Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

ŽIVĚ A ČESKY: Cygnus pod křídly Northrop Grumman

Kosmické lodě Cygnus vypouštěla k Mezinárodní vesmírné stanici firma Orbital Sciences Corporation. Ta se později vlivem transformace přejmenovala na Orbital ATK, ale před několika měsíci došlo k mnohem výraznější změně – firmu vzal pod svá křídla gigant Northrop Grumman. Ale kromě jména se nic nemění. Cygnus je pořád Cygnus a do vesmíru jej dopraví nosná raketa Antares startující z Virginie na východním pobřeží USA. Přijměte, prosím, naše pozvání na první ze série několika živě a česky komentovaných přenosů, které nás v nejbližších dnech čekají.

Další opakované použití Falconu 9

To, že každému startu Falconu 9 předchází statický zážeh, už asi všichni fandové kosmonautiky vědí. Stejně tak není potřeba připomínat, že úspěšné provedení této zkoušky je neklamnou známkou blížícího se startu. Na statický zážeh Falconu před misí Es’hail-2 jsme ale museli čekat déle než obvykle. Raketa se vydala na startovní rampu 39A floridského kosmodromu v neděli večer, ale všem bylo jasné, že její vztyčení, kontroly a přípravy na zážeh zaberou několik hodin. Okno pro zážeh se otevřelo v pondělí 12. listopadu v 15:00 našeho času a mělo trvat do deváté večer. SpaceX se měla jako vždy pokusit o zážeh na začátku okna. Jenže tehdy zážeh z neznámého důvodu neproběhl a i do deváté večer jsme na něj čekali marně.

Adaptér pro první Starliner

Transportní loď Mariner dorazila 11. listopadu na floridský kosmodrom, kam přivezla hned několik dílů raket pro firmu United Launch Alliance. Třetího listopadu vyplula z Alabamského Decaturu, kde má firma Boeing výrobní linky a po téměř třech a půl tisících kilometrech byla ve svém cíli. Loď speciálně přizpůsobená k přepravě velkých raketových stupňů přivezla na Floridu nejen dva stupně rakety Delta IV, ale i první exemplář adaptéru LVA. Technici včera vyložili náklad, takže zabalený LVA zamířil do haly, kde bude spojen s horním stupněm Centaur.

Bennu ze všech stran

Sonda OSIRIS-REx pořídila 2. listopadu během čtyř hodin a 11 minut snímky planetky Bennu. Kamera PolyCam byla nastavena tak, aby pořízení každého snímku trvalo 2,5 milisekundy a rozestupy mezi jednotlivými fotkami byly zvoleny tak, aby se asteroid otočil vždy o 10°. Díky tomu mohlo po složení snímků za sebe vzniknout časosběrné video, na kterém je vidět zrychlené otáčení planetky kolem své osy, takže můžeme vidět třeba velké balvany, které se nachází hlavně na spodní straně Bennu. V době, kdy snímky vznikaly, dělilo sondu a planetku 197 kilometrů, takže výsledná animace obsahuje poměrně slušné množství detailů na povrchu Bennu. Cílová planetka o průměru cca. půl kilometru měla na originálních snímcích šířku zhruba 200 pixelů.

Kosmotýdeník 321 (5.11. – 11.11.)

Je tu nedělní poledne a tedy ideální čas po vydatném obědě zakousnout Kosmotýdeník, tedy přehled nejzajímavějších zpráv z kosmonautiky za uplynulých sedm dní. Dnes se podíváme v hlavním tématu na to, jak složité je nalézt a správně vybrat výsledné místo přistání pro evropské vozítko ExoMars 2020. Dále se pokocháme krásnými záběry lodi HTV-7, anebo prozkoumáme, jak na Marsu vrtalo vozítko Curiosity. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Komerční premiéra Electronu

Raketa Electron zatím startovala dvakrát a v obou případech šlo jen o testovací mise, což naznačují jejich názvy – It’s a Test a Still Testing. Třetí start této rakety, jejíž motory Rutherford využívají elektrická čerpadla ale měl být jiný. Raketa už opustila testovací fázi a čeká na ni vstup do ostré služby. První komerční mise It’s business time měla startovat už v červnu, ale vinou technických problémů přišel odklad o několik měsíců. Nyní firma Rocket Lab hlásí, že je připravena ke startu, což je pro nás jednoznačná zpráva – nařiďte si budíky, vezměte prášky proti spaní, nebo si uvařte pořádnou porci kávy. Časový posun mezi střední Evropou a Novým Zélandem, odkud se startuje, není přívětivý.

