Koncept nafukovací lunární základny

Když se řekne nafukovací kosmické moduly, tak s většině fanoušků kosmonautiky vybaví firma Bigelow Aerospace. Ta po dvou samostatně letících modulech Genesis 1 a Genesis 2 připojila k ISS testovací modul BEAM, který si vedl tak dobře, že i po ukončení testovacího provozu zůstal trvalou součástí ISS. Firma čas od času vypustí na veřejnost informace o možnostech dalšího vývoje nafukovacích konstrukcí v kosmickém prostoru a dnes tomu nebude jinak. Před lety avizovaný modul B330 se sice ještě do provozu nedostal ani na nízké oběžné dráze, ani u Měsíce, jak firma plánovala, ale už je tu plán nový – tentokrát míří přímo na povrch Měsíce.

Svět nad planetou (34. díl)

Emblém 14. dlouhodobé expedice

Třetí výstup členů expedice EO-14 Vasilije Ciblijeva a Alexandra Serebrova do otevřeného prostoru měl proběhnout 28. září. Den předem šli kosmonauti velmi brzy na kutě, protože budíček měl přijít ještě před půlnocí moskevského času. Na programu byla demontáž amerického experimentu „Trek“, instalace nové kazety experimentu „Danko-M“, panelů s čidly dopadů mikrometeoroidů, ale hlavně provedení experimentu „Panorama“. Jednalo se de facto o velkou „okružní jízdu“ po všech modulech komplexu, které měli kosmonauti pečlivě prohlédnout, nafotografovat a odebrat vzorky obšívky, kabelů a solárních článků. Speciální pozornost měla být věnována místu, odkud se 21. září ozval úder, který byl vyhodnocen jako náraz cizího tělesa do trupu stanice. Cílem experimentu bylo zjištění reálného stavu stanice v souvislosti s rozhodnutím o jejím dalším provozu. Stále se tenčící přísun financí stejně jako pomalé umírání projektu raketoplánu Buran přimělo odpovědné činitele začít uvažovat o prodloužení využívání stanice do konce roku 1997. Výstup Ciblijeva a Serebrova byl proto nesmírně důležitý. Na splnění všech bodů programu vycházky měli podle plánu kosmonauti k dispozici 4 hodiny a 43 minuty. Takový byl tedy plán. Pokud však byl vážený čtenář pozorný, nemohl v minulém díle seriálu nepostřehnout zmínku o zlobících Orlanech. A právě Orlan DMA s výrobním číslem 25 si vybral plánovaný výstup k tomu, aby se postavil na zadní. Je paradoxní, jaký vliv na tak náročnou, drahou a komplexní operaci, jakou je výstup do otevřeného prostoru, může mít maličká součástka za pár kopějek…

Juno odhalila změny magnetického pole Jupiteru

Sonda Juno si připsala další významný úspěch. Vůbec poprvé v historii se díky ní podařilo mimo Zemi zaznamenat průběžnou změnu magnetického pole – takzvanou sekulární variaci. Juno zároveň prokázala, že tento jev je zřejmě poháněn hluboko dosahujícím atmosférickým větrem. Objev popsaný v květnovém časopisu Nature Astronomy pomůže vědcům lépe porozumět vnitřní stavbě obří planety včetně dynamiky atmosféry. Uplatní se ale i u studia změn zemského magnetického pole.

NASA vybrala tři soukromé landery pro vědu na Měsíci

V poslední květnový den se v 19:00 středoevropského letního času uskutečnila v Johnsonově středisku v Houstonu (v jedné z největších čistých místností světa) tisková konference. Jejím obsahem bylo oznámení o výběru tří amerických firem, které v nejbližších letech dopraví na Měsíc vědecké přístroje. Jejich úkolem bude prozkoumat Měsíc a získat znalosti, které půjde využít pro návrat lidí na Měsíc, který je zatím plánován na rok 2024. Jenže to je jen jedna rovina celé věci. Aktuální výběr tří firem totiž pokračuje v trendu, který byl nastaven už před několika lety. NASA v něm vystupuje v roli zákazníka, který si objednává službu – v tomto případě dopravu nákladu na Měsíc. NASA je navíc jedním ze zákazníků, což znamená, že společně s jejími přístroji mohou na landerech soukromých firem letět i náklady jiných zákazníků – ať už komerčních nebo agenturních.

