Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

ŽIVĚ A ČESKY: Čtvrtá várka Starlinků čeká na start

Kvůli špatnému počasí v přistávací oblasti se v sobotu nestartovalo, ale o 24 hodin později už byly podmínky vhodnější. Nakonec však SpaceX odsunula start na pondělí kvůli kontrole ventilu na horním stupni. Fanoušci kosmonautiky se tak mohou těšit na další start nosné rakety Falcon 9, která odstartuje z floridské rampy číslo 40. Lákadel tohoto startu je hned několik – od prvního stupně, který vyráží na svou čtvrtou misi a pokusí se o přistání na mořské plošině, přes další pokus o záchranu obou polovin aerodynamického krytu až po vypuštění dalších šedesáti družic systému Starlink, které vytvoří globální síť pro rychlý přístup k internetu s minimálním zpožděním. Přijměte proto naše pozvání k živě a česky komentovanému přenosu – raketa startuje v pondělí v 16:05 našeho času.

Závada na přístroji sondy TGO

Přístroj ACS

Evropsko-ruská sonda TGO nese čtyři vědecké přístroje, které pomáhají vědcům studovat podmínky na Marsu. Jedním z těchto přístrojů je i ACS – soubor spektrometrů pro studium atmosféry Marsu, který doplňuje další přístroj sondy TGO – tříkanálový spektrometr NOMAD. „Přístroj ACS je velkou vědeckou aparaturou o rozměrech 50 × 60 × 47 cm a hmotnosti 33,5 kg. Hlavní část ACS tvoří tři spektrometry NIR, MIR, TIRVIM a společný blok základní řídící elektroniky včetně identické zálohy. Záložní elektroniku měly i spektrometry NIR a MIR, u TIRVIM se tak ale nestalo z důvodu hmotnostních limitů pro ACS,“ říká Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Právě spektrometr TIRVIM ale před pár dny potkala závada.

Kosmotýdeník 387 (10.2. – 16.2.)

Máme za sebou další povedený týden, ve kterém jsme se rozhodně nenudili. Evropská kosmická agentura se dočkala startu své vědecké mise Solar orbiter, k ISS vyrazila zásobovací loď Cygnus, ale dělo se toho mnohem více. V hlavním tématu článku se podíváme na významnou posilu týmu SpaceX, zmíníme se o problému, který potkal jeden přístroj na sondě OSIRIS-REx, řeč bude také o cubesatu, který má vyšlapat cestu ke stanici Gateway a nezapomeneme ani na novinky kolem vozítka Mars rover 2020. Chybět nebudou ani tradiční rubriky, na které jste zvyklí, pokud Kosmotýdeník čtete pravidelně.

Crew Dragon je připraven k pilotovanému letu

V titulku k originálnímu článku Erica Bergera v  ArsTechnica je mj. ještě uvedeno: Téměř, zbývá většinou je papírová práce. Ačkoli to NASA zatím veřejně neoznámila, je podle autora původního článku zřejmé, že Crew Dragon DM-2, která poprvé od roku 2011 vyšle na orbitu pilotovanou loď z území USA a přivede astronauty Douga Hurleye a Boba Behnkena k ISS, je připravována na 7. května 2020. Když byl na tento termín startu dotazován Mark Geyer, ředitel JSC (Johnson Space Center), řekl, že je to nezávazné a že zatím o tom nebylo rozhodnuto. Na uvedeném datu se údajně shodli jako na přijatelném představitelé programů ISS (International Space Station) a CC (Commercial Crew) a jejich vedoucí nyní pokračují v konzultacích s Administrátorem NASA Jimem Bridenstinem a se šéfem pilotovaných letů Dougem Loverro o tom, kdy skutečně bude mise DM-2 odstartována. Proto je stále dost dobře možné, že DM-2 může letět kdykoli mezi druhou polovinou dubna a červnem t.r.

Falcon se čtvrtou várku Starlinků již čeká

Družicová síť Starlink, která má pokrýt celý svět a zajistit vysokorychlostní připojení k internetu s nízkým zpožděním, se utěšeně rozrůstá. Když koncem minulého roku SpaceX prohlásila, že chce v roce 2020 vynášet šedesát družic zhruba každých 14 dní, aby stihla 20 startů za rok, zdálo se to přehnané. V lednu ale stihli dva starty a teď tu máme polovinu února a další start je dveřmi. Je potěšující sledovat, že síť Starlink skutečně začíná vznikat a dost možná se ještě letos dočkáme spuštění jejích služeb pro zákazníky v Severní Americe a v příštím roce by měla přijít řada i na zákazníky ve zbytku světa.