Čeká nás přistání na rovné planině

Umělecká představa landeru InSight na Marsu.

Historie nám už mnohokrát ukázala, že NASA umí pro své mise vybrat velmi atraktivní lokality. Ostatně stačí si vzpomenout jen na pár příkladů – astronaut Jim Irwin před lunárním pohořím Hadley Apennine, Hubbleův teleskop a jeho Pilíře stvoření, nebo Cassini a její mozaiku Saturnu. Také planeta Mars nabízí mnoho vizuálně zajímavých lokalit, které můžeme obdivovat třeba díky detailním snímkům z roveru Curiosity. Lokalita Elysium Planitia, kam má 26. listopadu přistát sonda InSight však z hlediska vizuální atraktivity nikdy nebude konkurovat výše jmenovaným místům. Jednoduše proto, že je to jednolitá, rovná pláň.

Falcon 9 získal významnou certifikaci

Takto si start Falconu 9 Block 5 představuje Nathaniel Koga.

Americká agentura NASA udělila prostřednictvím svého programu pro správu startů (Launch Services Program) raketě Falcon 9 certifikaci třetí kategorie. Pro SpaceX to znamená, že se nyní může ucházet i o vynesení těch nejdražších a nejkomplexnějších vědeckých misí, které NASA potřebuje dostat do vesmíru. SpaceX již pro americkou kosmickou agenturu vynesla dvě vědecké mise – první byla Jason-3 v lednu 2016, podruhé pak TESS v dubnu letošního roku. V případě Jasonu šlo o certifikaci první kategorie, druhý stupeň získala SpaceX v únoru letošního roku a mohla tak vynášet středně cenné mise jako byl právě TESS. Zisk certifikace třetí kategorie firmě otevírá dveře k těm nejdůležitějším misím, jaké má NASA ve svém portfoliu.

Trojrozměrnou mapu lesů vytvoří GEDI z ISS

Včera jsme se věnovali vědeckému nákladu, který má ještě v průběhu listopadu doručit na Mezinárodní vesmírnou stanici zásobovací loď Cygnus. Dnes se podíváme na jediný vědecký přístroj, který by měla vynést loď Dragon od SpaceX. Její start je momentálně plánován na začátek prosince. Tento přístroj se jmenuje GEDI (Global Ecosystem Dynamics Investigation) a vědci si od něj slibují mnoho pokroků. Poprvé v historii by totiž měl pomoci vytvořit trojrozměrnou mapu lesů ve středním a tropickém klimatickém pásu celého světa. Za tímto účelem je vybaven pokročilým laserovým systémem.

Český vesmírný týden

Napadlo Vás už, že rok 2018 je pro české kosmické aktivity mimořádný? Právě letos totiž nastává hned několik výročí, která jsou navíc pěkně kulatá. Mezi nejvýznamnější milníky patří 40 let od startu (a návratu) prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka, nebo 10 let od vstupu našeho státu do Evropské kosmické agentury. V Praze a v Brně se proto od zítřka do 18. listopadu rozběhne řetěz akcí, které cílí jak na odbornou, tak i laickou veřejnost. Tento program nese název Czech Space Week a jeho úkolem je rozšířit povědomí široké veřejnosti o kosmických aktivitách a ukázat, že kosmonautika je přínosná i pro běžného člověka. V tomto článku najdete výběr některých akcí – jejich kompletní seznam najdete na webu akce.