Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Posádka turistického Sojuzu dorazila na kosmodrom

Start kosmické lodi Sojuz MS-20 je plánován na 8. prosince letošního roku a proto je nejvyšší čas, aby se posádka přesunula na místo startu. 19. listopadu proto Gagarinovo středisko přípravy kosmonautů opustila hlavní i záložní posádka lodi Sojuz MS-20. Už za několik hodin obě posádky přistály na kosmodromu Bajkonur, kde na ně čeká závěrečná předletová příprava. Hlavní posádku tvoří velitel Alexandr Misurkin z Ruska a dva japonští turisté – miliardář Jusaku Maezawa a fotograf Jozo Hirano. V záložní posádce bychom našli profesionálního kosmonauta Alexandra Skvorcova a turistu, kterým je Japonec Šun Ogiso.

Listopadová Kosmoschůzka 2021

2021_11_1

Blíží se poslední středa v měsíci. Ta listopadová vychází na 24.11.2021. Do Pražského planetária (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka tentokrát nabídne opravdu pestré a atraktivní menu. Dozvíte se čerstvé informace o chystané české družici Planetum-1. Čekají vás novinky z kosmonautiky. Závěr bude patřit stavbám velkých a přitom lehkých struktur v kosmu. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30.

Kosmotýdeník 479 (15.11. – 21.11.)

Po sedmi dnech je tu další vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma zvolil první úspěšný start společnosti Astra Space, která se svojí raketou Rocket 3.3 úspěšně dosáhla oběžné dráhy. Dále se podíváme na další starty, které tento týden proběhly, jako byl například start rakety Vega, či soukromé rakety Electron. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Solar Orbiter se vrací k Zemi

Dokončená sonda Solar Orbiter před odesláním na Floridu.

Evropská sonda Solar orbiter se připravuje na gravitační manévr u Země, který předznamenává blížící se začátek hlavní vědecké mise zaměřené na průzkum Slunce a jeho účinků na tzv. kosmické počasí. Během přiblížení bude muset sonda proletět skrz oblasti s vyšší koncentrací kosmické tříště v okolí naší planety. ESA tak hovoří o nejriskantnějším průletu, jakékoliv vědecké mise. K maximálnímu přiblížení (460 km) dojde 27. listopadu v 5:30 SEČ nad severní Afrikou a Kanárskými ostrovy. Sonda se tedy k Zemi přiblíží na skoro stejnou vzdálenost, ve které obíhá stanice ISS (cca 420 km). Průlet je nezbytný k tomu, aby se sonda zbavila přebytečné pohybové energie a aby se dostala na správnou dráhu pro další blízký průlet kolem Slunce. Solar Orbiter však bude muset během průletu projít přes dvě oblasti se zvýšeným výskytem úlomků tzv. kosmického smetí.

Provoz na ISS se opatrně vrací do normálu

Mezinárodní vesmírná stanice ISS z neobvyklého pohledu.

NASA a U.S. Space Command stále sledují oblak trosek vytvořený nedávným ruským testem protidružicové zbraně. Stanice i posádka jsou v pořádku a pomalu se začínají vracet k normálnímu režimu. Největší riziko srážky hrozilo v prvních 24 hodinách, naštěstí však zatím nic nenasvědčuje tomu, že by v tomto období došlo k zásahu. Dnes zhruba v 7:20 SEČ byly otevřeny průlezy mezi moduly v ose stanice a moduly, které jsou na ně radiálně připojeny. Posádka se tedy již dostane do modulů Kibó, Leonardo, BEAM a Quest. Po sestřelu družice Kosmos 1408 byla posádka varována před úlomky. Kvůli mimořádnému stavu, ve kterém se ISS nacházela, musely být přizpůsobeny denní harmonogramy astronautů, aby se stihlo uzavření průlezů. Po uzavření průlezů se astronauti schovali na zhruba dvě hodiny do lodí Crew Dragon a Sojuz, protože na úhybný manévr nebyl čas. Nejprve byly uzavřeny i průlezy mezi západní a ruskou částí stanice, ale ty byly později otevřeny, kdy největší riziko polevilo.

Mars – nebo Arrakis?

