Vesmírné osudy 23. díl – Ludvík Očenášek

Psal se rok 1930 a kousek za Prahou na Bílé hoře se začali scházet zvědaví lidé, těšících se na nevídanou ukázku nejnovějších technologií své doby. Svět se pozvolna nořil do velké hospodářské krize, ale v Československu to zatím nebylo poznat, krize měla na tento stát dopadnout až o několik měsíců později, o to však s větší silou. Ten den však na krizi nikdo nemyslel. Vynálezce, konstruktér, majitel továrny a velký vlastenec Ludvík Očenášek právě chystal ke startu jednu ze svých osmi raket na tuhé pohonné látky, které si přichystal pro dnešní den. Už za nedlouho se měly jeho rakety s hřmotem vznést k obloze. Ne, to není začátek sci-fi povídky, to je skutečný příběh jednoho Čecha, který více, než že by předběhl svoji dobu, se narodil ve špatné zemi.

ESA – 13. díl – Express k nejbližším planetám (2/2)

V minulém díle našeho seriálu jsme se věnovali velice úspěšné sondě Mars Express, která už deset let krouží kolem Rudé planety. Tato sonda, jak jste se mohli dočíst, byla jakousi reinkarnací neúspěšné ruské sondy Mars-96. Měla podobné úkoly a převzala z ní i některé přístroje. Dnešní článek nás ve Sluneční soustavě zavede opačným směrem – k Venuši. Tu už několik let obíhá sesterská sonda Venus Express, která je téměř totožnou kopií sondy Mars Express, a pokračuje tak v trendu nízkonákladových misí využívajících existujícího hardwaru. Ve 13. díle seriálu ESA nabízíme, jako již tradičně, něco málo z historie projektu, informace o konstrukci sondy, jejím letu i dosažených výsledcích. Je zde druhá část Expressu k nebližším planetám.

Kosmotýdeník 53. díl (16.9. – 22.9.2013)

Již třiapadesáté vydání kosmotýdeníku je opět připraveno k nedělnímu poledni. Přehled tří nejzajímavějších zprávy, které se za poslední týden udály v kosmonautice dnes obsahuje přehled o startu a dosavadním letu nové soukromé zásobovací lodě Cygnus a problémech, které aktuálně provází její přílet k ISS. Další zpráva pak představuje start rakety Atlas V. s třetím satelitem ze série družic AEHF a poslední zpráva se zaměří na informaci od roveru Curiosity, kterému se nepodařilo detekovat metan v atmosféře Marsu. Přeji příjemnou neděli a ať se vám kosmotýdeník líbí.

26. Kozmická Strojovňa – rakety budúcnosti – prvá časť

Po kratšej prázdninovej prestávke sa opäť rozbieha seriál Kozmická Strojovňa, ktorý vám bude prinášať detaily strojov, ktoré sa používajú na dobývanie vesmíru. Minule sme skončili pri ruskej stanici Mir. Dnes pokračujeme raketami, ktoré sa v najbližších rokoch pridajú do arzenálu jednotlivých kozmických agentúr a budú vynášať rôzne družice, sondy a snáď aj lode s ľudskou posádkou. Ide o rakety novej generácie, ktoré by mali pozdvihnúť kozmonautiku na vyššiu úroveň, poskytovať vyššiu nosnosť za nižšiu cenu, používať ekologickejšie palivá a mať jednoduchšiu obsluhu. Posúvať hranice možného sa dajú vždy. Nové vesmírne nosiče budú využívať moderné koncepcie. Posun v materiálovom inžinierstve dovolil vyrábať stále ľahšie a pevnejšie nádrže, väčšie a silnejšie motory, ktoré musia odolávať stále vyšším tlakom a teplotám. Revolúcia vo výpočtovej technike spôsobí, že navigačné systémy sa zmestia do menšieho priestoru, čo opäť zvýši nosnosť. V neposlednom rade ľudstvo konečne (snáď) získa aj lacný znovupoužiteľný nosič, ktorý momentálne vyvíja firma Spacex. Stojíme pred novým obdobím kozmonautiky. Zakladá sa množstvo súkromných spoločností, pripravuje sa ťažba na asteroidoch, vesmírna turistika, vesmírne hotely, základne na Mesiaci, lety na Mars, Venušu a ďalej. To všetko má umožniť nová generácia rakiet, ktorá sa bude spoliehať na nové technológie a otvoria dvierka pre väčšie výskumné výpravy, ktoré doteraz neboli sú možné.

