Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Na cestě k nebeským palácům

Čínská zásobovací loď Tiančou 1, která má vyšlapat cestu k běžně používaným zásobovacím a tankovacím lodím pro budoucí kosmickou stanici, úspěšně dokončila několik měsíců trvající testování u orbitální laboratoře Tiangong-2 (Nebeský palác-2). Tyto zkoušky obnášely především opakované odpojování a připojování v různých režimech. Po každém připojení následovala zkouška přečerpání paliva, což je hlavní úkol této mise. Čína už má se spojováním těles na oběžné dráze zkušenosti, ale pro chystanou stanici potřebuje spolehlivý systém přečerpávání paliva. V sobotu 16. září se loď naposledy a definitivně oddělila od Tiangongu a před vstupem do atmosféry ještě podstoupí samostatný let.

Kosmotýdeník 261 (11.9. – 17.9.)

Týden utekl jako voda a i když byl především ve znamení smutného loučení se sondou Cassini, přinesl toho mnohem více. Jako obvykle tedy přichází Kosmotýdeník, který se pokusí všechny důležité momenty zrekapitulovat, aby našim čtenářům neunikla žádná zajímavá informace. V hlavním tématu se podíváme na dalekohled Jamese Webba a na nenápadnou, ale velmi důležitou osobu, která o něj momentálně pečuje. V menších zprávách se podíváme třeba k Marsu, nebo nový termín startu rakety Atlas V s tajnou družicí. Podíváme se také na blížící se sondu OSIRIS-REx, na čínskou loď Tiančou, soukromou loď Dragon i na možný odklad premiéry Falconu Heavy.

(R)evoluce jménem ARCA Space Corporation

V posledních několika měsících je stále více slyšet o progresivní kosmické společnosti ARCA, která by již velmi brzy mohla začít v Novém Mexiku testovat revoluční raketový motor typu aerospike (aerodynamic spike). Tento typ motoru by mohl být v budoucnu schopen dostat raketu ze země do vesmíru bez použití přídavných stupňů a jednalo by se tak o systém SSTO neboli Single Stage to Orbit, o kterém sní snad každý raketový konstruktér. Tak daleko však společnost zatím není a kdo ví, jestli vůbec někdy bude, ale na druhou stranu již nyní nabízí mnoho zajímavého a také neokoukaného. A to jak v podobě raketových nosičů, které tu ještě nebyly, nebo ve zvoleném přístupu. Pojďme tedy společně nahlédnout „pod pokličku“ společnosti ARCA Space Corporation.

OneWeb – s takovým množstvím satelitů by jej regulátoři neměli povolit

Tak i tento názor byl k zaslechnutí na 21. ročníku celosvětové konference World Satellite Business Week v Paříži. Pokud jste o této satelitní akci nikdy dříve neslyšeli, tak vězte, že se jedná o jednu z nejvýznamnějších každoročních událostí, na kterou se sejdou stovky lidí z vesmírného businessu. Jsou to až na drobné výjimky výhradně výkonní ředitelé, techničtí ředitelé, šéfové marketingu a občas i finančníci. Novináři tam tvoří značnou menšinu. Shodou okolností jsem se některých akcí z programu mohl zúčastnit. 

SLEDUJEME: Cassini ukončuje svou jedinečnou misi

Dnes ve 13:55 našeho času by měl na Zemi dorazit poslední signál ze sondy Cassini, která 83 minut předtím shoří v atmosféře Saturnu. Skončí tak její mimořádně přínosná mise, díky které jsme se o Saturnu i o jeho rodině měsíců dozvěděli neskutečné množství informací. Cassini vstoupila na oběžnou dráhu planety s prstencem už v roce 2004 a od té doby jej zkoumala z dálky i hodně zblízka. Po 13 letech intenzivní práce tak pozemní týmy vyždímaly z možností této sondy i poslední kapky vědeckých informací. Tento článek si klade za cíl poskytnout aktuální zpravodajství spojené se zánikem této sondy.

