Cesta k Exploration Mission-1 (ohlédnutí za 3. čtvrtletím a výhled na 4. čtvrtletí 2017)

Nová a zřejmě definitivní podoba rakety SLS pro misi EM-1

Zatímco dříve NASA vcelku pravidelně zveřejňovala integrovaný časový plán milníků vedoucích k prvnímu letu kosmické lodi Orion za oběžnou dráhu Země, v důsledku narůstajícího zpoždění ve výrobě centrálního stupně nosné rakety i servisního modulu kosmické lodi se tento souhrn stal neaktuálním. Od loňského července přitom NASA žádnou aktualizaci provázaného koncepčního schématu vedoucího k reálnému termínu startu nevydala. Tato skutečnost se v dubnu stala předmětem kritiky vládního kontrolního úřadu GAO, který upozornil, že Kongresu chybí potřebné podklady k projednání žádosti o rozpočet na fiskální rok 2018, začínající 1. října 2017. V reakci na kritiku slíbil William Gerstenmaier, že NASA připraví do konce září nový harmonogram, zohledňující skutečně probíhající aktivity. Harmonogram je nyní hotový, s novým datem startovní připravenosti nejdříve 15. prosince 2019. Podívejme se tedy na vývoj, kterým program prošel za tři měsíce od předchozího ohlédnutí a připomeňme si další milníky na cestě, která vede k 25dennímu nepilotovanému letu Orionu na vysokou oběžnou dráhu Měsíce a zpět.

Pokročilý pohon průzkumníka kovového světa

Vizualizace sondy Psyche zveřejněná v květnu 2017 - sonda dostala pětidílné solární panely.

Sonda Psyche má v roce 2022 vyrazit vstříc světu, který jsme ještě nikdy neviděli – má totiž navštívit kovový asteroid Psyche. Tato mise ale nebude výjimečná jen svým cílem, ale i technologickými novinkami. Dostat se k cíli totiž nebude jednoduché – sonda tedy musí být vybavena pokročilým pohonným systémem s výjimečným výkonem, který je zároveň bezpečný, spolehlivý a úsporný. Splnit tyto protichůdné požadavky není vůbec jednoduché. Konstrukční tým tedy oslovil specialisty z Glenn Research Center, kde již dlouho pracují na pohonu SEP (solar electric propulsion), což je vlastně jen novější označení pro pohon dříve označovaný jako iontový motor.

Kosmotýdeník 263 (25.9. – 1.10.)

Právě uplynulý týden byl z hlediska kosmonautiky velmi důležitý. Z velké části kvůli budoucím vizím společnosti SpaceX a Lockheed Martin, ale stalo se i mnoho dalších událostí. V hlavním tématu se podíváme na zajímavé testování přístroje pro sondu Juice zavěšeného pod vrtulníkem. Dále se podíváme na plány firmy Lockheed Martin ohledně Marsu a nevynecháme ani další události tohoto týdne. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Tepelná ochrana pro sondu, která se dotkne Slunce

Sonda Parker Solar Probe se má doslova dotknout Slunce – přiblíží se k němu až na šest a půl milionu kilometrů, takže bude muset čelit teplotám až 1400°C. Aby neshořela, bude ji chránit tepelný štít a právě ten byl 21. září umístěn na své místo. K historickému momentu došlo na půdě Applied Physics Laboratory při John Hopkins University ve městě Laurel stát Maryland. Přiložení tepelného štítu bylo součástí zkoušek integrace a správného zarovnání. Štít ale na sondě nezůstane dlouho. Byl přiložen opravdu jen pro potřeby testování a napevno bude připojen až před startem.

Meziplanetární dopravní systém SpaceX, verze 2017

Přesně před rokem, na Mezinárodním astronautickém kongresu IAC 2016 v mexické městě Guadalaraja, Elon Musk představil koncept meziplanetárního dopravního systému ITS, o němž jsme Vás podrobně informovali v tomto článku. Jako bonbónek jsme Vám pak také přinesli srovnání zveřejněných údajů z roku 2016 s předběžným neveřejným návrhem z roku 2015 v tomto článku. Nyní se dostáváme opět o rok dále a máme radost, že Vás můžeme seznámit s nejnovější verzí ITS, kterou Elon Musk prezentoval před několika málo hodinami na kongresu IAC 2017 v australském Adelaide.

