Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

MIRI – superchladný drahokam JWST

Přístroj MIRI

Teleskop Jamese Webba je vybaven čtveřicí vědeckých přístrojů, které budou pozorovat vesmír především v infračervené části spektra s lehkým přesahem do okraje viditelné části. Mezi těmito čtyřmi přístroji má jedinečné místo přístroj MIRI (Mid-Infrared Instrument), který se zaměří na odlišné vlnové délky než tři zbývající přístroje. S tím ale souvisí také různé technologické výzvy, které dokáží nejlépe popsat odborníci, kteří tento přístroj připravovali. Na webu NASA nedávno vyšel velmi srozumitelně sepsaný článek, který společně sepsali Konstantin Penanen, Bret Naylor (specialisté na kryochlazení z NASA JPL), Alistair Glasse (vědec z britského astronomického střediska, který se podílí na přístroji MIRI) a Macarena Garcia Marin (vědec z ESA, který má na starost přístroj MIRI a jeho kalibrace). Níže najdete překlad jejich článku.

Záchranný systém Orionu prošel kvalifikací

Inženýrům se úspěšně podařilo otestovat únikový (abort) raketový motor od firmy Northrop Grumman, který bude určen pro záchrannou věžičku kosmické lodi Orion. Statický zážeh proběhl 31. března v areálu zmíněné firmy u města Promontory v Utahu. Během třetího (a také posledního) statického zážehu za běžných teplot motor pracoval po dobu přibližně 4 sekund a vyvinul tah 181 tun. Test také ověřil správné fungování nové tepelné izolace těla motoru i potrubí pro vedení spalin. Nyní, když je série testů všech tří motorů dokončena za vysokých, nízkých i běžných teplot, je celý záchranný systém kvalifikován a tedy připraven k použití na misích s astronauty počínaje Artemis II.

Stopaři na cestě k Měsíci #9: Lunar IceCube

Devátý z deseti CubeSatů, který poletí jako sekundární náklad mise Artemis má před sebou velký úkol. Není jen technologickým demonstrátorem, ale také očekávanou vědeckou misí, která nám má pomoci objasnit, kde a jaké množství vody se nachází na Měsíci! Až se začnou budovat trvalé základny na Měsíci a později i na Marsu, bude naprosto zásadní umět využívat místní zdroje, bez kterých by se provoz takových základen stával stěží dlouhodobě udržitelným. Dříve, než začneme těžit vodu, různé plyny a materiály, je potřeba znát, kde je hledat! Lunar IceCube je takový moderní prospektor, který ukáže, jaká místa jsou pro těžbu a pro základnu na Měsíci nejvhodnější. Cesta lidstva k tomu stát se meziplanetárním druhem, začíná podobnými malými, ale velmi důležitými misemi.

Rampy na Mysu Canaveral se vrací do akce 2/2

V minulém díle jsme se zaměřili na využití startovních komplexů, které sloužily pro rakety Titan novými a mladými společnostmi jako jsou Firefly Aerospace, nebo Relativity Space. V dnešním díle se pro změnu zaměříme na rampy pro rakety Atlas, jaké společnosti pro ně našli využití, co plánuje firma Blue Origin a k čemu teď slouží místo, kde původně stával komplex LC-13. Už teď mohu prozradit, že jeden z bývalých komplexů (konkrétně LC-36) aktuálně využívá firma Astra Space pro starty svých raket Rocket 3. Připomeneme si také tragédii, kterou byl požár na palubě kosmické lodi Apollo I, který připravil o život tři astronauty.

Webbův teleskop je jen krůček od úplného seřízení

Popis konstrukce JWST.

Inženýři dokončil šestý ze sedmi kroků ke kalibraci optického systému Teleskopu Jamese Webba, při kterém se optické plochy opatrně seřizují tak, aby palubní vědecké přístroje mohly pořídit co možná nejpřesnější a nejostřejší snímky. Zatímco palubní přístroj MIRI (Mid-Infrared Instrument) stále chladne, týmy zodpovědné za optický systém dokázaly úspěšně zarovnat zbytek palubních přístrojů observatoře vůči zrcadlům teleskopu. Mimořádně potěšující je, že do té doby provedené kalibrační kroky byly natolik přesné, že experti došli k názoru, že nejsou potřebné žádné dodatečné korekce sekundárního zrcadla – k těm možná dojde až v závěrečném (sedmém) kroku. Do něj bude zapojen i plně zchladlý přístroj MIRI.

