BepiColombo roztahuje křídla

Na obrázku vidíte 14 metrů dlouhý solární panel – jeden ze dvou, kterými bude vybaven přeletový modul evropsko-japonské mise BepiColombo. Rozkládání solárního panelu si technici vyzkoušeli minulý měsíc v čisté místnosti evropského technologické střediska ESTEC v Nizozemí. Jedná se o součást závěrečných zkoušek předtím, než budou jednotlivé díly odeslány na kosmodrom v Kourou, odkud má mise startovat v říjnu 2018. Pětisegmentový panel byl během rozkládání jištěný shora, aby se nezlomil – naostro se totiž rozloží až ve vesmíru, kde panuje beztížný stav.

Poslední Thomasův fotokoutek

Proxima

Francouzský astronaut Thomas Pesquet i se svým kolegou Olegem Novickým ve zdraví přistáli v návratovém modulu ruské lodi Sojuz MS-03 v rozlehlé kazašské stepi. Dva vesmírní průzkumníci se na Zemi vrátili 2. června a náš fotografický seriál Thomasův fotokoutek tak skončil už minulý týden. Jak jsme Vám ale slíbili, přinášíme Vám dnes bonusový díl, který si klade za cíl rozloučit se s Thomasem a trochu sumarizovat. V článku najdete popis návratu ze stanice na Zemi, krátké shrnutí Thomasovy mise Proxima, fotografie z přistání, rozhovor po návratu do Evropského střediska astronautů a na závěr vás čeká malé překvapení v podobě videa, které Francouz natočil krátce před svým odletem z ISS.

Podivné klubko modrých nití?

Neděle je ideální čas pro klidné články, do kterých se můžete sami zapojit. Uhádnete, co je na úvodní fotce tohoto snímku? Vypadá to jako siločáry nějakého magnetu, nebo se díváme na nějaký mikroskopický snímek buněčných organel? Ale proč by taková fotka vycházela na webu, který se věnuje kosmonautice? Dáme Vám tři nápovědy – X, padající jablko, Starý kontinent. Správnou odpověď, která Vás možná překvapí najdete o několik řádků níže.

Kosmotýdeník 247 (5. 6. – 11. 6.)

Týden se s týdnem sešel a je tu opět Kosmotýdeník. Dnes budeme trochu více zkoumat Mars. V hlavním článku se podíváme, co přinesla analýza minerálů z úpatí hory Mnt. Sharp. Díky této analýze můžeme nahlédnout do dávné historie vývoje vodního prostředí v tomto kráteru a ukážeme si, že je to pěkně zajímavá historie. Podíváme se také na místo přistání vozítka Opportunity, možný termín startu Falconu Heavy a nevynecháme ani tradiční přehled článků, snímek týdne a video týdne. Přejeme vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Indická raketa při premiéře dosáhla neplánované dráhy

Premiéře nejsilnější indické rakety GSLV Mk III. jsme se na našem webu věnovali v přímém přenosu a tak naši čtenáři už vědí, že start dopadl úspěšně a satelit GSAT-19 se od horního stupně úspěšně oddělil. Později ale vyšlo najevo, že horní stupeň indického nosiče dosáhl jiné dráhy, než jaká byla původně plánována. Původní plány počítaly s tím, že kryogenní stupeň C25 urychlí sestavu během 10 minut a 43 sekund dlouhého zážehu o 5,8 km/s na 9,8 km/s. Řídící středisko ale zjistilo, že horní stupeň byl výkonnější, než očekávaly předletové simulace a že zrychlil více, než měl. Dosažení jiné, než plánované dráhy není nic neobvyklého – zvláště pak u zbrusu nové rakety, která za sebou nemá žádné letové zkušenosti a vychází se jen z modelů výkonnosti.

