Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Vánoce na Tritonu

Je Štědrý den a tak je čas na výjimečný vánoční článek. Zvu vás na vánoční výpravu k Tritonu. Na příběh mise, která by se klidně v budoucnu mohla odehrát a kde si projdeme trnitou cestu jedné vědkyně a jejího snu o misi na měsíc Triton. Komu forma, kterou jsem letos zvolil, nevyhovuje, může se zkusit poohlédnout po starších vánočních článcích. Například v roce 2014 jsme se podívali, jak se slaví Vánoce ve vesmíru. V roce 2015 jsme se vypravili za emotivními okamžiky dobývání vesmíru v minulosti a společně je znovu prožili. Dnes vás zveme na výpravu za trochou fantazie a za trochou toho poučení o kosmonautice. Pokud se vám zdá, že současná situace není úplně příjemná, může vám pak tento příběh pomoci ukázat, že jsou před námi zásadnější výzvy, během kterých si na pandemii ani nevzpomeneme. Za redakci Kosmonautixu vám přeji krásný Štědrý den.

Dlouhý pochod 8 si odbyl premiéru

Čína 22. prosince ve 5:37:37,198 SEČ provedla první start nové rakety Dlouhý pochod 8 a rovnou s pěti družicemi na palubě. „Jednalo se o technologickou družici XJY 7 pro pozorování Země doplněnou o čtveřici menších družic – etiopský 6U CubeSat ET-SMART-RSS, experimentální telekomunikační družici Tianqi 12, a technologické družice pro pozorování Země Zhixing-1A (optická) a Haisi-1 (radarová),“ upřesnil Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Start tohoto nosiče ze vzletového komplexu LC-201 na kosmodromu Wenčchang představuje první krok na cestě k částečně znovupoužitelné raketě, která by časem mohla být znovupoužitelná – konkrétně její centrální stupeň a pomocné urychlovací stupně.

Teleskop Euclid dostal přístroje

Věděcké přístroje teleskopu Euclid.

Evropský hledač tajemství temné energie a temné hmoty je opět o krok blíže ke startu. Jeho přístroje pro viditelnou a infračervenou část spektra prošly kvalifikační a přejímací kontrolou. Nyní jsou již plně integrovány do nákladového modulu nového teleskopu. Jedná se o významný pokrok v rámci celého sestavování kosmické observatoře Euclid, která by měla do kosmického prostoru zamířit v roce 2022. Přístroje pro viditelnou a infračervenou část spektra jsou nezbytně důležité pro měření tvarů a vzdáleností miliard galaxií. Vědci tak budu moci rekonstruovat deset miliard let kosmické historie, díky čemuž se přiblíží k lepšímu poznání tajemné temné hmoty a temné energie, které podle dosavadních poznatků dominují našemu vesmíru.

Cesta k Artemis I (ohlédnutí za 4. čtvrtletím 2020)

Před instalací centrálního stupně budou sestaveny oba postranní boostery

Po dokončení testů s inertními neletovými díly pathfinderu vzletového stupně SRB byla mobilní vypouštěcí plošina 20. října vyvezena z montážní haly VAB na rampu LC-39B. O tomto dříve neplánovaném vývozu bylo rozhodnuto díky časové rezervě, která vznikla z důvodu skluzu posledních dvou testů série Green Run centrálního stupně SLS na Stennisově středisku. Na rampě LC-39B byly procvičeny předstartovní činnosti včetně simulovaného odpočítávání. Po deseti dnech byla plošina vrácena zpět do haly.

Přechodová komora Bishop připojena k ISS

Mezinárodní kosmická stanice se v noci na neděli rozrostla o další modul. „Dnes v noci mezi 00:20 a 03:20 SEČ došlo k instalaci přechodové komory Bishop na modul Node 3 na ISS,“ informoval Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Průběh celé operace začal tím, že staniční manipulátor Canadarm2 svým volným koncem vstoupil do dutého servisního modulu nákladní kosmické lodi Dragon 2, která ke stanici dorazila v rámci zásobovací mise CRS-21. Zde se robotické rameno zaměřilo na záchytný bod přechodové komory Bishop, ke kterému se následně připojilo. Po potvrzení správného záchytu mohly být uvolněny pojistky, které komoru Bishop držely v nákladovém prostoru. Manipulátor tak mohl opatrně zahájit přesun komory Bishop.