ŽIVĚ A ČESKY: Odložený Antares čeká na svou šanci

Raketa Antares 230+ s lodí Cygnus měla startovat už v neděli krátce před půlnocí našeho času. Ale kvůli závadě na senzoru pozemního vybavení musel být start nejprve posunut na konec pětiminutového okna a vzápětí došlo k jeho úplnému zrušení. Vzlet byl přeplánován až na čtvrteční večer, ale to zase zlobilo počasí, takže přišel odklad o dalších 24 hodin. Dnes máme pátek a zdá se, že by startu snad nemělo stát nic v cestě. Přijměte proto naše pozvání na opakovaný komentovaný přenos ze startu mise Cygnus NG-13 – start je plánován na 21:43 SEČ.

Přežije cubesat Qarman průchod atmosférou?

Nejnovější evropský cubesat se s vakuem oběžné dráhy neseznámí po oddělení z rakety, ale po vypuštění z ISS. Cubesat Qarman bude mít na první pohled jednoduchý úkol – padat. Zatímco jiné družice se ze všech sil snaží zůstat na oběžné dráze a vzdorovat brzdícím účinkům atmosféry Země, Qarman nechá okolní prostředí dělat svou práci. Po několika měsících jej stále hustší vrstvy atmosféry přivedou k neodvratnému konci – vstupu do atmosféry. Zatímco v této fázi pro všechny cubesaty jejich mise končí, pro Qarman jeho hlavní úkol teprve čeká – bude totiž sbírat data o horkém vstupu do atmosféry.

ISS vyzkouší superrychlé datové připojení

Astronauti na palubě Mezinárodní kosmické stanice se již pomalu chystají na připojení nové antény, díky které bude moci ISS komunikovat se Zemí prakticky v reálném čase. Toto vylepšení se týká evropského laboratorního modulu Columbus, na kterém bude nové zařízení nainstalováno. Vědcům novinka umožní přijímat data z vědeckých experimentů na ISS prakticky okamžitě. Nové zařízení o velikosti ledničky přiveze na ISS zásobovací loď Cygnus od společnosti Northrop Grumman.

Atlas V využije další zatím nevyužitou konfiguraci

Rakety Atlas V od firmy United Launch Alliance létají v různých verzích, které se liší počtem urychlovacích motorů na tuhé pohonné látky, průměrem aerodynamického krytu nebo počtem motorů na horním stupni. Od roku 2002 letěl Atlas V celkem 82× a během té doby se ani jendou nesáhlo po variantě označované 511. Nyní se zdá, že koncem letošního roku odstartuje i verze s pětimetrovým krytem a jedním urychlovacím motorem na tuhé pohonné látky. Dvě družice GSSAP 5 a 6 pro nově zřízené Kosmické síly budou součástí systému GSSAP (Geosynchronous Space Situational Awareness Program) pro sledování aktivity družic na geostacionární dráze. Dvojice vypuštěná na Atlasu V se připojí k dalším čtyřem družicím, které vynesly v letech 2014 a 2016 rakety Delta IV.

Úsvit nových evropských nosičů?

Před necelým rokem jsem sepsal článek, ve kterém byly mimo jiné shrnuty plány ESA, respektive francouzského Národního centra kosmického výzkumu (CNES), které se týkaly i připravovaných raketových nosičů a demonstrátorů. Jeden z ředitelů CNES, jenž má na starosti raketové nosiče – Jean-Marc Astorg, nyní tyto plány aktualizoval a přidal podrobnější informace o tom, jak chce Evropa dosáhnout dalšího snížení nákladů, a to až o polovinu v porovnání s aktuálními propočty na provoz rakety Ariane-6. Navíc se zdá, že se významně mění také rétorika. CNES zcela otevřeně přijal přístup „design-to-cost“ inspirovaný SpaceX a nejen to, potvrdil zahájení příprav na opakovanou použitelnost v první fázi, která povede přes koncept k velmi podobné raketě jako je Falcon 9.