Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Jak se vybaluje Robonaut

Robonaut a astronautka Karen Nyberg. V robonautově ruce můžete vidět měřič průtoku vzduchu.

O humanoidním robotovi, který pobývá na ISS se mluví pohříchu málo. Přitom je Robonaut-2 velmi zajímavým objektem pozornosti. Rozhodně nemůžeme říct, že by Robonaut na stanici nic nedělal, to spíše NASA považuje jeho motorické zkoušky za nezajímavé. Čas od času se ale objeví nějaká informace, nebo dokonce video. Dnes se můžeme podívat, jak vypadá vybalování Robonauta z úložného boxu. V tomto konkrétním případě se této činnosti ujal americký astronaut Terry Virts. Na videu je krásně vidět, že robot už disponuje nohama, které mu před pár měsíci dovezla zásobovací loď Dragon.

Na co se těšit v roce 2015?

Minulý rok uběhl jako voda a nyní je na čase otočit svůj zrak z minulosti do budoucnosti. Vloni jsme se dočkali bezpočtu zajímavých momentů a už nyní můžeme říct, že rok 2015 nebude nijak nudný. Je naplánováno hned několik událostí, které ponesou punc jedinečnosti. V našem dnešním článku se proto pokusíme vyjmenovat ty nejočekávanější chvíle. Ale jak historie už mnohokrát ukázala, realita může být jiná. Kdo ví – třeba bude největším momentem roku 2015 úplně nečekaná událost, o které zatím nemáme tušení. Možná se některé plány odloží, ale s tím se zkrátka musí počítat. Na co se tedy můžeme v následujícím roce těšit

Jaký byl rok 2014?

Uplynulých 365 dní uteklo jako voda. V nejrůznějších médiích se objevují sestřihy toho nejzajímavějšího, co přinesl rok 2014 a ani náš portál nebude výjimkou. Navážeme tak na tradici vyhodnocení let 2012 a 2013. Rok, který před pár minutami skončil nám přinesl opravdu úctyhodné množství momentů, na které bychom rozhodně neměli zapomenout. Objektivně musíme uznat, že více nepoměrně více událostí s sebou přinesla druhá polovina roku. V našem článku se nejprve podíváme na nepilotovanou kosmonautiku, pak přejdeme na její pilotovanou kolegyni a celý článek zakončíme komplexními statistikami raketových startů.

S rentgenem na tajemství Slunce – Rentgenová astronomie

Rentgenové observatoře jsou určeny především k výzkumu hlubokého vesmíru, hlavně těch nejbizarnějších objektů, jaké v něm známe – černých děr, kvasarů, pozůstatků po velkolepých výbuších supernov nebo srážejících se galaxií. Avšak občas se stane, že některý z těchto výdobytků kosmických technologií obrátí svůj zrak mnohem blíže – k nám domů do naší Sluneční soustavy.

Břichem nahoru a hlavou napřed

úvodní obrázek

„Dnes v noci jsem na stanici noční pták. Všichni ostatní už spí v našem malém kruhu čtyř osobních boxů v modulu Harmony. Mám ráda noční poslech zvuků stanice. Lidé mi občas říkají, že by rádi slyšeli to naprosté ticho, které ve vesmíru podle nich slyším já. Avšak známá věta „Ve vesmíru vás nikdo neuslyší křičet“ platí pouze ve vesmírném vakuu. Uvnitř Mezinárodní vesmírné stanice naštěstí máme dýchatelnou atmosféru o přibližně stejném tlaku, jaký máte vy na Zemi na úrovni moře. Spousta molekul krásně namačkaných vedle sebe uvnitř obytných modulů vesele přenáší zvuk.

