Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

ŽIVĚ A ČESKY: Starlink a Tianhe v jednom přenosu?

Odklad startu rakety Falcon 9 s 24. várkou družic Starlink způsobil, že se nový termín startu (5:44 SELČ) nachází pouze 30 minut za plánovaným startem čínské rakety Dlouhý pochod 5, která má vynášet základní modul Tianhe pro novou čínskou modulární stanici. Jelikož jde o zajímavé události, které jsme chtěli vysílat s českým komentářem, nabízí se možnost spojit oba přenosy do jednoho. Zatímco u SpaceX můžeme vsadit boty na to, že ke svému startu zajistí přímý přenos, u Číny takovou jistotou bohužel nemáme. Čtvrteční ráno tedy bude od našich diváků vyžadovat nadstandardní flexibilitu a sledování informací, kde bude přenos spuštěn.

ŽIVĚ A ČESKY: 24. porce družic Starlink

Po kratší pauze se nám opět o slovo hlásí SpaceX, která chce pokračovat v budování své telekomunikační sítě Starlink. Již 24. start s ostrými družicemi je zatím plánován na 28. dubna v 6:05 SELČ. Pro tento start si SpaceX vybrala první stupeň B1060, který tak zažije již sedmé použití. Start je zatím plánován na 28. dubna v 6:05 SELČ. K vynesení dalších 60 družic Starlink se má použít první stupeň B1060, pro který to bude již 7. použití. Ovšem ve vzduchu visí i riziko odkladu. Remorkér Hawk, který táhne přistávací plošinu totiž potkala technická závada a proto k němu vyrazil náhradní remorkér. Zatím není jisté, zda to bude mít vliv na termín startu.

ŽIVĚ A ČESKY: Utajený náklad na Delta IV heavy

Raketa Delta IV Heavy je vždy zárukou perfektní podívané. Její ohněm překypující starty dokáží pokaždé zaujmout. Na 26. dubna ve 22:46 by měla tato majestátní raketa odstartovat z Vandenbergovy základny na misi označovanou jako NROL-82. Už ze samotného názvu mise je jasně vidět, o co půjde. Zkratkou NROL se značí utajené mise pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství NRO. Neznáme tedy velikost, hmotnost, účel, ani cílovou dráhu nákladu. Ale možná i proto jsou všechny tyto mise ještě atraktivnější. Jedinou neznámou je počasí, které zatím dává jen čtyřicetiprocentní pravděpodobnost vhodných podmínek.

ŽIVĚ A ČESKY: OneWeb startuje z Vostočného

Máte i po přívalu událostí z minulých dnů stále pocit, že se toho dělo málo? Mám pro Vás dobrou zprávu – konec dubna nás určitě nudit nebude. V nejbližších dnech nás totiž čeká hned několik zajímavých startů, které bychom Vám rádi přinesli s českým komentářem. Tak třeba vynesení 36 komunikačních družic OneWeb, které zajistí raketa Sojuz-2.1b. Startovat se má z kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východě, ze kterého se zatím příliš často neletělo. Ale je tu i jedno minus, které zřejmě odradí část zájemců – letět se má v noci na pondělí v 0:14 SELČ. Ale pokud Vám nevadí zůstat vzhůru do půlnoci, jste k našemu komentovanému přenosu srdečně zváni.

Po Marsu se projede bůh ohně

Čína konečně oznámila dlouho očekávané jméno pro rover na sondě Tianwen-1 (nebeské otázky). Z posledních 10 finálních návrhů bylo vybráno jméno Ču-žung (Zhurong). Což je podle mytologie Bůh ohně. Podle historiků lze některé čínské báje brát také jako výklad historie. Ču-žung je prý vyobrazením starého ministra ohně. Jeho syn byl Čuan-sü (Zhuanxu) – Bůh oblohy. Právě postava Ču-žung je spjata s Marsem, kterému v Číně říkají ohnivá planeta Chuo-sing (Huoxing). Takto se také několik let říkalo této misi (Huoxing-1), než byl definitivně vybrán název Tianwen-1.

