Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Testy neletového exempláře teleskopu Plato

Zkušební verze modulu s užitečným nákladem evropské mise Plato, která má detekovat exoplanety, podstoupila prodloužený pobyt v největší evropské vakuové komoře, aby mohli inženýři vyhodnotit jeho výdrž vůči kosmickým podmínkám. Věda je široce rozkročená a proto používá různé nástroje. Někdy je zapotřebí jeden velký snímač, jindy velké množství malých. Mise Plato (PLAnetary Transits and Oscillations of stars) má za úkol detekovat exoplanety o velikosti Země a využije k tomu pole 26 kamer. To  umožní prodloužená pozorování konkrétních hvězd. Kombinace kamer zachytí droboučké variace jasu hvězd způsobené přechodem exoplanety přes jejich kotouček, což odstíní část světla.

Raketa SLS se vrátila na startovní rampu

První sestavená raketa SLS (Space Launch System) s lodí Orion pro lunární misi Artemis I se vrátila na startovní rampu 39B na Kennedyho středisku. Tady by měla dokončit poslední významnou zkoušku před svým premiérovým startem, který je plánován na letošní rok. Během května proběhla řada oprav a údržbářských prací – ať už v hale VAB (Vehicle Assembly Building) nebo i na dusíkovém zásobníku. Dubnové pokusy o dokončení zkoušky WDR (Wet Dress Rehearsal), při které se provádí cvičný předstartovní odpočet, byly přerušovány několika výpadky dodávky plynného dusíku z nedalekého zásobníku, ale jejich definitivní zastavení znamenaly až problémy s konektory pro tankování obou stupňů rakety na mobilní vypouštěcí plošině. Zástupci týmu zodpovědného za pozemní systémy i lidé od hlavního dodavatele služeb pro provedení startu (firmy Jacobs) očekávají, že by letové i pozemní systémy mohly být na další pokus o WDR připraveny zhruba dva týdny poté, co raketa dorazí na startovní rampu.

Druhý test zmenšeného motoru budoucích misí Artemis

Inženýři na Marshallově středisku v alabamském Huntsville 1. června úspěšně otestovali zmenšenou verzi (průměr 61 cm) urychlovacího motoru na tuhé pohonné látky. Při testu provedeném v oblasti East Test Area bylo dosaženo tahu 42 tun. Jednalo se o součást programu BOLE (booster obsolescence and life extension), který má za úkol vyšlapat cestu k vylepšenému návrhu urychlovacích motorů nové verze rakety SLS, která by měla mít premiéru při misi Artemis IX. Urychlovací stupně z programu BOLE budou větší a silnější verzí motorů na tuhé pohonné látky, které se dnes používají na raketě SLS. Díky tomu bude nosič schopen vynášet těžší náklady k Měsíci i dál.

Kostra čtvrtého evropského servisního modulu

Základní nosná struktura servisního modulu lodi Orion, která poletí s astronauty k Měsíci, byla nyní dokončena. Přiložený snímek pochází z turínské výrobní haly firmy Thales Alenia Space, ale tam už struktura není – vydala se totiž do čisté místnosti firmy Airbus v Brémách. Tady se inženýři postarají o integraci dalších systémů a také závěrečné testy. Servisní modul bude návratové kabině zajišťovat pohon, dodávky elektrické energie, ale i spotřební látky, které jsou nezbytné k udržení astronautů naživu. Vyfocená struktura tvoří základ, na který se budou připojovat všechny další systémy včetně 11 km kabelů, 33 raketových motorů nebo čtyř nádrží na pohonné látky s celkovým objemem více než 8000 litrů, nádrže na vodu a kyslík, nebo sedmimetrové fotovoltaické panely ve tvaru písmene X, které by dokázaly napájet dvě domácnosti.

Kosmotýdeník 507 (30.5. – 5.6.)

Týden se s týdnem sešel a je tu opět čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal další pilotovaný let suborbitálního nosiče New Shepard, který vynesl opět šest lidí na pár okamžiků nad hranici 100 kilometrů. V dalších tématech se podíváme na čínský pilotovaný let, testování Starship S24, anebo na první snímek Hurvínka na oběžné dráze. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Blíží se zveřejnění prvních snímků z JWST

Teleskop Jamese Webba, společný projekt americké, evropské a kanadské kosmické agentury si vede skvěle a 12. července 2022 budou představeny jeho první barevné vědecké snímky a také spektroskopická data. Poté, co byla největší a nejkomplexnější kosmická observatoř všech dob vypuštěna do kosmického prostoru, čekalo na ni přibližně šest měsíců dlouhé období příprav, než začne vědecká fáze. Teleskop se musel nejprve složitě rozložit, poté se (kromě jiného) zarovnávala zrcadla a kalibrovaly přístroje. Roky vývoje a plánování vedly k pečlivému procesu, na jehož konci spatříme první snímky a neobrazová data. Půjde o demonstraci JWST v plné síle. Agentury chtějí ukázat, že vlajková loď astronomie je připravena ke své vědecké misi, při které bude odhalovat záhady infračerveného vesmíru.

