Jako každé nedělní poledne, vychází i dnes další čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. V Kosmotýdeníku však bude dnes hlavní téma poněkud smutné, jelikož misi Psyche potkal odklad, kvůli kterému se o dost zpozdí i přílet ke stejnojmenné kovové planetce. V dalších tématech se podíváme na start jihokorejské rakety Nuri, testování v Boca Chicha a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: Ariane 5, BepiColombo, Boca Chica, ESA, Kosmotýdeník, Merkur, NASA, Nuri-1, Psyche, SpaceX, Super Heavy B7 
Válka , která probíhá na Ukrajině je velmi tvrdá. Nejvíce však dopadá na tamní obyvatelstvo, které přichází o střechu nad hlavou. Některá města se změnila k nepoznání. Mezi nejtvrději postižená místa patří bezesporu Mariupol. Metropole na severním pobřeží Azovského moře leží v Doněcké oblasti, kterou Rusko vyhlásilo za autonomní oblast. Toto místo zažilo velmi silné bombardování, a je odhadováno, že je až z 80 procent zcela zničené! Poslední kolébka odporu se nacházela ve slévárnách Azovstal, kde došlo na tvrdé střety obou stran. Jak se během pár měsíců z města staly ruiny ukazují následující fotografie pořízené snímkovacími družicemi z oběžné dráhy. Upozorňuji předem, že následující záběry jsou drastické.
Rubrika Aktuální dění, Foto a video Štítky: MAXAR Technologies, Rusko, snímkovací družice, Ukrajinská krize 
Skoro se až nechce věřit tomu, jak rychle čas letí. Ani jsme se nenadáli a další měsíc nezadržitelně spěje ke svému konci. To je vidět třeba i díky tomu, že tu máme již 42. díl Pokecu s kosmonautixem, který probíhá vždy v poslední pátek v daném měsíci. Opět nás čeká zhruba dvouhodinové odpovídání na dotazy, které do Youtube chatu napíšete právě Vy, diváci. Máte tak možnost zeptat se na cokoliv, co Vás zajímá kolem kosmonautiky či našeho webu. Tak jako tomu bývá obvykle, začneme i tentokrát v osm hodin večer.
Sonda Mars Express byla první evropskou misí k Rudé planetě – odstartovala už před 19 lety, 2. června 2003. Sonda poté strávila téměř dvě desetiletí na oběžné dráze Marsu. Palubní přístroj MARSIS (Mars Advanced Radar for Subsurface and Ionospheric Sounding) hrál klíčovou roli při pátrání po stopách kapalné vody na Marsu. Jeho data kromě jiného pomohla odhalit třeba jezero slané vody o rozměrech 20 × 30 kilometrů, které se nachází 1,5 kilometru pod jižními polárními oblastmi Marsu. Přístroj provozovaný italským národním astrofyzikálním institutem INAF (Istituto Nazionale di Astrofisica) a plně financovaný italskou kosmickou agenturou ASI pracuje následovně – vstříc planetě vysílá nízkofrekvenční rádiové vlny, k čemuž mu slouží 40 metrů dlouhá anténa. Většina těchto vln se odrazí od povrchu, ale nezanedbatelná část projde kůrou a odrazí se až o rozhraní mezi vrstvami různých podpovrchových materiálů – ať už jde o led, regolit, kamení, či vodu.
Mezi starty raket Falcon 9, které povětšinou vynáší družice Starlink či nákladní a pilotované kosmické lodě k ISS, zaujal pozornost většiny fanoušků s dostatečným předstihem start, ke kterému došlo 18. června ráno našeho času. Už před startem se totiž na základě několika nepřímých náznaků spekulovalo o tom, že by na palubě mohl být i náklad, který z nějakého důvodu nebyl veřejně oznámen. V průběhu startu samotného tuto teorii podpořily další důkazy a definitivní potvrzení nakonec přinesli takzvaní lovci družic. V současné době zatím stále není znám účel vyneseného nákladu. Tento článek si neklade za cíl přinést definitivní odpověď na otázku, co Falcon nesl. Jeho úkolem je zrekapitulovat, co zatím víme o asi nejpodivnějším startu firmy SpaceX za poslední dobu. V závěru článku také najdete nejčastěji zmiňované možnosti určení utajeného nákladu včetně rozboru jejich pravděpodobnosti).
