Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Dawn už u Ceres zůstane

NASA oznámila, že schválila již druhé prodloužení velmi úspěšné mise sondy Dawn, která momentálně krouží kolem trpasličí planety Ceres. Možnost zkoumat z oběžné dráhy největší objekt hlavního pásu asteroidu mezi Marsem a Jupiterem je z vědeckého hlediska velmi cenná a sonda je navíc v dobrém technickém stavu. Sonda Dawn během této nadstavby sestoupí k povrchu trpasličí planety ještě blíže, než kdy dříve. Padla však možnost, že by sonda mohla navštívit ještě nějaký další objekt – místo toho se sonda před vyčerpáním paliva usadí na co nejstabilnější dráze, aby nehrozil její náraz na povrch Ceres.

ŽIVĚ: Třetí z řady výstupů z ISS

Dnes ve 14:05 by měli do volného prostoru vystoupit američtí astronauti Randolph Bresnik a Joseph Acaba na šest a půl hodiny dlouhý kosmický výstup. Půjde o zakončení trojice kosmických vycházek, které byly plánovány na říjen. Dvojice bude mít dnes za úkol pestrou škálu úkolů – vymění pojistku na náhradním dílu manipulátoru Dextre, připojí HD kameru na příhradovou konstrukci S1, odstraní tepelnou izolaci na dvou náhradních dílech pro budoucí robotické vyjmutí. Čeká na ně i instalace světla na nově instalovanou koncovku ramene Canadarm 2, kterou pak ještě promažou. V dnešním článku můžete výstup sledovat živě.

Nová tajná družice objevena pár hodin po startu

Start rakety Atlas V se musel několikrát odložit, ale lovci družic naopak neměli zpoždění vůbec žádné. Družici vypuštěnou 15. října v rámci mise NROL-52 se jim podařilo objevit téměř hned. Je však potřeba říct, že šli téměř najisto – věděli, kde mají hledat a jejich předstartovní odhady se potvrdily. Všimli si totiž, že verze použité rakety i výběr startovního místa velmi připomínají tajnou misi z loňského roku. A ukázalo se, že se nemýlili. Po objevení družice na oběžné dráze tak bylo možné odhadnout její roli v systému Národního průzkumného úřadu, který provozuje tyto tajné družice. V dnešním článku se tedy pokusíme podívat na účel této nové družice, která se usadila na dráze přechodové ke geostacionární.

Ze Sojuzu MS-02 unikala atmosféra

Sojuz MS-02 se vrací domů.

Se zpožděním několika měsíců vyšla na veřejnost zpráva o anomálii, která se udála v dubnu letošního roku, když se na Zemi vracela kosmická loď Sojuz MS-02 (Shane Kimbrough, Sergej Ryžikov a Andrej Borisenko). Při vystřelení padáku ve výšce zhruba osmi kilometrů totiž některá z jeho částí nedopatřením narazila do svaru přetlakové kabiny Sojuzu. Výsledkem byla lokální prasklina, ze které začal unikat vzduch. Došlo sice jen k částečné ztrátě vnitřní atmosféry a životy astronautů nebyly v ohrožení, přesto jde o vážný incident.

Zuma – mise Falconu 9 opředená otazníky

Minulý týden jsme Vás v krátké zprávě informovali o tom, že již příští měsíc bychom se měli dočkat neplánované mise, o které zatím nejsou k dispozici téměř žádné informace. Veřejnost se o startu Falconu 9 dozvěděla prakticky jen mimochodem při analýze dokumentu, ve kterém Federální komunikační úřad schvaluje použití vysílačů telemetrie na Falconu 9 a jeho přistání na pevnině. Když se však takový profil mise srovnal s plánovanými starty, neodpovídal žádné ohlášené misi. K misi se nehlásí žádný komerční ani vládní subjekt, což je velmi neobvyklé na to, že se má startovat skoro za měsíc. Na internetu se okamžitě rozjely divoké spekulace, mezi kterými jsou však i některé neoficiální informace, ale od důvěryhodných zdrojů. V dnešním článku se tedy pokusíme shrnout všechny dostupné teorie a vyhodnotit, co je na nich pravdy.

