Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Kosmotýdeník 320 (29.10. – 4.11.)

Tento týden by se dal nazvat týdnem konců, což v kosmonautice ne vždy musí znamenat něco negativního. Krom dalekohledu Kepler se totiž odmlčela i sonda Dawn, jejíž odchod byl také očekávaný a bylo z ní vymáčknuto, co se dalo. Podíváme se na ní blíže. Dále se v Kosmotýdeníku podíváme na ponoření české podvodní laboratoře Hydronaut, nebo na další čínský start. Těšit se můžete i na další tradiční rubriky. Přeji vám při chvílích s Komotýdeníkem hezkou neděli a dobré čtení.

Japonská loď brzy opustí ISS

Snímek Alexandra Gersta zachycuje loď HTV-7 s vyjmutou paletou s bateriemi.

Na ISS doručila více než pět tun vody, zásob, náhradních dílů a experimentů, teď se blíží její odlet. Řeč je o japonské zásobovací lodi HTV-7, která by měla od orbitálního komplexu odletět po 41 dnech pobytu 7. listopadu v 17:50 SEČ, přičemž NASA TV bude celou událost vysílat živě. Pozemní týmy oddělí s pomocí staniční robotické paže loď od modulu Harmony a velitel 57. dlouhodobé expedice, Alexander Gerst ve spolupráci se Serenou Auñón-Chancellor pak uvolní sevření a loď bude volná. Na ISS se tak uvolní jeden ze dvou portů pro „západní“ zásobovací lodě, ale dlouho nezůstanou volné. Už 15. listopadu má startovat loď Cygnus na misi CRS NG-10 a 4. prosince by pak k orbitálnímu komplexu měla vyrazit loď Dragon na misi CRS SpX-16.

Posádku Sojuzu MS-10 ohrozil vadný senzor

11. října startovala z Bajkonuru raketa Sojuz-FG s pilotovanou lodí Sojuz MS-10. Ta měla na Mezinárodní vesmírnou stanici dopravit dvoučlennou posádku – v sedačkách leželi Američan Nick Hague a Rus Alexej Ovčinin. Jejich let však skončil jen po několika desítkách sekund anomálií při oddělení postranních urychlovacích bloků a loď musela přejít na záchranný režim. Oba muži zažili při neřízeném balistickém sestupu přetížení 6,7 g, ale přistání v kazašské stepi u města Žezkazgan přežili ve zdraví. Alexej Ovčinin a Nick Hague měli mimo zemský povrch strávit několik měsíců, ale jejich let nakonec trval jen 19 minut a 41 sekund, z čehož většinu času zabrala návratová fáze. Rusové zřídili hned dvě vyšetřovací komise – ta státní včera v 10:00 našeho času spustila tiskovou konferenci, která představila zjištěné výsledky.

U Slunce začíná vědecká fáze

Parker Solar Probe u Slunce

Až doposud jsme se u sondy Parker Solar Probe věnovali informacím o oživování a zkouškách palubních systémů, nebo o překonávání rekordů. Ale teď přichází to, proč byla sonda vypuštěna do vesmíru. Včera totiž sonda vstoupila do vědecké fáze. Zahájila totiž první ze 24 plánovaných průletů nejnižším bodem své dráhy. První průlet a tedy i sběr vědeckých dat skončí až 11. listopadu – v tomto období se totiž sonda pohybuje ve vzdálenosti menší než 1/4 astronomické jednotky (cca. 37,33 milionu kilometrů) od středu Slunce. Čtyři vědecké přístroje na palubě jsou aktivní a během celé fáze budou sbírat údaje o okolních podmínkách. Vědci se tak mohou těšit na doposud nevídané blízké pohledy na dynamické prostředí vnější sluneční atmosféry.

