Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Ruský rentgenový teleskop pokračuje v přípravách

V příštím roce by mělo dojít k vypuštění ruského teleskopu Spektr-RG, který má sledovat vesmír v rentgenové části spektra. Před několika dny udělal projekt významný krok vstříc startu. Podle tiskové zprávy zveřejněné 9. září byly úspěšně dokončeny elektrické testy servisního modulu zvaného Navigator a adaptéru nákladu bez dvojice teleskopů, které jsou jádrem celé mise. K tiskové zprávě byly přiloženy i fotografie, které ukazují modul Navigator zabalený do tepelně izolační fólie z vakuové komory VK-600/300. Ta se v minulosti použila pro zkoušky různých ruských projektů – namátkou Spektr-R, Phobos-Grunt, Ekspress-MD2, Elektro-L1, či Elektro-L2.

ŽIVĚ: Oznámení SpaceX o turistech v BFR u Měsíce

Vizualizace BFR u Měsíce.

O tom, že SpaceX chce posadit loď Crew Dragon se dvěma turisty na špičku Falconu Heavy za účelem obletu Měsíce, jsme se dozvěděli vloni na jaře. O rok později Elon Musk oznámil, že tento projekt již není aktuální – Falcon Heavy prý nebude certifikován pro vynášení lidských posádek, jelikož vývoj systému BFR pokračuje lépe, než se čekalo. Objevily se tedy úvahy, že turisté k Měsíci poletí, ale později a nikoliv v Crew Dragonu, ale v lodi BFS, kterou vynese systém BFR. Tyto spekulace potvrdila sama firma, když před několika dny tweetovala, že turisté poletí k Měsíci na nově vyvíjené obří raketě. SpaceX na svém YouTube kanálu založila přímý přenos, ve kterém bychom se měli dozvědět bližší informace. Pokud Vás neodradí velmi časné vstávání (vysílání začne zítra ve 3:00 SELČ), pak Vás zveme k našemu psanému online přenosu z celé akce.

Parker Solar Probe se už umí chladit

13. září sonda začala naplno využívat systém SACS (Solar Array Cooling System), který je prvním svého druhu. SACS má chránit solární panely sondy, které vyrábí elektrickou energii před intenzivním slunečním žárem. Panely jsou totiž citlivé na přehřátí, takže Parker Solar Probe, která se ke Slunci přiblíží víc, než jakákoliv sonda před ní, dostala aktivně vodou chlazené panely. Tekutina protéká skrz drobné kanálky zabudované do solárních panelů a odebírá z nich teplo. Ohřátá voda pak míří do čtyř radiátorů, které uvolní nasbírané teplo do okolního vesmíru. Jelikož budou solární panely ochlazené, budou moci efektivněji vyrábět energii.

Kosmotýdeník 313 (10.9. – 16.9.)

Uteklo nám dalších přibližně 23% měsíce září a je proto čas na Kosmotýdeník, který vám zrekapituluje, co zajímavého a podstatného se během uplynulých sedmi dní stalo v kosmonautice. Dnes je hlavním tématem fascinující technologií osazená družice Aeolus, která se hned v prvních dnech ve vesmíru vytáhla nečekaně cennými daty! Budeme se však věnovat i dalším tématům. Podíváme se na poslední start rakety Delta II, anebo na sledování postupu hurikánu Florence. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Kvůli díře v Sojuzu možná proběhne výstup

Gennadij Padalka a Jurij Malenčenko při výstupu vloni v srpnu odstranili manipulátor Strela-2.

Podle informací z webu russianspaceweb.com začínají zástupci ruské kosmické agentury chystat neplánovaný výstup do volného prostoru. Jeho úkolem by mělo být prověření vyšetřovacích verzí o vzniku otvoru v orbitálním modulu lodi Sojuz MS-09. Výstup by měl definitivně potvrdit, zda otvor byl navrtán již na Zemi. Zatím není jisté, kdy výstup proběhne, ale jelikož se má loď od stanice oddělit až na konci roku, je na jeho přípravu dost času a není potřeba spěchat. Na začátku října se bude na zemi vracet Sojuz MS-08 s Olegem Artěmjevem, takže z ruské posádky zůstane na stanici jen Sergej Prokopjev. Pokud tedy k výstupu nedojde do odletu Sojuzu MS-08, bude se muset počkat na přílet Sojuzu MS-10, ve kterém bude i Sergej Ovčinin. Výstupy se totiž zásadně provádí ve dvojici.