Kosmotýdeník 431 (14.12. – 20.12.)

Máme tu letošní předposlední Kosmotýdeník, který vám opět shrne, co přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech – a že toho nebylo málo. Hlavní témata budou tentokrát dvě. V prvním se zaměříme na přesný popis příčin nedávné havárie evropské rakety Vega a ve druhém na úspěšný a velmi důležitý test, který má za sebou Dalekohled Jamese Webba, jehož start je již za rohem. Dále se podíváme na starty raket Sojuz a Falcon 9 a ukážeme vám povedené fotografie z těchto letů. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Utajená mise Falconu 9

Po čtvrtečním pokusu o start se SpaceX rozhodla, že se v pátek o start nepokusí a místo toho využije dalšího času na analýzu celé situace – konkrétně jde o lehce zvýšený tlak v kyslíkové nádrži na horním stupni. V sobotu však již vše vypadá nadějně – nosič byl opět vztyčen a tak se zdá, že bychom se dnes mohli dočkat. Startovní okno trvá tři hodiny a otevírá se v 15:00 SEČ. Připomeňme ještě, že na misi NROL-108 poletí první stupeň, který má za sebou již čtyři starty a měl by se pokusit o přistání na pevnině.

3 hlavní poznatky od mise InSight

Zatím poslední sondou, která přistála na povrchu Marsu, je americký stacionární průzkumník jménem InSight. Ten dosedl na Rudou planetu 26. listopadu roku 2018. Od té doby zaznamenal více než 480 marsotřesení a informace o počasí se svou komplexností nedají rovnat s žádnou dosavadní sondou na povrchu Marsu. A pokrok potkal i teplotní sondu, která se dlouho potýkala s problémy při průniku pod povrch. Kdysi dávno vypadal povrch Země a Marsu podobně. Obě planety byly teplé, vlhké a obklopovala je hustá atmosféra. Ale před 3 – 4 miliardami let se oba světy vydaly jinou cestou. Mise sondy InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) má prozkoumat naše červené dvojče. Když totiž zjistíme, co tvoří vnitřní vrstvy Marsu, jak je tento materiál vrstven a jak rychle se teplo dostává k povrchu, mohli bychom lépe porozumět, jak postupný vývoj planety ovlivňoval podmínky pro život – ať už pozitivně či negativně. InSight má určitě mnoho co nabídnout, ale tří objevů si vědci zatím cení nejvíc.

ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus o tajnou misi NROL-108

Čtvrteční pokus o start Falconu 9 byl zrušen minutu a 53 sekund před startem – na vině byl o trochu vyšší tlak v kyslíkové nádrži druhého stupně. SpaceX se sice ještě snažila využít tříhodinového startovního okna, ale nakonec to inženýři vzdali. Nejbližší termín, kdy by se mohlo letět, je právě pátek – okno je opět tříhodinové a otevírá se v 15:00 SEČ. Uvidíme však, zda to SpaceX zkusí už dnes, nebo zda sáhne po delším odkladu. Ať už bude platit kterákoliv z těchto možností, my budeme určitě připraveni pokrýt start živým komentářem. Pokud tedy máte čas a chuť, zveme Vás k jeho sledování.

ŽIVĚ: Projekt OneWeb po klinické smrti opět ožívá

Před několika měsíci vyhlásila společnost OneWeb bankrot a zdálo se, že z nadějného projektu, který měl pokrýt svět spolehlivým připojením k internetu nebude nic. Nad projektem však naštěstí převzala ochranná křídla britská vláda, která společně s dalšími investory umožnila celý program oživit. A asi neexistuje lepší důkaz těchto slov, než skutečnost, že se na ruském kosmodromu Vostočnyj chystá start rakety Sojuz 2-1b, která by odsud měla v pátek ve 13:26 SEČ vynést dalších 36 čerstvých družic. V tomto článku můžete sledovat oficiální přímý přenos.