Skončil teleskop, který nám otevřel dveře k exoplanetám

Stačilo „jen“ devět let služby v meziplanetárním prostoru a představy vědců o počtech exoplanet se radikálně změnily. Ukázalo se, že vesmír je vyplněn miliardami planet, které sice nevidíme, ale statisticky můžeme určit, že je jich více než samotných hvězd. Za tímto přelomovým objevem stojí dalekohled Kepler, kterému nyní došlo palivo nezbytné pro pokračování vědecké mise. NASA se tedy rozhodla oficiálně ukončit jeho službu. Kepler je na stabilní dráze a nehrozí jeho srážka se Zemí. V jeho odkazu můžeme najít více než 2600 potvrzených exoplanet, z nichž mnohé by podle dosavadních znalostí mohly nabízet podmínky vhodné pro život.

Předposlední zážeh před příletem k Bennu

Sonda OSIRIS-REx včera provedla brzdící manévr AAM-3. Trysky TCM určené ke korekcím dráhy provedly tento manévr rozdělený plánovanou pauzou. Ta byla vynucená jednoduchou fyzikou – vzhledem k orientaci sondy v prostoru při zážehu bylo potřeba eliminovat situaci, kdy by vědecké přístroje mířily ke Slunci. Manévr se tedy rozdělil na dva zážehy, které snížily rychlost přibližování z 5,2 m/s jen na 11 cm/s! Oba zážehy byly co do intenzity téměř identické – každý z nich změnil rychlost o 2,6 m/s. Pozemní týmy již provedly základní analýzu telemetrie a zdá se, že manévr proběhl podle plánu. Definitivní jistotu ale budeme mít až za několik dní po dokončení důkladných rozborů.

Indie otestovala systémy lunárního landeru

Příprava indické mise Chandrayaan-2 má za sebou další významný milník. Ten se týkal komplexní zkoušky označované jako LAPT (Lander Actuator Performance Test), která byla vyžadována za účelem demonstrace fungování systémů, které zajistí měkké a bezpečné přistání modulu Vikram. K provedení tohoto testu, byl použit zkušební modul LAPT, který je zmenšenou verzí skutečného modulu Vikram. Obsahoval však všechny systémy, které ponese skutečný hardware. Jelikož zkoušky probíhaly na Zemi, bylo potřeba kompenzovat rozdílnou úroveň přitažlivosti naší planety a Měsíce, což zajistila právě zmenšená velikost modulu LAPT.

OSIRIS-REx hledá překážky u Bennu

12. září otočila sonda OSIRIS-REx svou kameru MapCam se středně širokým zorným polem vstříc asteroidu Bennu, který byl v té době vzdálen zhruba jeden milion kilometrů a začala fotit. Nesnímala však pouze asteroid samotný – sonda se mezi jednotlivými snímky vždy o kousek pootočila – ze strany na stranu i nahoru a dolů. Celkem během této precizní choreografie vzniklo 64 snímků, kterými bylo okolí asteroidu doslova proskenováno. Ale nebylo to poprvé – už o den dříve se podobná mozaika skládala z fotografií pořízených kamerou PolyCam, která má úzké zorné pole.

Říjnová kosmoschůzka 2018

kosmoschůzka zdroj: kosmo.cz, nasa.gov

Vždy poslední středu v měsíci pořádá Kosmo Klub z.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část říjnové Kosmoschůzky bude vyhrazena aktualitám z kosmonautiky. Druhá část se bude věnovat americké misi InSight. Finále bude patřit teleskopu TESS a hledání exoplanet. Akce začíná v 17:30.

Kosmotýdeník: 100 let českého výzkumu vesmíru

Ačkoli i tuto neděli v pravé poledne vychází Kosmotýdeník, dnes je to poprvé, co výrazně narušíme celý jeho formát včetně názvu. Důvod je nasnadě. Kosmotýdeník je hlavním článkem dne a protože na dnešek připadá přesně 100 let od založení Československa, nemohli jsme to nechat jen tak. V Kosmotýdeníku tak naleznete pravidelný souhrn nejzajímavějších událostí týdne, nicméně hlavní a na Kosmotýdeník mimořádně dlouhá část se bude věnovat československým kosmonautickým aktivitám. Přijměte tedy pozvání a podívejte se, čím národy Čechů a Slováků obohatily výzkum vesmíru v posledních sto letech. Přeji vám příjemný sváteční den a dobré čtení.