ŽIVĚ A ČESKY: Starlink 6-13 vs. počasí

Firma SpaceX plánuje na 1. září v 1:52 start rakety Falcon 9, která má vynést dalších 22 družic Starlink 2. generace mini. Jenže v cestě tomuto startu zatím stojí počasí. Florida byla ještě před pár hodinami sužována hurikánem Idalia a i když oblast kosmodromů nedostala plný zásah běsnícími živly, tak se zdejší podmínky nedaly označit jako bezpečné. Pro začátek startovního okna zatím meteorologové předpokládají 80% pravděpodobnost špatných podmínek. SpaceX ale má na další hodiny nachystané další možnosti ke startu a v průběhu času se počasí bude postupně zlepšovat až na 60% pravděpodobnost příznivých podmínek. Jak tedy tento rébus dopadne, se dozvíme za pár hodin. My každopádně budeme připraveni Vám poskytnout komentovaný přenos.

X-Planes / Dělníci kosmonautiky (12.díl)

Program ASSET splnil úspěšně svůj letový plán a poskytl inženýrům neocenitelná data pro další vývoj návratových těles. Konstrukce tohoto stroje umožnila i ověření různých materiálů najednou. Po ukončení ASSETu bylo logickým pokračováním výzkum letových vlastností okřídlených těles, která projdou bez úhony atmosférou. Na tento úkol navazoval projekt X-23 PRIME (Precision Recovery Including Maneuvering Entry). Tento projekt spadal společně s ASSET a X-24 do programu START (Spacecraft Technology and Advanced Re-entry Tests), který USAF započal po zrušení X-20 Dyna Soar v rámci dalšího vývoje návratových těles, tzv. lifting bodies. Oficiálně byl tento program označen, jako Air Force Program 680A. Tyto snahy dále dokazují, že USAF se nehodlalo vzdát své myšlenky o vztlakovém tělese operujícím na oběžné dráze, které se po splnění své mise bez problémů vrátí zpět na domovskou základnu. Dalším důvodem podpory této technologie nebyla jen přítomnost příslušníků letectva na oběžné dráze Země, ale i možnost dopravy výzvědného materiálu zpět na Zem.

ŽIVĚ A ČESKY: SpaceX vynáší armádní družice

SpaceX připravuje další start Falconu 9 z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii, tentokrát pro Americkou vojenskou rozvojovou agenturu. Při něm bude na oběžnou dráhu s výškou 950 kilometrů a sklonem 81° vůči rovníku vyneseno celkem třináct družic, z nichž jedenáct bude součástí tzv. Transport layer, neboli transportní vrstvy, která slouží pro sběr informací. Zbylé dvě družice budou součástí sledovací vrstvy, která má za úkol monitoring balistických a hypersonických raket. Co se týče prvního stupně, tak ten bude mít při této misi po separaci stupňů dost pohonných látek, aby se mohl pokusit o přistání na pevninské přistávací ploše LZ-4.

Svět startupů #4 Space Pioneer

Vítám Vás u již v pořadí čtvrtého dílu nepravidelného seriálu s názvem Svět startupů, který v jednotlivých dílech rozebírá vybrané startupy, jež jsou něčím zajímavé, vyplatí se je sledovat a působí v kosmickém průmyslu. Právě soukromé firmy menší velikosti jsou totiž jeho nedílnou a rychle rostoucí součástí. Startup by se tedy dal charakterizovat jakožto mladá firma, která nemá velký počet zaměstnanců a ve svém odvětví využívá nekonvenčních a inovativních postupů. Její velikost a praktická absence byrokracie a zdlouhavých vnitřních procesů pak takové firmě umožňuje rychle růst, na trh přinášet originální produkty a v konečném důsledku celý kosmický průmysl posouvat vstříc větší dostupnosti komerčním zákazníkům a novým technologiím.

Proba-3 využije k přesnému zarovnání jasné body

Mise Proba-3

Dvojice družic má v rámci mise Proba-3 provádět let ve formaci s přesností na milimetr. Jenže k dosažení takového úkolu musí jedna družice neustále sledovat tu druhou – ať už je přesvětlena slunečním svitem, nebo se koupe v černočerné tmě. Za tímto účelem připravili inženýři zařízení pro vizuální detekci, kterou si dnes ukážeme. Ta však nebude jediným prostředkem pro určení vzájemné polohy a vzdálenosti. Mise využije také rádiové spojení, data z navigačních družic a laserový dálkoměr. Dnes se zaměříme pouze na vizuální detekci, ke které se sáhne, pokud budou od sebe obě družice maximálně 250 metrů. Světla z LED diod na družici – koronografu (viz animace níže) budou zachycena kamerami na družici – stínítku. Kamera tak bude moci jejich jas zachytit oproti tmavému okolí.