ŽIVĚ: Ariane 5 čeká na druhý pokus

Už dnes ve 23:49 by mělo dojít ke startu nejsilnější evropské rakety Ariane 5 s dvojicí telekomunikačních družic Intelsat 37e a BSat-4a. Pozorní čtenáři si jistě vzpomenou, že o startu této mise nepíšeme poprvé. Před více než třemi týdny – 5. září mělo ke startu dojít poprvé. Hlavní motor se zapálil, ale sedm sekund poté mělo dojít k zážehu postranních urychlovacích bloků, aby se raketa vydala do vzduchu. K zážehu ovšem nedošlo, protože řídící počítač odhalil elektronickou závadu na jednom z urychlovacích bloků a zastavil tak odpočet. Technici proto raketu důkladně zkontrolovali, aby byla připravena na druhý pokus, který přichází právě dnes.

ŽIVĚ: Elon Musk prezentuje změny plánů pro let k Marsu

Téměř na den přesně rok po prezentaci, na které šéf SpaceX představil architekturu pilotované výpravy k Marsu, je tu opět avizované Muskovo vystoupení. Na sjezdu Mezinárodním astronautickém kongresu by měl vystoupit už dnes v 6:30 ráno našeho času. Podle všeobecných očekávání by měl hovořit o změnách, které se týkají plánů jeho firmy na pilotovaný let k Marsu. Dočkáme se nějakých detailů o zmenšené verzi systému ITS, uvidíme zážehy motorů Raptor, dozvíme se nějaké nové možnosti využití systému ITS? Musk slibuje, že se rozhodně máme na co těšit. V tomto článku najdete psaný online přenos z celé události i živý videopřenos.

ŽIVĚ: Proton vynáší AsiaSat-9

Dnes večer ve 20:52 našeho času má z rampy 200/39 na kosmodromu Bajkonur odstartovat ruská raketa Proton-M. Jejím nákladem je telekomunikační družice AsiaSat-9, která bude 15 let pokrývat oblast od Středního Východu po Austrálii televizním signálem. Družice vyrobená v kalifornské firmě Space Systems/Loral vážící 6 140 kg by měla poskytnout služby zákazníkům v okolí Perského zálivu, Číny, Sibiře, Japonska nebo Nového Zélandu. Transpondéry v pásmu Ku vytvoří pětici svazků, které budou mířit na Čínu, Mongolsko, Barmu, Indonésii, Austrálii a Nový Zéland.

FOTO: Setkání s americkou astronautkou

Americké centrum v Praze uspořádalo 26.09.2017 setkání s astronautkou Dorothy „Dottie“ Metcalf-Lindenburger, která letěla na misi STS-131 jako letový specialista. Nejdříve nám popovídala o svém dětství, studiu a výcviku astronautů. Poté o letu a pobytu na ISS. V diskuzi pak odpověděla na otázky o své rodině i ISS. Na závěr pak přidala kupu autogramů, i fotek na památku. Ačkoli setkání nebylo překládané, připravené fotky a videa vypověděla dost a i při výkladu jste viděli nadšení a radost z pobytu ve vesmíru. Dottie mě velmi mile překvapila a potěšila nejen svou vstřícností a ochotou ale i svým půvabem. Budete-li mít možnost se s ní setkat, mohu vám setkání jen doporučit.

StatistiX: 2. díl – SpaceX v letech 2010 – 2013

StatistiX

Od založení SpaceX v roce 2002 a prvního letu rakety Falcon 1 v březnu 2006 urazila firma značnou cestu. Přes prvotní negativní a až výsměšné predikce skeptiků a tři velké nezdary při startech rakety Falcon 1 firma SpaceX dokázala, že dokáže vlastními silami vyvinout a postavit provozuschopnou raketu na kapalná paliva, jejíž nosnost umožňuje dopravení menších nákladů na nízkou oběžnou dráhu. To byl však jen první malý krok na velké cestě, kterou si Elon Musk, zakladatel firmy, vytyčil. Po poslední misi Falconu 1 v červenci 2009 se veškerá pozornost otočila na mnohem větší raketu Falcon 9, která se měla stát páteří budoucího soukromého dobývání vesmíru. A nejen to. SpaceX už také pomalu končila s návrhem a konstrukcí první soukromé kosmické lodě Dragon. Podívejme se, jak si oba stroje vedly v letech 2010 – 2013.