Raketa Ariane 5 startuje pouze párkrát do roka a nyní přišel její první start v roce 2022. Její poslední start se uskutečnil v den, který se nám všem zapsal do paměti. 25. prosince totiž vynášela na oběžnou dráhu dalekohled Jamese Webba. Od té doby nestartovala a při tomto startu se pod aerodynamickým krytem budou nacházet dvě telekomunikační družice. MEASAT-3d a GSAT-24. Družice MEASAT-3d, postavená společností Airbus, je 57. družicí postavenou na platformě E3000. Družice bude umístěna na geostacionární oběžné dráze nad 91,5° východní délky. Prostřednictvím této oběžné dráhy bude družice schopna obsluhovat svou primární oblast, Asii a Tichomoří. Druhá komunikační družice má název GSAT-24 a váží 4 181 kilogramů. Její životnost by měla být 15 let, energii jí dodávají dva fotovoltaické panely a je založena na platformě I-3K (I-3000). Tato družice bude poskytovat vysoce kvalitní televizní, telekomunikační a vysílací služby.
Jižní Korea provedla 21. června první úspěšný a celkově druhý testovací start své nově vyvinuté rakety Nuri. Při tomto druhém startu došlo k úspěšnému vynesení nákladu a raketa si tak po předchozím nezdaru připsala první úspěšný let. Pro Jižní Koreu to znamená zisk nosiče s nosností 1 500 kilogramů na oběžnou dráhu, který plně pochází z domácí produkce. Dříve vyvinutý nosič Naro-1 využíval z Ruska nakupované první stupně. Pro Jižní Koreu to tak znamená, že má vůbec první funkční nosič skutečně domácí výroby.
Od svého startu vloni v listopadu se americká sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) blíží k dvojplanetce Didymos, se kterou se má srazit 26. září. Všechny systémy zatím pracují podle očekávání. To však neznamená, že by se sonda, či její pozemní tým v uplynulých měsících nudili. Tým z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory, který misi vede, přijal zhruba 150 000 snímků různých hvězd, které pořídila palubní kamera DRACO (Didymos Reconnaissance and Asteroid Camera for Optical navigation). Jde o kameru s teleobjektivem a vysokým rozlišením, která je odvozena od přístroje LORRI na sondě New Horizons, která pořídila ty nejpodrobnější snímky této trpasličí planety i objektu Arrokoth.
Družice Joint Polar Satellite System-2 (zkráceně JPSS-2) má za sebou zkoušku, která ji významně přiblížila ke startu. Minulý týden mohla být družice agentury NOAA vyjmuta z komory, ve které podstoupila termálně-vakuové zkoušky. Úkolem tohoto mimořádně důležitého testu je ukázat, že palubní systémy družice i všechny její vědecké přístroje budou fungovat úspěšně i poté, co budou vystaveny drsnému prostředí kosmického prostoru.
Tým zodpovědný za přípravu mise Artemis I se včera sešel, aby zhodnotil stav příprav na zkoušku WDR. Výsledkem je, že se může pokračovat v závěrečném odpočítávání. Meteorologové předpovídají na další hodiny pro Floridu podmínky, které jsou optimální k natankování rakety SLS. Z omezujících faktorů můžeme jmenovat třeba pravděpodobnost úderu blesku v okruhu 9,25 kilometrů od rampy menší než 20 %, vítr musí mít rychlost menší než 70 km/h a teplota vzduchu nesmí klesnout pod 5 °C. Dnes ve 12:00 SELČ (v čase L-8 hodin, 40 minut), tedy v 6 hodin ráno místního času, se týmy sešly znovu. Na začátku připraveného 90 minut dlouhého pozastavení odpočtu se především vyhodnocuje stav prací pro tankovací proces. NASA TV nabízí přímý přenos z floridské rampy 39B, který v tomto článku najdete společně s psaným online přenosem.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
26. června 2022 
