Dva miliony hvězd během pěti milionů let

Evropská kosmická observatoř Gaia pilně posílá na Zemi přesná měření o poloze a pohybu hvězd, které tvoří naši Galaxii. Díky počítačovým modelům tak bylo možné vytvořit video, které ukazuje, jak se bude během následujících pěti milionů let měnit pozice dvou milionů hvězd v Mléčné dráze. Video je krásné na pohled, ale zároveň nám ukazuje, jak mocné údaje nám Gaia posílá. Když můžeme modelovat budoucí vývoj, mohli bychom se dočkat i zpřesnění našich znalostí o dosavadním vývoji Mléčné dráhy. Data z observatoře Gaia nám mohou prozradit, jak se hvězdy v našem okolí pohybovaly i před miliony let. Video navíc ukazuje jen některé hvězdy – Gaia sleduje řádově větší počet hvězd.

Europa a Enceladus – místa pro život?

Hubbleův kosmický teleskop a sonda Cassini mají leccos společného – oba projekty provozuje NASA a v obou případech se jedná o veteránské projekty, které už dokázaly udělat mnoho zajímavých objevů. Přesto se v mnohém liší – Hubble sleduje svět na dálku, zatímco Cassini obíhá kolem Saturnu a může zkoumat zajímavé fenomény přímo na místě. Europa a Enceladus mají také mnoho společného – jsou to měsíce plynných planet, které pod povrchem ukrývají oceány kapalné vody, které mohou hostit život. Europa obíhá kolem Jupiteru, Enceladus kolem Saturnu, ale jinak jde o velmi podobné světy – možná si ale říkáte, jak spolu to všechno souvisí.

ŽIVĚ: Výzkum mimozemských oceánů

Americká kosmická agentura NASA svolala na dnešní den tiskovou konferenci, která by mohla přinést zajímavé informace. Stejně jako vždy je třeba krotit spekulace o objevu mimozemského života. Očekávat ale můžeme pokroky ve velmi atraktivním tématu – výzkum oceánů mimo Zemi. Ke slovu se dostanou specialisté, kteří pracují na Hubbleově teleskopu, ale i ti, kteří jsou svázáni se sondou Cassini. Pokroky v tomto směru jsou velmi důležité z hlediska přípravy mise Europa Clipper, ale i jakéhokoliv budoucího hledání mimozemského života. V tomto článku můžete celou tiskovou konferenci sledovat živě.

Kompletně znovupoužitelný Falcon 9?

„Nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní, neb nikdy nikdo neví, co se může státi,“ tato známá slova pánů Ježka, Voskovce a Wericha se krásně hodí na současnou situaci, ve které jako domečky z karet padají léta platné neoddiskutovatelné „pravdy“. SpaceX ve své snaze o znovupoužitelnost dokázala překonat řadu překážek a dosáhnout nemalých úspěchů. S jídlem ale roste chuť a tak je dost možné, že si nad současnými plány budou lidé ťukat na čelo stejně, jako před pár lety nad představou motoricky přistávajícího stupně.

Čína šlape na plyn v datových přenosech

Čína se v těchto dnech posouvá na další technologický stupínek. Dnes ve 13:03 našeho času odstartovala z kosmodromu Si-čcchang raketa Dlouhý pochod 3B, která vynesla do vesmíru první čínskou družici schopnou vysokokapacitního datového přenosu. Jde však také o experimentální misi, která má navíc ověřit fungování iontového motoru a laserovou komunikaci.

Vesmírná architektura (6. díl)

Vybájená vesmírná stanice NASA zažila opravdu rušných pár let a od doby prezidenta Reagana přežila vládu tří prezidentů a osm administrátorů projektu. Z konstruktérského úhlu pohledu byla evoluce orbitální stanice jako nebezpečná jízda na horské dráze. Od roku 1979 nabíral program rychlost a dosáhl svého vrcholu v období konceptů „Power Tower“ a „Dual Keel“. Od té doby následoval rychlý sešup dolů a přes nespočet úprav a finanční problémy se projekt dostával mimo kontrolu. Potřeboval nutně záchrannou brzdu, aby neskončil úplně mimo trať. Zastavit se ho nepovedlo ani upravenému návrhu stanice Freedom a projekt již téměř „vykolejil“, když jen taktak prošel kongresem. Až Rusko v roce 1993 vyslalo „záchrannou výpravu“, která nakonec pomohla projektu nabrat nový směr. Ředitel ruské kosmické agentury Jurij Koptěv napsal dopis vedení NASA a nabídl přidružení základního modulu pro MIR 2 k stávajícímu projektu a tak jako bájný Fénix „povstala i Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) z popela“ předešlých studií.

