Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Collins Aerospace testuje své skafandry

Astronauti, kteří budou v dalších letech pracovat na vnějším plášti západního segmentu Mezinárodní kosmické stanice jsou nyní o krok blíže k novým skafandrům. 6. února totiž společnost Collins Aerospace dokončila sérii zkoušek s označením „Zhodnocení schopností posádky“ (Crew Capability Assessment). Jedná se o jeden z řady milníků, které jsou zaneseny v kontraktu xEVAS (Exploration Extravehicular Activity Services) s agenturou NASA za 97,2 milionů amerických dolarů, který byl firmě Collins Aerospace přidělen v prosinci 2022. Firma připravuje speciální obleky ve spolupráci se společnostmi ILC Dover a Oceaneering. Bývalí astronauti NASA John Olivas a Dan Burbank si oblékli skafandry a na palubě letadla simulujícího letem parabolické dráze nakrátko stav snížené gravitace provedli sérii zkoušek. Oba muži měli kolem sebe personál, který sbíral údaje o chování skafandru.

Nova-C otestuje novou měrku paliva

Na Zemi je snadné změřit, kolik paliva máte v nádrži, protože gravitace přitahuje kapaliny ke dnu nádrže. Oproti tomu určení množství paliva, které se přelévá v nádržích kosmické sondy, je mnohem náročnější. „Vzhledem ke slabé gravitaci se kapalina neusadí u dna nádrže, ale spíše pokryje stěny a může se tak nacházet v zásadě kdekoliv,“ vysvětluje Lauren Ameen, zástupkyně manažera projektové kanceláře pro řízení portfolia kryogenních kapalin na Glennově středisku v Clevelandu a dodala: „Z tohoto důvodu je velmi náročné určit, kolik pohonných látek máte v nádrži k dispozici. Tento údaj je přitom hodně důležitý, abyste mohli maximalizovat dobu trvání Vaší mise a naplánovali, kolik pohonných látek musí být v nádrži před startem.“

Cesta ke štěpným zdrojům energie pro Měsíc

Agentura NASA nyní dokončuje úvodní fázi svého projektu Fission Surface Power, který se zaměřuje na vývoj návrhových konceptů malého štěpného jaderného reaktoru, který by vyráběl elektřinu a dal by se využít v rámci demonstrační mise na Měsíc. Jeho vývoj by zároveň podpořil budoucí návrhy podobných zařízení pro Mars. NASA v roce 2022 udělila tři kontrakty za 5 milionů dolarů, přičemž každý komerční partner dostal za úkol vypracovat prvotní návrh, který obsahuje reaktor, systém pro konverzi energie, systém pro hospodaření s teplem, systém pro správu elektrického výstupu a distribuční systémy. Komerční partneři měli také odhadnout ceny svých projektů, vypracovat časový harmonogram, který by vedl k systému schopnému podporovat po dobu nejméně deseti let lidskou přítomnost na Měsíci.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 vynáší družici PACE

Na startovní rampě SLC-40 na Cape Canaveral Space Force Station již stojí raketa Falcon 9, pod jejímž aerodynamickým krytem se ukrývá vědecká družice PACE (Plankton, Aerosol, Cloud and Ocean Ecosystem) od agentury NASA. Tato 1694 kg vážící družice bude sledovat Zemi, konkrétně pak kolonie fytoplanktonu, aerosoly v atmosféře a oblačnost. Jelikož jde o lehkou družici, která míří pouze na nízkou oběžnou dráhu Země, můžeme se těšit na návrat prvního stupně Falconu 9 na pevninskou plochu LZ-1.

Na ISS se přepisovaly rekordní tabulky

Mezinárodní kosmická stanice byla dnes dopoledne svědkem situace, při které došlo k překonání světového rekordu v délce kumulativního pobytu na oběžné dráze. Až do dneška držel prvenství v této disciplíně ruský kosmonaut Gennadij Padalka s úctyhodným skóre 878 dní, 11 hodin, 29 minut a 48 sekund, které nasbíral během svých pěti kosmických výprav. ŽE jeho rekord vezme za své, se vědělo, už když se vloni v září vydal na oběžnou dráhu Sojuz MS-24. Jeho velitelem byl totiž Oleg Kononěnko, který mířil na svou pátou kosmickou misi. Matematika tedy říkala, že by jej překonání rekordu mohla zbavit pouze mimořádná situace spojená s předčasným návratem na Zemi. K ničemu takovému nakonec nedošlo a dnes v 9:30:08 SEČ se Oleg Kononěnko dostal na první místo v souhrnné délce pobytu na oběžné dráze.

