Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Evropský vědecký JUICE: Integrace ramene

O tom, že evropská sonda JUICE pro průzkum Jupiteru dostala 10,6 metru dlouhé rameno, jsme na našem webu psali už v polovině března. Dnes se k tomuto tématu vracíme, abychom jej rozebrali podrobněji. Na webu ESA se totiž na tuto operaci zaměřil další díl seriálu, který postupně mapuje stavbu této zajímavé sondy. Ale nebude zde řeč pouze o ramenu. V uplynulých měsících splnil vývoj sondy JUICE hned několik důležitých milníků. Inženýři integrovali na sondu zmíněné rameno, dále připojili mnoho přístrojů a také velká vysokozisková anténa už dorazila a podstoupila důkladné vibrační zkoušky, které ověřují, zda hardware přečká podmínky při startu.

ŽIVĚ: Centrální stupeň SLS opouští člun Pegasus

Nepilotovaná mise Artemis I, při které poprvé odstartuje raketa SLS s nepilotovanou lodí Orion mířící k Měsíci, zcela jistě patří mezi nejočekávanější starty. Na vzlet si sice ještě hezkých pár měsíců počkáme, ale je určitě vhodné průběžně sledovat veškeré dění. Vždyť k těmto momentům dochází vůbec poprvé a máme tak možnost vidět něco, co zatím nikdo nespatřil. Letový exemplář centrálního stupně rakety SLS o délce 64 metrů a průměru 8,5 metru byl v minulých dnech sesazen z testovacího stanoviště B-2 na Stennisově středisku, kde strávil rok důkladnými zkouškami. Stupň pak byl naložen do transportního člunu Pegasus, který s ním zamířil na Floridu. Člun k hale VAB připlul před pár desítkami hodin a nyní přichází velká chvíle – Centrální stupeň vyjede na pevninu a začne jeho příprava na integraci. Tuto událost Vám zprostředkují hned dva přímé přenosy rovnou z místa.

ŽIVĚ: Raketa Vega se vrací do služby

Prvním zítřejším startem je návrat evropské nosné rakety Vega zpět do provozu po havárii ze 17. listopadu 2020. Start (mise VV18) je naplánován z kosmodromu CSG ve 03:50:47 SELČ. Hlavním nákladem je družice Pléiades-Neo 3 pro pozorování Země s prostorovým rozlišením až 30 cm. Společně s ní bude vypuštěno i 5 malých družic v rámci služby SSMS (Small Spacecraft Mission Service) zaštitované italskou společnosti Avio. Půjde o experimentální navigační družici NorSat-3 a dva 3U CubeSaty Lemur pro DPZ a sledování námořního provozu. Dále o technologický 6U CubeSat BRAVO a telekomunikační 6U CubeSat Tyvak-182A (ELO Alpha). Celková hmotnost nákladu včetně adaptérů je 1278 kg. Družice Pléiades-Neo 3 bude vypuštěna 54 minut a 29 sekund po startu na SSO s výškou 628 km a sklonem 97,89°. Po dvou manévrech horního stupně AVUM dojde v 1 hodinu, 41 minut a 52 sekund k oddělení malých družic ze tří deployerů – XPOD Duo, PSL12U-3w a Tyvak 6U. Opět se bude jednat o SSO dráhu s výškou 613 km a sklonem 97,79° vůči rovníku.

ŽIVĚ A ČESKY: Starlink a Tianhe v jednom přenosu?

Odklad startu rakety Falcon 9 s 24. várkou družic Starlink způsobil, že se nový termín startu (5:44 SELČ) nachází pouze 30 minut za plánovaným startem čínské rakety Dlouhý pochod 5, která má vynášet základní modul Tianhe pro novou čínskou modulární stanici. Jelikož jde o zajímavé události, které jsme chtěli vysílat s českým komentářem, nabízí se možnost spojit oba přenosy do jednoho. Zatímco u SpaceX můžeme vsadit boty na to, že ke svému startu zajistí přímý přenos, u Číny takovou jistotou bohužel nemáme. Čtvrteční ráno tedy bude od našich diváků vyžadovat nadstandardní flexibilitu a sledování informací, kde bude přenos spuštěn.