Nové skafandry ve spolupráci s komerčními firmami

NASA vybrala firmy Axiom Space a Collins Aerospace, aby vylepšily schopnosti skafandrů pro výstupy do volného prostoru na nízké oběžné dráze i na Měsíci. NASA se rozhodla nakoupit služby, které mají astronautům poskytnou novou generaci skafandrů a souvisejících systémů pro výstupy do volného prostoru pro práci na Mezinárodní kosmické stanici, ale i průzkum měsíčního povrchu v rámci misí Artemis. Počítá se ale také s přípravou na marsovské mise s lidskou posádkou. Rozhodnutí agentury má využít znalosti jejích expertů a spojit je s komerční inovativností, aby bylo možné podpořit pokračování vědecké výzkumu na orbitální laboratoři i dlouhodobou přítomnost lidí na Měsíci v rámci programu Artemis.

ŽIVĚ A ČESKY: Progress MS-20 míří k ISS

Progress je ruská nepilotovaná kosmická loď, která byla vyvinuta pro to, aby zásobovala sovětské stanice Saljut a později i stanici Mir. Od roku 2000 jsou lodě Progress pravidelnými návštěvníky i Mezinárodní kosmické stanice ISS. Svým vzhledem se velice podobá ruské pilotované lodi Sojuz, ovšem v mnoha ohledech se zároveň liší. Těmi největšími rozdíly jsou například to, že v Progressech se nenachází žádná sedadla pro posádku, tudíž je tu více místa na náklad. Dalším velkým rozdílem je i to, že loď Progress se na rozdíl od Sojuzů nemá vrátit zpět na Zemi. Při sestupu totiž shoří v její atmosféře a s ním i nepotřebný materiál a odpad ze stanice. Aby ale mohl Progress přivézt na stanici náklad a poté od ní i odletět a shořet, tak musí nejprve odstartovat ze Země. Jeden takový start rakety Sojuz 2.1a s lodí Progress z kazašského kosmodromu Bajkonur z rampy 31/6 nás čeká již zítra 3. 6. 2022 v 11:32 našeho času. Poté, co loď odstartuje, bude následovat stíhání a následné připojení k ISS. To by mohlo přijít už cca 3 a půl hodiny po startu, protože je možné využít takzvaný superrychlý letový profil. Loď Progress bude ve svých útrobách ukrývat cca 2500 kg nákladu a bude se jednat, jako obvykle, o potraviny, zásoby pitné vody, hygienické potřeby, oblečení, palivo, až po věci potřebné většinou k ruským experimentům.

Vesmírné výzvy – květen 2022

VV_2022_05

Květnové Vesmírné výzvy zahájíme důležitou událostí z pilotované kosmonautiky. Dlouho očekávaná testovací mise Starlineru se konečně uskutečnila. Pro české fanoušky kosmonautiky je určitě zajímavá druhá reportáž ze startu cubesatu Planetum-1. Na palubě je kromě mnoha přístrojů i malá postavička Hurvínka. V další reportáži se podíváme na návrat mise Crew-3. Následuje první pokus o zachycení 1. stupně rakety Electron. Na závěr vás čekají starty Tianzhou 4 a družic Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Jižní Korea finišuje s přípravou lunární sondy

Korejská kosmická agentura KARI (Korea Aerospace Research Institute) se již intenzivně připravuje na start své první lunární mise, kterou jsme dlouho znali pod zkratkou KPLO (Korea Pathfinder Lunar Orbiter). Nově však tato mise dostala oficiální název Danuri. Pro Jižní Koreu představuje tato mise první krok na velmi smělé cestě, která obnáší hned několik naplánovaných lunárních misí. Aktuální mise Danuri vznikla pod hlavičkou agentury KARI, která bude zajišťovat i její provoz. Jihokorejci však na tomto projektu navázali spolupráci s agenturou NASA a vynesení má 2. srpna letošního roku obstarat raketa Falcon 9 od SpaceX.