ŽIVĚ A ČESKY: Loučení s legendární Deltou II

V 90. letech a kolem přelomu tisíciletí tvořily rakety Delta II jeden z hlavních pilířů americké kosmonautiky. Na svém kontě mají 155 startů, z čehož jen dva byly neúspěšné. Na oběžnou dráhu Země vynesly 24 družic GPS, Spitzerův teleskop nebo teleskop WISE, ale mířily i mimo zemské gravitační pole. Na jejich palubě se do vesmíru vydaly namátkou sondy Deep Impact, MESSENGER, Dawn, Phoenix nebo dva marsovské rovery MER. Dnes bychom měli do kroniky těchto raket zapsat poslední kapitolu. Na rampě Vandenbergovy základny stojí poslední exemplář rakety Delta II v konfiguraci 7320, jehož úkolem je vynést družici ICESat-2, která bude sledovat změny v množství ledu.

ŽIVĚ A ČESKY: Startuje japonská zásobovací loď

Ruské Progressy létají k ISS několikrát za rok – stejně jako soukromé lodě Dragon. Start další soukromé lodi Cygnus také není úplně neobvyklý. Nyní se však blíží start japonské lodi HTV, která se do vesmíru vydává jen zhruba jednou ročně. Takovou příležitost si nemůžeme nechat ujít a rádi pro Vás připravíme živě a česky komentovaný start. Sedmý exemplář této lodi je naplněný zhruba pěti tunami nákladu pro Mezinárodní vesmírnou stanici včetně šesti lithium-iontových baterií, které při sérii výstupů na konci září nahradí část stávajících.

Solární mise asijských států

asahi-hino-de

Současný zvýšený zájem o výzkum Slunce podnícený nedávným startem sondy Parker Solar Probe, která se stane lidským výtvorem, který se přiblíží ke Slunci na bezkonkurenčně nejbližší vzdálenost (v přísluní jen 6,2 mil. km), je dobrou příležitostí k rekapitulaci i jiných – předešlých, současných i budoucích – solárních misí. Tentokráte necháme stranou solární mise vypravené samostatně (i společně) americkou NASA a evropskou ESA a zaměříme se na solární mise tří asijských států: Japonska, Číny a Indie (vč. případných spoluprací s agenturami jiných států). Nejvíce aktivní v oblasti výzkumu fyziky Slunce zatím bylo Japonsko, které vypustilo tři sondy (Hinotori, Jókó a Hinode) a start čtvrté (zatím označené kódově jako Solar-C) má přichystaný předběžně na únor roku 2019. U Národního vesmírného vědeckého centra Čínské akademie věd (CAS – NSSC) a Indické vesmírné výzkumné organizace (ISRO) se jedná o mise připravované do blízké budoucnosti.

Rusové obviňují z díry v Sojuzu americké astronauty

Detekovaná díra v orbitálním modulu Sojuzu

Situace kolem otvoru v orbitálním úseku lodi Sojuz MS-09 je sice z technického hlediska vyřešená – díru se podařilo zalepit a vzduch neuniká. Ovšem spekulace o původu otvoru nabírají stále bizarnějších podob. Pomyslnou korunu nasadil celé situaci ruský list Kommersant, podle kterého je hlavní vyšetřovací verzí sabotáž ze strany americké posádky. Důvodem, který k tomu měl Američany vést, měla být snaha o dřívější návrat kvůli neupřesněným zdravotním problémům nespecifikovaného astronauta. K situaci se vyjádřil i velitel aktuální expedice na ISS Andrew Feustel: „Mohu jednoznačně říct, že posádka na oběžné dráze s tím nemá nic společného, bez jakýchkoliv pochybností. A myslím si, že je to ostuda a také je to trošku ponižující, že někdo mrhá čas mluvením o tom, že by do toho mohla být posádka nějak zapojená.“

Indická pilotovaná mise: po nadšení kritické poznámky

Po ambiciózním oznámení ministerského předsedy Indie, pana Neandra Modiho, při oslavě Dne nezávislosti 15. 8. 2018, že do roku 2022 vynesou dcery nebo synové Indie indickou trikolóru do kosmu, se objevila řada více či méně nadšených ohlasů. Ti všichni kvitovali, že idea pilotovaného letu, kterou ISRO rozpracovává více než 10 let, se konečně dočkala politické a (doufají) finanční podpory. Odhadovaná cena celého programu na toto období bude asi 100 miliard rupií (USD 1,4 miliardy).