Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Dlouhá cesta k novým horizontům

29. srpna uvedla letová kontrola NASA naposledy do hibernace sondu New Horizons. Poslední období jejího odpočinku končí 6. prosince po 99 dnech. Za dalších šest týdnů pak začne samotná fáze průletu kolem planetky Pluto. Vyvrcholit by měla 14. července 2015 ve 13:49:59 SLČ, kdy sonda po devíti a půl letech proletí 10 000 km od trpasličí planety a 27 000 km od měsíce Charon relativní rychlostí 13,78 km/s (49 600 km/h). Pojďme si u příležitosti zahájení plného provozu v dnešním článku připomenout, co se kolem mise New Horizons dělo letos, abychom si v dalším textu přiblížili, co se bude se sondou dít v roce následujícím.

AKTUALIZOVÁNO: Orion nakonec neodstartoval, další šance v pátek

Dlouhé měsíce příprav jsou u konce. Po více než 33 letech dnes Američané vypustí na oběžnou dráhu novou kosmickou loď. A co víc – poprvé od programu Apollo půjde o loď schopnou letů dál, než jen na nízkou oběžnou dráhu Země. Pokud všechno půjde podle plánu, dojde ke startu nosné rakety Delta IV Heavy s lodí Orion dnes ve 13:05 našeho času. Startovní okno přitom zůstává otevřené až do 15:44 našeho času. Když se podaří odstartovat hned na začátku okna, můžeme očekávat přistání ve vlnách Pacifiku okolo půl šesté večer. V tomto článku můžete sledovat živý video přenos, který zajišťuje NASA TV.

Hledání organických molekul na povrchu komety

Jsou tomu takřka přesně dva týdny, co web a sociální sítě zaplavily nadšené komentáře o tom, jak už máme „objasněnou podstatu života“, a že organické látky na povrchu 67P páchají doslova orgie. Samozřejmě tomu tak není. Velmi opatrnou prezentaci nejednoznačných výsledků nabídla ESA už v tomto článku z 19.11. První spekulace se probudily k životu v den prezentace datových analýz vědeckého zařízení COSAC. V tomto tématu budeme dnes pokračovat, neboť v úterý zveřejnila Evropská kosmická agentura výsledky částečných analýz týmu dalšího detktoru na palubě Philae, který spolu s experimentem COSAC tvoří jedno z nejsledovanějších zařízení v dějinách astrobiologie.

Japonský sokol míří opět k asteroidu

Dnes ráno v 5:22 středoevropského času se na japonském kosmodromu Tanegašima, který díky blízkosti moře patří mezi nejhezčí kosmické přístavy světa, zažehly motory rakety H-2A. Nosič měl na své špičce sondu Hayabusa 2, jejíž název silně evokuje misi Hayabusa, která startovala v roce 2003 a o sedm let později i přes velké technické problémy dopravila na Zemi vzorky z asteroidu Itokawa. Druhá Hayabusa (japonský výraz pro sokola) bude mít podobný úkol. V roce 2018 dorazí k asteroidu 1999 JU3, zde odebere vzorky hornin a o dva roky později je doveze na Zemi. Doufejme, že se druhé Hayabuse budou vyhýbat technické komplikace, kterých si „jednička“ užila měrou vrchovatou. V našem krátkém článku se podíváme na rekapitulaci startu.

Odloží první start Orionu počasí?

Do historicky prvního letu nové americké lodi Orion už zbývá jen několik desítek hodin. Nosná raketa Delta IV Heavy už stojí na startovní rampě a také samotná kosmická loď je připravena na svou několikahodinovou misi. Ve stavu připravenosti jsou i pozemní týmy, včetně sledovacích stanic. Mohlo by se zdát, že zážehu motorů 4. prosince nestojí nic v cestě. Ale zdání klame. Všechny plány totiž může zhatit vyšší moc ve formě nevyzpytatelného počasí. V dnešním článku se podíváme na to, jaká je předpověď na čas startu a řekneme si pár slov i o samotné misi EFT-1.

Deník astronautky, díl třetí

úvodní obrázek

„Minule jsem do deníku psala poslední předstartovní zápisek, o kterém jsem tvrdila, že může být předposlední. Právě jsem se o něco dříve probudila z plánovaného pětihodinového spánku a není žádný důvod pokoušet se znovu usnout. Takže tady mě máte, ještě se s vámi podělím o několik předstartovních myšlenek. Zhruba za 40 minut se objeví doktoři, aby začali s množstvím hygienických operací. Před letem do vesmíru budu tak čistá jako nikdy v životě, a to jak navenek tak uvnitř (pokud vám to došlo, nehodlám v tomto jít do žádných detailů).

Kosmotýdeník 115. díl (24.11. –30.11.2014)

Další týdenní souhrn toho nejzajímavějšího, co se stalo v kosmonautice je pro vás připraven. První výprava nás zavede na palubu Mezinárodní kosmické stanice, kde krom doplnění posádky vyzkoušeli i dva nové přístroje. V další velké zprávě se podíváme na dění okolo společnosti SpaceX, která dále upřesnila svoji vizi fungování znovupoužitelných raket. Na závěr samozřejmě nebude scházet ani souhrn menších zpráv. Přejeme vám příjemnou neděli a dobré čtení.

Radiační pásy kolem Země mají o tajemství méně

Dva neviditelné pásy, které svým tvarem připomínají typickou americkou koblihu, se nazývají van Allenovy radiační pásy. Slovo radiační se v jejich názvu objevuje proto, že obsahují velké množství nabitých částic. Družice Van Allen Probes, dříve nazývané RBSP, vypuštěné v srpnu 2012, se nyní postaraly o další zajímavý objev v této málo prozkoumané lokalitě. Z jejich měření vyšlo najevo, že kolem pásů je téměř neproniknutelná bariéra. Samozřejmě je neproniknutelná pouze pro subatomární částice. Brání například silně nabitým elektronům aby dosáhly naší planety.

Dvě družice Galileo dostanou druhou šanci

Vizualizace družic systému Galileo

Srpnový start dvou družic evropského navigačního systému Galileo nedopadl dobře. Vinou chyby v horním stupni rakety Sojuz skončily satelity na špatné oběžné dráze. Na tomto umístění jsou družice k navigaci nepoužitelné a navíc často prolétávají přes van Allenovy pásy, kde jejich elektroniku ničí zvýšené množství nabitých částic. Je proto potřeba jednat a zkusit ze vzniklé situace nějak vybruslit a zachránit, co se dá. O plánech, které by přicházely v úvahu jsme Vás informovali již v průběhu října v tomto článku. Čas opět trochu pokročil a pozemní inženýři přikročili od slov k činům. Dnes se proto podíváme na posun v celé záležitosti.

Plovoucí přistávací plošina

O záměru firmy SpaceX, která chce znovupoužívat první stupně svých raket jsme na našem blogu psali už několikrát. Naposledy jsme se tomuto tématu věnovali na konci července. SpaceX od té doby nezahálela a pustila se do stavby velkého mořského pontonu, na který nechá přistávat první stupně raket Falcon. Prám má rozměry téměř 100 x 50 metrů a díky aktivnímu systému řízení a stabilizaci by měl zůstat stabilní i při třímetrových vlnách.