) ledu v okolí pozemských pólů. Mise s komplikovaným názvem Ice, Cloud and land Elevation Satellite-2 zkrácená do pohodlnějšího označení ICESat-2 má za úkol změřit změny mezi pokrytím Grónska a Antarktidy v jednotlivých letech. A když už byla řeč o přesnosti, pak stačí říct, že sonda provede každou sekundu 60 000 měření s odchylkou o velikosti průměru psacího pera.

Přípravy na letový test záchranné věžičky Orionu

Na našem webu pravidelně informujeme o probíhajících přípravách na plánované testy záchranných systémů pro všechny tři připravované americké kosmické lodě – Crew Dragon, Starliner i Orion. Během posledních čtyř týdnů bylo zveřejněno několik fotografií z přípravy na letový test záchranné věžičky Orionu, které jsou rozesety na různých místech Internetu. Tyto fotografie vám přinášíme v dnešním článku včetně bližšího popisu. Test Ascent Abort-2 (AA-2) je plánován na duben 2019.

OSIRIS-REx zahájil přibližovací fázi

Americká sonda, která má na Zemi dopravit vzorky z asteroidu Bennu vstoupila 17. srpna do další fáze své mise. Nyní je již v přibližovací fázi, ale ta potrvá ještě několik měsíců. Již brzy se můžeme těšit na první fotky cílového asteroidu, které měly být pořízeny ze vzdálenosti dvou milionů kilometrů. Pomalu se dostáváme do fáze, kdy začne více než dvouletá etapa výzkumu asteroidu, která skončí odletem k Zemi naplánovaným na březen roku 2021. Oficiální termín příletu sondy k cíli je stanoven na 3. prosince, kdy sonda začne oblétávat asteroid, aby jej prozkoumala hezky zblízka ze všech stran. U Bennu bude mapovat jeho povrch, studovat složení a vyhledávat vhodné místo pro pětisekundový dotyk, během kterého má odebrat vzorky materiálu z povrchu. Mise je rozdělena do devíti samostatných fází, přičemž každá z nich je navržena tak, aby pozemní specialisté získali maximum informací o asteroidu, naučili se bezpečně pracovat v jeho těsné blízkosti a vybrali vhodné místo k odběru vzorků.

ŽIVĚ A ČESKY: Evropský hlídač větrů na startu

Sonda Aeolus je právem považována za špičku současné techniky. Na první pohled sice její využití nemusí vypadat atraktivně, ale při pohledu druhém zjistíme, že globální a velmi podrobné sledování pohybů vzdušných mas má ohromný význam pro mnoho oblastí lidských činností. Aeolus ponese jediný vědecký přístroj, který však představuje naprostý vrchol inženýrského umění – ultrafialový laserový Dopplerovský lidar jménem ALADIN. V tomto článku bychom Vás rádi pozvali na sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.

Rameno pro Crew Dragon již zdobí floridskou rampu

V uplynulých několika dnech byl na floridské rampě 39A čilý ruch. Ve čtvrtek 16. srpna se u paty ocelové věže FSS, která zde zbyla z éry raketoplánů objevila bíločerná konstrukce dlouhá několik metrů. Všem bylo hned jasné, že jde o přístupové rameno, kterým budou astronauti nastupovat do lodi Crew Dragon, kterou mají z této rampy vynášet rakety Falcon 9. Český web ElonX se celé události věnoval v psaném přenosu a včera večer našeho času se objevila potěšující zpráva – jeřáb umístil rameno na správné místo.