Labuť letí k ISS

Je to docela nespravedlivé – když vloni 22. května odstartovala k ISS první soukromá loď Dragon, informovala o této události skoro všechna tuzemská média. Dokonce i ta, která se o kosmonautiku běžně nezajímají. Nyní se nám tato situace trochu opakuje – před několika desítkami hodin – 18. září odstartovala na svůj první let k ISS soukromá zásobovací loď Cygnus (v češtině Labuť) provozovaná soukromou firmou Orbital Sciences Corporation. Mediální trh na tuto událost reagoval jen velmi vlažně, některé zpravodajské portály tuto informaci pro jistotu nezmínily vůbec. Cygnus je ve stínu Dragonu. Nikdy nebude první soukromou lodí, která dovezla zásoby na ISS. Pořád bude v očích veřejnosti „až ten druhý v pořadí“, ale i přesto si zaslouží naši pozornost. Dnešní článek tedy věnujeme jak samotnému startu, tak i výhledu na nejbližší dny.

Spacex ušetrí milióny?

Spoločnosti Spacex a Blue Origin našli spôsob. Nie však taký, aký by sme asi očakávali. Od ukončenia programu veľkých amerických raketoplánov ostávajú rampy 39A a 39B prázdne. Brúsia si však na ne zuby niektoré súkromné firmy. Spacex získala rampu 39A pre svoju ťažkotonážnu raketu Falcon Heavy a 39B bude zdieľať NASA so svojou superraketou SLS a Blue Origin, ktorá dosiaľ uskutočnila iba zopár suborbitálnych letov a nie je o nej veľmi počuť. Čo to má spoločné s šetrením? NASA sa chce rampy 39A čo najskôr „zbaviť“. Inak povedané, prenajať ju súkromnej firme. Hlavným kandidátom bola samozrejme úspešná spoločnosť miliardára Elona Muska, ktorá nakoniec získala kontrakt. Problém je v tom, že údržba a prenájom rampy stoja asi 1,2 milióna dolárov mesačne.

RS-25 – spoutaná síla

Motor RS-25

Kdo se, byť jen okrajově, pohybuje kolem kosmonautiky, ten nemohl v posledních letech minout informace o nové éře americké kosmonautiky, která počítá s lety k asteroidům a jednou třeba možná i k Marsu. Umožnit to má nová kosmická loď Orion a hlavně těžkotonážní raketa SLS – Space Launch System. Zamysleli jste se ale někdy nad tím, co bude toto monstrum pohánět? Jaká neuvěřitelná síla bude potřebná k tomu, aby se na oběžnou dráhu dopravilo minimálně 70 tun nákladu, se kterými počítají první verze rakety? To přitom není vše, SLS se bude nadále vyvíjet a ve finále bude na nízkou oběžnou dráhu nosit 130 tun nákladu. To překoná i dosavadního rekordmana – lunární Saturn V. Klíčovou úlohu budou v tomto případě hrát motory RS-25 a právě o nich bude pojednávat náš dnešní článek.

