12. Kozmická Strojovňa – let na Mars – druhá časť

Minulý týždeň som vám v priniesol letmý pohľad na náročnosť letu na Mars z pohľadu kozmonauta. Dnes je rada na oveľa zaujímavejšom, technickom aspekte celej výpravy za hranice gravitačného poľa Zeme. Aby sme postavili loď schopnú letu na iné planéty, budeme musieť vyriešiť veľa problémov. Časť z nich som odhalil už minule. Dnes si povieme o konštrukcii budúcich vesmírnych lodí, ktoré snáď raz dovezú ľudí k iným planétam.

Slunce a ionosféra Venuše

Venus Express zdroj:esa.int

Evropská sonda Venus Express učinila jedinečné pozorování chování ionosféry Venuše v období sníženého tlaku slunečního větru. Zjistila, že vrstva ionosféry na neosvětlené straně připomíná v tomto období spíše ocas komety.

Ionosféra je vrstva atmosféry s velkým množstvím slabě ionizovaného plynu. Vytváří jej ultrafialová a rentgenová složka slunečního záření, která vyráží elektrony z atomů plynů. Ve vyšších vrstvách atmosféry je menší hustota vzduchu a tak vzniklým iontům trvá výrazně delší dobu, než si najdou nějaký elektron k rekombinaci zpět na neutrální atom, čímž mají tedy delší životnost. V noci díky absenci slunečního svitu ionosféra řídne.

Maratónsky beh po Marse (šiesta časť)

Maratónsky beh po Marse (šiesta časť)

O tom, že Spirit už nie je žiadny mladík sa laboratórium JPL mohlo presvedčiť už niekoľkokrát. Naposledy sa tak stalo počas 1872. Solu, keď sa jednoducho neprebudil. A potom zaspal všetkých päť komunikačných okien. V riadiacom stredisku sa náhla zdvihol vietor. Čo sa stalo? Je to iba menšia chyba v časovači alebo sa rover nenávratne poškodil? Odpoveď poslala retranslačná sonda Mars Odyssey až po dvadsiatich – siedmych hodinách. Odvysielal obvyklé telemetrické údaje a jeho palubný počítač sa potom sám od seba resetoval. To sa už písal Sol číslo 1874. Druhý reset bol zaznamenaný o deň neskôr. Rovnako boli zistené problémy s flash pamäťou. Dáta nezbierané počas Solov 1874-1875 sa jednoducho vymazali. Takéto anomálie sa počas fungovania vozítka už raz vyskytli. Počas 17. Solu bolo zaznamenané rovnaké správanie. Anomáliu sa vtedy podarilo do dvoch týždňov vyriešiť. Pre riadiaci tým to teda nebolo nič nové. Problémy boli zapríčinené zahltením pamäte flash. Nejšlo pritom o objem údajov uložených na pevnom disku, ale problém robil hlavne vysoký počet súborov. Už pri počte 6 000 sa dalo očakávať nepredvídateľné správanie. Počas výpadku ich bolo vo flash pamäti Spiritu dokonca až 6 484.

Dragon korunoval svou misi úspěchem

23 dní – přesně tak dlouho pobývala u Mezinárodní vesmírné stanice kosmická loď Dragon v rámci mise SpX-2. Na ISS vynesl Dragon více než půl tuny zásob. Nyní přišel čas na návrat a Dragon si s ním, ostatně jako doposud pokaždé poradil bez sebemenších problémů. Zpátky na Zemi dopravil více než tunu nákladu. Není se co divit, v současné době je to jediná nákladní kosmická loď schopná návratu. Je tedy potřeba jeho kapacit řádně využít. Dnešní článek zhodnotí celou misi a ukáže, že přistáním mise nekončí, na Dragona totiž čeká ještě několik důležitých úkolů.

Kritické momenty kosmonautiky 28. díl

Helma jednoho z členů posádky mise STS-107

Když se 1. února 2003 rozpadl raketoplán Columbia během návratu z mise STS-107, nejvíce zasaženou obydlenou oblastí byl texaský okres Nacogdoches a stejnojmenné městečko, které je jeho centrem. Trosky stroje byly snad všude, větší či menší kusy se válely na ulicích, v lesích, na pastvinách. Místní kluci prohledávali místa, která ze svých her znali jen oni a přinášeli stále nové úlomky kdysi krásného a složitého stroje. Mnoho lidí si říkalo, že paradoxně místo, které bylo toho dne nejlépe připraveno na podobnou událost, byl právě okres Nacogdoches. Nedaleko totiž zrovna probíhalo cvičení Národní gardy, jejíž jednotky tak mohly dorazit na místo v rekordním čase. Zanedlouho se po krajině pohybovaly skupinky lidí s podivnými žlutými anténami na zádech- pomocí zaměřovačů GPS značili přesnou polohu nalezených trosek.

Číselná označení raket – srozumitelně a přehledně

Znáte to, když v nějakém oboru začínáte, připadají vám všechny termíny a výrazy cizí a nesrozumitelné. Začátečníkům dá hodně práce prokousat se přes tohle nepříjemné období a osvojit si alespoň ty nejnutnější základy. I dnes proto přichází článek zaměřený na čtenáře, kteří si ke kosmonautice teprve hledají svou cestu. Tentokrát naťukneme tajemně vypadající číselné kódy, kterými se označují jednotlivé typy nosných raket. Pro nezasvěcenou osobu mohou označení jako Atlas V 401, Delta IV Medium+ (5,4), nebo Angara A5 vypadat jako nerozluštitelná vojenská šifra a přitom je její dekódování velmi jednoduché. A právě o těchto označeních bude pojednávat dnešní článek.

