Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Laserový experiment na Deep Space Network

Hybridní anténa sítě Deep Space Network (DSN), schopná přijímat jak rádiové frekvence, tak i optické signály infračerveného laseru, dokázala zachytit a dekódovat laserovou zprávu ze zařízení DSOC, která se nachází na sondě Psyche. Tento experiment ukazuje možnosti dalšího vývoje antén sítě DSN, přes které s pomocí rádiových vln komunikují kosmické sondy. Ukázalo se, že by existující technologii bylo možné dodatečně využít i pro optickou (nebo chcete-li laserovou) komunikaci. Nahuštěním více dat do přenosu otevře laserová komunikace nové možnosti průzkumu a zároveň podpoří síť DSN při rostoucí poptávce po ní.

ŽIVĚ A ČESKY: Intuitive Machines a jejich cesta k Měsíci

Na Svatého Valentýna čeká všechny milovníky kosmonautiky další z řady zajímavých misí. Řeč je konkrétně o startu Falconu 9 s lunárním landerem Nova-C od firmy Intuitive Machines. Ten vznikl v rámci programu Commercial Lunar Payload Services agentury NASA. Na tuto misi se vydá lander pojmenovaný Odysseus. Dokáže na Měsíc dopravit až 130 kilogramů nákladu, přičemž tentokrát se na jeho palubě bude nacházet šest přístrojů, z nichž pět bude nějakým způsobem spojeno s přistáním. Například RFMG je palivoměr, který je sestrojen pro určování množství paliva v prostředí s nízkou gravitací. LRA je koutový odražeč, díky kterému se bude moci přesně určit místo přistání. LN-1 má zase demonstrovat autonomní navigaci. Jediný vědecký přístroj na palubě je ROSLES, který se zaměří na studium fotoelektronového obalu nad měsíčním regolitem.

Gateway (únor 2024)

Modulu HALO zatím chybí koncové stěny

V minulém dílu jsme informovali o odkladu vynesení modulů HALO a PPE z října 2025 na pozdější datum. Důvodem je poskytnutí dodatečného času výrobcům obou modulů. HALO a PPE mají být vyneseny společně nosnou raketou Falcon Heavy a na oběžné dráze Měsíce se mají stát základem kosmické stanice Gateway. I nový termín startu má mít dostatečný předstih před misí Artemis 4, plánovanou na září 2028.

Maketa rakety New Glenn na rampě

Zřejmě testovací první stupeň rakety New Glenn

Na konci roku 2021 firma Blue Origin předpokládala, že si v prosinci 2022 připíše splněný milník v podobě makety rakety New Glenn na startovní rampě. K tomu však nedošlo ani v avizovaném termínu, ani v průběhu celého roku 2023. Dočkali jsme se až v noci na dnešek, tedy zhruba o 14 měsíců později, než se čekalo. Zpoždění zřejmě souvisí s maximální koncentrací firmy na dodávky motorů BE-4 pro raketu Vulcan. Ta si na začátku ledna připsala svůj první start (rovnou úspěšná), takže se Blue Origin může začít opět více věnovat projektu vlastního nosiče New Glenn.

XPoSat: Tajemství rentgenových paprsků

Vesmír je plný tajemství a úžasných jevů a my máme obrovské štěstí, že máme dostatečně velký mozek, který nám umožnuje zkoumat a odhalovat pravdy o samotné podstatě života. Je to ve skutečnosti velmi pozoruhodné, jak něco tak malého zkoumá doslova nekonečný vesmír. Jak je to možné? Zejména díky robotickým průzkumníkům, kteří to díky svému důmyslnému designu umožnují. Další dálkovou observatoří pro průzkum vesmíru je právě XPoSat, která nám může být skvělým příkladem, jak vlastně probíhá naše snaha o porozumění kosmu. Kdo by to řekl, že něco tak (ne)obyčejného jako světlo je jedním z hlavních zdrojů našeho porozumění vesmíru. Je to v podstatě elektromagnetické záření, které má různé vlnové délky a frekvence. Na základě těchto charakteristik je kategorizujeme a označujeme kombinací jako elektromagnetické spektrum. Součástí této škály je i rentgenové záření, které spadá do kategorie vlnových délek 0,01-10 nm (nanometr). Každý z Vás jistě někdy slyšel o rentgenu. Tedy přístroji, který dokáže odhalit každou zlomenou kost v těle. Ti znalejší vědí, že za objevením tzv. paprsků X stojí Wilhelm Conrad Röntgen. Stalo se tak 8. listopadu 1895 a za svůj objev dostal historicky vůbec první  Nobelovu cenu za fyziku. Röntgenův objev zapříčinil velký rozvoj lékařské diagnostiky a vedl k mnoha dalším novým fyzikálním poznatkům počátku 20. století, například k objevu radioaktivity.