Kosmotýdeník 594 (29.1. – 4.2.)

Dream Chaser

Další týden je za námi a před vámi je tak již tradičně pravidelné týdenní shrnutí událostí kosmonautiky. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil na závěrečné testování nového nákladního raketoplánu Dream Chaser, který se už v první polovině roku chystá na první misi k Mezinárodní kosmické stanici a doplní tak dvojici současných amerických nákladních lodí. V dalších tématech se podíváme na odklad návratu mise Axiom-3, pozorování bouřky z paluby ISS či aktuální stav přípravy očekávané mise Europa Clipper. Nepřijdete ani o pravidelné rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Zkoušky testovací Ariane 6 končí

Zástupci firmy Ariane Group i agentur ESA a CNES úspěšně 30. ledna dokončili zkoušky odpojování a odtažení kryogenních přívodních systémů nové vzletové rampy pro Ariane 6. Tato činnost značí začátek demontáže zkušebního modelu Ariane 6, který nyní uvolní místo pro první start. Fáze kombinovaných testů s využitím pohonných látek je nyní ukončena a nová evropská raketa je na cestě ke svému premiérovému startu. Testovací model, který se nachází na rampě kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně, měří na výšku 62 metrů. V zásadě je stejný jako produkční model Ariane 6, který odsud snad již relativně brzy odstartuje. Rozdíl je v zásadě pouze v pomocných urychlovacích stupních, které nejsou certifikovány pro to, aby byly součástí letového exempláře.

Na ISS dorazila první 3D tiskárna na kov

V rámci zásobovací mise lodi Cygnus NG-20 se na oběžnou dráhu vydala 3D tiskárna pracující nikoliv s plastem, ale kovem. Za tímto v kosmonautice prvním krokem svého druhu, stojí Evropská kosmická agentura ESA. „Tato nová 3D tiskárna kovových dílů představuje světové prvenství. Přichází v čase rostoucího zájmu o výrobu v kosmickém prostředí,“ vysvětluje Rob Postema z ESA a dodává: „3D tiskárny na bázi polymerů se již na oběžnou dráhu dostaly a na palubě ISS se používají. Plastový materiál se v tiskové hlavě ohřívá a poté je uložen na požadované místo, čímž vrstvu po vrstvě vzniká požadovaný tvar. 3D tisk kovu představuje větší technologickou výzvu, protože pracuje s mnohem vyššími teplotami a kov se taví pomocí laseru. Kvůli tomu je potřeba zajistit bezpečí posádky i stanice samotné, ačkoliv možnosti údržby jsou vlemi omezené. Pokud však projekt uspěje, mohly by pevnost, vodivost a tuhost kovu poslat kosmický 3D tisk na novou úroveň.“

Vesmírné výzvy – Leden 2024

VV_2024_01

Začátek roku byl doslova napěchovaný kosmonautickými událostmi. Proto lednové Vesmírné výzvy atakují téměř hodinu. Zde je rychlý přehled témat, která jsou zpracována v reportážích: přistání landeru SLIM na Měsíci, start první rakety Vulcan a problémy landeru Peregrine, konec marsovského vrtulníku Ingenuity, odklady misí Artemis, otevření pouzdra se vzorky sondy OSIRIS-REx, start mise Cygnus NG-20 na Falconu 9, starty indické kosmické observatoře XPoSat, čínsko-evropské observatoře Einstein Probe, družice Ovzon-3 nebo rakety Gravity-1 a odlet nákladní lodi Tianzhou 6 a přílet Tianzhou 7. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Arno Allan Penzias (1933 – 2024)

Svět fyziky zasáhla 22. ledna letošního roku nesmírně smutná zpráva. Ve věku 90 let nás navždy opustil vynikající americký kosmolog, astronom a fyzik Arno Allan Penzias, držitel Nobelovy ceny pro rok 1978. Jeho výzkum byl mimořádně důležitý z hlediska fyzik, avšak velmi ovlivnil i kosmonautiku. V zásadě to byl totiž právě Penzias, kdo umožnil existenci sond COBE, WMAP, Planck nebo budoucí LiteBIRD. Proto se domnívám, že je zcela na místě si tohoto jednoho z nejvýznačnějších kosmologů 20. století připomenout i na našem webu.