Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Vodopád atraktivních novinek od Elona Muska

Elon Musk při prezentaci.

Šéf firmy SpaceX a jeden z největších vizionářů posledních let nesděluje novinky a zajímavé informace nonstop. Můžete si však být jistí, že když se dostane do správné nálady, sype ze sebe jednu zajímavost za druhou. Pro nás jsou tyto jeho povídavé relace vždy vítaným zdrojem pro sepsání článků. Naposledy to bylo letos v únoru, kdy jsme se díky Muskovi dozvěděli něco o nových krytech, nebo o připravované přistávací plošině. Ve čtvrtek 10. května se před prvním pokusem o premiérové vypuštění Falconu 9 Block 5 uskutečnila telekonference, na které Musk opět sypal z rukávu novinky. Tentokrát byla řeč hlavně o znovupoužitelnosti, ale dotkl se i dalších témat. V tomto článku Vám přinášíme shrnutí všech zajímavých informací, na jejichž realizaci se můžeme těšit.

ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus o premiéru Blocku 5

SpaceX chtěla včera provést premiérový start své rakety Falcon 9 ve finální konfiguraci Block 5. Záměr se však nezdařil, protože se objevil problém, který se do konce startovního okna nepodařilo vyřešit. Podle vyjádření SpaceX nebyl problém v raketě ani v nákladu – ty byly v dobrém stavu. Jako viník byl označen pozemní počítač, který z neupřesněných důvodů zastavil odpočet. Další pokus má přijít již dnes, ale počasí se nám zatím lehce zhoršilo. Včera byly podmínky na 80 % dobré a vypadalo to, že dnes klesneme na 60 %. Nakonec jsme na kompromisních sedmdesáti procentech a nezbývá než věřit, že to dnes klapne.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 poprvé ve finální verzi

Družice Bangabandhu-1 by byla jen tuctovým telekomunikačním satelitem a význam by měla jen pro Bangladéš, která zatím žádnou takovou družici neměla. Ovšem její start bude se zatajeným dechem sledovat celý svět. O její vynesení se totiž postará raketa Falcon 9, která poprvé poletí ve své finální verzi označované jako Block 5. Tahle verze disponuje řadou vylepšení, ale hlavně bez přehánění otevře stavidla znovupoužitelnosti raket naplno – bavíme se minimálně o deseti opakovaných použitích. Pokud chcete sledovat tento historický start i pokus o přistání, budeme velmi rádi, když využijete našeho živě a česky komentovaného přenosu.

Další rána pro Webbův teleskop

Dalekohled Jamese Webba (JWST)

Vývoj mimořádných projektů často naráží na mnoho technických problémů, protože je potřeba připravit systémy buďto mimořádně přesné, nebo mimořádně velké – někdy dokonce platí obě tyto podmínky. Inženýři proto musí často vyšlapávat novou cestu, se kterou ještě nemají zkušenosti. Příprava velkých projektů, kterým se často právem říká vlajkové lodě, je tedy drahá a dlouhodobá činnost. Své o tom ví lidé zapojení do přípravy vlajkové lodě astronomie příštího desetiletí – Dalekohledu Jamese Webba. Jejich projekt totiž potkalo už několik komplikací a nyní čelí další.

Start ICONu se pomalu blíží

1. května dorazila na Vandenbergovu základnu družice ICON (Ionospheric Connection Explorer), jejíž start by měl přijít 14. června. Družice putovala na kalifornský kosmodrom z arizonského Gilbertu, kde vznikala v hale společnosti Orbital ATK. Právě tato firma měla na starost nejen stavbu, ale i samotný návrh této vědecké sondy. Na Vandenbergově základně bude náklad spojen s raketou Pegasus XL a ta se následně spojí s letounem L-1011. Ten pak odstartuje a zamíří na atol Kwajalein na Marshallových ostrovech, odkud by měl 14. června odstartovat na samotný start. ICON bude kroužit kolem Země, kde bude studovat rozhraní mezi nejvyššími vrstvami zemské atmosféry a samotným vesmírem. Zajímavé bude sledovat, jak dokáží palubní přístroje vnést nové světlo do této oblasti, kterou jsme začali lépe chápat až nedávno.

