Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Kosmotýdeník 426 (9.11. – 15.11.)

Máme za sebou týden plný příprav na misi Crew-1, nepodařeného testu Starship, očekávaných startů a mnohých dalších kosmonautických událostí. Pojďme si nyní v Kosmotýdeníku připomenout ty nejzajímavější. Hlavním tématem však bude podpis smluv o realizaci tří nových misí družic Sentinel, které podepsala ESA a Evropská komise. Podíváme se však také na fotografie z příprav startu první operační mise lodi Crew Dragon, anebo na přípravu první návratové mise prvního stupně rakety Electron společnosti RocketLab. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Statický zážeh Starship SN8 přinesl komplikace

V noci na pátek proběhl na texaské základně Boca Chica další z řady testů prototypu lodi Starship SN8. Ta měla v té době už za sebou statický zážeh tří motorů Raptor, instalaci špičky a zážeh jednoho Raptoru, při kterém se kapalný kyslík čerpal z malé nádrže ve špičce. V noci na pátek měl přijít na řadu další statický zážeh motorů Raptor – opět se měla využít kyslíková nádrž ve špičce a hořet měly dva motory Raptor. Plány počítaly ještě s dalším zážehem, při kterém by malá nádrž krmila všechny tři Raptory. Poté mohla být cesta ke skoku do 15 kilometrů volná. Čáru přes rozpočet však udělal právě zážeh v noci na pátek.

ŽIVĚ A ČESKY: Utajený náklad na Atlasu V

Všechny mise, které jsou označeny zkratkou NROL a nějakým číslem, říkají jediné – Jde o start utajeného nákladu, který je určen pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství NRO. Veškeré informace týkající se počtu družic, jejich velikosti, určení, nebo cílové dráhy, nejsou veřejně známé. Při hledání odpovědí na tyto otázky tak můžeme vycházet jen z nepřímých náznaků, souvislostí a spekulací. Ale i to má svou nespornou krásu. Start mise NROL-101 byl několikrát posunut – ať už kvůli počasí nebo pro závadu na ventilu přívodního potrubí kapalného kyslíku do prvního stupně, ale v pátek pozdě večer by to mohlo klapnout. Start Atlasu V, který poprvé použije nové pomocné urychlovací motory GEM-63, je plánován na 23:13 SEČ.

První raketa Alpha dorazila na kosmodrom

Po celém světě teď jako houby po dešti vznikají startupy, které chtějí vytvořit novou raketu určenou pro stále rostoucí trh malých družic – namátkou můžeme jmenovat třeba firmy Relativity Space, Astra, nebo Virgin Orbit. Dnes však bude řeč o jiné společnosti – v Texasu založené Firefly Aerospace. Ta se totiž dočkala významného pokroku, když na Vandenbergovu základnu v Kalifornii doručila první letový exemplář své rakety Alpha. Tento dvoustupňový nosič by měl ze startovního komplexu SLC-2W odstartovat nejdříve 22. prosince letošního roku. V rámci mise DREAM (Dedicated Research and Education Accelerator Mission) by firma chtěla na oběžnou dráhu vypustit několik malých družic.

Crew Dragon získal certifikaci od NASA

Roky návrhů, výroby a zkoušek vedly k tomu, že NASA oficiálně certifikovala historicky první komerční kosmický dopravní systém, který může vozit lidské posádky na Mezinárodní kosmickou stanici a zase zpět. V rámci programu Commercial Crew Program agentura NASA 10. listopadu dokončila proces Human Rating Certification Plan pro kosmický dopravní systém od firmy SpaceX. Posledním bodem několikaletého procesu bylo zhodnocení připravenosti k letu FRR (Flight Readiness Review) před chystanou misí Crew-1, která k ISS vyrazí se čtyřmi astronauty.

