Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

ŽIVĚ A ČESKY: Start a připojení Sojuzu MS-18

Páteční dopoledne bude v kosmonautice ve znamení výpravy tří mužů, kteří zamíří k mezinárodní kosmické stanici. Oleg Novickij, Pjotr Dubrov a Mark Vande Hei usednou do křesel v lodi Sojuz MS-18, která by měla na špičce rakety Sojuz 2.1a odstartovat v 9:42 SELČ z bajkonurské rampy 31/6. Start Vám samozřejmě nabídneme živě a s českým komentářem, ale to nebude vše. Ve stejný den ve 13:07 by se měla loď připojit ke stanici ISS. Také tuto událost Vám zprostředkujeme v přímém přenosu s českým komentářem. V tomto článku najdete přehrávače obou přenosů.

Počasí v kráteru Jezero

Počasí hraje důležitou roli při plánování našeho dne. Když meteorologové hlásí nízké teploty, obléknete si teplejší bundu a v případě hlášené bouřky možná dokonce svou cestu úplně odložíte. Inženýři NASA také využívají informace o počasí k plánování další činnosti – jen u nich jde o analyzování podmínek na miliony kilometrů vzdáleném Marsu. Systém MEDA (Mars Environmental Dynamics Analyzer) na roveru Perseverance byl poprvé aktivován na 30 minut 19. února zhruba jeden den poté, co vozítko dosedlo na Mars. Ve stejný den pacifického času (u nás už bylo 20. února) dorazily na Zemi první údaje ze senzorů přístroje MEDA.

ŽIVĚ A ČESKY: Třiadvacátá porce Starlinků

Tempo, jakým SpaceX pokračuje v posouvání hranic znovupoužitelnosti raket Falcon 9, je nejlépe vidět na situacích, které vlastně ani rekordní nejsou. Vezměte si aktuální start s 23. várkou ostrých družic Starlink – má na ni vyrazit první stupeň 1058, pro který to bude sedmé použití a přitom nepůjde ani o rekord, ani o jeho vyrovnání. Kdo by si před pár lety […]

Začíná poslední fáze průzkumu Bennu

Americká sonda OSIRIS-REx zahájí jedinečný průzkum změřený na to, jaký vliv na povrch planetky Bennu měl proces odběru vzorků, ke kterému zde došlo vloni na podzim. Sedmého dubna se sonda  pustí do posledního blízkého průletu nad povrchem, při kterém pořídí podrobné snímky povrchových útvarů. Během tohoto průletu bude sonda sledovat povrch planetky ze vzdálenosti 3,7 kilometru, což bude mimochodem nejbližší přiblížení od prvního (a jediného) odběru vzorků, ke kterému došlo 20. října roku 2020. Původně přitom tento průlet nebyl plánován. Pozemní odborníci se rozhodli jej přidat do harmonogramu sondy, aby mohli prozkoumat povrch, který byl při odběru silně narušen.

ŽIVĚ: Test dosednutí Orionu do vody

Bude to zkouška, která potrvá jen pár sekund, ale po vizuální stránce bude stát za to. Na Langley Research Center ve městě Hampton, stát Virginia, najdeme Landing and Impact Research Facility, jehož součástí je vodní nádrž Hydro Impact Basin. Právě do ní by měla z výšky několika metrů dopadnout šest a čtvrt tuny vážící maketa návratového modulu lodi Orion. Test je momentálně plánován na 6. dubna v 19:45 SELČ. NASA hodlá tuto zkoušku vysílat živě nejen na NASA TV, ale i na sociálních sítích. Okno přehrávače přímého přenosu najdete i v našem článku.