Mars jako Arrakis - pohled na rover Perseverance v oblasti Seitah na Marsu v kráteru Jezero. Zdroj: mars.nasa.gov

Titulek, který zaujme už sám o sobě. Na snímku je nepochybně Mars, ale dunová pole a kamenité okolí připomínají fiktivní pouštní planetu Arrakis z románové série Duna od Franka Herberta. Na ten se nedávno odkazoval i Thomas Pesquet, který jej četl na ISS a při tom se mohl kochat výhledy na duny pozemské pouště Sahary. Marsovské duny právě navštívil jeden z nejdokonalejších pozemských robotů, toho času na Marsu, rover Perseverance. Z oběžné dráhy „Rudé planety“ jej zachytila kamera HiRISE sondy Mars Reconnaissance Orbiter. Jejím snímkům i rozlišení je věnován i tento článek.

PSP se chystá na překonání vlastních rekordů

Díky nedávnému průletu kolem Venuše (došlo k němu 16. října) se americká sonda Parker Solar Probe chystá na další průlet skrz nejnižší bod oběžné dráhy vůči Slunci. Sonda je podle dostupných informací v dobrém stavu a všechny její systémy fungují podle očekávání. Při průletu, ke kterému dojde 21. listopadu sonda překoná své vlastní rekordy – jak ten rychlostní, tak i vzdálenostní (oba vztažené vůči Slunci). Při desátém průletu perihelem (z celkem 24 plánovaných) se dostane ke Slunci na vzdálenost 8,5 milionu kilometrů a dosáhne maximální rychlosti 163 kilometrů za sekundu (vztaženo vůči Slunci). Palubní vědecké přístroje jsou již plně připraveny měřit vlastnosti slunečního větru větru blízko jeho zdroje. Sonda ale přináší i další důležité objevy.

Test závěrečné fáze návratu vzorků z Marsu

Řetězec ambiciozních misí Mars sample return má po roce 2030 vést k dopravě vzorků z Marsu na Zemi. Vše vyvrcholí přistáním návratového pouzdra se vzorky do uzavřené oblasti v Utahu. Toto návratové pouzdro nebude vybaveno padáky a na povrch tedy dopadne nezbrzděně. Proto experti již delší dobu provádí testy spojené s návrhem tohoto pouzdra. Experti již dokončili shozové zkoušky pouzdra naplněného senzory z vrtulníku, které proběhly v Utahu. To však nebyly jediné testy této technologie, protože odborníci se přesunuli na Langleyho středisko v Hampton, stát Virginia. Na zdejším Landing and Impact Research Facility probíhaly také shozové zkoušky. Získané údaje následně pomohou vylepšit počítačové modely všech souvisejících aspektů. V roce 2022 se mají výzkumníci vrátit do Utahu a pokračovat v testech.

Rusko otestovalo protidružicovou zbraň

Ve včerejším krátkém článku jsme Vás informovali o  mimořádné situaci, kdy se posádka Mezinárodní kosmické stanice musela uchýlit do svých kosmických lodí Sojuz a Crew Dragon. Kolem orbitálního komplexu totiž v dopoledních hodinách našeho času s rozestupem 93 minut prolétly neupřesněné cizí objekty a na plánování úhybných manévrů již nebyl čas. Uzavřelo se tedy několik průlezů mezi moduly a posádka se schovala v kosmických lodích. Úlomky stanici naštěstí minuly a astronauti se mohli vrátit do útrob stanice. V dalších hodinách se začaly objevovat střípky informací, ze kterých postupně vyplynulo, že Rusko podle všeho během pondělního rána otestovalo protidružicovou zbraň na vlastní družici. Právě její úlomky měly ISS ohrozit.

ISS dnes dvakrát ohrozila kosmická tříšť

Mezinárodní vesmírná stanice ISS - Více než 400 tun špičkové techniky ve výšce 400 kilometrů nad Zemí.

Posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS dnes zažila mimořádnou situaci. Orbitálnímu komplexu totiž hrozila srážka se zatím neupřesněným úlomkem kosmické tříště, tedy lidově řečeno kosmickým odpadem či smetím. Jelikož už na úhybný manévr nebyl čas, musela se posádka narychlo schovat do svých kosmických lodí Sojuz a Crew Dragon. K takové situaci již v historii ISS došlo, dnes však nastala tato situace hned dvakrát. Pozemní středisko už před prvním přiblížením uvedlo, že první objekt se ke stanici přiblíží zhruba v 8:06 SEČ. Následně bylo upřesněno, že druhý objekt by měl stanici minout mezi 9:38 a 9:44. Mezi oběma událostmi je zhruba přesně hodina a půl, což vede k úvahám, zda nešlo o jeden a ten samý objekt. Posádka tedy urychleně nastoupila do svých lodí a došlo i k uzavření průlezů mezi loděmi a stanicí.