ŽIVĚ A ČESKY: 24. porce družic Starlink

Po kratší pauze se nám opět o slovo hlásí SpaceX, která chce pokračovat v budování své telekomunikační sítě Starlink. Již 24. start s ostrými družicemi je zatím plánován na 28. dubna v 6:05 SELČ. Pro tento start si SpaceX vybrala první stupeň B1060, který tak zažije již sedmé použití. Start je zatím plánován na 28. dubna v 6:05 SELČ. K vynesení dalších 60 družic Starlink se má použít první stupeň B1060, pro který to bude již 7. použití. Ovšem ve vzduchu visí i riziko odkladu. Remorkér Hawk, který táhne přistávací plošinu totiž potkala technická závada a proto k němu vyrazil náhradní remorkér. Zatím není jisté, zda to bude mít vliv na termín startu.

ŽIVĚ A ČESKY: Utajený náklad na Delta IV heavy

Raketa Delta IV Heavy je vždy zárukou perfektní podívané. Její ohněm překypující starty dokáží pokaždé zaujmout. Na 26. dubna ve 22:46 by měla tato majestátní raketa odstartovat z Vandenbergovy základny na misi označovanou jako NROL-82. Už ze samotného názvu mise je jasně vidět, o co půjde. Zkratkou NROL se značí utajené mise pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství NRO. Neznáme tedy velikost, hmotnost, účel, ani cílovou dráhu nákladu. Ale možná i proto jsou všechny tyto mise ještě atraktivnější. Jedinou neznámou je počasí, které zatím dává jen čtyřicetiprocentní pravděpodobnost vhodných podmínek.

ŽIVĚ A ČESKY: OneWeb startuje z Vostočného

Máte i po přívalu událostí z minulých dnů stále pocit, že se toho dělo málo? Mám pro Vás dobrou zprávu – konec dubna nás určitě nudit nebude. V nejbližších dnech nás totiž čeká hned několik zajímavých startů, které bychom Vám rádi přinesli s českým komentářem. Tak třeba vynesení 36 komunikačních družic OneWeb, které zajistí raketa Sojuz-2.1b. Startovat se má z kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východě, ze kterého se zatím příliš často neletělo. Ale je tu i jedno minus, které zřejmě odradí část zájemců – letět se má v noci na pondělí v 0:14 SELČ. Ale pokud Vám nevadí zůstat vzhůru do půlnoci, jste k našemu komentovanému přenosu srdečně zváni.

Po Marsu se projede bůh ohně

Čína konečně oznámila dlouho očekávané jméno pro rover na sondě Tianwen-1 (nebeské otázky). Z posledních 10 finálních návrhů bylo vybráno jméno Ču-žung (Zhurong). Což je podle mytologie Bůh ohně. Podle historiků lze některé čínské báje brát také jako výklad historie. Ču-žung je prý vyobrazením starého ministra ohně. Jeho syn byl Čuan-sü (Zhuanxu) – Bůh oblohy. Právě postava Ču-žung je spjata s Marsem, kterému v Číně říkají ohnivá planeta Chuo-sing (Huoxing). Takto se také několik let říkalo této misi (Huoxing-1), než byl definitivně vybrán název Tianwen-1.

Kosmotýdeník 449 (19.4. – 25.4.)

Jsou týdny, kdy se kosmonautika valí ze všech stran. Třeba jako tento! Jen si to vezměte. Start mise Crew-2, jedenáct lidí na palubě stanice, první a druhý let Ingenuity! Vůbec poprvé jsme vrtulově létali v atmosféře jiné planety! A mnoho dalšího. Kosmotýdeník však jako obvykle přináší souhrn i toho, co velké události překryly. V našem pravidelném souhrnu se tak v hlavním tématu budeme věnovat tomu, že ruští kosmonauti do amerických soukromých lodí letos nenasednou. Dalšími tématy však bude i let mise Crew-2, anebo ukázka aktuálně vyráběných ruských modulů pro ISS a jejich novou stanici. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Připojení Crew-2 k ISS

Kosmická loď Crew Dragon Endeavour se i při své druhé misi dostala úspěšně na oběžnou dráhu. V dalších hodinách na ni čekají manévry, kterými postupně zvýší svou oběžnou dráhu a přiblíží se k Mezinárodní kosmické stanici. Automatické připojení Crew Dragonu na dokovací adaptér IDA-2 je plánován na sobotu okolo 11:10. Zveme Vás tedy ke sledování přímého přenosu z příletu čtyřčlenné posádky k orbitálnímu komplexu, kde celá čtveřice stráví půl roku.