Nebeská loď odstartuje již brzy

Na první pohled se mohou názvy čínských projektů míchat, ale je to jednoduché – kosmická stanice Tiangong je Nebeský palác, pilotovaná kosmická loď nese jméno Šenčou, což znamená Božská loď. Nyní budeme muset do našeho slovníku zařadit spojení obou názvů – automatická zásobovací loď se totiž jmenuje Tiančou, což znamená Nebeská loď. V těchto dnech se připravuje start jejího prvního exempláře. Pokud se nic nezmění, mělo by k tomuto momentu dojít 23. dubna ve 12:20 SELČ.

Sága jménem Saljut – 9. díl

Saljut 6 s obsazenými stykovacími uzly

Dlouho předtím, než v roce 1974 odstartovala na orbit stanice Saljut 4, si její konstruktéři uvědomovali, že stanice tohoto typu jsou slepou uličkou. Stejně jako kolegové (či spíše konkurenti) z Čelomějovy kanceláře CKBM si palčivě uvědomovali limity, na něž provoz dosavadních stanic narážel. Životnost systémů byla často vyšší, než doba, po kterou stanice působila ve vesmíru. Důvod, proč Saljuty létaly s pilotovanými posádkami po relativně krátkou dobu, byl jednoznačný: pohonné látky. Omezená zásoba paliva a okysličovadla pro hlavní i orientační motorky byla určující pro životnost stroje, jehož stavba a provoz stály stovky milionů rublů. Bylo třeba vyvinout způsob, jak zásoby paliva doplňovat přímo na orbitální dráze. Projekt stanice nové generace byl v kanceláři CKBEM rozpracován v roce 1973 a v květnu 1974 byla zahájena její stavba. Začala se rodit stanice, jež byla pionýrem mnohých postupů, které jsou používány dodnes. Více plnohodnotných stykovacích uzlů, doplňování paliva a okysličovadla, návštěvnické posádky, výměna transportních lodí, doplňování nových modulů ke stanici a koneckonců i internacionální lety – u počátku toho všeho stála stanice DOS-5, známá pod oficiálním označením Saljut 6…

AKTUALIZOVÁNO: Sojuz MS-02 se vrátil domů

Sergej Ryžikov, Robert Kimbrough a Andrej Borisenko v době vzniku tohoto článku odpočítávají poslední hodiny pobytu ve stavu mikrogravitace. Dnes přišel čas ukončit 171 dní dlouhý pobyt na stanici a vrátit se domů. Kosmonauti startovali na svou kosmickou misi vloni 19. října a po dvou dnech se spojili s ISS – ve vesmíru tedy stráví dohromady 173 dní. Náš článek vychází v jedenáct hodin dopoledne a už za hodinu začne vysílání NASA TV, která pokryje závěrečnou fázi návratu. Pokud tedy máte zájem sledovat živě celé dění, nabízíme Vám v článku integrovaný přehrávač NASA TV i plánované časy.

Thomasův fotokoutek (20)

Thomas Pesquet

Vítáme naše čtenáře v dalším pracovním týdnu a především u kulatého dvacátého dílu seriálu, který je tvořen výhradně fotografiemi francouzského astronauta Thomase Pesqueta a jeho vlastními komentáři, které pro Vás překládáme do českého jazyka. Jak sám Thomas Pesquet podotkl, před svou misí na ISS se focení nikdy nevěnoval. Na oběžné dráze je to ale pro něj velká zábava a je to vidět nejen na velkém množství fotografií, kterými nás zásobuje, ale také na jejich vzrůstající kvalitě. Zastavme se tedy na pár minut a pokochejme se snímky ISS a naší planety z výšky čtyř stovek kilometrů.