ŽIVĚ A ČESKY: Dopolední start Falconu 9 se Starlinky

Zítřejší dopoledne nám nabídne možnost sledovat již 64. letošní start rakety Falcon 9. Mise Starlink 7-2 má v 8:57 SELČ odstartovat z kalifornské rampy SLC-4E a na oběžnou dráhu se vypraví 21 družic Starlink 2. generace mini. Který první stupeň Falconu bude pro tuto misi vybrán, zatím nevíme, ale jisté je, že bude přistávat na mořské plošině Of Course I Still Love You, která se jako jediná nachází na západním pobřeží USA. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi vás přivítáme u našeho komentovaného přenosu.

Gateway (září 2023)

Ve Spojených státech amerických a v Itálii pokračuje výroba prvků PPE a HALO pro první kosmickou stanici určenou k provozu na oběžné dráze Měsíce. Mechanickou integraci obou prvků umožní meziprvkový adaptér IEA, který byl vyrobený společností Northrop Grumman. Na fotografii je adaptér zachycen při přepravě na jiné výrobní pracoviště. Až budou oba prvky připraveny, bude adaptér svým větším koncem připojen k zadní stěně obytného modulu HALO a menším koncem k energetickému a pohonnému modulu PPE. Před startem budou v adaptéru ukryty baterie modulu HALO.

První zážeh Ariane 6 na rampě

Na evropském kosmodromu ve Francouzské Guyaně došlo k natankování testovacího exempláře nové evropské rakety Ariane 6 a poté následoval statický zážeh raketového motoru jejího centrálního stupně. Motor Vulcain 2.1 po zážehu hořel podle plánu 4 sekundy a poté byly nespotřebované zbytky kapalného kyslíku a vodíku přečerpány z rakety do podzemních zásobníků. Provedená zkouška byla pokračováním předešlé série testů, které se konaly 18. července. Aktuální zkoušku vedli experti z CNES a ArianeGroup pod dohledem zástupců ESA. Test měl prověřit předstartovní postupy, zážehovou sekvenci a opět prokázat, že systém je možné udržet v bezpečí i v případě zastavení předstartovního odpočtu, což už bylo prokázáno při zmíněné zkoušce 18. července. Naplnění rakety pohonnými látkami a zážeh motoru byly posledními úkoly, které zbývaly ke kompletnímu prověření rakety, rampy, obslužné věže a všem souvisejících palivových a elektrických rozvodů. Hlavní však bylo prověřit, jak tyto jednotlivé systémy fungují společně.

Kosmotýdeník 573 (4.9. – 10.9.)

Starship S25 při zvedání na Super Heavy B9

Další týden je za námi a k vašemu nedělnímu obědu je již tradičně připraven přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměřil na závěr vyšetřování Federálního úřadu pro letectví ohledně prvního letu Super Heavy Starship. Jaké nedostatky bude muset SpaceX napravit a kdy se dočkáme dalšího letu? V dalších tématech se můžete těšit na poskočení indického landeru Vikram, nové rendery čínského lunárního pilotovaného landeru či další suborbitální let Virgin Galactic. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vesmírná technika: Složitý vznik primárního zrcadla Hubbleova teleskopu

VT_2023_36

Aby se Hubbleův kosmický dalekohled mohl označovat jako dalekohled, musí být vybaven soustavou OTA (Optical Telescope Assembly), které se nyní budeme v několika dílech věnovat. Naše povídání zahájíme na součástce, jejíž význam je pro správné pozorování klíčový a která si také během svého vývoje prošla mnoha složitými fázemi. Řeč je o primárním zrcadle, jehož úkolem je sbírat slabé záření z pozorovaných kosmických objektů.

JWST a nové kosmologické poznatky aneb ne, vesmír opravdu není starý 27 miliard let.

Sonda Planck se svým nejslavnějším výsledkem, mapou reliktního záření.