Zaměstnanci ULA stávkují

Stávky občas potkají i oblast kosmonautiky. Z poslední doby můžeme zmínit situaci, která před víc než rokem na několik týdnů ochromila provoz na jihoamerickém kosmodromu v Kourou. Nyní se stávka týká americké společnosti United Launch Alliance. V neděli 6. května totiž členové tamní strojařské odborové organizace odmítli tříletou dohodu a o den později zahájili stávku a spustili demonstrace. Protestujícím nevadí nízké platy, ale „způsob nakládání se zaměstnanci jako s komoditou a ne jako s lidmi“. Jde především o povinnost nedobrovolně cestovat a dlouhodobě až 30 dní pobývat na různých kosmodromech a jiných místech USA, z čehož vzniká jejich odloučení od rodin.

Cesta k masivní znovupoužitelnosti Falconů otevřena

Dlouhé roky se SpaceX učila přistávat s prvními stupni svých raket a pak je začala i používat opakovaně. Šlo však stále jen o začátek dlouhé cesty a hlavním úkolem bylo sbírat zkušenosti a učit se za pochodu. Právě proto letěl každý stupeň maximálně dvakrát – na více použití nebyl certifikován. Úkolem těchto stupňů bylo poskytnout zkušenosti, které mohla SpaceX následně přetavit do finální vývojové verze Falconu 9, nesoucí označení Block 5. Tato verze obsahuje celou řadu vylepšení, která mají pomoci rozjet skutečně opakovanou znovupoužitelnost. Čekali jsme dlouhé měsíce a nyní stojíme na prahu premiéry této očekávané varianty.

Kosmotýdeník 294 (30.4. – 6.5.)

To byl týden! InSight úspěšně odstartovala a míří k Marsu, Falcon 9 Block 5 prodělal první statický zážeh, ve Slaném byl spatřený deflektor pro rampu Ariane 6, v Číně odstartovala raketa a vynesla družici APStar-6C a mnoho dalšího. V Kosmotýdeníku se na většinu věcí ještě jednou podíváme. Hlavním tématem však bude cenný náklad, který přivezl Dragon zpět na Zemi z Mezinárodní kosmické stanice. Nevynecháme však ani povedené snímky ze startu mise InSight. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: InSight míří k Marsu

V loňském roce jsme se nedočkali žádného meziplanetárního startu, zato letos si užijeme plnými doušky. Falcon Heavy při své premiéře vynesl Tesla Roadster na dráhu kolem Slunce, která dosahuje až k oběžné dráze Marsu, nyní nás čeká podobný start, jen s tím rozdílem, že Atlas V vynese lander InSight, který má na Marsu přistát. Sonda je unikátní svým určením – bude zkoumat vnitřní strukturu Rudé planety a aby toho nebylo málo, tak jí budou dělat společnost dva cubesaty. Pojďme si společně vychutnat jeden z nejzajímavějších momentů letošního roku.

MAVEN dokončil devátý „ponor“

Americká sonda MAVEN krouží kolem Marsu a studuje jeho atmosféru. K tomu používá velmi zajímavou metodu, při které vždy na několik dní sníží nejnižší bod své dráhy tak, aby prolétávala skrz nejvyšší vrstvy atmosféry. Měřící senzory na sondě jsou tak během těchto „ponorů“ v přímém kontaktu s atmosférou planety. Ano, podle našich standardů jde pořád prakticky o vakuum, ale vědecky jsou taková měření mimořádně cenná. Senzory totiž pro svá přesná měření nepotřebují mnoho molekul. Tým kolem sondy se nyní pochlubil i technickými detaily manévrů, které sondu z ponoru vyvedly. A protože víme, že mnoho našich čtenářů o podobné technické libůstky stojí, rádi Vám je zprostředkujeme.