Poslední návštěva Hubbleova teleskopu (2/2)

STS-125

V poledne toho dne stál na startovní rampě LC-39A Kennedyho kosmického střediska raketoplán Atlantis. Byl připraven ke startu na historickou misi – poslední návštěvu Hubbleova kosmického teleskopu. Zároveň se mělo jednat o poslední let raketoplánu jinam, než k Mezinárodní kosmické stanici. Naposledy k něčemu takovému došlo před 6 lety při tragickém letu Columbie, na jejíž palubě našlo svou smrt sedm astronautů. Atlantis ale na svůj velký den nebyl připraven sám. Kousek opodál na rampě LC-39B vyčkával Endeavour, jehož posádka poslední měsíce trávila nácviky na záchrannou operaci. Dva kosmické letouny připraveny ke startu – unikátní pohled, který nebyl k vidění každý den. Ostře sledovaná událost vzbuzovala zájem médií i široké veřejnosti. Aby také ne – byl to den, kdy se sedmička vysoce kvalifikovaných odborníků měla vydat zachránit legendární astronomickou observatoř a uvést ji do lepšího stavu, než byla při svém startu před téměř dvaceti lety. Hubble už na své poslední návštěvníky netrpělivě čekal.

ŽIVĚ: Dva Rusové na kosmické vycházce

Na ruské kosmonauty Olega Kononěnka a Alexeje Ovčinina čeká dnes večer našeho času výstup do volného prostoru, který má trvat šest a půl hodiny. Jejich úkoly jsou poměrně rozličné. Čeká na ně třeba odběr vzorků z vnějších stěn modulu Pirs – Rusové by totiž rádi prověřili, jaká je úroveň jeho mikroskopického poškození. Na modulu Pirs se ještě zdrží při čištění jeho iluminátorů a v závěru na ně pak čeká úklid dvou experimentů. Konkrétně jde o experimenty Test a Vynoslivost, které byly po dobu několika let vystaveny střídání teplot a kosmickému záření. Kosmonauti oba experimenty uloží do speciálních kontejnerů, ve kterých se pak vzorky přepraví na Zemi.

Gateway (květen 2019)

Připravovaná kosmická stanice Gateway má pilotované kosmonautice v příštím desetiletí umožnit strategickou přítomnost v blízkosti Měsíce a na jeho povrchu. V dubnovém dílu jsme mimo jiné informovali, že podpis kontraktu na výrobu, vynesení a demonstrační fázi provozu klíčového prvního dílu stanice, pohonného a energetického modulu PPE, je stále odhadován do 31. května. NASA již v loňském roce avizovala, že PPE bude prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru postaven na platformě existujících komunikačních satelitů, doplněné o výkonný solárně elektrický pohonný systém. Například Boeing zveřejnil informaci, že jeho návrh modulu je odvozený z řady satelitů 702. K vyhlášení vítěze nakonec došlo již 23. května. Jim Bridenstine na tiskové konferenci oznámil, že výrobcem modulu bude Maxar Technologies.

Anketa: Nejlákavější objekt vnitřní Sluneční soustavy

Vážení čtenáři, přišel čas nabídnout Vám novou anketní otázku. Ta předešlá tu visela už od ledna a proto už si zasloužila vyměnit – hlasů se v ní za 4 měsíce sešlo dost. V redakci jsme si ale lámali hlavu nad novou otázkou. Několik týdnů dlouhý brainstorming nakonec vyřešil kolega Martin Gembec, který přišel s anketní otázkou, která nás zaujala – ptáme se Vás tedy, který objekt vnitřní části Sluneční soustavy je pro Vás nejzajímavější z hlediska výzkumu. V tomto článku ale jako obvykle najdete i vyhodnocení ankety právě skončené.

Svět nad planetou (33. díl)

Mir z pohledu Sojuzu TM-17

Směna Vasilije Ciblijeva a Alexandra Serebrova měla trvat víceméně standardních 146 dnů a na Zem se kosmonauti měli vrátit 24. listopadu. Plán jejich expedice byl různorodý, posádka měla pokračovat v pozorování a snímání zemského povrchu, oblohy, hvězd a Slunce, probíhat měly tavby v píckách, biotechnologické experimenty, stranou samozřejmě neměla zůstat ani medicína. Celkově se měli Ciblijev a Serebrov angažovat přibližně v 80 experimentech, přičemž na výzkumnou práci mělo padnout 90 dní z celkového trvání expedice. Mimo to bylo v plánu uskutečnit tři výstupy do otevřeného prostoru. Jejich původní náplní bylo přenesení solárních panelů z Kristallu na Kvant-1, nicméně program výstupů byl změněn. Panely měly zatím zůstat na svém místě a kosmonauti se měli zabývat v první řadě instalací speciální konstrukce, jež měla být vztyčena hned vedle Sofory. Krom toho bylo v plánu v průběhu EO-14 ke stanici vypravit tři nákladní Progressy. Do oněch 4,5 měsíců byl tedy natěsnán tradičně poměrně ambiciozní program a Ciblijev i Serebrov byli připraveni na vysoké tempo své směny. O tom, že i tuto posádku nakonec doběhne ekonomická realita, v jejímž důsledku proběhne jedna nepříjemná změna v programu, zatím nikdo netušil. O dramatu na závěr Ciblijevovy a Serebrovovy expedice ani nemluvě…