Cesta k Artemis I a II (ohlédnutí za 1. čtvrtletím a výhled na 2. čtvrtletí 2022)

Popis příprav na misi Artemis I končil v minulém dílu výměnou vadné řídicí jednotky motoru RS-25 č. 4, která byla provedena v posledním prosincovém týdnu. V první polovině ledna inženýři a technici v budově VAB dokončili sérii technických zkoušek centrálního stupně. Byla otestována komunikace mezi letovými počítači a dalšími systémy. Všechny čtyři řídicí jednotky motorů RS-25 úspěšně prošly diagnostickými testy letové připravenosti, vyzkoušeno bylo i naklánění motorů. Později bylo oznámeno, že příčinou listopadového selhání kanálu B v řídicí jednotce byl vadný paměťový čip. Ten je potřebný pouze během zážehové sekvence a nemá žádný vliv na provoz během letu. Tentokrát nebyly na řídicích jednotkách motorů v raketě zjištěny žádné známky vadných paměťových čipů.

Vesmírné výzvy – březen 2022

VV_2022_03

V úvodu březnových Vesmírných výzev se budeme zabývat dopady ruského vpádu na Ukrajinu na kosmonautiku. Poté se podíváme na vývoz rakety SLS na rampu. Záběry z dvou výstupů do volného kosmu z paluby ISS nás čekají v další reportáži. Následují start Sojuzu MS-21 a přistání Sojuzu MS-19. Vesmírné výzvy uzavřou starty tří misí Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Kosmotýdeník 498 (28.3. – 3.4.)

Další týden utekl jako voda a je ideální čas se zpětně podívat, co vše zajímavého přinesla v těchto dnech kosmonautika. V Kosmotýdeníku se tentokrát v hlavním tématu zaměříme na náklad, který vynášel Falcon 9 v rámci mise Transporter-4, zajímat nás bude zejména hlavní družice mezi zbývajícími třiceti devíti. V dalších tématech se podíváme na přípravu rakety SLS na důležitý test, anebo na úspěšný start rakety Electron společnosti RocketLab. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ: Electron startuje a vynese dvě snímkovací družice

Start první úspěšné (a druhé celkově) rakety Electron na misi Still testing.

Druhý den měsíce dubna nám svým startem zahájí raketa Electron od firmy Rocket Lab. Nákladem budou další dvě snímkovací družice pro konstelaci BlackSky. Tyto snímkovací družice s rozlišením 0,9 – 1,1 metru váží 56 kilogramů a jejich plánovaná životnost je 3 roky. Družice jsou vybaveny pozorovacím systémem SpaceView-24 od firmy Harris Corp.´s s aperturou o velikosti 24 centimetrů. Stavbu družic, které jsou postaveny na platformě SCOUT, potom zajistila firma Spaceflight Services. Raketa Electron je malá raketa, kterou vyvinula firma Rocket Lab. Jde o lehkou nosnou raketu s nosností až 300 kilogramů na nízkou oběžnou dráhu. Jedná se o dvoustupňovou raketu a na výšku měří 18 metrů a průměr činí 1,2 metru. Pohání ji 9 raketových motorů Rutherford, z nichž každý produkuje tah až 25 kN. Motory Rutherford jsou z velké části vyráběny na 3D tiskárně a místo klasických turbočerpadel využívají čerpadla elektrická.

ŽIVĚ A ČESKY: Další český CubeSat na startu

Na floridské rampě SLC-40 již stojí vztyčená raketa Falcon 9, která by měla v první dubnový den v 18:24 vynést na oběžnou dráhu 40 družic. Mise Transporter-4 velmi zajímá i občany České republiky, protože se na palubě rakety nachází 1U CubeSat pojmenovaný BDSat, který vznikl v České republice. První stupeň Falconu 9 bude použit už posedmé a měl by se pokusit o přistání na mořské plošině. Největším strašákem je ale počasí – meteorologové dávají pouze třicetiprocentní pravděpodobnost vhodných podmínek. SpaceX to ale chce zkusit, protože v dalších dnech je harmonogram hodně našlapaný.