Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

ŽIVĚ A ČESKY: Další pokus o start smolné mise

Příběh sedmnácté várky ostrých družic Starlink začíná připomínat mexickou telenovelu – nejen počtem dílů, ale i množstvím nečekaných dějových zvratů, které oddalují start. V noci na pondělí byl automatický odpočet zastaven v čase 1 minuta a 24 sekund před okamžikem startu. Jelikož šlo o okamžité startovní okno, bylo jasné, že se dočkáme dalšího odkladu. Nejbližší možnost ke startu se naskytne 3. března ve 1:53 našeho času. Počasí ale může dnešní přípravy zhatit. Pokud se tedy SpaceX nerozhodne z jakéhokoliv důvodu pro odklad, rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu.

Nácvik na misi Crew-2

Megan McArthur, Robert Kimbrough, Akihiko Hošide a Thomas Pesquet – zástupci tří kosmických agentur tvoří posádku mise Crew-2. Půjde o druhý ostrý let lodi Crew Dragon a momentálně to vypadá, že by ke startu mohlo dojít 20. dubna letošního roku. Jelikož se tento termín nezadržitelně blíží, NASA začíná častěji vydávat fotky a videa z přípravy posádky na tuto misi. Dnes si ukážeme zhruba dvouminutový klip, na kterém můžete vidět nejen členy posádky během nácviku nejrůznějších situací, ale i při vyhodnocování výsledků.

ŽIVĚ A ČESKY: Odkládaná 17. mise družic Starlink

Mise Starlink s pořadovým číslem 17 si vybrala smůlu měrou vrchovatou. Z technických důvodů se její start tolikrát odložil, až ji nakonec předběhla nejen mise 18, ale i mise 19. Nyní se však mohou věci začít pomalu vracet do tradičních kolejí. Raketa Falcon 9 už čeká na rampě 39A, aby vynesla zmíněnou várku s číslem 17. Nosič před pár dny provedl statický zážeh a SpaceX zakrátko oznámila, že se startem počítá na pondělí ve 2:37 středoevropského času. Pokud Vás tedy tento nepříjemný čas neodradil, rádi Vás pozveme k našeho živě a česky komentovanému přenosu.

Kosmotýdeník 441 (22.2. – 28.2.)

Další sedm dní plných kosmonautiky právě minulo a je tak ideální čas na pravidelný týdenní souhrn nejzajímavějších událostí kosmonautiky. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma zvolil odložení prvního startu nové těžké rakety New Glenn společnosti Blue Origin. Dalším tématem je velmi zajímavá zakázka pro mladou společnost Astra, jejíž raketa Rocket 3 má pro NASA startovat hned třikrát v rámci jedné mise. Dalšími tématy budou samozřejmě rover Perseverance, statický zážeh Starship SN-10, anebo přílet nákladní lodě Cygnus NG-15 k ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ: Začíná příprava ISS na vylepšení panelů

V neděli v 10:30 začne NASA TV vysílat závěrečné přípravy na výstup do volného prostoru, který by měl začít v poledne našeho času a má trvat zhruba šest a půl hodiny. Celkově 235. výstup do volného prostoru zaměřený na sestavování, údržbu a vylepšení Mezinárodní kosmické stanice vykonají Američanka Kate Rubins a její krajan Victor Glover. Při výstupu do kosmického prostoru čeká na dvojici zahájení přípravných prací, které jsou nezbytné pro budoucí instalaci nových fotovoltaických panelů. Současné panely fungují dobře, ale už začínají podle očekávání vykazovat známky degradace, jelikož byly navrženy na patnáctiletou životnost. První pár fotovoltaických panelů byl rozvinut už v prosinci roku 2000, takže už stanici napájí přes 20 let. V průběhu letošního roku budou umístěny první nové panely před ty stávající. Až se tato činnost provede na šesti místech, dojde ke zvýšení množství generované elektřiny ze 160 kW na 215 kW. Ale zpět k aktuálnímu výstupu. Kate Rubins bude velitelkou výstupu a oblékne tedy skafandr s červenými pruhy. Victor Glover bude mít skafandr bez pruhů.