Kosmotýdeník 27. díl (17. 3. – 23. 3. 2013)

Motory Merlin 1D

Dnes probereme spolupráci ESA a Ruskou vesmírnou agenturou na misi ExoMars. ExoMars je mise, která má za úkol „dobýt“ Rudou planetu. Mise se bude skládat z několika částí. SpaceX vyzkoušela svůj nový motor Merlin 1D. Ten by měl být součástí vylepšené rakety Falcon 9, která nese označení Falcon 9 1.1. Nová verze rakety by se měla vydat do kosmu v polovině roku 2013. A na konec se dozvíte něco o motorech F-1, které nedávno vylovil miliardář Jeff Bezos. Pokud dodrží své slovo, bude motor vystaven v Národním muzeu letectví a kosmonautiky ve Washingtonu D.C.

11. Kozmická Strojovňa – let na Mars – prvá časť

11. Kozmická Strojovňa - let na Mars - prvá časť

Dnes som pripravil časť problematiky letu k Marsu. Možno vás trochu sklamem, pretože reč nebude o technológii, ani o tom, čo budú kozmonauti na ceste jesť, či ako pristanú. Dočítate sa tu hlavne o biologickej stránke, na ktorú mnohí zabúdajú. To, že na nízkej obežnej dráhe vieme pol roka udržať nažive človeka ešte neznamená, že sme toho schopní aj na ďalekej ceste k cudzím planetám. Preto som sa rozhodol spraviť menšie zhrnutie najväčších problémov, ktoré bude treba vyriešiť, než sa rozhodneme prikročiť k realizácii celého projektu. Reč bude najmä o psychike. O týždeň potom budete mať možnosť prečítať si niečo o technologických problémoch a nakusnem aj problematiku výroby a skladovania potravín či ekonomickú stránku celej misie. Po prečítaní článku možno prídete o niektoré ilúzie, možno sa dozviete niečo nové, možno to nakoniec budete považovať za stratu času. V rámci písania som si urobil menší prieskum. Prečítal som zopár strán o dôvodoch, prečo lietať k planétam. Musím povedať, že s nimi nesúhlasím. V prvom rade si nemyslím, že ľudstvo je na takúto cestu pripravené. Teda, určite sme na tom lepšie ako predchádzajúca generácia, ale na to, aby sme mohli riešiť Mars, musíme dokonale zvládnuť cestovanie v cislunárnom priestore, teda priestore medzi Zemou a Mesiacom. A to nehovorím iba o prelete typu Apollo. Skôr mám na mysli reálne fungujúce orbitálne stanice a vysunuté stanovištia na povrchu. A prečo? Dôvodov je hneď niekoľko. Na nízkej obežnej dráhe kozmonautov a techniku chráni magnetické pole Zeme, ktoré odráža slnečné erupcie a pohlcuje väčšinu vysoko-energetických častíc. My najprv musíme odhaliť všetky riziká, ktoré pre nás predstavuje reálny otvorený vesmír. Technológie a postupy, ktoré nám ich pomôžu zvládnuť, sa budú najlepšie testovať práve na našom jedinom prirodzenom satelite.

Spolupráce nás zavede na Mars

Mars má mezi všemi planetami Sluneční soustavy z pohledu lidstva mimořádné postavení. Je podobný Zemi, mohl na něm existovat život a hlavně je dost blízko na to, abychom k němu mohli vysílat kosmické průzkumníky v počtu větším než malém. Objektivně vzato musíme uznat, že v průzkumu Marsu hrají prim Američané, kteří k Rudé planetě poslali nejen několik družic, ale také přistávací moduly a vozítka. Rusové už takové štěstí neměli a jejich projekty končily povětšinou z různých příčin nešťastně. Evropa až doposud stála trochu v závětří. Nyní se zdá, že i ona by mohla přispět se svou troškou do mlýna. Chystá totiž misi ExoMars.

Kozmická Strojovňa – Špeciál

Kozmická Strojovňa - Špeciál

Pred sedemdesiatimi dňami som publikoval na tomto blogu svoj prvý článok. Rozpracoval som várku raketoplánov a začal som písať Kozmickú Strojovňu. Tento seriál sa od toho okamžiku stal súčasťou môjho života. Nielen že som veľa článkov publikoval, ale tiež som sa veľmi veľa naučil. Hlavnou témou väčšiny príspevkov boli rakety. Zobral som to pekne od začiatku. Najprv som napísal niečo o pionierskych časoch kozmonautiky a opísal som rakety 50. rokov. V prvých desiatich dieloch ste sa tiež mohli dočítať o najznámejších raketoplánoch a tiež som načrtol cestu, ktorou by sa kozmonautika mohla v ďalších desaťročiach uberať. Nosnou časťou celého seriálu je hlavne minulosť a technická charakteristika strojov z čias minulých. Počas písania článkov som sa veľmi veľa naučil. Dnes si budete môcť svoje znalosti otestovať aj vy. V tomto špeciály som pre vás prichystal tri test. Všetky odpovede na otázky nájdete v seriály Kozmická Strojovňa a tiež na konci tohto článku.