Týden s Jedenáctkou (11) Život po Měsíci aneb co následovalo

Půldruhého tisíce lidí vítalo Neila Armstronga, Michaela Collinse a Edwina Aldrina při opouštění karantény. Ve srovnání s tím, co následovalo v následujících týdnech a měsících byli v podstatě na samotce. Už když je ze střediska MSC (Manned Spacecraft Center) rozvážela vozidla NASA domů, byly jim v patách televizní přenosové vozy. Doma se ale astronauti neohřáli, hned 13. srpna ráno zamířili s manželkami a dětmi na základnu Ellington AFB a odtud do New Yorku. Zde následovala velkolepá jízda „kaňonem hrdinů“ mezi mrakodrapy, pak převzali klíče od města, měli první veřejný projev po návratu od Měsíce a navštívili Spojené národy.

Top 5: pět přistání Neila Armstronga

Neil Amrstrong v X-4

Posádka Apolla 11 byla po právu středobodem mediální „péče“, které se první lunární přistávací misi dostávalo. Je nicméně faktem, že jeden muž z této trojice na sebe přitahoval větší díl pozornosti než zbylí dva. Neil Armstrong byl velitelem mise a právě on měl v případě, že to bude třeba, ručně dovést modul Eagle na lunární povrch. Přestože byl navigační počítač PNGS v lunárním modulu schopen v rámci programu P65 provést celé přistání až po dotyk s povrchem zcela automaticky, nikdo neočekával, že by všechno šlo natolik hladce, že by se do ovládací smyčky Armstrong vůbec nezařadil. Historie nakonec ukázala opodstatněnost této predikce: žádná ze šesti úspěšných lunárních výprav nakonec čistě automatický mód P65 nevyužila. A co více – právě Apollo 11 se ukázalo být, alespoň co se přistání týče, suverénně nejdramatičtější misí. Pro Armstronga se jednalo o jedno z nejtěžších přistání jeho kariéry a bez debat také o to nejdůležitější. Ovšem onomu několikaminutovému dramatu v červenci 1969 předcházelo v Armstrongově kariéře několik neméně dramatických přistání, která jej dost možná pomyslně formovala a připravovala na chvíli, kdy bude celý svět obrazně sedět na kraji židle a sledovat každý jeho počin…

ŽIVĚ A ČESKY: I přes mizerné počasí to SpaceX zkusí

Když meteorologové již tři dny předpovídali pro hlavní i záložní termín startu Falconu 9 pouze třicetiprocentní pravděpodobnost dobrého počasí, bylo pravděpodobné, že přijde odklad. Předpovědi se nezlepšovaly, ale SpaceX pokračovala v přípravách na start. Včera bylo vidět, že se snaží do poslední chvíle čekat – věřili, že se třeba objeví několikaminutový ostrůvek lepších podmínek. Nestalo se tak a půl minuty před startem se odpočet zastavil. Jelikož má tato mise okamžité startovní okno, znamenalo to jediné – odklad o 24 hodin. Startovat by se mělo zítra přesně jednu minutu po půlnoci, ale předpověď počasí stále zůstává na neveselých třiceti procentech.

Týden s Jedenáctkou (10) Kterak jsme se (ne)chránili před vetřelci z Měsíce aneb přijde zkáza planety Země z hlubin oceánu?

Čím více se blížilo první přistání na Měsíci, tím více rezonovala otázka „Jsou-li tam žáby taky?“ Aneb nejsou na našem přirozeném souputníkovi přece jen nějaké bakterie, viry nebo jiné breberky, které by se nám mohly stát fatálními? Jistě, výměna materiálu mezi Zemí a Měsícem probíhá odpradávna, ale pilotovaná výprava je přece jen expresní jízda. Vědci považovali Měsíc za mrtvé těleso a jakoukoliv stopu života za nepravděpodobnou, leč znáte to. Vždy se najde někdo, kdo si udělá živnost ze zpochybňování nebo vymýšlení nepravděpodobných scénářů. A když se mu dostane politické či mediální pozornosti… Myšlenka na preventivní karanténu astronautů poprvé zazněla v červenci 1964 na konferenci Národní akademie věd. Naše znalosti o Měsíci v té době byly velmi limitované (i to svědčí o výzvě, jaká ležela před programem Apollo). NASA se proto v případě prvních lunárních přistání rozhodla pro preventivní karanténu astronautů. Nikoliv odborné argumenty, ale právě veřejné mínění bylo hybatelem tohoto rozhodnutí. Lékaři rozhodli, že karanténa astronautů bude trvat 21 dní od prvního kontaktu s lunární horninou. To bylo mnohem více, než u známých nakažlivých chorob.

