Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Kosmotýdeník 427 (16.11. – 22.11.)

Dva starty Falconu 9, nevydařený start rakety Vega, připojení první operační mise lodi Crew DragonISS, přistání prvního stupně Electronu… to byl týden! Pojďte si nyní v pravidelném Kosmotýdeníku shrnout nejen tyto velké události, ale podívat se i na něco jiného. Hlavním tématem bude tentokrát evropská komunikační síť, která se připravuje na zvýšený zájem o lety k Měsíci a tím pádem vyšší nároky na komunikační síť. Podíváme se však také na řadu pěkných fotografií z aktuálních misí a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Sentinel 6A změří mořskou hladinu

12. června 2019 – to je datum, kdy z kalifornské rampy SLC-4E odstartoval Falcon 9 se třemi družicemi Radarsat. Od té doby všechny Falcony startovaly z Floridy. Nyní se však téměř po roce a půl Falcon vrací na Vandenbergovu základnu. V sobotu večer (v 18:17 SEČ) má odsud vynést evropsko-americkou družici Sentinel 6A. Jejím úkolem bude navázat na několik desítek let dlouhou sérii přesných měření výšky mořské hladiny, aby mohli vědci lépe porozumět procesům klimatických změn. Lákadlem je také použití zbrusu nového prvního stupně nosné rakety, který se pokusí o přistání na pevnině. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi Vás přivítáme u našeho přenosu.

Rover Perseverance už nahrál zvuk

Nejnovější americký průzkumník Marsu je jako první vybaven mikrofony. Nyní se jednomu z nich podařilo zaznamenat zvuk dění uvnitř vozítka, které se stále nachází v meziplanetárním prostoru. Zatímco jiný mikrofon na palubě má za úkol nahrávat především zvuky laserových pulsů z přístroje SuperCam, tak ten, o kterém dnes bude řeč, má jiné úkoly. Hlavně by měl monitorovat zvuky během fáze vstupu do atmosféry a přistání – od odpálení rozbušek pro uvolnění padáku, přes hukot raketových motorů v závěrečné fázi přistání až po kontakt kol s povrchem.

Nový termín zážehu Green run

Na spodní části centrálního stupně SLS je dočasná stříbrná ochranná fólie

Na konci října potkal přípravy na statický zážeh letového exempláře centrálního stupně rakety SLS pro misi Artemis I několikadenní odklad vinou skluzu, který způsobil hurikán Zeta. Během posledního víkendu pak inženýři na Stennisově středisku nedaleko Bay St. Louis, stát Mississippi, úspěšně opravili ventil pro přívod kapalného vodíku. Ukázalo se totiž, že jeden z těchto osmi ventilů, které přivádí palivo k motorům RS-25 vykazoval nekonzistentní výsledky. Jde však o problém, na který byli experti připraveni – úkolem aktuální fáze je totiž právě odhalení závad. Při inspekci se ukázalo, že ventil nepracuje správně a proto přímo na stanovišti B-2 proběhla jeho oprava.

ŽIVĚ A ČESKY: První pokus o zachránění Electronu

Zatím ještě bez záchytu vrtulníkem, ale jinak úplně stejně jako v ostrém provozu – tak má vypadat pokus o přistání prvního stupně rakety Electron na mořskou hladinu. V noci na pátek se ve 2:44 otevře startovní okno, které potrvá až do 5:34. Nákladem je 30 malých družic, mezi kterými najdeme třeba velmi zajímavý projekt Dragracer, který má vyzkoušet urychlení zániku objektu v atmosféře. Jeden 6U cubesat dostane 70 metrů dlouhý drát, který má zajistit stažení do atmosféry během necelého roku. Druhý cubesat toto zařízení mít nebude a očekává se, že do atmosféry vstoupí zhruba za sedm až devět let. Pokud tedy budete chtít ponocovat, rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu.

