Šedesát let služby T-38 Talon u NASA

V dnešním článku se budeme výjimečně věnovat stroji, který nikdy nepřekročil hranice zemské atmosféry. Pro portál věnovaný výhradně kosmonautice je to nezvyklé, ale v případě tohoto stroje se jedná o čestnou výjimku. Tento letoun se stal nedílnou součástí života každého astronauta. Letu s ním se nevyhnul žádný kandidát na let do vesmíru pod agenturou NASA, ať se jednalo o profesionálního pilota, vědce či inženýra. Jeho služba začala v období velkého rozmachu kosmonautiky v roce 1964 a pokračuje do dnešních dní, a ještě nějakou dobu pokračovat bude. Řeč je tak o legendárním letounu T-38 Talon, který v tomto roce slaví kulaté, šedesáté výročí své služby u NASA. V článku se tak budeme věnovat historii T-38 u NASA, vyhlídkám jeho služby a podíváme se i na letecké incidenty s astronauty na palubě.

Vesmírná technika: Raketa Little Joe I

VT_2024_10

Aby bylo možné otestovat záchranný systém lodí Mercury za letu, musela být kabina připojena k raketě, která ji vynese do určité výšky a udělí potřebou rychlost. Využít k těmto účelům rakety Redstone nebo Atlas nebylo možné, protože šlo o poměrně drahé stroje. Proto byla využita raketa tvořená svazkem již existujících vojenských taktických balistických raket. Zrodila se jednostupňová raketa Little Joe I, která si mezi lety 1958 a 1960 připsala celkem osm misí a všechny odstartovaly ze základny Wallops Island. V tomto díle Vesmírné techniky si tuto raketu podrobněji popíšeme.

Kosmotýdeník 599 (4.3. – 10.3.)

Europa Clipper

Již po pětisté devadesáté deváté je pro vás k nedělnímu obědu přichystán přehled kosmonautických novinek uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral popis symbolické upomínkové desky, která poletí na sondě Europa Clipper a obsahuje mnoho zajímavých detailů a možná i jména mnoha z vás. V dalších tématech se podíváme na odklad první japonské komerční rakety, úspěšně WDR sestavy Super Heavy Starship, či na přípravy odletu posádky mise Crew-7 z Mezinárodní kosmické stanice. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

EarthCARE opouští Evropu

EarthCARE

Po letech vývoje a důkladné testovací kampani mohla nová družice EarthCARE opustit německý Mnichov a je na cestě do Kalifornie na Vandenbergovu základu. Jakmile sem dorazí, bude uložena na několik týdnů do skladu, dokud nepřijde čas, kdy započne její příprava na start. Ten je zatím plánován na květen a o vynesení se postará raketa Falcon 9. Družice EarthCARE (Earth Cloud Aerosol and Radiation Explorer) má být zatím nejkomplexnější misí z programu Earth Explorer. Jejím úkolem bude studovat, jakou roli hrají mraky a aerosoly v procesu ohřívání a ochlazování zemské atmosféry. Získaná data se budou podílet na zlepšení našeho chápání klimatických změn.

Chandra a XMM-Newton – zánik hvězdy u vzdálené černé díry

Ani mezi běžnou populací, natož pak mezi fanoušky kosmonautiky, pravděpodobně neexistuje skoro nikdo, kdo by alespoň jednou neslyšel o černých dírách. Tyto extrémní vesmírné objekty jsou mezi lidmi velmi populární. Za to vděčí zřejmě jednak vhodně zvolenému názvu, jednak jakési tajemnosti, která spoustu lidí přitahuje. S černými dírami se navíc spojuje nevyhnutelnost definitivního konce všeho, neboť černé díry vykazují tak masivní zakřivení prostoročasu, že z nich nemůže uniknout ani světlo. Když se nějaký objekt přiblíží příliš blízko černé díře, slapové efekty ho roztrhají a následně je pohlcen černou dírou. Nedávno astronomové pozorovali, jak černá díra zkonzumovala jednu z hvězd. A protože se na objevu podílelo i několik kosmických observatoří, dnes si jej společně představíme.

