Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

ŽIVĚ A ČESKY: InSight míří k Marsu

V loňském roce jsme se nedočkali žádného meziplanetárního startu, zato letos si užijeme plnými doušky. Falcon Heavy při své premiéře vynesl Tesla Roadster na dráhu kolem Slunce, která dosahuje až k oběžné dráze Marsu, nyní nás čeká podobný start, jen s tím rozdílem, že Atlas V vynese lander InSight, který má na Marsu přistát. Sonda je unikátní svým určením – bude zkoumat vnitřní strukturu Rudé planety a aby toho nebylo málo, tak jí budou dělat společnost dva cubesaty. Pojďme si společně vychutnat jeden z nejzajímavějších momentů letošního roku.

MAVEN dokončil devátý „ponor“

Americká sonda MAVEN krouží kolem Marsu a studuje jeho atmosféru. K tomu používá velmi zajímavou metodu, při které vždy na několik dní sníží nejnižší bod své dráhy tak, aby prolétávala skrz nejvyšší vrstvy atmosféry. Měřící senzory na sondě jsou tak během těchto „ponorů“ v přímém kontaktu s atmosférou planety. Ano, podle našich standardů jde pořád prakticky o vakuum, ale vědecky jsou taková měření mimořádně cenná. Senzory totiž pro svá přesná měření nepotřebují mnoho molekul. Tým kolem sondy se nyní pochlubil i technickými detaily manévrů, které sondu z ponoru vyvedly. A protože víme, že mnoho našich čtenářů o podobné technické libůstky stojí, rádi Vám je zprostředkujeme.

Vesmírné výzvy – duben 2018

duben2018 zdroj: nasa.gov

Pravidelný měsíční videosouhrn toho nejzajímavějšího, co se událo v kosmonautice, tentokrát nabídne čtyři velká témata. Prvním je vypuštění lovce exoplanet TESS, jenž naváže na výzkum legendárního teleskopu Kepler. Dále se s lodí Dragon vydáme vstříc Mezinárodní kosmické stanici. Na oběžné dráze okolo Země se usadil další z velké rodiny environmentálních výzkumníků a sice Sentinel 3B. Na závěr si představíme novou raketu OmegA od firmy Orbital ATK.

Data mohou promluvit i po 20 letech

Vždy když je oficiálně ukončen provoz nějaké kosmické sondy, můžeme se na různých místech dočíst, že informace, které během své služby nasbírala, budou vědci analyzovat ještě mnoho let. Ať už je sonda jen vypnutá, nebo aktivně navedena do atmosféry, kde shoří, vždy se na zemi opakuje stejný scénář – vědecká obec ještě několik let poté zveřejňuje své objevy. Rámec několika let tedy asi nikoho nepřekvapí, ale jakmile uplyne od konce mise deset a více let, začne frekvence objevů výrazně klesat. Přesto se občas zadaří a i stará data mohou přinést zajímavé informace – V roce 2016 jsme psali o tom, jak se v datech ze sondy Voyager 2 podařilo objevit nové měsíce Uranu a dnes se podíváme k Jupiteru na nové výsledky z dat, která změřila sonda Galileo.

InSight, sonda která nahlédne do nitra Marsu

Již za několik hodin možná opustí naší planetu další z pokračovatelů úspěšných amerických landerů, které byly vyslány, aby přistály na povrchu Marsu a pomohly nám poodhalit tajemství této fascinující planety. Vůbec první úspěšné přistání sondy na Marsově povrchu se podařilo Američanům už 20. července 1976. Tehdy třiapůltunová laboratoř Viking 1 dosedla do cílové oblasti, do planiny zlata (Chryse Planitia). Tím započala jedna z nejvýznamnějších etap planetárního průzkumu, která v podstatě trvá do dnešních dnů. Na předešlé úspěchy bude mít možnost navázat také sonda InSight (Interior Exploration using Seismic Investigation, Geodesy and Heat Transport), která se zaměří na geologický a seizmický průzkum Marsu a vědci si od ní slibují, že by mohla zodpovědět některé důležité otázky ohledně vzniku terestrických planet včetně Země a jejího měsíce.

BepiColombo míří na kosmodrom

Po mnoha letech vývoje a testů, po několika komplikacích, odkladech a problémech BepiColombo konečně dorazila na kosmodrom v Kourou v Jižní Americe. Tady jednotlivé součásti této komplexní mise podstoupí závěrečné předstartovní přípravy. Společný projekt Evropy a Japonska nyní dorazil na poslední pozemskou zastávku před cestou do vesmíru, která je zatím plánována na podzim letošního roku. Ke startu rakety Ariane 5 nedojde dříve než 5. října, kdy by se měla celá sestava vydat na sedm let dlouhou cestu k Merkuru.

Obavy ze selhání oddalují start indické družice

Nejsilnější indická komunikační družice všech dob se již brzy vrátí z kosmodromu v Kourou do výrobního areálu v indickém Bangalore, kde ji čekají dodatečné zkoušky. Květnový start rakety Ariane 5 se tak zcela jistě nestihne a na vypuštění musí čekat i spolucestující s indickou družicí – satelit pro Intelsat a Ázerbájdžán určený k televiznímu vysílání. Družice GSAT 11 se vrací do Indie pravděpodobně v reakci na ztrátu jiné indické družice – GSAT 6A, která se odmlčela několik dní po startu na raketě GSLV. Podle pozemních týmů je velmi pravděpodobné, že ztrátu družice způsobila závada na elektrickém systému.

Kosmotýdeník 293 (23.4. – 29.4.)

Pomalu končí již sedmnáctý týden roku 2018 a je pravý čas na celkem 293. Kosmotýdeník, který vás opět provede všemi zajímavými událostmi kosmonautiky, které přineslo právě uplynulých sedm dní. Dnes se v hlavním tématu vypravíme do Číny, kde lehkotonážní raketa CZ-11 vynesla pětici družic, které budou na Zemi online posílat video a data o naší planetě. V dalších tématech se podíváme na prasknutý tepelný štít mise Mars Rover 2020, nebo stav aerodynamického krytu Falconu 9 z mise TESS. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Masivní raketa pro sluneční sondu stojí na rampě

Ještě před několika měsíci se Delta IV Heavy mohla pyšnit titulem nejsilnějšího nosiče současnosti. Z trůnu ji sice sesadil Falcon Heavy, ovšem to téhle raketě z jejího šarmu a atraktivního startu neubírá vůbec nic. Tento třítrupý nosič nestartuje moc často a proto se na každý start kosmonautická veřejnost právem těší. Pomalu, ale jistě se nám blíží další start této rakety, která má navíc do vesmíru dopravit velmi atraktivní náklad – vědeckou sondu Parker Solar Probe, která se bez přehánění dotkne Slunce. Start je momentálně plánován na 31. července.

SpaceX čekají v květnu tři zajímavé starty

Falcon 9

Ještě než se do článku začtete, chtěl bych jen podotknout, že jsem zprvu váhal, zda se do jeho sepsání pustit. Na začátku března jsme totiž vydali článek, který sliboval na duben kanonádu Falconů – dočkat jsme se mohli v ideálním případě pěti startů ze tří různých ramp. Realita však byla jiná – viděli jsme dva starty a oba byly z jedné rampy. Mějme proto na paměti, že i tento článek, který se zaměří na očekávané starty v květnu, vychází z aktuálních plánů a že do všeho mohou zasáhnout odklady. Pokud by se tedy všechno povedlo, mohli bychom v květnu sledovat tři starty Falconů ze tří ramp a dvakrát by se použil již jednou využitý stupeň.