Webbův teleskop prošel další zkouškou

Vlajková loď astronomie příštího desetiletí – Dalekohled Jamese Webba úspěšně prošel dalším důležitým testem, který jej znovu o krok přiblížil ke startu v roce 2021. Tentokrát šlo o termálně-vakuovou zkoušku, která měla prověřit, zda konstrukce bude funkční i v kosmickém vakuu, kde bude během své mise čelit výraznému kolísání teplot. Zkouškou ale neprošel celý teleskop – ten je zatím pořád tvořen dvěma základními sestavami. Jelikož sestava vědeckých přístrojů a zrcadel už má svůj pobyt ve vakuové komoře dávno za sebou, je jasné, že tentokrát se dostalo na servisní část teleskopu.

Kosmotýdeník 350 (27.5. – 02.6.)

Umělecká představa letounu Stratolaunch se třemi raketami Pegasus

Po tři sta padesát týdnů vám nepřetržitě v tento čas přinášíme pravidelný přehled událostí v kosmonautice v uplynulém týdnu. Ani tuto neděli v Kosmotýdeníku o tento příděl nepřijdete. Hlavním tématem bude tentokrát smutný konec ambiciózního a velkolepého projektu letounu Stratolaunch. Jaké byly plány a proč to nakonec nedopadlo, se dozvíte v hlavním článku. V dalších tématech se podíváme na kosmodrom Boca Chica, zamíříme i do Ruska a dojde i na pravidelné rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli!

Vesmírné výzvy – květen 2019

VV 2019 05

Událost, kterou zachycuje úvodní obrázek, asi netřeba představovat. Start družic Starlink od SpaceX je náplní první reportáže květnových Vesmírných výzev. Kromě 60 Starlinků, které byly doslova napěchovány pod aerodynamický kryt rakety Falcon, vypustila SpaceX v květnu i další zásobovací loď Dragon. Třetí reportáž ukáže hodně atraktivní událost z pilotované kosmonautiky a sice ruský kosmický výstup. Květen se nesl také ve znamení plánů, týkajících se našeho vesmírného souputníka, Měsíce. Blue Origin představil svůj lunární lander a NASA prozradila, jak hodlá dostat své astronauty na měsíční povrch do roku 2024. Srdečně Vás zveme na společné sledování premiéry tohoto dílu, které se uskuteční dnes ve 20:00.

Ruský přístroj ART-XC a vysokoenergetické jevy

Do plánovaného startu ruského rentgenového teleskopu Spektr-RG zbývá už méně než měsíc. Je tedy čas se na tento vědecký aparát podívat podrobněji. Na palubě najdeme dva vědecké přístroje – v podstatě se jedná o samostatné teleskopy, které se však budou při pozorování doplňovat. Německý eROSITA si zatím necháme stranou a zaměříme se na ruský přístroj ART-XC (Astronomical Roentgen Telescope – X-ray Concentrator). Jeho charakteristikou je užší zorné pole a od německého přístroje se liší i pokrývaným energetickým spektrem.

Pokec s Kosmonautixem – květen 2019

Přiznejte se, milí čtenáři, už jste si zvykli, že součástí posledního pátku v měsíci je Pokec s kosmonautixem? Pokud se tento formát již usadil ve Vašich itinerářích, velmi nás to těší. A pokud jste ještě žádný Pokec neviděli, vůbec nic se neděje – dnes totiž máme poslední pátek v měsíci a proto nás čeká Pokec s kosmonautixem. Jde o živé vysílání, které začíná kolem osmé večer a trvá zhruba dvě hodiny. Náplní tohoto formátu je přátelské povídání s lidmi, kteří mají stejné zájmy. V pohodové atmosféře odpovídáme na dotazy z chatu a diskutujeme o vše, co naše diváky / čtenáře zajímá. Publikum tak aktivně ovlivňuje podobu a obsah přenosu. Srdečně Vás všechny zveme k pátému vydání našeho Pokecu – startujeme už dnes v osm večer.

Evropa se chystá na cestu k Marsu a zpět

Vizualizace startu rakety se vzorky z povrchu Marsu.

Evropská kosmická agentura se Marsu věnuje dlouhodobě – její sonda kolem Marsu krouží již 15 let a už za téměř rok se k Rudé planetě vydá její první vozítko. Ovšem evropské plány týkající se Marsu tím rozhodně nekončí, ba co víc – ESA chce postoupit opět o krůček výš. Tou další úrovní není nic menšího než spoluúčast na mezinárodním programu několika misí, které mají společnými silami dopravit na zemi kousek Marsu. Program Mars Sample Return je považován za královskou disciplínu výzkumu Marsu a vědci se již desítky let těší na možnost prozkoumat v dokonale vybavených pozemských laboratořích materiál z Rudé planety.