Gateway (listopad 2020)

Společnost Northrop Grumman ve včerejší tiskové zprávě oznámila, že dokončila přezkum předběžného návrhu (PDR) obyvatelného modulu HALO pro Gateway. V rámci PDR byly posouzeny detaily konstrukce modulu, aby bylo zajištěno, že systém jako celek bude bezpečný, spolehlivý a že bude splňovat všechny požadavky NASA. Vývoj nyní vstoupil do fáze podrobného návrhu. Ten by měl být dokončen na jaře 2021 přezkumem CDR. V rámci CDR bude prokazováno, že návrh modulu je již dostatečně vyspělý na to, aby mohl pokračovat v plné výrobě, sestavování, integraci a testování. Během přezkumu CDR mohou být odhaleny nedostatky, které bude potřeba před dokončením návrhu ještě vyřešit.

Testy padáků pro ExoMars pokračují

Velikost prvků mise ExoMars.

Systém padáků, který pomůže vozítku Rosalind Franklin a přistávací platformě Kozáček dosednout na Mars, dokončil plnorozměrové výškové zkušební shozy. Při nich se využily předesignované systémy, které se musely změnit po neúspěšných loňských testech. Tentokrát už vytažení padáků i zpomalení zátěže probíhalo podle očekávání. Testovací maketa měkce dosedla a padáky byly zachráněny pro následnou inspekci. Ta odhalila, že přesto došlo k poškození vrchlíku, což může naznačovat, že by se týmy měly ještě zaměřit na časnou fázi nalévání vzduchu do padáku.

Raketa Vega selhala

Ranní start evropské nosné rakety Vega 17. listopadu (let VV17) proběhl ze vzletové rampy ELV na kosmodromu CSG (Centre Spatial Guyanais) přesně podle plánu ve 2:52:20 SEČ. Hmotnost vynášeného nákladu byla 1192 kg, z čehož 750 kg připadalo na družici SEOSAT-Ingenio, 175 kg na družici TARANIS a zbytek na družicový adaptér VESPA. První tři stupně nosné rakety Vega se označují P80, Zefiro 23, Zefiro 9 a jsou poháněny motory (P80FW, Z23WF a Z9FW) na tuhé pohonné látky HTPB1912. Tyto motory postupně správně fungovaly po dobu 109,9 sekund, 77,1 sekund, resp. 119,6 sekund. Mezi ukončením činnosti a zážehem dalšího stupně jsou dle typu mise různě dlouhé prodlevy, aby se optimalizovala trajektorie letu.

ŽIVĚ: Kosmonauti začínají přípravu ISS na Nauku

Modul Pirs, ze kterého kosmonauti vystoupí a po šesti a půl hodinách se do něj vrátí.

Kosmonauti Sergej Ryžikov a Sergej Kuď-Sverčkov by měli 18. listopadu vystoupit na zhruba šest hodin do volného prostoru. Jejich hlavním úkolem bude zahájení prací, které souvisí s přípravou stanice na přílet ruského laboratorního modulu Nauka. Kosmonauti opustí stanici přechodovou komorou modulu Poisk okolo 15:30 našeho času, přičemž NASA TV začne vysílat už o hodinu dříve. Ryžikov bude mít skafandr Orlan s červenými proužky, Kuď-Sverčkov pak s modrými. Začátek výstupu je naplánován na 15:39 a konec na 21:12 našeho času. Celkově půjde již o 47. ruský výstup věnovaný údržbě a stavbě stanice.

Další česká stopa na Ariane 6

Chystanou novou evropskou raketu Ariane 6 již na počítačových vizualizacích zdobí česká vlaječka, která by měla být i na letových kusech. A rozhodně tam patří, protože české firmy nehrají při jejím vývoji druhé housle. Třeba klatovská firma ATC Space navazuje na výrobu dílů pro Ariane 5 a pro chystanou šestku připraví každý rok desítky sestav obrub urychlovacích motorů P120C. Tyto obruby představují nosný prvek urychlovacího motoru o průměru 3,4 metru. Výzkumný a zkušební letecký ústav v Letňanech zase dostal za úkol důkladně otestovat díly. Jak je vidět, Česká republika si svou vlaječku na raketě opravdu zaslouží a nyní nás potěšila další zpráva. Do tohoto klubu se totiž přidává i brněnská SAB Aerospace.