Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Falcon poletí až po Novém roce

Logo mise SpaceX-CRS 5

Všichni, kdo jste se těšili na start soukromé rakety Falcon 9 se zásobovací lodí Dragon, nebudou mít z dnešní krátké zprávy radost. O tom, že se nestihne termín startu plánovaný na 19. prosince se už několik dní ví. Proslýchalo se, že firma by mohla stihnout start 26. prosince. Ovšem nyní i tato možnost padla. Na start si budeme muset počkat minimálně do 6. ledna. V tomto článku si ukážeme všechny důvody, které k tomuto odkladu vedly. V úterý 16. prosince se Falcon chytal na tradiční předstartovní proceduru – tzv. hot-fire test. Tato zkouška spočívá ve zkušebním natankování nosiče (Wet dress rehersal) a krátkým zážehem motorů. Tento pokus byl ale stornován v čase T+0. SpaceX tedy chce důkladně prozkoumat důvody tohoto storna. Pokud vše půjde podle plánu, měl by dnes přijít na řadu druhý pokus o hot-fire test.

Další data sondy Voyager 1 z mezihvězdného prostředí

Nejvzdálenější výtvor lidských rukou, odkaz silné generace popularizátorů vesmírného výzkumu Carla Sagana či Arthura C. Clarka a zároveň jedna z vlajkových lodí NASA je v dobré kondici a neustále odesílá data, která v současnosti formují vznik nové vědní disciplíny. Voyager 1 se vydal na svou předlouhou pouť vesmírem 5. srpna 1977, a to paradoxně o 16 dní později než jeho sesterská sonda Voyager 2. Proto dvojka drží světový rekord nejdelší nepřetržitě probíhající kosmické mise. Voyager 1 se v současné době nachází více než 130 astronomických jednotek od Země (díky poloze naší planety má v tuto roční dobu blíž ke Slunci) a vzdaluje se od nás rychlostí 61 000 km/h. Jeho slabý signál cestuje přes 17 hodin, než jej zachytí některá ze stanic sítě DSN. Každý rok urazí přes 520 milionů kilometrů (relativně ke Slunci).

Čuchám, čuchám organiku!

Aj Curiosity má profilovku na facebooku. A nerobí "duck face"!

Americké vozítko Curiosity, které už dva a půl roku brázdí povrch Rudé planety se v minulých hodinách opět dostalo na první místa novinových titulků. Není se co divit. Její nejnovější objev se totiž týká tématu, které dráždí představivost lidí na celém světě. V odebraném vzorku se totiž podařilo objevit stopy organických látek a v atmosféře byl navíc detekován metan. Náš dnešní článek se pokusí celý objev shrnout a také si povíme, co nové informace znamenají při hledání odpovědi na otázku, zda na Marsu někdy mohl být život.

Odhalíme účel nového tajného satelitu?

Logo mise NROL-35

Tajné satelity mají v sobě něco magického. Podněcují naši zvědavost a touhu dozvědět se informace, které nejsou veřejně dostupné. Proto pokaždé, když odstartuje některý z tajných satelitů, které patří pod federální Národní průzkumný úřad (National Reconnaissance Office), strhne se na internetu velký zájem veřejnosti. Část neinformovaných čtenářů s protiamerickými náladami prská, protože nechápe, že tajné družice vysílají na oběžnou dráhu všechny kosmické velmoci, druhá část se naopak pídí po nepřímých informacích a snaží se na jejich základě sestavit mozaiku, která jim ve výsledku může poodkrýt oponu tajemství. A právě takový bude náš dnešní článek. Zkusíme zjistit, jaký je účel armádního satelitu NROL-35.

OBRAZEM: Sojuz vyjel na startovní rampu

Jihoamerická džungle se již za pár desítek hodin opět otřese vibracemi od startu rakety Sojuz 2-1B. Nosič, který má ve čtvrtek 18. prosince vynést na oběžnou dráhu čtyři družice telekomunikačního systému O3B (víc info v našem starším článku). Start je naplánovaný na 19:37 našeho času. Včerejší vývoz na rampu zachytili jak fotografové z Roskosmosu, tak i z evropských agentur ESA/CNES/Arianespace. Snímky následně prezentoval portál spaceflightnow.com a nyní Vám je představíme i my.

