Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Kosmotýdeník 94. díl (30.6. – 6.7.2014)

Pokud jste se dnes, tedy v neděli, těšili na tradiční zhodnocení uplynulého týdne z hlediska kosmonautiky, tedy seriál Kosmotýdeník, dočkali jste se již jeho 94. pokračování. Stejně jako obvykle jsme pro Vás připravili tři hlavní témata – srážku ISS s kosmickým smetím, pokroky v přípravě evropského zařízení IXV a na závěr navštívíme jihočínský ostrov Hainan, kde pokračuje stavba nového kosmodromu Wenčang. Na konci článku opět najdete tři menší zprávy, které sice nevydají na delší povídání, ale určitě by byla škoda je vynechat.

Arthur odstartoval sezónu hurikánů

Sezóna hurikánů začala teprve před pár dny a už tu máme prvního zástupce. V Karibiku se v minulých desítkách hodin zformovala tropická bouře, která vzhledem ke svému prvenství musela dostat jméno začínající na „A“ – Arthur. Na anomálii, která se zatím ještě nedá označit za hurikán se ihned zaměřily zraky všech meteorologických satelitů, které vidí do Karibiku. Se svou troškou do mlýna přispěchala i Mezinárodní vesmírná stanice – ostatně právě z fotoaparátů a širokoúhlých objektivů pochází úvodní fotografie dnešního článku.

Oxid uhličitý pod drobnohledem

Dosavadní odhady hovoří o tom, že lidstvo vyprodukuje každý rok zhruba 40 miliard tun oxidu uhličitého. Mezi jednotlivými státy jsou samozřejmě značné rozdíly – například rozvojové země produkují řádově méně tohoto plynu, než státy průmyslově rozvinuté. Pokud však množství vypuštěného CO2 zprůměrujeme, vyjde nám, že každý člověk na planetě Zemi vyprodukuje za rok 5,5 tuny tohoto plynu. Zhruba polovinu pohltí oceány a zemský povrch. Tento týden vypuštěná družice OCO-2 odhalí, odkud oxid uhličitý pochází, ale také kde přesně je absorbován, nebo kde se hromadí.

Kosmotýdeník 93. díl (17.6. – 29.6.2014)

Nedělní oběd se již jistě chystá a my jsme vám k němu připravili tradiční přehled událostí, které v minulém týdnu zasáhly do vod kosmonautiky. Tento kosmotýdeník bude o testování, experimentování a zkoušení nových technologií, protože právě takový byl uplynulý týden. Podíváme se proto na odklad nové ruské rakety Angara, následně se vyprávíme do USA, kde se podíváme na test padákového zařízení pro loď Orion a uzavřeme kosmotýdeník sledováním průběhu testu nového nafukovacího štítu pro řídké atmosféry.

Roky čekání jsou u konce, přichází Angara

Angara 1.2

Ruskému raketovému průmyslu dnes snad začne nové období. Doba, kdy budou nosiče unifikované a přitom stavebnicově rozšířitelné – s motory na nejedovatá paliva. O tohle všechno by se měly postarat nosiče z rodiny Angara. Zní to možná neuvěřitelně, ale vývoj těchto raket začal už v roce 1992. Raketa, která se má stát vlakovou lodí ruské raketové flotily ale zatím neměla ani jeden start. Dnešek může všechno změnit. Rozhodně nám napoví, jestli byla očekávání vkládaná do Angary oprávněná.

Roční mise Curiosity

Po přečtení nadpisu si říkáte, zda se autor náhodou nezmýlil – nejdokonalejší vědecké vozítko v dějinách kosmonautiky přece na Marsu přistálo už v srpnu 2012, takže zanedlouho oslavíme dvouleté výročí – a nikoliv jeden rok. Ale žádná chyba to není. Od přistání vozítka totiž včera uplynulo přesně 687 dní, což je jeden marsovský rok. Co všechno Curiosity během téhle dlouhé doby dokázala objasnit a na co se od ní ještě můžeme těšit? O tom všem pojednává náš dnešní článek.

Romantika – trh – hazard, First minute na odvrácenou stranu

Komercionalizace pilotovaných vesmírných letů nabírá na tempu. Oblast, která byla ještě před nedávnem doménou států a tvrdě trénovaných profesionálů, povětšinou z řad armád, přitahuje civilní sektor jako černá díra. Čím víc se blížíme skutečnému otevření Vesmíru lidem, tím silněji a s větší rychlostí nasává soukromé podnikání. Zatímco směrem na západ má tento trend pravidla a ctí bezpečí budoucích posádek, směrem na východ vykazuje známky orientálního bazaru a rostoucí míry rizika. Výlet na odvrácenou stranu Měsíce je nepochybně dovolená snů, ale je jeho cena skutečně „jen“ oněch požadovaných 150mio dolarů. Nezaplatí turisté cenu nejvyšší?

Kosmotýdeník 92. díl (16.6. – 22.6.2014)

V poslední době se kosmonautika stává velice živou a je proto velice těžké udržet si přehled toho, co se stále děje. K ucelení přehledu o tom, co se událo v jednotlivých týdnech, vám poskytuje kosmotýdeník, který shrnuje kosmické události uplynulých sedmi dní. Dnes se proto můžete těšit na odkladový maraton Falconu 9, let zařízení Grasshopper 2, nebo plány NASA v rámci mise k asteroidu. Přejeme příjemné čtení.

Dněpr se stal vesmírným autobusem

Devatenáctého června v 21:11 SELČ odstartovala raketa Dněpr-1 a na orbitu vynesla rekordní počet družic, satelitů a CubeSatů. V aktuálním článku se proto podíváme blíže jak na tento start, tak na samotnou raketu a společně odhalíme, na co vše se zaměřují vynesené satelity. Zajímavostí pak jistě v současné situaci je, že raketa je z části Ukrajinská, ale startovala z ruského vojenského kosmodromu, kde v hale, kde se raketa sestavovala, visely bok po boku ruská a ukrajinská vlajka. Což je v mlýnku aktuálního dění velice hezké memento.

Rusové opět vystoupí do volného prostoru

Pokud se Vám zdálo, že už dlouho nebyl žádný výstup do volného kosmu, tak Vaše čekání je právě u konce. Už dnes čeká na dvojici ruských kosmonautů šest a půl hodiny trvající vesmírná procházka. Během ní nainstalují a upraví experimenty umístěné na vnějším plášti ruského segmentu ISS. Pokud všechno půjde podle plánu, měli by Oleg Artěmjev a Alexandr Skvorcov opustit hermetický průlez modulu Pirs dnes v 15:50 středoevropského letního času.