Přesné zaměření laseru mise Proba-3

Jako náhledový snímek dnešního článku jsme použili infračervený pohled na testy, které agentura ESA, firma MDA a Centre Spatial de Liège provádí v belgickém městě Kruibeke v sídle firmy Redwire Space. Jedná se o nezbytnou přípravu na evropskou misi Proba-3, která bude vyžadovat let dvou družic v přesné formaci. Už letos budou obě sondy společně vyneseny na oběžnou dráhu, aby vůči sobě udržovaly formaci s přesností na pár milimetrů a vytvořily tak umělé zatmění Slunce. jedna ze dvou sond bude sloužit jako stínidlo, které vrhne stín na druhou družici, koronograf. Tím dojde k zakrytí silně svítícího slunečního disku, takže bude možné dlouhodobě pozorovat slabou korónu – z jednoho oběhu, který trvá 19,5 hodiny, bude pozorování koróny možné věnovat až 6 hodin!

Vzorná spolupráce kosmických sond

17. duben roku 2021 byl na Slunci vlastně skoro stejný jako každý jiný den. To se ale změnilo, když výjimečná erupce vyvrhla z jeho povrchu obří oblak materiálu. Podobné výrony ze Slunce nejsou neobvyklé, ale tento se vyznačoval nezvykle širokým rozptylem, ve kterém vyslal vysokoenergetické protony a elektrony téměř rychlostí světla. Tyto částice postupně zaregistrovalo hned několik kosmických sond, které se pohybují ve vnitřních oblastech Sluneční soustavy. Bylo to dokonce poprvé, kdy byly vysokoenergetické protony a elektrony (zkráceně SEP – solar energetic particles) pozorovány sondami na pěti hodně vzdálených místech mezi Sluncem a Zemí, ale i u Marsu. Nyní tyto odlišné výhledy na sluneční erupci odhalují, že různé druhy potenciálně nebezpečných SEP mohou být vyvrhovány různými jevy na Slunci do různých směrů, takže mají široký rozptyl.

Vakuové testy sondy Hera

V rámci nejnovější zkoušky ověřující její připravenost na kosmické podmínky, podstoupí sonda Hera třítýdenní pobyt ve vakuu, přičemž bude vystavena teplotním profilům, které zažije při své cestě k dvojplanetce Didymos. Sonda s rozměry 1,6 × 1,6 × 1,7 m byla zasunuta do komory 11,8 metru dlouhé Phenix o průměru 4,5 metru, která se nachází v technologickém středisku evropské kosmické agentury ESTEC. „Vždycky, když se má Vaše dítě přestěhovat, jste trochu nervózní,“ říká Ian Carnelli, který za ESA dohlíží na sondu Hera a dodává: „Právě nyní je sonda zavřená v tmavé komoře bez vzduchu na několik týdnů, ale věříme, že si povede dobře.“

Juno změřila produkci kyslíku na Europě

Vědci zapojení do projektu americké meziplanetární sondy Juno, která krouží kolem Jupiteru, vypočítali, že množství kyslíku, které vzniká na jupiterově Měsíci Europa, je podstatně menší, než naznačovaly předešlé studie. Svůj vědecký článek vydali 4. března v časopise Nature Astronomy. Shrnují v něm své poznatky, které jsou založeny na měřeních uvolňování vodíku z ledového povrchu měsíce. Tato data pořídil palubní přístroj JADE (Jovian Auroral Distributions Experiment). Autoři článku odhadují, že množství vytvořeného kyslíku bude okolo 12 kilogramů za sekundu. Předešlé odhady se přitom pohybovaly v rozpětí od jednotek kilogramů až po více než tunu za sekundu. Vědci věří, že část kyslíku vytvořeného tímto způsobem by mohla proniknout do podpovrchového oceánu, kde by sloužila jako zdroj metabolické energie.

Rover VIPER má nainstalovány všechny přístroje

Tým zodpovědný za vývoj lunárního roveru VIPER usilovně pracuje na stavbě vozítka, které má brázdit povrch v okolí jižního pólu Měsíce. V současné době jsou již v jeho těle naistalovány všechny přístroje a stavba vozítka je dokončena z více než 80 %. Jde o důležitý pokrok a také ukázku toho, jak se daří posouvat projekt blíže ke startu. Celý tým je prý nadšený z toho, když vidí, jak se rover postupně skládá. Následovat budou ověřovací zkoušky, které mají posílit důvěru expertů ve schopnost roveru přečkat start, přistání i náročné prostředí, které na něj čeká u jižního pólu Měsíce.