Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Jak těsně SpaceX minula aerodynamické kryty

Když SpaceX před lety začala dělat první pokusy o motorické přistání prvních stupňů raket Falcon, nebyla to jednoduchá cesta. Než jsme se dočkali prvního úspěšného dosednutí, musela se toho firma hodně naučit a celý proces řádně vypilovat. Při zpětném pohledu je vidět, že jednotlivé pokusy měly jednoznačně zlepšující se trend – od úplně nepovedených až po stále lepší. Nyní můžeme něco podobného vidět v podání SpaceX znovu při pokusech o zachycení aerodynamických krytů. Zatímco na začátku minula skořápka za šest milionů dolarů loď se sítí o téměř půl kilometru, minulý týden to už bylo jen 50 metrů.

Dvojče evropského roveru pro Mars na testech

Hned na začátku si ujasněme jednu důležitou věc – v tomto článku bude řeč o zkouškách, které nepodstoupí letový exemplář vozítka pro misi ExoMars 2020. Testy se týkají jeho reprezentativního modelu, který je určený právě ke strukturálním a tepelným zkouškám. Letovému hardwaru je velmi podobný, ale není identický. Situaci tedy můžeme s trochou fantazie přirovnat k dvojčatům, která však nejsou jednovaječná. Aktuální kolo zevrubných zkoušek se skládá z mnoha intenzivních testů, které ověří, že nosná konstrukce roveru přežije drsné podmínky při startu ze Země a přistání na Marsu.

ICON spojen s raketou

Specialisté z firmy Orbital ATK mají za sebou důležitý milník na cestě ke startu vědecké družice ICON (Ionospheric Connection Explorer). Její vypuštění na raketě Pegasus je momentálně plánováno na 14. června. Z fotografií, kterými se dnes společnost pochlubila, můžeme vyčíst, že ICON je již spojena s nosnou raketou a došlo i k instalaci aerodynamického krytu. Všechny tyto práce probíhají v Kalifornii na Vandenbergově základně, ale startovat se bude odjinud. Raketa Pegasus se připojí k nosnému letounu, který přeletí na Marshallovy ostrovy, konkrétně na atol Kwajalein, kde proběhne finální předstartovní příprava. Ze zdejší ranveje pak letoun odstartuje a v dostatečné výšce uvolní raketu Pegasus.

Ruský Spektr-RG poletí na recertifikovaném stupni

Ruská kosmonautika se v současné době potýká s krutou realitou v podobě minimálního počtu vědeckých družic. O to větší naděje vkládají do observatoře Spektr-RG, která by měla startovat příští rok. O vynesení teleskopu se postará horní stupeň, kterému již vypršela původní záruční doba a k tomu, aby mohl letět musel být částečně upraven a opětovně certifikován. Pro horní stupeň Block DM-03 byla tato certifikace nezbytná, aby mohl být schválen k vynesení rentgenového teleskopu, který je bez přehánění nenahraditelný. Vždyť jeho vývoj trval skoro deset let! Po startu na raketě Proton bude mít Block DM-03 za úkol dopravit teleskop z parkovací dráhy vstříc libračnímu centru L2 soustavy Slunce-Země.

Čínští lunární drobečkové

Společně s čínskou družicí Queqiao letěly do vesmíru i dva technologické demonstrátory Longjiang. Šlo o malé družice s rozměry 50 × 50 × 45 centimetrů a hmotností 45 kg, které měly za úkol kroužit kolem Měsíce po protáhlé dráze. Měly udržovat vzájemnou vzdálenost 1 – 10 kilometrů a provádět experimenty v rádiové části spektra v rádiovém stínu Měsíce. K tomu však bylo potřeba, aby malé družice zapálily svůj motor a vstoupily na oběžnou dráhu kolem našeho přirozeného satelitu, což byla vzhledem k malým rozměrům obou průzkumníků technologická výzva. Výsledkem je vyrovnané skóre – jedna družice uspěla, druhá nikoliv.

Alan LaVern Bean (1932-2018)

Alan LaVern Bean

Existuje mnoho okamžiků, o nichž víme, že jednou nastat musí. Přesto však, když nakonec nadejdou, není lehké se s danou realitou vyrovnat. Přesně takový okamžik přišel tuto sobotu. Fanoušky kosmonautiky zastihla zpráva, že odešel Alan Bean – čtvrtý muž, jenž otisknul své stopy do lunárního prachu a velitel veleúspěšné druhé expedice na americkou orbitální stanici Skylab. Zvěst o jeho skonu byla o to krutější, že den předtím oběhla sociální sítě zpráva o jeho úmrtí, jež se ukázala být hoaxem. Hoax však trval pouhých několik hodin, sobotní odpoledne pak přineslo oznámení z oficiálních míst. Svět přišel nejen o legendárního astronauta a dalšího „moonwalkera“, ale také o nezdolného optimistu a nadaného umělce, který svými malbami přibližoval nám ostatním poetickou tvář lunárních výprav.

Přístroj, který má na Marsu hledat život

Mezinárodní tým vědců vytvořil drobnou chemickou laboratoř pro vozítko, které bude na Marsu vrtat do hloubky mnoha desítek centimetrů, aby tam hledalo stopy dávného nebo současného života. Celá unikátní laboratoř má rozměry srovnatelné s běžným toustovačem a její označení je MOMA (Mars Organic Molecule Analyzer). Jde o klíčový přístroj pro vozítko evropsko-ruského programu ExoMars, přičemž na vývoji MOMA se značnou měrou podílí i americká NASA. Pokud se nic nepokazí, měla by tato laboratoř vyrazit k Marsu už za dva roky – v červenci 2020.

Květnová Kosmoschůzka

2018_05_3 zdroj:qip.ru, mek.kosmo.cz

Vždy poslední středu v měsíci pořádá Kosmo Klub o.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část květnové Kosmoschůzky bude vyhrazena aktualitám z kosmonautiky. Ve druhé části se můžete těšit na legendární raketu TITAN II a finále bude patřit vývoji nové ruské kosmické lodě FEDERACE. Akce začíná v 17:30.

Kosmotýdeník 297 (21.5. – 27.5.)

Ačkoli největším tahákem právě uplynulého týdne byl další start Falconu 9, odehrály se v minulých sedmi dnech i další události kosmonautiky, které si stojí za to připomenout. Od toho je tady další Kosmotýdeník, který vám už 297 týdnů přináší pravidelná shrnutí událostí kosmonautiky. V hlavním tématu dnes zabrousíme do evropské zemědělské politiky a toho, jak dokáže využít data družic Sentinel. Nevynecháme ani zprávu o novém oknu pro třetí start rakety Electron, které se dokonce v mezičase zvětšil náklad. Na řadu přijdou i další rubriky. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.

Stavba Orionu pro první ostrou misi

Nová americká kosmická loď Orion sice už absolvovala jeden zkušební let, ale mise EFT-1 v prosinci roku 2014 měla ověřit jen základní systémy jako byl tepelný štít, nebo padáky. Skutečnou zkoušku ohněm, kdy bude vystaven reálným podmínkám, jaké jej čekají v ostrém provozu, bude až mise EM-1. V jejím rámci loď bez posádky poletí k Měsíci a pak se zase vrátí na Zemi, kde přistane. Do startu této mise sice ještě zbývají skoro dva roky, ale pokroky v montáži jsou jasně vidět. Dnešní krátký článek Vám přináší několik týdnů staré fotografie, které před pár dny zveřejnila NASA a ESA.