Cassini, děkujeme!

Okamžik, o kterém jsme věděli již několik let dopředu, je tu. Stále nám připadalo, že je někde daleko, ale teď se stává realitou. Dnes se uzavře kapitola jedné z nejúžasnějších kosmických misí celé historie – americká sonda Cassini (s evropským podílem) dnes shoří v atmosféře planety Saturn, kolem které kroužila od roku 2004. Za ty roky dokázala nasbírat neskutečné množství údajů, díky kterým jsme mnoho věcí pochopili a také jsme dostali náměty nové otázky. Díky Cassini máme o Saturnu a jeho měsících nesrovnatelně lepší přehled než před startem této sondy. Dnes ve 13:54 našeho času sonda zanikne 1528 km nad vrcholky mraků.

Dva Američané a jeden Rus dorazili na ISS

Startu kosmické lodi Sojuz MS-06 jsme se věnovali v úterý pozdě večer v rámci živě a česky komentovaného přenosu. Sojuz následně využil rychlé přeletové dráhy a spojil se s Mezinárodní vesmírnou stanicí. Přes průlez v modulu Poisk pak tři muži (Alexandr Misurkin, Mark Vande Hei a Joseph Acaba) vstoupili do útrob stanice, kde už na ně čekal zárodek 53. dlouhodobé expedice (Sergej Rjazanskij, Randolph Bresnik a Paolo Nespoli). V dnešním článku se podíváme na životopisy všech tří nových obyvatel ISS. Bude řeč o jednom kosmickém nováčkovi a dvou mužích, kteří již zkušenost s dlouhodobým pobytem ve vesmíru mají.

ŽIVĚ A ČESKY: Sojuz vynese trojici mužů k ISS

Ruský velitel lodi Alexander Misurkin a dva jeho američtí kolegové Mark Vande Hei a Joseph „Joe“ Acabá si v těchto chvílích užívají poslední hodiny na pevné zemi. Dnes pozdě večer totiž na zhruba pět a půl měsíce opustí povrch naší planety a vydají se na oběžnou dráhu, přičemž jejich útočištěm se stane Mezinárodní vesmírná stanice. Tento start si nenecháme ujít a zprostředkujeme Vám jej prostřednictvím živě a česky komentovaného přenosu.

Začíná stavba družice, která pomůže satelitům

Společnost Orbital ATK vypustila včera do světa tiskovou zprávu, která informuje o výrazném pokroku na cestě k prvnímu komerčnímu systému pro opravu družic na oběžné dráze. Projekt MEV-1 (Mission Extension Vehicle – zařízení pro prodlužování misí) na začátku roku úspěšně dokončil kritické posouzení návrhu a nyní již probíhá výroba zhruba jeho systémů. Celých 75% dílů pro základní platformu i přístrojové vybavení již dorazilo do firemního komplexu Satellite Manufacturing Facility ve Virginii. Zkoušky jednotlivých systémů začnou v roce 2018 a už na konci stejného roku by mohlo dojít ke startu. MEV-1 by tak mohl začít plnit své úkoly již na začátku roku 2019!

ŽIVĚ: Ruský Proton startuje se španělskou družicí

Dnes ve 21:23 našeho času by se měly zapálit motory rakety Proton, která umožní španělské komunikační družici dostat se do vesmíru. 58 metrů vysoká raketa byla na odpalovací rampu vyvezena v pátek 8. září, kde byla s pomocí hydrauliky vztyčena do svislé polohy. K Protonu pak přijela posuvná obslužná věž, s pomocí které se mohli technici dostat ke všem místům na raketě. Start proběhne za hluboké kazašské noci – na místě bude 1:23 po půlnoci. Raketa letící pod hlavičkou mezinárodní společnosti ILS, která zajišťuje neruským klientům starty na ruských raketách, pak zamíří k obloze.