Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Raketa, padáky i štít pro Orion

V příštím roce čeká na fanoušky kosmonautiky hned několik velkých událostí (všechny si připomeneme v článku, který na našem blogu vyjde prvního ledna). Jednou z těch opravdu hodně významných bude první zkušební let nové americké lodi Orion, který se uskuteční v rámci mise EFT-1. Na blogu jsme se již v několika článcích věnovali přípravám a i dnes se můžete podívat, jak práce pokročily.

Štědrý den i s výstupem do volného kosmu

Co jste dělali na Štědrý den odpoledne a večer? Zdobili jste stromeček, smažili kapra nebo řízky? Asi jste si i užívali klidných chvil v rodinném kruhu. To astronauti na ISS včera měli úplně jiné starosti – během více než sedmihodinového výstupu se jim podařilo dokončit opravu poškozeného chladícího systému, který ISS v posledních dnech trápil. Fanoušci kosmonautiky tak měli o zážitek postaráno. Letošní Štědrý den k nim byl opravdu štědrý.

Kosmotýdeník 66. díl (16.12. – 22.12.2013)

Vánoce už jsou přímo přede dveřmi a v domácnostech finišují přípravy na Štědrý den. Ale kosmonautika jede dál. Odložte proto na chvíli čistící prostředky, prachovky a vysavače, dejte si pauzu ve vaření a pojďte si přečíst již 66. vydání Kosmotýdeníku. Opět na Vás čeká souhrn těch nejzajímavějších událostí, které nám přinesl uplynulý týden. Začneme úspěšným vypuštěním evropské sondy Gaia, která má vytvořit přesný 3D model naší Galaxie, nezapomeneme ani na výstup z ISS, při kterém astronauti začali opravovat poškozený chladící systém. Na závěr se můžete těšit na novinky okolo čínského lunárního vozítka Yutu.

Gaia, budoucnost astrometrie

19. prosince 2013, ráno v 10:12 středoevropského času, z jihoamerického kosmodromu v Kourou odstartovala raketa Sojuz s velmi vzácným a dlouho očekávaným nákladem – evropskou astrometrickou družicí Gaia. Hlavním úkolem Gaie bude trojrozměrné zmapování velké části naší Galaxie s dosud nevídanou přesností. Během pěti let by měla proměřit polohy asi jedné miliardy hvězd s jasností do 20 magnitudy a miliónů dalších objektů, od blízkozemních planetek až po kvasary vzdálené miliardy světelných let. Misi schválila Evropská kosmická agentura (ESA) už před třinácti lety v roce 2000. Původní návrh pochází ale už z roku 1993 a od té doby se také rozeběhly první přípravy na tuto misi. Gaia bude vyslána do Langrangeova bodu L2, odkud bude aspoň pět let posílat vědecká data.

Kosmotýdeník 65. díl (9.12. – 15.12.2013)

Jako každou neděli, i dnes je připraven pravidelný souhrn toho nejdůležitějšího, co se událo v minulém týdnu v kosmonautice. Tento týden byl nabitý zajímavými a velkými událostmi, kterým dozajista vévodí čínský fenomenální úspěch s přistáním landeru a vysazením vozítka na Měsíc. Další téma, kterému se budeme věnovat, je pak zajímavý objev HST na Europě. Nevyhneme se ani plánům v rámci projektu Mars One. Zmíníme se o problému, kterému v současnosti čelí ISS a kosmotýdeník uzavřeme letem nad Titanovými jezery. Přeji příjemné čtení.

ISS má na krku další problém

Mezinárodní vesmírná stanice má problém a ne zrovna malý. Týká se totiž chladícího systému, který odvádí odpadní teplo z útrob stanice do velkých radiátorů, kde se teplo vyzáří pryč. Selhání jednoho okruhu patří do skupiny závad označovaných jako „Big-14“ (Velká čtrnáctka). Tedy do skupiny nejkritičtějších poruch, které vyžadují okamžité a neprodlené odstranění. Pokud by selhal i druhý, nyní přetěžovaný okruh, hrozila by americké části stanice evakuace.

Neúspěch potkal i Čínu

Pokud se v těchto dnech mluví o čínském kosmickém programu, pak je řeč v naprosté většině o prozatím úspěšné sondě Chang’e-3,která v těchto dnech krouží kolem Měsíce. Ovšem ne vždycky se daří všechno a tak se nejlidnatější země světa musela v posledních hodinách vyrovnat i s neúspěchem. Ten naštěstí nepotkal mediálně atraktivní lunární sondu, ale „jen“ družici pro dálkový průzkum Země. Každopádně se ale přetrhla více než dva roky dlouhá šňůra učebnicových startů čínských raket.

Kosmotýdeník 64. díl (2.12. – 8.12.2013)

Pravidelný souhrn kosmonautických událostí z uplynulého týdne je opět připraven k vašemu přečtení. Tento týden nebyl tak bohatý na velké události jako ten minulý, přesto se udály věci, které je třeba připomenout. Už minulou neděli úspěšně odstartovala čínská raketa s měsíční sondou Chang’e 3, která má přistát na povrchu našeho přirozeného satelitu. Falcon 9 v1.1 úspěšně zvládl svůj premiérový start směřující na geostacionární dráhu. Loď Cygnus od OSC už zná datum svého prvního operačního startu a dnešní kosmotýdeník uzavřeme zprávou o tom, jak se daří MAVENu na jeho cestě k Marsu.

Nahlédněme pod roušku tajného satelitu

Americký kosmodrom na základně Vandenberg se v těchto dnech připravuje na start rakety Atlas V v konfiguraci 501. O nákladu toho ale mnoho nevíme. Je schovaný za krycím kódovým názvem NROL-39. Přesto si dnešní článek klade za cíl sesbírat z internetu všechny možné informace o této družici a pokusit se z nich složit alespoň částečnou představu o nyní vynášeném armádním nákladu.

Štít pro Orion je hotový, chystá se i věžička

Jednou z nejatraktivnějších událostí příštího kosmonautického roku bude mise EFT-1, při které se vydá poprvé do kosmu nová americká loď Orion. V několika minulých článcích, kdy jsme se této misi věnovali, jsem sliboval, že se k tématu vrátíme i v dalších týdnech a že budeme tuto atraktivní událost sledovat. V posledních hodinách NASA zveřejnila několik dalších informací, které jistě nenechají fanoušky kosmonautiky chladnými a které zároveň ukáží, že mise EFT-1 pomalu začíná klepat na dveře. Tepelný štít je hotový a stejným výsledkem skončily i práce na záchranném systému lodi.