99 dní do přistání Perseverance

Rover Perseverance po spojení se sestupovým stupněm

Necelých sto dní má rover Perseverance na to, aby urazil zbývajících 265 milionů kilometrů, které mu zbývají k Marsu. Přistání proběhne 18. února 2021 ve 21:43 SEČ, přičemž potvrzení dorazí na Zemi o zhruba 11,5 minuty později. Šestikolové vozítko má za úkol prozkoumat kráter Jezero, který před miliardami let býval skutečně jezerem. Tady bude pátrat po stopách dávného mikrobiálního života a také odebere vzorky hornin a regolitu určené k dopravě na Zemi. V  neposlední řadě navíc pomůže i vyšlapat cestu pilotované výpravě k Rudé planetě.

Štvrtý krok Číny v prieskume Mesiaca

V novembri nás čaká štart čínskej lunárnej sondy Chang´e 5 na rakete CZ-5 (6). Jedná sa o návratovú misiu s mesačnými vzorkami, pričom je tu ešte záloha v podobe Chang´e 6. Ak by bola aspoň jedna z nich úspešná (dúfajme, že obe), zavŕšil by sa tretí krok v čínskom programe prieskumu Mesiaca, ale na druhej strane to znamená, že sa už pracuje na kroku číslo 4. V tomto kroku sa budú realizovať sondy Chang´e 7 a Chang´e 8. Poďme sa pozrieť, na čo sa môžeme tešiť. Aby sa mohla realizovať mesačná výskumná základňa, sformulovali sa tieto všeobecné požiadavky. Treba vyvinúť technológie na presné pristátie s vopred určeným bodom, pristátie s veľkým užitočným zaťažením, rozvoj prieskumných schopností v trvalo zatienených oblastiach kráterov pomocou robotov, koordinovaná prevádzka viacerých robotov, separácia a extrakcia jednotlivých chemických prvkov.

Krátery na Titanu vypráví o erozi

V rámci nové studie se vědci zaměřili na devět kráterů, které se nachází na největším Saturnově měsíci – Titanu. Tato analýza přinesla důležité poznatky o tom, jak eroze ovlivňuje povrch a také co se pod ním nachází. Odborníci použili data nasbíraná sondou Cassini, aby nahlédli do kráterů a odhalili tak více detailů o tom, jak se krátery vyvíjí a jak jejich změny ovlivňuje počasí. Podobně jako Země má i Titan hustou atmosféru, která funguje jako ochranný štít před dopady meteoritů. Ukázalo se, že eroze a další geologické procesy postupně vymažou i krátery, které vytvořily meteority, které se dostaly až k povrchu. Výsledkem je, že na Titanu vidíme mnohem méně kráterů než na jiných měsících. Při takových impaktech dochází vždy k odhalení podpovrchového materiálu a takové krátery na Titanu toho prozradí opravdu hodně.

Jak se hýbe Německo?

Drobné posuny zemského povrchu na území celého Německa se podařilo vůbec poprvé zmapovat díky evropským radarovým družicím Sentinel 1. Deformace zemského povrchu postupné sedání materiálu, nejčastěji nastávají v důsledku změn, které probíhají pod povrchem – ať už jde o odčerpávání podzemní vody, těžbu, prudkou urbanizaci, nebo přirozenou konsolidaci sedimentů. Takový pohyb může představovat riziko – ať už k němu dojde ve městech či na venkově. Dlouhodobé drobné účinky mohou ve výsledku vést k poškození budov, silnic, mostů, říčních koryt a dalších částí infrastruktury. Může se také změnit způsob, kterým se voda po povrchu pohybuje a kde se akumuluje. Všechny tyto jevy mají ekonomické dopady.

Příprava mise Crew-1 míří do finiše

Ve čtvrtek 5. listopadu dorazila do montážní haly HIF u rampy 39A na Kennedy Space Center loď Crew Dragon. Předtím pobývala v hale na Mysu Canaveral, kde prošla nezbytnou předletovou přípravou. Nyní technici pracují na připojování lodi k raketě, aby mohl přijít vývoz na rampu. Posádka ve složení Michael Hopkins, Victor Glover a Shannon Walker z NASA společně s japonským astronautem Sojči Nogučim má v průběhu 8. listopadu opustit středisko přípravy na Johnsonově středisku v Houstonu a zamíří na Floridu.