Webb – našli jsme temné hvězdy?

Temná hmota a temná energie už patří k všeobecně celkem běžně přijímaným součástem fyziky. Jejich výzkumu se věnuje celá řada vědců. Věděli jste ale, že možná existují i temné hvězdy? To vás může možná trochu zaskočit, protože byste si mohli říci, že temná hmota nedokáže vytvořit větší struktury. A měli byste docela pravdu. Přesto je existence temných hvězd skutečně reálná možnost, jak naznačují nedávné výsledky Vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Co přesně nám nový výzkum říká a jak by případné temné hvězdy vypadaly? Na to se podíváme v dnešním článku.

ŽIVĚ: Atlas V vyráží na utajenou misi NROL-107

Starty raket s utajenými náklady mají své neoddiskutovatelné kouzlo neznáma a spekulací, které se s nimi pojí. Stejné je to i v případě aktuálního startu rakety Atlas V, která by měla 29. srpna ve 14:34 SELČ odstartovat z floridské rampy SLC-41 na misi NROL-107 pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství. Právě tato instituce provozuje americké zpravodajské družice, o kterých se ví jen velmi málo. A podobné je to i v případě aktuální mise, u které se často používá označení Silent barker (v doslovném překladu tichý „štěkač“). Podle dostupných informací by tato (nebo tyto) družice mohla (mohly) vyhledávat a sledovat kosmické objekty, pokud to bude potřeba.

Vozítko Pragján už brázdí povrch u pólu Měsíce

V minulém týdnu zaznamenala Indie na Měsíci klíčový úspěch, její přistávací modul byl první, který měkce dosedl v polárních oblastech Měsíce. Koncem srpna by měla startovat další měsíční sonda. Ta pochází z Japonska a bude přistávat v rovníkové oblasti. V nedávném článku jsem psal o dvou sondách, které se chystaly přistát v blízkosti jižního pólu Měsíce. První z nich byla ruská sonda Luna 25. Ta bohužel selhala při úpravě dráhy okolo Měsíce, kdy motor pracoval déle a sonda 20. srpna 2023 dopadla tvrdě na měsíční povrch a rozbila se.

ŽIVĚ A ČESKY: Rentgenový teleskop a lunární lander

Co to slyším? Že vám dosavadní nadílka komentovaných přenosů v posledních dnech nestačila? Pak bych pro Vás měl ještě jeden chod – dokonce bych řekl, že jde o exotickou specialitu až z Japonska. Raketa H-IIA již čeká na svůj start na rampě kosmodromu Tanegašima, odkud by měla vzlétnou v noci na pondělí ve 2:26 našeho času. Na své palubě bude mít hned dva mimořádně zajímavé náklady – japonsko-americkou rentgenovou observatoř XRISM (X-Ray Imaging and Spectroscopy Mission) a japonský lander SLIM (Smart Lander for Investigating Moon), který má přibližně za půl roku přistát s velkou přesností na Měsíci, kde vysadí dva pohyblivé moduly. Uznejte sami, že takový start stojí za trochu nepohodlí při nočním vstávání. Pokud tedy překousnete nepříjemný čas, budeme se na Vás těšit u našeho živě a česky komentovaného přenosu.

Kosmotýdeník 571 (21.8. – 27.8.)

Romane

Je nejen ideální čas na nedělní oběd, ale nedělní poledne je už také přes deset let časem, kdy se můžete těšit na pravidelný souhrn kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Hlavním tématem Kosmotýdeníku tentokrát bude prostý rozvod kabeláže. Nebude se jednat o kabeláž běžnou, ale o tu, určenou pro Nancy Grace Roman Space Telescope, z čehož plyne, že to bude nečekaně komplexní úkol. V dalších tématech se můžete těšit samozřejmě na misi Chandrayaan-3, start pilotované mise Crew-7, či statický zážeh Super Heavy B9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.