Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

České stopy v kosmonautice – TARANIS

V naší minisérii jsme se propracovali již ke třetímu dílu – v prvním byla řeč o programu Vesmír pro lidstvo, druhý jsme věnovali třeba misím ExoMars či JUICE. Dnes navážeme právě na JUICE, protože objekt zájmu českých vědců u Jupiteru v projektu JUICE má přímou návaznost na jiný projekt, na kterém se Česká republika podílí. A co víc! JUICE má startovat až v roce 2022, ale družice TARANIS by měla zemský povrch opustit už za pár týdnů. Aktuálně je start rakety Vega s tímto nákladem plánován na 7. listopadu letošního roku.

ŽIVĚ: New Shepard ponese lidar od NASA

Zní to neuvěřitelně, ale letos jsme ještě nebyli svědky žádného skoku suborbitální rakety New Shepard od firmy Blue Origin. Ale to by se dnes mělo změnit. Společnost totiž na čtvrtek v 17:00 SELČ plánuje misi NS-13, při které na hranici kosmického prostoru vynese celkem 12 vědeckých přístrojů. Většina z nich bude jako vždy umístěna v kabině, která přistává na padácích, ale vůbec poprvé bude jeden přístroj umístěn na samotném nosiči, který přistává motoricky. Pokud jste pravidelnými čtenáři našeho webu, pak asi tušíte, že jde o lidar, o kterém jsme nedávno psali a který by měl posloužit k přesnému přistávání na měsíci či Marsu.

Vzorky z misí Apollo potvrdily teorii o vzniku Měsíce

Detailní snímek lunárního regolitu přivezený výpravou Apollo 11.

Když se díváme na noční oblohu a pozorujeme Měsíc, tak nám připadá, jako kdyby tam byl odjakživa. Ale kde se Měsíc vlastně vzal? Náznaky objevené ve vzorcích dopravených z Měsíce potvrzují již dříve široce přijímanou teorii, podle které Měsíc vznikl poté, co před miliardami let jiná planeta narazila do mladé a ještě roztavené Země. „Je tu ohromný rozdíl mezi rozložením prvků moderní Země a Měsíce a my jsme chtěli vědět proč,“ říká planetární vědec Justin Simon z NASA a dodává: „Nyní víme, že Měsíc byl už od začátku hodně zvláštní a je to zřejmě právě kvůli teorii velkého impaktu.“

Na Bennu se našly kousky planetky Vesta

Pořádné překvapení přinesla vědcům sonda OSIRIS-REx. Odhalila totiž, že se na planetce Bennu nachází kousky pocházející z planetky Vesta. Tento objev vrhá nové světlo na složitý orbitální tanec planetek a také na bouřlivý původ Bennu, což je planetka vytvořená z hromady kamenů, které se spojily dohromady jakožto úlomky po masivní kolizi. „Objevili jsme šest kamenů s rozměry od 1,5 do 4,3 metru, které jsou rozházené po celé jižní polokouli Bennu v okolí rovníku,“ uvedla Daniella DellaGiustinaz Lunar & Planetary Laboratory z University of Arizona v Tucsonu a dodala: „Tyto kameny jsou mnohem jasnější než zbytek Bennu a shodují se s materiálem na Vestě.“

Testovací kampaň Green Run – září 2020

13. září byl na zkušebním stanovišti B-2 ve Stennisově vesmírném středisku při zkouškách prvního letového exempláře centrálního stupně rakety SLS dokončen testovací případ 5. Během testu byla ověřena činnost systému řízení vektoru tahu. Účel a průběh testu jsme si popsali v minulém dílu.  Naklánění motorů RS-25 během testu je zachyceno v následujícím videu. Nyní probíhá přezkum shromážděných dat, po němž se přistoupí k posledním třem testům.

Kosmotýdeník 418 (14.9. – 20.9.)