Kosmotýdeník 449 (19.4. – 25.4.)

Jsou týdny, kdy se kosmonautika valí ze všech stran. Třeba jako tento! Jen si to vezměte. Start mise Crew-2, jedenáct lidí na palubě stanice, první a druhý let Ingenuity! Vůbec poprvé jsme vrtulově létali v atmosféře jiné planety! A mnoho dalšího. Kosmotýdeník však jako obvykle přináší souhrn i toho, co velké události překryly. V našem pravidelném souhrnu se tak v hlavním tématu budeme věnovat tomu, že ruští kosmonauti do amerických soukromých lodí letos nenasednou. Dalšími tématy však bude i let mise Crew-2, anebo ukázka aktuálně vyráběných ruských modulů pro ISS a jejich novou stanici. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Připojení Crew-2 k ISS

Kosmická loď Crew Dragon Endeavour se i při své druhé misi dostala úspěšně na oběžnou dráhu. V dalších hodinách na ni čekají manévry, kterými postupně zvýší svou oběžnou dráhu a přiblíží se k Mezinárodní kosmické stanici. Automatické připojení Crew Dragonu na dokovací adaptér IDA-2 je plánován na sobotu okolo 11:10. Zveme Vás tedy ke sledování přímého přenosu z příletu čtyřčlenné posádky k orbitálnímu komplexu, kde celá čtveřice stráví půl roku.

Přístroj MOXIE vyrobil první kyslík

Počet prvenství, které si připsalo vozítko Perseverance, se utěšeně rozrůstá. Šestikolový rover na povrchu Marsu třeba vůbec poprvé dokázal malou část řídké atmosféry bohaté na oxid uhličitý překonvertovat na kyslík. O tento úspěch se konkrétně postaral experimentální přístroj MOXIE (Mars Oxygen In-Situ Resource Utilization Experiment) o velikosti většího toustovače. Jeho první test proběhl 20. dubna, tedy během 60. solu, který Perseverance tráví na Marsu od svého přistání v kráteru Jezero 18. února letošního roku.

ŽIVĚ A ČESKY: Crew-2 na startu

Poprvé opakovaně použitá komerční pilotovaná loď a také první opakovaně použitý stupeň komerční rakety použitý při pilotované misi – tak se dá ve stručnosti (a možná i lehce nepřehledně) charakterizovat start mise Crew-2, tedy druhé operační mise lodi Crew Dragon od SpaceX. Ta má na oběžnou dráhu dopravit čtyřčlennou posádku – Shane Kimbrough a Megan McArthur jsou z USA, Akihiko Hošide z Japonska a Thomas Pesquet pochází z Francie. Start z floridské rampy 39A je momentálně plánován na 23. dubna ve 11:49 SELČ.

Kosmický hardware se dá testovat i na chodbě

Umělecká představa mise Proba-3 -dvě družice budou vzdálené zhruba 144 metrů a jedna bude dělat druhé umělé zatmění Slunce.

Nejdelší chodba na největším středisku Evropské kosmické agentury se proměnila v testovací místo, kde se ověřovaly technologie pro jednu z nejzajímavějších misí, které ESA chystá – Proba-3. Dvě družice, které budou tvořit tuto misi, se srovnají tak, aby jedna vrhala na druhou stín. Druhá družice díky tomu bude moci spatřit vnitřní vrstvy sluneční atmosféry. Jenže takto přesný let ve formaci může být realizován jen s pomocí senzorového systému, který je založen na vizuálním kontaktu. Jen tehdy se může jedna družice aktivně zaměřit na druhou. Dvojice sond v rámci mise Proba-3 poletí ve vzdálenosti 144 metrů, což umožní pozorovat korónu. Kromě toho se ale počítá s manévry pro změnu formace, které mohou změnit vzájemnou vzdálenost až na 25, či naopak na 250 metrů.