Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Únik vzduchu ze Sojuzu způsobila asi chyba dělníka

Detekovaná díra v orbitálním modulu Sojuzu

Ve čtvrtek 30. srpna řešili kosmonauti na Mezinárodní vesmírné stanici mimořádnou událost. Z orbitálního úseku lodi Sojuz MS-09 unikal vzduch – sice v malém množství (k vyprázdnění stanice by tímto tempem došlo za 18 dní), ale i tak bylo potřeba situaci řešit. Nyní je již otvor o velikosti zhruba dvou milimetrů zalepen a situace je v normálu. Zbývá vyřešit otázku, kde se v Sojuzu otvor vzal. V prvních hodinách po zjištění netěsnosti se jako nejpravděpodobnější příčina zmiňovala kolize s několikamilimetrovým úlomkem kosmického smetí. Když se ale na veřejnost dostaly fotografie poškozeného místa, začala mít tato teorie trhliny, protože otvor spíše připomínal vyvrtanou díru.

Vědecké sondy BepiColombo spojeny

Vizualizace mise BepiColombo.

V letošním roce jsme zažili už tři starty mimo zemské gravitační pole, ale v harmonogramu startů stále svítí ještě jedna mise, která letos vyrazí do meziplanetárního prostoru. Jedná se o společný projekt Evropské a Japonské kosmické agentury pojmenovaný BepiColombo, jehož úkolem je výzkum Merkuru. Každá agentura vytvořila vlastní sondu, které budou u první planety naší soustavy fungovat samostatně – během několik let dlouhé přeletové fáze však budou spojeny do jednoho celku. Na kosmodromu v Kourou došlo před několika dny ke spojení těchto vědeckých sond do jednoho celku.

Indie zrychluje frekvenci svých vesmírných misí

Příštích 7 měsíců má být, podle zdrojů z ISRO, „smrští“ indických vesmírných misí. Má jich za tu dobu odstartovat 17 (od začátku roku 2018 zatím byly jen 3 indické starty) – a další dva starty zajišťuje Arianespace pro indické satelity. Příští mise (plně komerční) se uskuteční 16. září – startovat bude PLSV-C42. V říjnu bude startovat PLSV-C43 a ke svému druhému letu GLSV Mark III. V listopadu budou opět dva starty GSLV Mark II F11 a jeden zajišťovaný Arianespace. V prosinci bude startovat PLSV-C44 a další let zajišťovaný Arianespace.

Kosmotýdeník 311 (27.8. – 2.9.)

Poměrně klidný týden, co se kosmonautiky týká, nám tentokrát neplánovaně rozproudil neočekávaný únik atmosféry z ISS skrz malý otvor v lodi Sojuz. I tomu se budeme věnovat v aktuálním vydání Kosmotýdeníku. Hlavním tématem však bude aktuální stav přípravy lodi Starliner od Boeingu a toho, co za problémy aktuálně společnost řeší. Dále vás čekají tradiční rubriky i další témata. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Zrod evropského hlídače oceánů

Rodina evropských družic Sentinel se na oběžné dráze utěšeně rozrůstá, ale na Zemi se připravují další exempláře. Firma Airbus dokončila v německém Friedrichshafenu integraci těla družice Sentinel 6A – prvního zástupce dvojice satelitů, které budou měřit výšku mořské hladiny. Nyní vstupuje projekt do nové fáze, protože pohonný modul byl připojen k hlavní kostře družice. Po dokončení bude každá z družic Sentinel 6 vážit zhruba 1,5 tuny – Sentinel 6A by mohl startovat v prosinci 2020, Sentinel 6B se k němu má připojit v roce 2025.

120 metrů vysoký kolos v pohybu

Včera večer našeho času se na floridském kosmodromu rozjel pásový dopravník CT-2 (Crawler Transporter -2), což by samo o sobě nebylo nic mimořádného, ale v tomto případě měl na svým zádech naloženou mobilní odpalovací plošinu i s obslužnou věží. Ta prošla v minulých letech úpravami, aby mohla zajišťovat starty rakety SLS a dostala třeba nová obslužná ramena a nyní je již dokončena. Tento ověřovací vývoz  míří na startovní rampu 39B, kam by sestava měla dorazit během dnešního dne. Pásový dopravník i plošina zde zůstanou několik dní – téměř sedm kilometrů dlouhá cesta zpět začne až zhruba  7. září. O den později pak sestava vjede do High Bay 3 budovy VAB.

