Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

BepiColombo se připravuje na kosmodromu

V Kourou probíhá několikaměsíční kampaň zaměřená na předstartovní přípravu evropsko-japonské mise BepiColombo. Ještě než celá mise odstartuje ze zdejšího kosmodromu na raketě Ariane 5 a zahájí svou cestu k Merkuru je potřeba udělat hodně práce. Jednotlivé díly – evropská sonda MPO, japonská MMO, sluneční štít a transportní modul dorazily do Jižní Ameriky na přelomu dubna a května. Po příletu na letiště následovala přeprava po silnici do přípravné haly S5, kde byly jednotlivé díly vyjmuty z transportních kontejnerů a mohla začít jejich inspekce. Když se neobjevily žádné problémy, inženýři aktivovali palubní systémy a pustili se do kontrol.

Curiosity hlásí z Marsu objev dalších organických látek

Americké vozítko brázdící povrch Marsu se může pochlubit hned dvěma velmi zajímavými objevy. V prvním případě šlo o stopy důkazů schované v marsovských kamenech, které naznačují, že Mars mohl hostit dávný život. Druhý objev pak souvisí s plynným obalem planety, ve kterém vozítko hledalo náznaky, které by teoreticky mohly souviset s aktuálním životem na Marsu. Náš dnešní článek se na oba zaměří a ukážeme si, jak všestranným průzkumníkem Curiosity, největší laboratoř dopravená na cizí planetu, je.

Vesmírné výzvy – květen 2018

kveten2018 zdroj: nasa.gov

Vesmírné výzvy tentokrát obsahují dokonce šest velkých témat. Měsíc květen byl doslova nabit kosmonautickými události napříč světem. Dočkali jsme se startu nové verze rakety Falcon 9, Block 5. Na cestu k Marsu se vydala sonda InSight. Nosná raketa Antares vynesla zásobovací lod Cygnus OA-9. Američané obývající ISS se vypravili vně stanice. Na oběžnou dráhu se dostaly nové exempláře řady Iridium NEXT a také družice pro přesné měření gravitace, GRACE-FO. K libračnímu bodu L2 soustavy Země – Měsíc zamířila čínská retranslační družice Queqiao, která by nám měla zprostředkovat první přistání sondy na odvrácené straně Měsíce

Evropský vytrvalec stále zkoumá Mars

Evropská sonda Mars Express

Druhého června uplynulo již 15 let od chvíle, kdy se z kosmodromu Bajkonur odlepila raketa Sojuz-FG s horním stupněm Fregat. Začala tak pozoruhodná cesta evropské sondy Mars Express, která o několik měsíců později dorazila ke svému cíli. Během své služby se stala jednou z nejúspěšnějších misí, jaké kdy u Marsu probíhaly. Na připomínku tohoto výročí ESA představila  pořídila úchvatný snímek Rudé planety, na kterém pokrývá jednu z nejzajímavějších částí Marsu a který sahá od jednoho obzoru k druhému. Fotka oblasti Tharsis zároveň krásně ukazuje možnosti, jakými sonda disponuje.

ŽIVĚ A ČESKY: Sojuz vynese Rusa, Američanku a Němce

Sergej Prokopjev, Serena Auñón-Chancellor a Alexander Gerst – taková je posádka kosmické lodi Sojuz MS-09, která se na svou cestu k ISS vydá již zítra po poledni. Tato posádka je zajímavá hned z několika hledisek – třeba už jen tím, že je v ní žena, nebo tím, že dva ze tří členů posádky letí do vesmíru poprvé. Z hlediska Evropanů je však asi nejatraktivnější to, že se německý astronaut Alexander Gerst dostane do vesmíru již podruhé a navíc bude během své kosmické mise velet celé ISS. Rádi bychom Vás tedy pozvali ke sledování tohoto startu živě a s českým komentářem.

Probuzení New Horizons je tu!

Vše je připraveno k tomu, aby sonda New Horizons v nejbližších hodinách opustila hibernaci a začala se chystat na průlet kolem objektu 2014 MU69, kterému se přezdívá Ultima Thule. Tento objekt Kuiperova pásu by se měl dočkat své návštěvy na samotném začátku roku 2019 – hned v prvních hodinách 1. ledna příštího roku. Pro sondu New Horizons půjde o již druhý zápis do historických tabulek – v roce 2015 totiž jako první umělé těleso v historii prolétla kolem trpasličí planety Pluto. Průlet kolem Ultima Thule přinese i nový rekord v kategorii „průlet kolem nejvzdálenějšího objektu v historii“.

Alexander Gerst míří za nové horizonty

thumbnail

Již zítra se z kazašského kosmodromu Bajkonur vydá na Mezinárodní vesmírnou stanici německý astronaut Alexander Gerst. Z nejnovějšího výběru evropských astronautů z roku 2009 se tak stane prvním, který se dočká své druhé mise. Do vesmíru se vrátí po pouhých 3 letech a 209 dnech. V roce 2014 byl na ISS členem Expedic 40 a 41 a podnikl jeden výstup do volného prostoru. Nyní nadešel čas pro jeho návrat. A nebude to návrat ledajaký! Alexander Gerst totiž bude velet Expedici 57. Po belgickém astronautovi Frankovi de Winne se tak stane teprve druhým evropským velitelem ISS. Člen Evropské kosmické agentury tak na stanici bude velet po devíti letech. Podívejme se, co to pro Alexandra Gersta znamená a čím je pro něj překračování horizontů.

ŽIVĚ A ČESKY: SES-12 na Falconu s použitým stupněm

Zítřejší ráno by měl zpestřit start rakety Falcon 9, která pro tuto misi použije první stupeň, který již jednou letěl. Stupeň, který vloni v září vynášel tajný armádní miniraketoplán X-37B je nyní připraven na své druhé a poslední použití. Součástí této mise totiž není pokus o přistání na mořské plošině ani na pevnině. SpaceX tak pokračuje v přechodném období, kdy se potřebuje zbavit zbývajících zachráněných prvních stupňů ze starších vývojových verzí, které již nepotřebuje. Pokud tedy chcete sledovat, jak proběhne vypuštění skoro pět a půl tuny těžké telekomunikační družice, budeme rádi, když si pustíte náš přenos.

Kosmotýdeník 298 (28.5. – 3.6.)

Další týden je za námi a je čas na Kosmotýdeník. Pravidelný souhrn zajímavých informací posledních sedmi dní z kosmonautiky vás tentokrát v hlavním tématu vezme do Mohavské pouště, kde proběhl další úspěšný test malého turistického suborbitálního raketoplánu VSS Unity od společnosti Virgin Galactic. V dalších tématech se podíváme například na rychlé střídání posádek na Mezinárodní kosmické stanici, anebo na nový český název jedné planetky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Meziplanetární cubesaty upravily dráhu

Když je nějaká mise průkopnická, znamená to, že ať udělá prakticky cokoliv, vždy půjde o první událost svého druhu v historii. Dvě malé sondy MarCO jsou prvními cubesaty, které se vydaly do meziplanetárního prostoru. Jejich první korekce dráhy je tak první událostí tohoto typu v dějinách. Nosná raketa při startu sice zamíří +/- k cíli, ale korekce dráhy umožňují sondám zpřesnit tuto dráhu a lépe definovat, jak bude průlet vypadat. V případě obou cubesatů MarCO došlo k historické korekci 22. května.