Co třeba stříhání nehtů ve vesmíru?

úvodní obrázek

„Uplynul další víkend a je na čase připravit se na nový pracovní týden na vesmírné základně lidstva! Jak jsem již napsala minulý týden, sobota je dnem úklidu. Je také dnem, kdy máte trochu více času pro osobní hygienu a můžete si dopřát luxusní koupel… ehm, dělám si legraci. Ale z pohledu vesmírných letů je to stále přepychový den. A v neděli si vybírám a inauguruji svůj nový, svěží a čistý ručník. Není to zrovna velká osuška, na jakou jste zvyklí. Je to spíše něco, co používáte doma na utření rukou, ale i tak je to fajn.

Další důkaz o koloběhu vody otisklém na povrchu rudé planety

Poslední výzkumy roveru Curiosity naznačují, že hora Mount Sharp je vytvořena z četných vrstev usazenin rozlehlého jezera, jež se střídavě plnilo vodou a vysychalo v průběhu desítek milionů let. Jde možná o další z důkazů, že na Marsu kdysi panovalo mírné klima a tamní atmosféra umožňovala přirozený koloběh vody. Naše další pátrání by se mělo zaměřit na to, jestli šlo pouze o lokální a dočasné podmínky, nebo zda to byl jev celoplanetární a dlouhodobý. Vadou na kráse totiž je, že zatím neznáme mechanismus, který by to tehdejší atmosféře umožnil v globálním měřítku, navzdory její předpokládané vyšší hustotě na raném Marsu.

Kosmotýdeník 117. díl (8.12. – 14.12.2014)

Kosmická loď Orion

Minulý týden se seběhly hned tři velké události, které svou výjimečností silně vybočovaly z normálu. Aktuální týden naopak nabídl na první pohled méně atraktivní momenty, ale zato jich bylo více. Ostatně posuďte sami – právě přichází 117. díl našeho nejdéle vydávaného seriálu – Kosmotýdeníku. Také dnes si připomeneme nejdůležitější momenty uplynulých sedmi dní, které by rozhodně neměly zapadnout a které si zaslouží připomenutí.

Start tajného satelitu se podařil

Start rakety Atlas V s družicí NROL-35

Dnes ve 4:19 našeho času se podařil start rakety Atlas V v konfiguraci 541. Minulé dva pokusy se musely stornovat kvůli počasí, ale do třetice se tajný armádní satelit NROL-35 vydal na cestu. Zdá se, že se družice vydala na polární dráhu typu Molnija. Až bude o tajném satelitu k dispozici alespoň trochu více informací, podíváme se mu na zoubek podrobněji a stejně jako v minulých případech zkusíme odhadnout jeho úkoly. V dnešním krátkém článku se můžete prozatím podívat alespoň na záznam startu.

Voda na kometách a na Zemi není v příbuzenském vztahu

Debaty o tom, jestli jsou zásoby pozemské vody následkem četných dopadů komet v dobách pozdního intenzivního bombardování, neberou konce. Není se čemu divit – voda je pro nás zásadním elementem pro vznik a udržení života.

Po desítky let se většinový názor vědecké obce přikláněl k tomu nejpřirozenějšímu vysvětlení – na ranou Zemi mohla vodu dopravit pouze ledová těla komet. Jenže rozpor se skrýval v rozdílných izotopech vodíku, který plní naše oceány, a tím, co jsme pomocí (byť méně přesných) měření našli na površích a v atmosférách vlasatic.

Až teď jsme měli poprvé možnost nasát a analyzovat všechny potřebné ingredience těsně u kometárního jádra, což nám poskytlo daleko přesnější obraz než spektroskopické snímky z velkých vzdáleností pořizované detektory velkých pozemských observatoří.