Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Nový urychlovací motor pro Atlasy i Vulcany

Minulý čtvrtek se mohla firma United Launch Alliance těšit z důležitého kroku na cestě k vylepšení a vývoji svých raket. Společnost Northrop Grumman Innovation Systems (NGIS) provedla 20. září první kvalifikační zážeh (QM-1) motoru GEM-63 na tuhé palivo. Zážeh trval 110 sekund, motor vytvořil tah 169 tun a jeho jasný plamen produkující mnoho hluku, vibrací a spalin dal jasně najevo, že se na testovacím stanovišti nedaleko Promontory v Utahu děly velké věci. Jednalo se o první ze dvou kvalifikačních zážehů, které jsou nezbytné k tomu, aby motory GEM-63 mohly začít létat na raketách Atlas, kde nahradí urychlovací bloky AJ-60A od firmy Aerojet Rocketdyne.

Průzkumník exoplanet zažije silný hluk

Evropský teleskop Cheops, který bude mít za úkol výzkum exoplanet, se nyní na svou vesmírnou misi připravuje v nizozemském technologickém středisku Evropské kosmické agentury ESTEC. Tento komplex je vybaven hned několika špičkovými stanovišti, která simulují nejrůznější podmínky startu či kosmického prostředí. Kromě vibračních stolů, které simulují chvění při startu rakety, je tu třeba i obří vakuová komora. Cheops ale nyní pobývá v místnosti označované zkratkou LEAF (Large European Acoustic Facility). V ní se testuje odolnost jeho konstrukce proti hluku, který vzniká při startu rakety.

Prašné bouře jsou i na Titanu

Sonda Cassini sice již více než rok neexistuje a její pozůstatky se staly součástí planety Saturn, ale data, která během mnohaleté mise u této planety nasbírala, budou vědci využívat ještě mnoho let. Nejnovější objev ukazuje, že se v rovníkových oblastech saturnova měsíce Titanu objevují ohromné písečné bouře. Podle studie, která byla dnes zveřejněna v časopise Nature Geoscience, je Titan teprve třetím vesmírným tělesem, kde se prachové bouře projevují – těmi prvními jsou pochopitelně Země a Mars. Tato pozorování pomohou vědcům lépe pochopit fascinující a dynamické prostředí největšího saturnova měsíce.

ŽIVĚ: Ariane 5 čeká jubilejní 100. start

Na jubilejním stém exempláři evropské rakety Ariane 5 poletí dvě telekomunikační družice postavené ve Spojených státech – Horizons 3e a Azerspace 2/Intelsat 38 mají na svou cestu vyrazit ve 23:53 SELČ, kdy se otevírá 45 minut dlouhé startovní okno. Ariane 5 měla premiéru v roce 1996 a doposud dokázala dostat do vesmíru 205 družic, z nichž většinu tvořily velké telekomunikační aparáty, které fungují na geostacionární dráze. Většinou také létaly po dvojicích, aby využily velkou sílu tohoto nosiče. Ale mezi stovkou startů bychom našli i vědecké náklady – třeba sondu Rosetta či observatoře Herschel a Planck a zapomenout nemůžeme ani na 12 navigačních družic Galileo.

Startovní stůl pro Ariane 6

Ocelová konstrukce s hmotností 700 tun, na které bude před startem stát nová evropská raketa Ariane 6 – to je startovní stůl. Nyní byla dokončena jeho hrubá příprava. Stůl je tak velký, že musel do Francouzské Guyany dorazit rozložený na několik dílů. Zásilky se do Jižní Ameriky dostaly v únoru lodí a po kontrole došlo k jejich sestavení zhruba 250 metrů od vznikající rampy. Přesun dílu vysokého 4 metry, dlouhého 20 metrů a širokého 18 metrů na finální místo nebyl snadný úkol. Nejprve byla konstrukce nadzvednuta pomocí hydraulických zvedáků a dva speciální transportéry pak převezly stůl na jeho stanoviště.

První měření z Parker Solar Probe

Parker Solar Probe u Slunce

Angličtina má jeden krásný výraz – first light (první světlo). Používá se pro situaci, kdy vědecké přístroje na nějaké sondě poprvé „otevřou oči“ a nasbírají první údaje. Původ označení můžeme samozřejmě najít u snímkovacích přístrojů, ale first light se dnes používá u všech instrumentů bez ohledu na to, zda jsou snímkovací nebo zda provádí měření nejrůznějších veličin. Sonda Parker Solar Probe mohla během minulého týdne vypustit dobrou zprávu – všechny palubní přístroje mají za sebou fázi prvního světla. Pojďme se tedy v dnešním článku podívat na tento významný milník podrobněji.

Kosmotýdeník 314 (17.9. – 23.9.)

Kosmotýdeník je tu od toho, aby vám nabídl souhrn událostí uplynulého týdne, které jsme vám předaly, ale také těch, na které nezbylo místo. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na velmi zajímavý objev astrometrické družice Gaia, z jejíchž dat se dalo vypátrat, že před stovkami milionů let došlo v naší galaxii ke kolizi. V dalších tématech se podíváme na možnost, že by Rusko odstoupili z projektu mezinárodní stanice u Měsíce, anebo na výsadek na asteroid Ryugu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Japonská zlatá loď na startu

Lodě HTV, které k Mezinárodní vesmírné stanici vypravuje japonská kosmická agentura jsou díky svému vzhledu nezaměnitelné s ostatními dopravními prostředky. Na první pohled je poznáte podle zlaté izolační fólie, která pokrývá celé válcovité tělo. Dnes bychom se měli dočkat startu již sedmého exempláře této lodi. Na její palubě bychom našli 4764 kilogramů nákladu včetně nových baterií, které budou na ISS použity místo dosluhujících starých exemplářů. Rádi bychom Vás pozvali ke sledování tohoto startu živě a s českým komentářem.

Curiosity má problém s komunikací

Curiosity

V minulých dnech museli inženýři z kalifornské Jet Propulsion Laboratory (JPL) řešit nečekanou situaci. Rover Curiosity na Marsu totiž postihla závada, která mu brání v odesílání velkých objemů naměřených vědeckých dat a inženýrských údajů uložených v palubní paměti. Vozítko stále zůstává v normálním režimu, jeho ostatní systémy jsou v dobrém stavu a obousměrná komunikace funguje. Závada se objevila o minulém víkendu – konkrétně v sobotu 15. září v noci, když rover prováděl svůj víkendový plán. Kromě přenosu dat nahraných do paměti může vozítko vysílat i údaje sbírané v reálném čase – ty se přes retranslační družici přenesou na Zemi systémem Deep Space Network. Tato data v reálném čase se odesílají bez problémů včetně detailů o stavu vozítka.

Nový lovec exoplanet se již činí

TESS bude hledat exoplanety u blízkých hvězd

Nejnovější teleskop určený k hledání planet mimo Sluneční soustavu, tedy TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) již poskytuje vědcům cenná data. Ta by měla pomoci objevit a studovat nové exoplanety. NASA se zároveň pochlubila i detailním snímkem jižní oblohy, který pořídily všechny čtyři širokoúhé vědecké kamery. Na snímku je krásně vidět velké množství hvězd a dalších objektů včetně hvězd, o kterých již z dřívějška víme, že kolem nich obíhají exoplanety.