Kosmotýdeník 595 (5.2. – 11.2.)

Rok 2024 přináší jednu zajímavou kosmonautickou událost za druhou a tak i v dalším týdnu budeme mít v pravidelném přehledu těch nejzajímavějších událostí posledních sedmi dní o čem psát. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal stav přípravy rakety Ariane 6 na její první misi. Pro Evropu se jedná o naprosto klíčový nosič. V dalším tématu se zaměříme i na návrat komerční mise Axiom-3, která úspěšně skončila v pátek přistáním u břehů Floridy. Čeká nás také pohled na přípravu startu dalšího lunárního landeru. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Nejlepší fotky měsíce Io za více než 20 let

Americká sonda Juno provedla nejbližší průlety kolem Jupiterova měsíce Io, než jakákoliv jiná sonda za posledních více než 20 let. Přístroj JunoCam na této sondě proto mohl přinést jedinečné snímky s vysokým rozlišením. Surová data jsou již volně k dispozici pro každého, kdo by si chtěl vyzkoušet jejich zpracování, zvýraznění různých aspektů, či vědeckou analýzu. Sonda Juno se 30. prosince 2023 prosmýkla jen 1500 kilometrů nad povrchem vulkanicky nejaktivnějšího tělesa ve Sluneční soustavě. A tento týden přišel její druhý superblízký průlet kolem Io. Druhý průlet vedl primárně nad jižní polokoulí Io, zatímco předešlé průlety směřovaly nad polovinu severní. Na fotkách je toho tolik k vidění! Vědci na snímcích odhalili důkazy aktivních výtrysků, vysokých hor s ostrými stíny, ale i lávových jezer, ve kterých jsou vidět i ostrovy.

Laserová navigační technologie poletí na Nova-C

Již za pár dní se poskytovatel komerčních lunárních dodávek pro NASA, firma Intuitive Machines, dočká startu svého lunárního landeru Nova-C, který ponese hned několik vědeckých a technologických nákladů, mezi kterými je i navigační Dopplerovský lidar NDL (Navigation Doppler Lidar). Tento inovativní orientační systém vznikl na Langley Research Center v Hamptonu ve Virginii pod křídly ředitelství NASA pro kosmické technologické mise. Podle expertů má nová technologie NDL potenciál přinést revoluci do přistávání kosmických sond mimo zemský povrch.

Nové vylepšení evropské komunikační sítě

Španělské stanoviště komunikační sítě agentury ESA nedávno dostalo nové vylepšení. Anténní přívod, který spojuje vlastní fyzickou anténu v pásmu Ka s elektronickým vysílačem a přijímačem signálu, se nyní chladí na -263 °C. To je jen 10 stupňů nad nejnižší možnou teplotou, jaké se dá dosáhnout. Chlazení na kryogenní teploty snižuje úroveň tzv. tepelného šumu, tedy rušení způsobeného okolím, které omezuje citlivost a datovou komunikační rychlost antén. A rozdíl to vůbec není malý! ESA nyní může stahovat o 100 % více vědeckých dat ze stále komplexnějších vědeckých misí,  přičemž u misí do hlubokého vesmíru, jako jsou JUICE a BepiColombo, je to až o 80 % více.

ŽIVĚ A ČESKY: Počasí už konečně přeje startu PACE

Úterní start Falconu 9 s družicí PACE byl odvolán kvůli nevhodnému počasí a stejný scénář se opakoval také u středečního pokusu – rozdíl byl pouze v tom, že tentokrát byl odklad oznámen o pár hodin dříve. Vítr by se však již měl podle předpovědí utišit a proto se razantně zvyšuje pravděpodobnost dobrých podmínek pro start. Zatímco první termín měl pravděpodobnost 40 %, druhý 50 %, tentokrát by mohly být podmínky ideální – pravděpodobnost dobrého počasí je 95 %. Při této misi bude zajímavý nejen náklad samotný, ale i skutečnost, že se opět poletí z Floridy na polární dráhu a první stupeň nosiče se vrátí na pevninu.