SLEDUJEME: Loď Sojuz u ISS má zřejmě proraženou stěnu

Mezinárodní vesmírná stanice momentálně čelí významné komplikaci. Senzory dnes zaznamenaly pokles tlaku vzduchu. Posádka začala po probuzení pátrat po zdroji úniku a během pár minut se ukázalo, že nejde jen o planý poplach. I díky vizuální kontrole se v orbitální sekci ruské lodi Sojuz MS-09 podařilo na vnější stěně Sojuzu detekovat minimálně dvě díry blíže nespecifikované velikosti. Prvotní odhady spekulují o nárazu cizího tělesa. V tomto článku najdete psaný online přenos, který bude sledovat aktuální informace spojené s touto mimořádnou situací.

Cesty za kosmonautikou: Deutsche Raumfahrtausstellung Morgenröthe-Rautenkranz

Budova muzea v Morgenröthe-Rautenkranz

V tomto týdnu uplynulo čtyřicet let od mise prvního německého občana za hranice atmosféry. Sigmund Jähn spolu s Valerijem Bykovským usedli 26. srpna 1978 do křesel v Sojuzu-31, aby jako třetí mezinárodní posádka podnikli let k orbitální stanici Saljut 6. V té době na stanici pobývala druhá dlouhodobá expedice ve složení Vladimir Kovaljonok / Alexandr Ivančenkov a „internacionálové“ jim při odletu zanechali svůj Sojuz a odletěli v jejich starém Sojuzu-29. Sovětsko-německá posádka přistála 3. září 1978. Sigmund Jähn se v Německé demokratické republice okamžitě stal, stejně jako jeho kolegové z programu Interkosmos ve svých domovských státech, veřejně známou osobností, kterou režim rád a často využíval k propagaci. Německo a zvláště pak Jähnovi rodáci v Sasku se rozhodli svého význačného rodáka uctít i jiným způsobem. Vzniklo tak malé muzeum v jeho rodném městečku Morgenröthe-Rautenkranz. Expozice byla založena v roce 1979 a v roce 1992 se stala celoněmeckým muzeem, jež má připomínat německé kosmické cestovatele. Jednoho srpnového dne se rozhodli tři členové redakce Kosmonautixu podniknout výpravu do Saska, aby se mohli na vlastní oči přesvědčit, zda muzeum stojí za návštěvu.

Předaleká Ultima Thule pohledem New Horizons

Ultima Thule v představách umělce.

Pozemní operátoři byli nadšení a možná i trochu překvapení, když zjistili, že teleobjektivem vybavená kamera LORRI (Long Range Reconnaissance Imager) na sondě New Horizons byla schopna spatřit slabý a nejasný objekt vzdálený od ní 170 milionů kilometrů – šlo o Ultima Thule, těleso, kolem kterého má sonda za několik měsíců proletět. Úkol byl o to složitější, že se fotilo proti poměrně hustému hvězdnému poli. Snímek vznikl 16. srpna a přes síť obřích antén Deep Space Network dorazil na Zemi druhý den. Tedy, abychom byli přesní – fotka, kterou najdete pod tímto odstavcem nevznikla jedním zmáčknutím spouště. Jedná se o výsledek vytvořený složením 48 snímků a bylo to poprvé, kdy se tým pokusil najít objekt, kolem kterého New Horizons proletí, na snímcích, které pořídila sama sonda.

SpaceX je na nejlepší cestě k pilotované misi

Programová manažerka komerčních pilotovaných lodí Kathy Lueders vystoupila 27. srpna před poradním výborem NASA, aby prezentovala aktualizované informace o přípravě na novou éru americké kosmonautiky. Státní agentura potvrdila, že firma SpaceX se dostala z hlediska přípravy hardwaru již hodně daleko. Tohle pozitivní tempo se týká jak nepilotované tak i pilotované testovací mise lodi Crew Dragon. „Konkurenční“ firmu Boeing by musel potkat nějaký zázrak, nebo naopak SpaceX by musela hodně zakopnout, aby se nestala první soukromou firmou, která navrhne, postaví a na oběžnou dráhu Země vypustí kosmickou loď se skutečnými astronauty na palubě.