Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Rodí se evropský průzkumník Marsu

Evropská mise ExoMars je sice ještě několik let vzdálená, ale už nyní poutá pozornost fanoušků kosmonautiky. Největší zájem je pochopitelně o vědecké vozítko, ale to vyrazí k Rudé planetě až ve druhé vlně, tedy roku 2018. Už o dva roky dříve ale vyrazí předvoj v podobě družice TGO (Trace Gas Orbiter), která bude nejen zkoumat Mars, ale prověří i klíčové komponenty pro druhou část programu ExoMars, která obsahuje již zmíněné vozítko. V těchto dnech se sonda TGO dočkala významného milníku – Jádro sondy je hotové.

Rusové připravují svůj náklaďák

O zásobování Mezinárodní vesmírné stanice se starají prakticky všechny kosmické agentury, které jsou do projektu zapojené. Evropa má svou ATV, Japonci disponují HTV, Američanům vozí náklady Dragon a Cygnus. Nejčastěji ale se zásobami na stanici létají Rusové se svými osvědčenými loděmi Progress. Ty startují většinou čtyřikrát do roka a pokaždé s sebou přivezou asi dvě a půl půl tuny zásob. V těchto dnech se na kosmodromu Bajkonur připravuje start další nepilotované kosmické lodi, která má dovést čerstvé zásoby na momentálně jedinou obydlenou vesmírnou stanici.

Kosmotýdeník 72. díl (27.1. – 1.2.2014)

Pokud už k Vašemu nedělnímu poledni patří kromě slavnostního oběda i Kosmotýdeník, tak nás to velmi těší. Dnes vychází již 72. díl této pravidelné rekapitulace posledních sedmi dní z pohledu kosmonautiky. Dnešní shrnutí se bude ve všech tématech točit kolem největšího státu světa – Ruska. Nejprve bude řeč o napůl úspěšném výstupu do volného kosmu z paluby ISS, druhé téma se zaměří na prodloužení smlouvy o využívání lodí Sojuz. Třetím témata se bude točit okolo ruských plánů v kosmonautice.

Zmenšená SLS umí velké věci

Při startu působí na rakety mimořádné síly. Mnohasettunový kolos táhnou k obloze raketové motory pracující na plný výkon. Nejsou to žádní tiší pracanti. Naopak. Z raketového motoru vychází nepředstavitelný řev, který by člověku i na vzdálenost několika desítek metrů proděravěl ušní bubínky. Jak si ale s takovými akustickými vibracemi poradí raketa? Navíc pokud jde o nejsilnější doposud postavený nosič? Na tyto otázky se snaží v těchto dnech najít odpovědi američtí inženýři v Marshallově vesmírném středisku. Testuje se zde totiž zmenšený model budoucí superrakety.

Ztratila Čína své lunární vozítko?

Jednou z největších událostí konce loňského roku, ne-li dokonce tou úplně největší, bylo vypuštění čínské mise Chang’e-3, která dopravila na povrch Měsíce malé vozítko Yutu. Šlo o první měkké přistání na povrchu našeho vesmírného souseda po celých 37 letech. Čína tehdy vyhlašovala, že její lunární rover bude fungovat čtvrt roku. Optimisté už spřádali plány, jak se budou přepisovat historické tabulky, kterým zatím dominují sovětské Lunochody. Jenže, jak se zdá, vozítko má po necelém měsíci a půl provozu výrazné problémy a není jisté, zda se ještě někdy zapojí do průzkumu.

Kosmotýdeník 71. díl (20.1. – 26.1.2014)

Pokud jste se tak jako každou neděli těšili na pravidelný souhrn kosmonautických událostí, které přinesl uplynulý týden, dočkali jste se. přichází tradiční Kosmotýdeník a s ním i tři největší momenty předposledního lednového týdne. Těšit se můžete na informace o probuzení evropské sondy Rosetta, budeme se věnovat i vypuštění nového amerického telekomunikačního satelitu. Nezapomeneme ani na firmu Sierra Nevada Corporation, která způsobila mezi fanoušky kosmonautiky menší rozruch prohlášením o miniraketoplánu Dream Chaser. Aktuální díl zakončíme krásně kulatým výročím vozítka Opportunity, které brázdí povrch Marsu již stěží uvěřitelných deset let.

ESA spojuje archivy a věda jásá

Každá sonda posílá na Zemi cenná data. Jenže čas od času se vyskytne porucha a tok dat se přeruší. A přitom ve vědě jsou nejcennější právě dlouhodobá pozorování, ze kterých se dají vyčíst mnohem širší souvislosti. Dalším problémem je, že každá družice se v jednu chvíli může logicky nacházet pouze na jednom místě. Pokud satelit zrovna snímkuje oblast Austrálie, nemůže pořizovat aktuální data z oblasti Evropy. Evropská kosmická agentura se proto rozhodla k logickému kroku – sloučí data z několika družic do společného formátu a usnadní tak jejich zpracování.

Voda je i na trpasličí planetě Ceres!

O tom, že je voda na Měsíci víme, stejně tak už nikoho nepřekvapí její objev na Marsu. Životodárná tekutina se ale vyskytuje i na jiných tělesech Sluneční soustavy. Nejnovějším členem tohoto klubu je trpasličí planetka Ceres, která kolem Slunce obíhá v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. I na jejím povrchu se totiž podle všeho nachází voda, která uniká do volného prostoru. Navíc se již relativně brzy můžeme těšit na významné zpřesnění těchto informací.

Lavina vědeckých návrhů pro nové vozítko

Zatím ještě neexistuje, do vesmíru poletí až za šest let, nemá oficiální jméno a přesto už dokázal způsobit mezi vědci menší pozdvižení. Řeč je o příštím americkém vozítku pro Mars, které se stále označuje provizorním názvem Rover 2020 podle roku jeho plánovaného vypuštění. Vědecká obec zareagovala na nabídku posílat návrhy na vědecké přístroje, které by měly na jeho palubě letět velmi aktivně. Už teď je jasné, že výběr finálních kandidátů bude opravdu náročný.

Dobré ráno, Rosetto!

Úterky patří na našem blogu v posledních týdnech seriálu Vesmírné osudy. Pokud jste dnes čekali další atraktivní článek z této série, musím Vás bohužel zklamat. V průběhu pondělka totiž přišla velmi důležitá chvíle v historii kosmonautiky – evropská sonda Rosetta se probrala z dva a půl roku dlouhé hibernace a je připravena na jedno z největších dobrodružství v historii kosmonautiky. Nový díl Vesmírných osudů přijde až příští úterý.