Motorová sekce SLS pod tlakem

Nová americká raketa SLS se bude skládat z mnoha důležitých dílů, ale jeden z těch vůbec nejdůležitějších rozhodně není největší. Právě naopak – motorová sekce tvořící nejspodnější část centrálního stupně je ve srovnání s celkovou výškou rakety zanedbatelná. Přesto na tento díl budou při startu působit ohromné síly – Budou v ní usazené čtyři motory RS-25 a navíc se na ni budou z obou stran upínat urychlovací bloky na tuhá paliva, což dohromady vytváří tah téměř 4 000 tun. Motorová sekce tedy musí odolat ohromným silám. Právě proto vyrostlo v Marshallově středisku stanoviště, kde se bude testovat odolnost tohoto dílu. V dnešním článku Vám přinášíme přeloženou infografiku, která ukazuje, jak budou zkoušky probíhat.

Mise na odvrácenou stranu Měsíce

Čchang'e 3

Mnoho z vás má určitě ještě v čerstvé paměti historické přistání čínské sondy Čchang’e 3 na Měsíci a následný sjezd vozítka Jutu z rampy. Stalo se tak 14. prosince 2013 a jednalo o první měkké přistání na povrchu našeho přirozeného satelitu po dlouhých 37 letech, kdy zde naposledy přistála sovětská Luna 24. Úspěšná Čchang’e 3 měla v záloze svou nedokončenou kopii, která ji měla v případě neúspěchu zastoupit. Jelikož se však tento její osud nikdy nenaplnil, Čína přistoupila k mírné úpravě sondy a její přípravě na další ambiciózní misi Čchang’e 4, která posune hranice čínského průzkumu Měsíce zase o krok dál. Pojďme se podívat na fakta a novinky týkající se této sondy, které byly nedávno zveřejněny.

Webbův teleskop je opravdový gigant

V kosmonautice často chybí měřítka, která by umožnila divákům plně pochopit, jak velká technika ve skutečnosti je. Výjimku netvoří ani Dalekohled Jamese Webba, který disponuje primárním zrcadlem o průměru šest a půl metru. Jak jsme Vás již informovali před několika týdny, základní konstrukce teleskopu v tajnosti opustila Goddardovo středisko, kde byly v minulých měsících instalovány segmenty primárního zrcadla a provedeny základní zkoušky. Cestu citlivého nákladu ve speciálním kontejneru STTARS na Johnsonnovo středisko ale monitorovaly kamery a díky nim se nyní můžeme podívat na to, jak obtížně se s takovým kolosem manipuluje. Na náhledové fotce tohoto článku navíc můžete vidět opatrnou manipulaci s tělem teleskopu, který se ukládal do největší vakuové komory A-1. I na tomto snímku máme porovnání s velikostí lidské postavy, což dokresluje velikost primárního zrcadla.

Dvanáct nových astronautů

Být astronautem – tohle dětské přání u drtivé většiny lidí nevydrží do dospělosti. Za pozlátkem letů do vesmíru se ukrývá mnoho těžké práce, složité pozemní přípravy a hlavně nesmírné množství znalostí. Většina z nás tak po zbytek života jen obdivně vzhlíží k výškám, kam se odvážní muži a ženy vydávají, aby rozšířili naše obzory a posunuli znalosti celého lidstva vpřed. Ve středu večer našeho času se do elitního výběru amerických astronautů zařadilo dvanáct nových jmen – pět žen a sedm mužů vzešlo z rekordního počtu více než 18 300 přihlášek. I počet vybraných astronautů stojí za pozornost – jde o největší množství lidí přijatých od roku 2000.

Nechte se vtáhnout do tajů vědy

Akce, kde se široká veřejnost může přístupnou formu seznámit s vědou, jsou bezesporu chvályhodné. Velice nás proto těší, že můžeme informovat o akci, která probíhá právě v těchto dnech v Praze. Ode dneška (čtvrtek 8. června) do soboty (10. června) se na výstavišti PVA Expo Praha v Letňanech koná největší populárně naučná akce v ČR, kterou každoročně pořádá Akademie věd ČR – Veletrh vědy. Všichni zájemci mají vstup zdarma, takže byste s návštěvou váhat neměli. Na veletrhu najdete široký průřez všemi vědními obory a chybět nebude ani naše milovaná kosmonautika.