ŽIVĚ: Přesun Starship SN15

Na texaské základně Boca Chica je dnes hodně živo. Do testovací oblasti zamířil jeřáb, který se postará o usazení Starship na zkušební stanoviště / vzletovou konstrukci. Samotná Starship zatím zůstává v montážní hale a pracovníci kolem ní neustále něco dělají. Objevují se proto náznaky, že jde o závěrečnou přípravu před převozem, ke kterému by mohlo dojít možná už dnes. U vjezdu na silnici, po které by se Starship přepravovala, se už formuje kolona policejních vozidel se zapnutými majáky. Mějme však na paměti, že k převozu nakonec může dojít až zítra. V tomto článku ale určitě najdete přímé přenosy, které celou událost pokryjí z různých úhlů.

Hardware pro misi Europa Clipper

Jupiterův měsíc Europa má podle dosavadních poznatků potenciál k tomu, aby hostil život. Sonda Europa Clipper, která má tento svět prozkoumat, využije velkého množství průletů kolem tohoto měsíce, aby prozkoumala obyvatelnost tohoto oceánského světa. Tato americká vlajková loď kosmického výzkumu, která se vydá do vnější Sluneční soustavy, nedávno prošla mimořádně důležitou fází kritického zhodnocení návrhu. V rámci tohoto procesu experti posuzovali podrobný design sondy, aby se ujistili, že vše odpovídá požadavkům a jer připraveno na kompletaci. Mise Europa Clipper je nyní připravena na plné spuštění výroby a zkoušek hardwaru. Projekt se také posouvá vstříc fázi montáže a zkoušek sondy a jejích špičkových vědeckých přístrojů.

ŽIVĚ: Přepojení lodi Crew Dragon

Čtyři astronauti, kteří na ISS dorazili v lodi Crew Dragon se v pondělí zase trochu proletí. Pátého dubna se totiž „jejich“ loď oddělí od stanice a na palubě budou všichni členové posádky Crew-1. Zanedlouho se loď opět k ISS připojí – nyní ovšem na jiný dokovací uzel. Důvod této rošády souvisí s přípravou na přílet nových členů posádky koncem dubna, ale i s nadcházejícím doručením nových fotovoltaických panelů na konci letošního léta. NASA TV bude celou událost vysílat živě a vy máte možnost sledovat v tomto článku přímý přenos, který začne ve 12:00 SELČ.

Kosmotýdeník 446 (29.3. – 4.4.)

Máme za sebou další týden plný kosmonautiky a tak je v pravé nedělní poledne ideální čas si to všechno dění shrnout. V Kosmotýdeníku jsme se tentokrát v hlavním tématu věnovali nadcházející první čistě neprofesionální kosmické misi Inspiration 4, která pomocí lodě Crew Dragon vezme do kosmického prostoru zajímavou posádku. V dalších tématech se budeme věnovat například nově představenému suborbitálnímu raketoplánu společnosti Virgin Orbit, anebo přípravám na přistání čínské marsovské mise. Přeji vám dobré čtení a pěknou velikonoční neděli.

InSight detekovala na Marsu dva silnější otřesy

Kryt seismometru částečně očištěný dávkou půdy shozené na něj lopatkou. Zdroj: NASA/JPL-Caltech

Se sondou InSight jsme se minule loučili, když bylo rozhodnuto o konci pokusů zahrabat krtka, přístroj HP3, který měří přechod tepla z nitra planety. Ale když se dokázal dostat jen tak hluboko, jak je sám dlouhý, s dalšími pokusy se přestalo. Nyní může předávat data alespoň z těsně podpovrchové vrstvy. Naopak nejdůležitější přístroj, seismometr SEIS, pracuje nadále. Aby jeho měření bylo co nejpřesnější, má na sobě světlý poklop s drátěnou košilkou dole, který jej má chránit i před nepatrnými otřesy vyvolanými větrem. Nakonec se ukázalo, že otřesy se na něj přenáší i přes komunikační kabel. Bylo proto rozhodnuto, že se jej sonda pokusí zasypat půdou odebranou za pomoci lopatky. Tento proces už započal a ať už tak, nebo onak, nese to své ovoce v detekci dalších silnějších otřesů.