Jen málo věcí v kosmologii je tak jasných, jako stáří našeho vesmíru. Když se zeptáte libovolného kosmologa, téměř ihned a automaticky získáte odpověď 13,8 miliardy let. Tuto hodnotu přitom známe jen zhruba posledních 14 let, od doby činnosti kosmické sondy Planck. Je tomu ale skutečně tak? Vody odborné komunity nedávno značným způsobem rozčeřila velmi odvážná a také velmi silně kontroverzní hypotéza, podle níž je náš vesmír výrazně starší. A protože má tato hypotéza základ v kosmologických pozorováních Webbova dalekohledu, podíváme se na ni dnes trochu podrobněji.

ŽIVĚ A ČESKY: Starlink a utajená mise

Po krátké pauze nás v sobotu čekají hned dva starty. První z nich bude svým způsobem pro mnohé diváky tuctový – Falcon 9, který odstartuje v 1:56 SELČ, dopraví na oběžnou dráhu 22 družic Starlink. Druhý start (plánovaný na 14:51 SELČ) bude naopak velmi zajímavý a zpestřený nádechem utajení a nedostatku oficiálních informací. Atlas V ve verzi 551 má totiž vyrazit na misi NROL-107, která se také někdy označuje Silent barker (volně přeloženo tichý štěkač). Počet vynášených družic neznáme, ale zdá se, že by náklad mohl v případě potřeby vyhledávat a sledovat umělé kosmické objekty. Oba dva zmíněné starty Vám nabídneme živě a s českým komentářem.

Přístroj MOXIE zakončil svou veleúspěšnou misi

Instalace přístroje MOXIE do těla vozítka Mars rover 2020.

Až jednou v budoucnu přistanou na Marsu první lidé, možná si někdo z nich vzpomene na zařízení o velikosti malé mikrovlnné trouby, které stálo na počátku cesty k systémům, které astronautům zajišťují dýchatelný vzduch, ale i pohonné látky pro návrat. Řeč je o přístroji MOXIE (Mars Oxygen In-Situ Resource Utilization Experiment), který nyní pošestnácté a naposledy vyrobil kyslík. Poté, co tento přístroj na roveru Perseverance prokázal, že je mnohem úspěšnější, než jeho tvůrci z MIT (Massachusetts Institute of Technology) očekávali, může být jeho provoz ukončen.

Nový režim vymáčkne ze Solar orbiteru ještě více dat

Vědci dokázali použít kameru EUI na evropské sondě Solar orbiter v novém režimu, takže mohli zaznamenat část sluneční atmosféry v oboru extrémního ultrafialového záření způsobem, jaký dosud nebyl možný. Nový provozní režim umožnila úprava přístroje na poslední chvíli a téměř jistě ovlivní přístroje pro výzkum Slunce při dalších misích. Kamera EUI poskytuje snímky struktur sluneční atmosféry (koróny) ve vysokém rozlišení. Během stavby přístroje se technici na poslední chvíli rozhodli sáhnout k úpravě bezpečnostních dvířek v přední části, aby přístroj mohl vidět hlouběji do cílové oblasti, než se původně plánovalo.

X-Planes / Dělníci kosmonautiky (13.díl)

V červnu 1965 byl uzavřen kontrakt mezi USAF a společností Martin Marietta, která měla postavit vztlakové těleso schopné suborbitálního letu. Jednalo se vlastně o následníka úspěšného programu ASSET, který měl rozšířit znalosti v oblasti hypersonického návratu do atmosféry. ASSET se věnoval především materiálové části a aeroelasticitě. Nový program se ale měl věnovat řízenému návratu a manévrovatelnosti. Původně byl stroj ve studiích označen jako SV-5 a později přeznačen na X-23 v rámci projektu PRIME (Precision Recovery Including Maneuvering Entry). Společně s projektem ASSET a PILOT patřily tyto projekty do programu letectva označeném jako START. Projekt PRIME prošel během studií mnoha měřeními v aerodynamických tunelech, aby bylo možné stanovit nejvhodnější tvar pro návrat. Právě duchovním otcem podoby SV-5 byl německý inženýr Hans Multhopp, který pracoval u společnosti Martin Marietta. Z dostupných materiálů lze říct, že Multhopp patřil k velmi respektovaným inženýrům v rámci společnosti.