Červnový start Electronu

Firma Rocket Lab by ráda dosáhla frekvence jednoho startu za měsíc, přičemž se jí to v poslední době daří. Poslední mise s názvem That’s a Funny Looking Cactus (ve volném překladu: To je ale divný (vtipně vypadající) kaktus), v jejímž rámci Electron 5. května vynášel družice s označením projektu STP-27RD. Konkrétně šlo o družice SPARC-1, Falcon ODE a Harbinger. Na blíže neupřesněný červnový termín se chystá další start Electronu z Nového Zélandu – tentokrát s označením Make It Rain (volně přeloženo Ať prší). V rámci této mise bude Electron opět využit pro sdílený start několika družic. Zákazníkem je v tomto případě firma Spaceflight, která funguje jako prostředník mezi výrobci družic a poskytovateli raket. Asi nejvíce si tuto společnost můžete pamatovat podle toho, že zajišťovala misi SSO-A, při které Falcon 9 vynesl vloni v prosinci 64 družic.

Návrat lodi Mr. Steven na scénu

V uplynulých měsících nebylo úplně jasné, jaký osud potká loď na záchranu aerodynamických krytů Mr. Steven, protože došlo k jejímu poškození během mise Nusantara Satu. Nehoda byla způsobena vinou špatného počasí v oblasti vymezené pro záchyt aerodynamických krytů. Loď Mr. Steven je díky speciální konstrukci, nainstalované na palubě, ve špatném počasí hůře ovladatelná a už 3,5 metrové vlny jí v podstatě znemožnily dokončit úkol, kvůli kterému si ji SpaceX pronajímá. Mr. Steven ve vlnách přišel o dvě ramena ze čtyř a chyběla i síť. Dobrou zprávou bylo, že se nikomu nic nestalo a posádka se tak po návratu do přístavu mohla v pořádku vrátit ke svým rodinám. V posledních dnech však začalo přibývat zpráv o aktivitě na palubě a nyní je jasné, že se i Mr. Steven pomalu, ale jistě vrací do služby a to je jedině dobře, protože jak se praví: „Loď je nejbezpečnější v přístavu, ale kvůli tomu se lodě nestavějí.“

Květnová kosmoschůzka 2019

kosmoschůzka zdroj: nasa.gov a kosmoklub, .z.s.

Tentokrát opět tradičně poslední středu v měsíci, to jest 29.5.2019, pořádá Kosmo Klub z.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část květnové Kosmoschůzky bude vyhrazena aktualitám z kosmonautiky. Ve druhé a třetí části se dotknete fyziky a astronomie. Nejprve se podíváte na to nejnovější, co se událo ve výzkumu gravitačních vln a poté vás čekají planety u červených trpaslíků. Akce začíná v 17:30.

Kosmotýdeník 349 (20.5. – 26.5.)

Je tu opět nedělní poledne a s ním aktuální vydání Kosmotýdeníku. V 349. dílu se v hlavním článku podíváme do Indie, která již v červenci připravuje start lunární mise Chandrayaan 2, jenž má za cíl přistát u jižního pólu Měsíce a vysadit vozítko. Zajímavé jsou zejména vědecké cíle celé výpravy. V dalších tématech zamíříme do Číny, kde selhala jedna z raket, podíváme se na úspěšné dokončení testů motorů pro připravovanou loď Starliner od Boeingu a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.

Výzkum na ISS – biologie a fyzika

Astronauti na ISS spravují během kosmické mise velké množství experimentů a s některými z nich Vás seznamujeme v rámci nepravidelného seriálu Výzkum na ISS. Dnes si opět posvítíme na 59. dlouhodobou expedici, která momentálně slouží na orbitálním komplexu. Jako obvykle je ale potřeba poznamenat, že se nejedná o kompletní výpis činností astronautů za daný den, ale spíše jen o vypíchnutí některých zajímavých momentů. V pátek 24. května se posádka věnovala třeba biologickému výzkumu, ale i studiu výrobních technik ve specifickém prostředí oběžné dráhy.