Další týden je za námi a ani tentokrát se fanoušci kosmonautiky nenudili. Že jste nestíhali sledovat dění? Nebo si jen chcete všechny události hezky v klidu a na jednom místě připomenout? V obou případech je Kosmotýdeník ideální volbou. Stejně jako v minulých týdnech na Vás i dnes čeká jedna hlavní zpráva, několik krátkých zpráv a chybět nebudou ani tradiční rubriky. Budeme se věnovat SpaceX, ale i sondě Hayabusa 2 nebo Číně. K nedělnímu obědu Vám přejeme dobrou chuť a doufáme, že Vám bude chutnat i náš dezert v podobě Kosmotýdeníku.

Meteodružice bude sloužit armádě

Meteorologická družice, kterou v roce 2006 vypustila na oběžnou dráhu agentura NOAA za účelem sledování hurikánů blížících se k pobřeží USA byla nyní přesunuta na jinou pozici. Z ní má dobrý výhled na Blízký východ, kde bude sledovat počasí, aby podpořila americké armádní činnosti v této oblasti. Družice GOES-13 již není nutná ke sledování počasí v okolí USA a proto ji NOAA převedla pod americké letectvo v rámci meziagenturní dohody. Armáda 8. září oznámila, že družice dosáhla nové dráhy a zahájila provoz nad Indickým oceánem. Se změnou provozovatele souvisí i změna názvu – družice se nyní jmenuje EWS-G1 (Electro-optical Infrared Weather system Geostationary 1). Je tedy prvním zástupcem geostacionárních meteorologických družic, které vlastní ministerstvo obrany, jak uvedlo letectvo v tiskové zprávě, kde se dále píše: „Družice poskytuje snímky oblačnosti a sleduje počasí v oblasti Indického oceánu pro ministerstvo obrany. Naplňuje tak potřeby ústředního velení a dalších provozních středisek.“

ŽIVĚ: Destrukční test Starship SN7.1

Podle dostupných informací by během dneška mělo dojít k tlakové zkoušce prototypu Starship SN7.1. Na texaské základně Boca Chica bude tento prototyp natlakován kapalným dusíkem a vnitřní tlak postupně poroste až do úrovně, kterou konstrukce testovací nádrže nevydrží a praskne. Jde o důležitou zkoušku, která inženýrům prozradí cenné informace o kvalitě výrobního procesu a zpracování nové oceli 304L, ze které jsou od SN7 vyráběny všechny nové prototypy Starship. V našem článku najdete přímý přenos celé akce, který zajišťuje kanál Nasaspaceflight.

ŽIVĚ A ČESKY: Dvanáctá porce ostrých Starlinků

V uplynulých dnech jsme neměli mnoho příležitostí ke sledování komentovaných přenosů, ale to by se mohlo dnes večer změnit. Na čtvrtečních 20:19 našeho času totiž SpaceX chystá start své rakety Falcon 9. Po vzletu z rampy 39A nás čeká přistání prvního stupně (mimochodem použitého potřetí) na mořské plošině a zřejmě proběhne i pokus o záchranu aerodynamického krytu – jedna jeho polovina přitom vůbec poprvé zažije svůj již třetí let. Na oběžnou dráhu míří dalších 60 družic Starlink, které pokryjí svět vysokorychlostním a spolehlivým připojením k internetu.

Výzkum na ISS: Biologie, fyzika a pilotáž robotů

Vědecká činnost na ISS je nikdy nekončící proces. Členové 63. expedice se 15. září věnovali celé řadě úkolů, které se týkají právě výzkumu – od servisování vědeckých přístrojů, přes aktualizace softwaru, který řídí pokročilý výzkum až po zkoušky zdravotní formy nebo obecnou údržbu laboratoří. Ještě než si jednotlivé body popíšeme podrobněji, musím jako obvykle upozornit, že články v této sérii nemají za úkol přinést kompletní přehled všech vědeckých experimentů, které na ISS probíhají. Jde spíše o výběr zajímavých momentů.