Kosmické teleskopy sledovaly zdroj gravitačních vln

Internetovým éterem v těchto dnech rezonuje zpráva o již páté detekci gravitačních vln. Na tomto objevu je ale fascinující, že nešlo „jen“ o zachycení gravitační vlny, ale že se s pomocí několika teleskopů podařilo sledovat její zdroj – takzvanou kilonovu, která vznikla spojením dvou neutronových hvězd. Náš web se specializuje na kosmonautiku a proto se nebudeme pouštět do detailního rozboru události – místo toho Vám doporučíme článek na webu České televize. Rádi bychom ale přinesli fotky z výše zmíněných kosmických observatoří, které se na tomto historickém objevu podílely. Teleskopy Swift, Hubble, Spitzer, Fermi, Integral a Chandra totiž ve spolupráci s pozemními observatořemi poskytly možnost pozorovat tuto událost v různých částech spektra a tím umožnily složit komplexní obraz tohoto procesu.

Další let rakety Angara A5 už příští rok?

Raketa Angara A5.

Do nové rodiny raket Angara vkládali Rusové velké naděje – díky své modularitě totiž tyto nosiče mohly nahradit hned několik momentálně používaných raket a pokrýt široké spektrum nákladů od lehkých po těžké. V roce 2014 došlo k letovým zkouškám lehké (Angara 1.2) i těžké (Angara A5) verze a vše se zdálo na dobré cestě. Rakety absolvovaly testovací lety a k misím pro platící zákazníky už byl jen kousek. Druhý let Angary A5 měl přijít v roce 2016, jenže k němu nedošlo. Problémy při výrobě způsobily nečekaný odklad startu o několik let, takže na druhý start těžké Angary stále čekáme. Nyní se však zdá, že se výrobní mechanismus dostal do pohybu a startu bychom se mohli dočkat v příštím roce.

Raketa Pegasus pro ICON

Na Vandenbergově základně v Kalifornii probíhá sestavování rakety Pegasus XL od firmy orbital ATK, která již v prosinci vynese vědeckou družici ICON (Ionospheric Connection Explorer). Na začátku října dorazily do montážní haly druhý a třetí stupeň (viz náhledový obrázek tohoto článku) i motor stupně prvního a stabilizační křídla. Pegasus XL bude 8. prosince vypuštěn zpod letounu, který odstartuje z atolu Kwajalein na Marshallových ostrovech v Pacifiku.

Evropský servisní modul pro pilotovaný Orion

To, že Evropská kosmická agentura využije znalostí nasbíraných při vývoji lodi ATV k vytvoření servisního modulu pro připravovanou americkou loď Orion je známá věc. První letový exemplář určený k nepilotované misi EM-1 je téměř hotový a příští rok se vydá na Floridu a technici již začali pracovat i na druhém kusu, který již bude součástí pilotované lodi. Ta by měla v rámci mise EM-2 zahájit stavbu stanice Deep Space Gateway u Měsíce. ESA se před pár dny pochlubila sérií fotografií z výroby, které Vám nyní rádi přinášíme.

Kosmotýdeník 265 (9.10. – 15.10.)

Máme za sebou týden, během kterého jsme se dočkali sedmi startů. To už je opravdu pěkná dávka. Dva Falcony 9, jeden Sojuz, jedna čínská raketa CZ-2D, japonská H-IIA, ruský Rokot a Atlas 5. K tomu připočítejme ještě dvě přistání prvního stupně na plošině a k této raketové dávce si přidejme pár zajímavých informací a událostí z kosmonautiky. Kosmotýdeník se však krom startů podívá i na další zajímavé informace. U rampy 39B například začalo čerpání pohonných hmot pro raketu SLS, samozřejmě zatím jen na zkoušku. Přeji vám pěknou neděli a příjemné čtení.