Kosmotýdeník 119. díl (22.12. – 28.12.2014)

Vánoce i následné svátky jste snad prožili v klidu a rodinné atmosféře. Pro ty, kteří museli někam do zaměstnání, nebo klid neměli, máme útěchu. I během svátků probíhaly přípravy na start, například v Rusku od 23. do 27. prosince se uskutečnily hned tři. A v Číně další. Samozřejmě, v Rusku neslaví naše Vánoce, ale i tak se na některých startech podílelo mnoho Evropanů. Zkrátka a dobře, dnes vám přinášíme sváteční souhrn toho, co se událo v kosmonautice za posledních sedm dní. Ať se vám kosmotýdeník líbí.

Vytištěno ve vesmíru

V září letošního roku vynesla soukromá zásobovací loď Dragon na ISS první exemplář 3D tiskárny pr stav beztíže. Po několika týdnech astronauti tento přístroj aktivovali a vytiskli první předměty. Ty zatím nebudou sloužit k užitku. Jedná se pouze o zkušební exempláře, které se za pár týdnů dopraví na Zemi, kde budou podrobeny důkladným laboratorním zkouškám. Jejich úkolem bude odhalit, zda předměty vytištěné ve stavu mikrogravitace nemají nějaké vady – například ve struktuře, nebo pevnosti materiálu. V našem dnešním krátkém článku se podíváme, co už 3D tiskárna na ISS vytvořila.

Kosmická šňůra perel detektorem Chandra

Pomocí rentgenového detektoru Chandra se astronomům podařilo „zvážit“ rozlehlou galaktickou kupu v adolescentním vývojovém stadiu. Ta se navíc utvářela v době, kdy byl vesmír daleko mladší. Galaktickou kupu teď pozorujeme v relativně mladém věku pouhých osmi set milionů let po jejím vzniku. Zároveň tvořila součást vesmíru v době přibližně 3,3 miliard let po velkém třesku. Jde o jeden z nejhmotnějších a nejvzdálenějších objektů, u kterých se vědci snaží určit jeho hmotnost i další vlastnosti. Rozsáhlou strukturu objevil „konkurenční“ detektor Evropské kosmické agentury XMM-Newton. Pomocí měření teleskopu Chandra se pokusili astronomové odhadnout úhrnnou hmotnost kupy. Ta vychází na 400 bilionů Sluncí a nachází se asi 9,6 miliard světelných let od nás.

Těžká Angara v plné kráse

Devátého července letošního roku se Rusové dočkali prvního startu rakety z nové rodiny Angara, jejíž vývoj trval více než 20 let. Suborbitální let lehkotonážního nosiče byl úspěšný, ale všichni věděli, že to hlavní má teprve přijít. Zraky se upíraly k těžké variantě, která se označuje jako Angara A5. Tato raketa by jednou mohla nahradit nosiče Proton – po roce 2020 by se díky nim mohly ruské starty začít přesouvat z Bajkonuru na ruské území. 23. prosince v 6:57 našeho času odstartovala tato raketa z rampy na kosmodromu Pleseck. Na geostacionární dráhu vynesla dvoutunovou maketu telekomunikační družice, která podle plánu zůstala spojena s horním stupněm Briz-M. V dnešním krátkém článku na Vás čekají videa se záznamem startu a povedené startovní fotografie.

Z PDF do reality (a zase zpátky)

Závěr roku vybízí kdekoho k rekapitulacím a ruská kosmická agentura Roskosmos není výjimkou. V pondělí 15. prosince proto předstoupil před novináře její generální ředitel Oleg Ostapenko, aby je seznámil s aktuálním stavem i perspektivami ruské pilotované kosmonautiky. Nové, ruské, kosmické stanice na oběžné dráze kolem Země i Měsíce, dosažení Měsíce, nová pilotovaná loď, přesun ruského pilotovaného programu na nový národní kosmodrom Vostočnyj … Záplava PDF prezentací z poslední doby vytváří dojem, že ruská pilotované kosmonautika stojí na prahu nové éry, do které vstoupí významným kvantitativním ale i kvalitativním skokem.