Vesmírné osudy 22. díl – Valentin Gluško

Vasilij Mišin

Rok 1974 se zpočátku zdál být v konstrukční kanceláři CKBEM (tak byla v roce 1965 přejmenována OKB-1) naprosto obyčejným. Do vesmíru se chystala stanice, později pojmenovaná Saljut-3. Po několika neúspěších v posledních letech, kdy tři exempláře nebyly schopny přijmout z různých důvodů lidskou posádku, všichni velmi dobře věděli, že tentokrát to musí vyjít. Stejně tak program N-1. Američané sice už dávno ukončili svůj fenomenální pilotovaný měsíční program, ale lunární nosič N-1 dosud vzdoroval snahám o jeho zrušení. Hlavní konstruktér CKBEM Vasilij Mišin, nástupce legendárního Koroljova, se nechtěl tohoto stroje vzdát. Už na něj padlo až příliš mnoho finančních prostředků a lidských i technických zdrojů kanceláře. Neúspěchy při dosavadních čtyřech startech se daly předpokládat- přece jen, testovat tak komplikovaný stroj rovnou ostrými starty není žádná legrace. A následující start, plánovaný na srpen toho roku by měl už proběhnout relativně dobře- všechny mouchy se- doufejme- podařilo odladit. Možná právě takto přemýšlel Vasilij Mišin i před rutinní poradou managementu CKBEM, která se měla konat v polovině května. Ačkoliv- až tak úplně rutinní nebyla, objednal se na ni i ministr všeobecného strojírenství Sergej Afanasjev, pod kterého raketový průmysl spadal. Ale co, nebylo to poprvé, kdy byl Afanasjev přítomen na poradě, zřejmě se přijel informovat o přípravách Saljutu na start. Ovšem ani Vasilij Mišin, ani žádný z jeho náměstků a inženýrů netušili, že ministr má pro svou přítomnost zcela jiné důvody…

ESA – 12. díl – Express k nejbližším planetám (1/2)

Úvodní obrázek

Mars je dnes bezesporu hned po Zemi nejdůkladněji probádanou planetou Sluneční soustavy. Už před dávnými lety fascinoval astronomy, kteří věřili, že by na něm mohli najít život. Někteří byli dokonce přesvědčení, že na Marsu musí žít vyspělá civilizace podobná té naší. Tyto teorie byly podpořeny v roce 1877, kdy Giovanni Schiaparelli pozoroval svým dalekohledem na povrchu Marsu jakési „kanály“. Měl však na mysli přírodní koryta a z jeho italského popisu „canale“ bylo chybně interpretováno, že se jedná o kanály umělé, které zde vybudovala nějaká civilizace. I dnes mnozí lidé věří, že by na Rudé planetě mohl být velmi jednoduchý život. Část populace v čele s konspiračními teoretiky dokonce věří, že se tam nacházejí stavby, které mají zůstat našemu oku skryty, pyramidy, havarované kosmické lodě a další kuriozity. Nejdříve byli vědci fascinováni Marsem pro možnost nálezu mimozemského života. V poslední době, kdy byl marťanský život s největší pravděpodobností vyloučen (záměrně píši „s největší pravděpodobností“, protože nikdy neříkám: „nikdy“) se však vědecká komunita soustředí spíše na výzkum marťanské historie, jelikož už s jistotou víme, že v minulosti byl na povrchu dostatek tekuté vody, atmosféra byla hustší, klima příjemnější a Mars tudíž život v nějaké formě hostovat mohl. A v neposlední řadě je zde zájem lidstva na Mars jednou dopravit lidi a možná zde i postavit trvalou kolonii. Z tohoto důvodu je dnes Rudá planeta pod drobnohledem několika přístrojů současně. Její povrch brázdí dvě americká vozítka a na jeho oběžné dráze pracují tři sondy. Jedna z nich je evropská. Jmenuje se Mars Express a právě o ní si dnes můžete přečíst v našem článku.

Kosmotýdeník 52. díl (9.9. – 15.9.2013)

Po týdnu opět přichází kosmotýdeník. Tentokrát je to však o něco významnější díl. Jedná se totiž o 52. Díl našeho seriálu, který vychází každý týden a tudíž dnes to je přesně rok, co kosmotýdeník začal na tomto blogu vycházet. Ale nejdříve se podíváme na to, co tento týden přinesl v kosmonautice. Sojuzu TMA-08M měl při přistání problémy, dále se budeme věnovat úspěšnému startu rakety Epsilon a na závěr se podíváme na sondu Voyager a její cestu do mezihvězdného prostoru.