ŽIVĚ A ČESKY: Záchrana Orionu za letu

Důraz na bezpečnost je v dnešní kosmonautice všeprostupující. A pokud jde o kosmonautiku pilotovanou, tak to platí dvojnásob. NASA už nechce opakovat tragédie raketoplánů Challenger a Columbia, proto po soukromých firmách, které budou vozit astronauty vyžaduje důsledné plnění bezpečnostních pravidel. Na sebe je ale také přísná – připravovaná loď Orion bude vybavena záchrannou věžičkou, která dokáže loď odnést od nebezpečné rakety. A právě zítra  uvidíme takovou zkoušku v akci – 55 sekund po startu speciálně upravené rakety dojde k aktivaci záchranné věžičky, která odnese kabinu pryč. Celá zkouška, která má začít zítra ve 13:00 nebude zakončena aktivováním padáků – jde pouze o test záchranné věžičky. Padáky se testovaly samostatně již mnohokrát.

Cesta k Artemis 1 a 2 (ohlédnutí za 2. čtvrtletím a výhled na 3. čtvrtletí 2019)

I takhle vypadalo přepisování názvu programu pilotovaných letů za nízkou oběžnou dráhu Země poté, kdy administrátor NASA Jim Bridenstine tyto průzkumné mise nově pojmenoval. V rámci našich čtvrtletních přehledů pravidelně sumarizujeme postup příprav na první dvě mise – nepilotovanou, nyní nazvanou Artemis 1 na oběžnou dráhu Měsíce a pilotovanou Artemis 2, během níž má čtyřčlenná posádka kosmické lodě Orion uskutečnit oblet Měsíce. Podívejme se tedy, co vše se událo od posledního čtvrtletního přehledu. Tentokrát začneme děním na startovním komplexu SLC-46 na Mysu Canaveral.

Výzkum na ISS – cubesaty, rostliny a hoření

Na Mezinárodní kosmické stanici probíhají desítky experimentů z nejrůznějších vědeckých oborů, které postupně posouvají znalosti světa vpřed. Náš nepravidelný seriál Výzkum na ISS se snaží ukazovat některé z nich, aby si čtenáři udělali představu o tom, že kosmonauti opravdu ve vesmíru nejsou na dovolené, ale pracují. Dnes se podíváme na některé zajímavé činnosti, které prováděla tříčlenná posádka v pátek 28. června. Jako obvykle je potřeba upozornit, že to není kompletní výčet všech vědeckých experimentů, které ten den posádka obsluhovala.

Kosmotýdeník 354 (24.6. – 30.6.)

Končí školní rok, ale Kosmotýdeník si prázdniny rozhodně brát nebude. I dnes se můžete těšit na přehled nejzajímavějších událostí v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech. Tentokrát si v hlavním tématu uděláme výlet do laboratoří v Evropě, kde se ke startu připravuje testovací exemplář nové evropské platformy pro telekomunikační družice. Blíže se také podíváme na sobotní start rakety Electron a na náklad, který nesla. Nevynecháme ani pěkné fotky ze startu Falconu Heavy a další pravidelné rubriky. Přeji vám pěknou neděli a dobré čtení.

Řídící středisko programu Apollo opět ožilo

20. července 1969 amerického času se psal historický okamžik – Neil Armstrong a Buzz Aldrin jako první lidé přistáli na Měsíci. Veškerou činnost těchto dvou mužů i jejich kolegy Michaela Collinse, který čekal na oběžné dráze, sledovaly a kontrolovaly týmy expertů v Johnsonově středisku v Houstonu. Nyní toto místo dostalo nový úkol – má sloužit jako místo pro vzdělávání a hlavně pro inspiraci. Apollo Mission Control Center, jak zní přesný název střediska, prošlo důkladnou proměnou, aby vypadalo přesně tak, jako v letech své největší slávy.