Ingenuity – první let na Marsu s Linuxem

Letový model helikoptéry Ingenuity

Pod břichem roveru Perseverence, který 18. února úspěšně přistál v kráteru Jezero, je zavěšena malá helikoptéra se jménem Ingenuity (vynalézavost, důvtip). Jak jsme vás informovali už v předchozích článcích, například tady, tento malý experimentální vrtulový dron se má stát prvním strojem, který se pokusí o řízený motorický let na Marsu. Základní technické údaje o něm najdete na konci tohoto článku. […]

Nezvyklý pohled na Venuši od PSP

Americká sonda Parker Solar Probe je zaměřená na výzkum Slunce, ale to neznamená, že se nedá využít pro sledování jiných kosmických objektů. Nyní se NASA pochlubila fotografií, kterou sonda pořídila v červenci roku 2020, když prolétávala kolem Venuše. Právě tato planeta je totiž pro správný průběh mise klíčová – sonda se kolem ní v průběhu sedmileté základní mise prosmýkne celkem sedmkrát, aby využila gravitace planety k úpravě své oběžné dráhy. Díky tomuto gravitačnímu manévru se bude sonda stále více přibližovat ke Slunci, aby mohla studovat jeho dynamické procesy včetně projevů slunečního větru v blízkosti naší hvězdy. Změna oběžné dráhy je u takových průletů to nejdůležitější, ale pak jsou tu ještě další faktory. Takové průlety nabízí nezvyklé a často i nečekané pohledy na vnitřní oblasti naší Sluneční soustavy. Během celkově třetího průletu kolem Venuše, který nastal 11. července 2020 se palubní kameře WISPR (Wide-field Imager for Parker Solar Probe) podařilo zachytit působivý snímek Venuše ze vzdálenosti 12 380 kilometrů.

Rentgenový teleskop je připraven na testy

Navzdory překážkám způsobeným pandemií Covid-19 se nová americká rentgenová observatoř posouvá blíže ke startu. Inženýři z Ball Aerospace v Boulderu (stát Colorado) dokončili integraci teleskopu IXPE (Imaging X-Ray Polarimetry Explorer). Nyní se firma postará o to, aby sestavený teleskop prošel testy, které nasimulují kosmické podmínky – těm bude tento hardware čelit po startu ke konci letošního roku. „Dosažení tohoto milníku je odkazem zkušeností, odhodlání a znalostí týmu kolem IXPE a našich partnerů po celém světě,“ uvedl hlavní vědecký pracovník projektu, Martin Weisskopf z Marshallova střediska v Huntsville ve státě Alabama, který před 30 lety poprvé navrhl tuto misi a dodává: „Těšíme se na to, až poskytneme špičkovou vědu a rozšíříme náš ohled na rentgenový vesmír.“

Starship SN10 dostane nový motor

Po delší době se opět vracíme na texaskou základnu Boca Chica, abychom si shrnuli aktuální stav vývoje testovacích prototypů lodí Starship a rakety Super Heavy. V testovací oblasti stojí Starship SN10, jejíž první statický zážeh se dlouho odkládal – především kvůli počasí. K zážehu tří motorů Raptor nakonec došlo jen pár desítek sekund po středoevropské půlnoci v noci z úterý na středu. Elon Musk sice předtím avizoval, že by ke skoku mohlo dojít už ve čtvrtek, ale tento termín se zřejmě posune – Musk totiž po zážehu tweetoval, že jeden z motorů Raptor  neměl úplně ideální parametry a proto bude muset být vyměněn.

Výroba testovacích panelů horního stupně SLS

Na Michoud Assembly Facility in New Orleans začala výroba a testování prvního z řady zkušebních panelů horního stupně EUS (Exploration Upper Stage), který má být použit při budoucích misích rakety SLS. Abychom byli přesní, ta zmíněná série se týká tzv. confidence articles, což bychom mohli do češtiny volně přeložit jako „výrobky pro získání důvěry“. Horní stupeň EUS má být využit v rámci první vylepšené verze rakety SLS, která bývá také označována jako Block 1B. S jeho pomocí bude možné posílat těžké náklady, ale i astronauty v kosmické lodi Orion na přesnou dráhu k Měsíci. Výroba aktuálních ověřovacích panelů pro EUS začíná u velkého svářecího střediska Vertical Weld Center a poté budou malé části těchto panelů přemístěny k mechanickým zkouškám a analýzám v jiné části výrobního areálu. Týmy chtějí na těchto panelech ověřit svařovací postupy, rozhraní mezi nástroji a hardwarem, ale i strukturální integritu samotných svarů. Testování těchto výrobků pomůže inženýrům a technikům určit parametry svařování pro budoucí výrobu skutečného hardwaru pro stupně EUS.