Po 50 letech opět na Měsíc, ale tentokrát z Prahy

Na Měsíc s posádkou se nelétá každý den a popravdě řečeno na světě jsou generace lidí (mezi ně patří také autor), které podobné dobrodružství nepamatují a znají ho pouze z vyprávění a knih. Možná třeba za 100 let budou lunární výpravy zcela běžné, ale jen jedna mise bude navždy tou první a právě tu si v uplynulých dnech připomínal doslova celý svět a ani Česká republika nebyla výjimkou. V českých krajích probíhaly nejrůznější přednášky a připomínkové akce, ale nejvýrazněji se do oslav úspěchu veleúspěšné mise Apollo 11 zapojila Praha, která mimo jiné nabídla velmi netradiční způsob připomenutí, který stejně jako pilotované mise na Měsíc, nejsou k vidění každý den.

ŽIVĚ A ČESKY: Dragon poprvé poletí na svou třetí misi

Na relativně jednoduchou otázku, co je na nejbližším startu Falconu 9 nejzajímavější, je těžké najít odpověď. No řekněte sami – je snad nejzajímavější fakt, že Falcon poletí s již jednou použitým prvním stupněm, nebo to, že se můžeme těšit na další pokus o přistání? A nebo je atraktivnější skutečnost, že SpaceX poprvé vypustí jednu a tu samou loď na oběžnou dráhu již potřetí? Nebo si myslíte, že nejzajímavější je náklad, v jehož čele stojí adaptér IDA-3? Těžké rozhodování, že? Aspoň vidíte, že se při našem dalším komentovaném přenosu rozhodně nudit nebudeme – start je zatím plánován na zítřek v 0:24 SELČ, ale počasí dává pořád jen třicetiprocentní pravděpodobnost.

Týden s Jedenáctkou (9) Příběh záchranného vrtulníku 66 aneb který je ten zaručeně pravý?

66 je nejen název legendární silnice, která jako první propojila východní a západní pobřeží Spojených států (i když… no, ale legendární je), ale také trupové číslo vrtulníku Sikorsky Sea King, který byl u mnoha přistání kosmických lodí Apollo. Vrtulník s velkým číslem „66“ je vidět na mnoha fotografiích nebo filmech. Neměl žádné speciální jméno, jen označení v rámci letky – „Helo 66“. Vrtulník je vidět i na záběrech ze záchrany posádky Apolla 11, od které právě dnes uplynulo padesát let.

Gateway (červenec 2019)

V těchto dnech, kdy si připomínáme padesátileté výročí prvního přistání lidí na Měsíci v rámci programu Apollo, NASA připravuje podobný další program, Artemis. Současná strategie počítá pro podporu přistání nejprve s vytvořením infrastruktury na oběžné dráze Měsíce – stanice Gateway. Ta má sloužit jako výchozí základna – velitelské stanoviště a místo pro samostatné připojení landeru a kosmické lodě. Dalším rozdílem oproti Apollu je mezinárodní spolupráce. Pod programem Artemis nemá být podepsána jen NASA, ale i tradiční partnerské kosmické agentury – evropská, japonská a kanadská. Program by mohl podporovat i soukromé aktivity. Podívejme se, jakého pokroku v přípravě stanice Gateway bylo dosaženo od červnového dílu.

Chandrayaan-2 nebyla po startu na očekávané dráze

Včerejší start indické lunární mise Chandrayaan-2 dopadl dobře – nejsilnější indická raketa GSLV Mk III umístila náklad na oběžnou dráhu a separace nákladu od horního stupně proběhla úspěšně. Během přímého přenosu jsme ale viděli záběry na monitory, na kterých se dalo jasně rozeznat, že graf veličin reálného letu se v závěrečné fázi lehce odchýlil od plánované křivky. Na postartovní konferenci oznámil šéf agentury ISRO, že horní stupeň hořel až do spálení všech pohonných látek a sonda se tak dostala na oběžnou dráhu o 6 000 kilometrů vyšší, než se čekalo, takže při cestě k Měsíci ušetří palivo. Jak se ale ukázalo, celá situace byla ve skutečnosti zajímavější. V tomto krátkém článku si ukážeme, na jakou dráhu se sonda dostala, ale i to, jaký bude její další harmonogram.

Týden s Jedenáctkou (8) Trenažér pro lunární přistání aneb těžko na cvičišti…

Když NASA uzavřela kontrakt na vývoj a výrobu lunárního modulu s firmou Grumman Aircraft Engineering Corporation, bylo součástí kontraktu mj. patnáct letových exemplářů a deset testovacích LTA (Lunar Test Article). Dva z nich, LTA-8 a -9, původně měly být určeny k letům v atmosféře: k získání zkušeností, výcviku astronautů apod. Velmi záhy se ale ukázalo, že to není šťastný nápad: lunární modul byl navržený k letům výhradně mimo zemskou atmosféru a i jiných specifických podmínkách. Jeho úprava pro lety v atmosféře by byla náročná a navíc by se takto potřebné informace nezískaly.