Dron pro Titan – mise jako ze sci-fi

Ve čtvrtek 27. června NASA oznámila, který ze dvou finalistů aktuálního výběru programu New Frontiers bude vybrán k realizaci. Stály proti sobě dva atraktivní projekty. Na jedné straně byl CAESAR, mise, která měla letět ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko, odebrat z ní vzorky a dopravit je na Zemi. Jelikož byla tato kometa dlouhodobě studována evropskou sondou Rosetta, bylo by možné získané informace zasadit do širšího kontextu poznání. Druhým finalistou byl návrh mise Dragonfly – ten počítal s vysláním sondy na saturnův měsíc Titan, kde zatím přistál jediný lidský výtvor (evropský lander Huygens). Návrh mise Dragonfly počítal s tím, že by se sonda přesouvala z místa na místo pomocí vrtulí. Jinými slovy by šlo o stroj, který připomíná pozemské drony. Mise Dragonfly byla ve srovnání s CAESARem složitější, ale také mnohem atraktivnější. Jak jste už poznali z nadpisu a náhledového obrázku článku, NASA dala tentokrát přednost složitější cestě a my se máme rozhodně na co těšit!

Pokec s Kosmonautixem – červen 2019

Čtyři týdny uběhly jako voda a opět tu máme poslední pátek v měsíci. A to znamená, že přichází další díl našeho seriálu Pokec s kosmonautixem. Formát se oproti minulým dílům nijak nezměnil – stále na Vás čeká zhruba dvouhodinové živé vysílání, jehož podobu ovlivňujete Vy, diváci. Vaše dotazy v chatu pokaždé určují, o čem bude v rámci pokecu řeč. Pokud tedy máte čas a chuť strávit zhruba dvě hodiny přátelským povídáním s lidmi, kteří mají stejné zájmy, pak jste srdečně zváni. Ještě připomenu, že startujeme už dnes v osm večer.

Kosmonautika pomáhá: Webbův teleskop pro dobrý zrak

O tom, že je kosmonautika užitečná, není mezi čtenáři našeho webu nutno pochybovat. Každý ví, že výzkum, které kosmické sondy dělají, posouvá naše znalosti vpřed. Nikdo také nepochybuje o tom, že některé činnosti či technologie by bez družic neexistovaly, nebo by fungovaly hodně špatně. Je však potřeba stále ukazovat konkrétní příklady užitečnosti letů do vesmíru. Je nutné dávat najevo, že i cesta může být cílem. Mnohdy je totiž družice či sonda užitečná ještě před svým startem, protože její technologie najde uplatnění i v běžném životě. Dnes vám přineseme jedno konkrétní a možná i trochu nečekané využití.

ŽIVĚ: NASA oznámí novou vědeckou misi

Dnes ve 22:00 našeho času by měl Thomas Zurbuchen, zástupce administrátora NASA pro vědeckou činnost na tiskové konferenci oznámit výběr nové vědecké mise. Neupřesnila sice, z jakého programu má mise pocházet, nicméně na webu uvádí, že mezi řečníky na konferenci bude i Curt Niebur, což je vedoucí vědecký pracovník programu New frontiers. I časově by to odpovídalo, protože na konci roku 2017 se předpokládalo, že čtvrtá mise z programu New Frontiers bude vybrána na jaře roku 2019, takže je nejvyšší čas. Ve finále jsou dva projekty a oba jsou mimořádně lákavé, posuďte sami.

Kolos se dnes vydá na startovní rampu

Obsluha pozemních systémů floridského kosmodromu EGS (Exploration Ground Systems) v uplynulých měsících tvrdě pracovala na dalším významném milníku k misi Artemis 1. Konkrétně je řeč o zkušebním vývozu mobilní odpalovací plošiny ML-1 na rampu 39B na Kennedyho středisku. Jde o významný krok k finální fázi integrace testování kombinace obslužných ramen a samotné konstrukce. Kolos, ze kterého bude startovat raketa SLS zatím čeká v montážní hale VAB, kde strávil několik posledních měsíců. Během dnešního dne by se však měl vydat na několikahodinovou cestu, kterou budete moci sledovat v tomto článku ve vloženém okně.