NASA otestovala revoluční mikrozávěrky

NASA prověřila revoluční technologie, která by umožnila souběžné studování stovek hvězd a galaxií. Jde o technologii, která byla původně vyvinuta pro Dalekohled Jamese Webba. Zmíněná technologie se ukrývá pod zkratkou NGMSA (Next-Generation Microshutter Array) a 27. října letěla poprvé na přístroji FORTIS (Far-ultraviolet Off Rowland-circle Telescope for Imaging and Spectroscopy). Zařízení NGMSA je v podstatě svazek 8 125 miniaturních závěrek, přičemž každá z nich má průměr srovnatelný s lidským vlasem. Tyto mikrozávěrky je možné otevírat či zavírat podle toho, jaké nebeské objekty chtějí vědci pozorovat.

ŽIVĚ A ČESKY: Cygnus čeká na cestu k ISS

Od posledního komentovaného přenosu uplynuly už tři týdny, ale teď nás čeká slušný nášup. V dalších dnech by nás měly čekat hned tři komentované přenosy. Začneme startem z kosmodromu MARS na východním pobřeží USA ve Virginii. Tady již stojí raketa Antares, která by měla zítra ve 14:59 našeho času vyrazit vstříc obloze. Pod jejím aerodynamickým krytem čeká kosmická loď Cygnus, která veze na ISS zhruba 3,7 tuny nákladu včetně potřeb pro výstupy do volného prostoru nebo vědecké experimenty.

VIPER – lunární hledač vody

NASA před několika dny oznámila, že pošle do oblasti jižního pólu Měsíce vozítko, které bude mít za úkol kontaktní průzkum celé oblasti a zmapování koncentrace vodního ledu. Vůbec poprvé v historii tak bude nějaký povrchový průzkumník studovat led v místech, kam by v roce 2024 měla zamířit pilotovaná výprava v rámci programu Artemis. Představené vozítko nemá být extra velké – NASA jeho rozměry přirovnává ke golfovému vozítku. Jeho název VIPER je zkratkou celého jména Volatiles Investigating Polar Exploration Rover.

SMOS slaví deset let

Jsou kosmické sondy, o kterých se píše téměř každou chvíli. Většinou to jsou projekty, které zkoumají vzdálené světy, případně dělají pěkné fotografie. Ale nesmíme zapomínat, že kosmické agentury spravují i jiné sondy a družice, které se pravidelně nevyhřívají na titulních stranách zpravodajských webů. Družice studující Zemi, které nedělají fotografie to mají v tomto ohledu nejsložitější. Studium Země je pro mnoho lidí (neprávem) považováno za nezajímavé a atraktivitě nepřidají ani číselné výstupy. Ale ve skutečnosti je význam těchto průzkumníků ohromný, protože se díky nim dozvídáme cenné informace o planetě, která je naším domovem. Jedním takovým opomíjeným projektem je evropská družice SMOS, která již brzy oslaví deset let fungování na oběžné dráze.

Evropský vědecký JUICE: Stavba začala!

Je to tu! V září začala oficiálně stavba letového exempláře evropské sondy JUICE. Přelomový moment nastal ve chvíli, kdy byla doručena primární struktura sondy. Následně došlo k integraci pohonného systému, který sondě umožní doletět k Jupiteru a studovat nejen tuto planetu, ale i její měsíce. Druhého září dorazila hlavní kostra letového exempláře sondy JUICE do areálu firmy Arianegroup v německém Lampoldshausenu. Jde skutečně o holou kostru – uprostřed se nachází středový válec, který bude plnit roli hlavního strukturálního prvku pro přenos zátěže. Kolem něj jsou radiálně a horizontálně umístěny panely.

ŽIVĚ: Texaský prototyp Starship míří na rampu

O testovacím prototypu lodi Starship Mk 1, který vznikl na texaské základně Boca Chica jsme v září psali docela dost – není se co divit, probíhalo cvičné sestavování hlavních dílů. Po Muskově prezentaci byl prototyp opět rozdělen do několika částí a technici z něj odstrojili křídla i kachní plochy. Další týdny byly ve znamení instalace přistávacích nohou a dalších užitečných systémů, které mají sloužit k lepšímu manévrování.Nyní se však zdá, že se velké věci dají opět do pohybu a proto přichází náš článek, aby shrnul aktuální dění.

NASA dumá nad křesly v Sojuzech

Doba, kdy vyprší dohoda mezi NASA a Ruskem ohledně využívání lodí Sojuz se blíží, ale stále je tu poměrně značná nejistota ohledně termínů, kdy budou připraveny soukromé kosmické lodě pro posádku. Administrátor NASA Bridenstine minulý týden uvedl, že agentura sáhne k výměně posádky příští lodi Sojuz. Japonského astronauta by měl nahradit americký, což je reakce na výše popsanou situaci. Zároveň doplnil, že zájem NASA o zakoupení jednoho či více křesel v Sojuzech na příští rok stále trvá, aby bylo zajištěno, že na stanici bude neustále alespoň jeden americký astronaut.

Biomass má zajištěné vynesení na oběžnou dráhu

Včera podepsala Evropská kosmická agentura s firmou Arianespace dohodu na vynesení družice Biomass pro výzkum Země. Start naplánovaný na rok 2022 na raketě Vega z Francouzské Guyany umožní realizovat misi, která má být dalším krokem ke zmapování množství uhlíku, který je vázán v lesích. Vědci by s pomocí družice také rádi prozkoumali změny této hodnoty v průběhu času například kvůli odlesňování. Jiné družice mohou měřit, jak je povrch Země pokryt stromy, ale Biomass posune počítání stromů na novou úroveň. Poslouží jí k tomu přístroj, který ještě nikdy nebyl ve vesmíru. Radar se syntetickou aperturou pracující v pásmu P.

Svět nad planetou (55. díl)

Priroda

Modul 77KSI, který posléze proslul pod názvem Priroda, měl být posledním modulem určeným pro orbitální stanici Mir. Jeho připojením měla být kompletace stanice završena. Původní datum startu 77KSI bylo předběžně naplánováno na počátek roku 1992. Jenže ještě předtím, než mohl být modul dokončen, přišel kolaps Sovětského svazu a vinou katastrofálního nedostatku financí se z plánovaného přírůstku ke stanici stal mrtvý trup přikrytý plachtou v jedné z hal Chruničeva. Naděje na vzkříšení přišla až s Američany. Ti souhlasili s tím, že poskytnou finance na dohotovení dvou zbývajících modulů (krom 77KSI na své znovuzrození čekal také modul 77KSO „Spektr“) výměnou za možnost vybavit je svou aparaturou. Pro 77KSI se začalo blýskat na lepší časy. Start nově vybaveného modulu měl proběhnout 10. března 1996 a ke spojení s Mirem mělo dojít 15. března. Ovšem problémy s testováním 77KSI v dílnách RKK Energija znamenaly odložení termínu startu o dva týdny. Tady ovšem vznikala kolize s americkou misí STS-76, která měla jít ve šlépějích misí STS-71 a STS-74. Raketoplán měl u Miru pobývat od 23. do 28. března. Pokud by se 77KSI měl připojit ke stanici pouhé dva dny po odletu raketoplánu, byl by to skutečně šibeniční termín. Na konci roku 1995 proto bylo víceméně jasné, že modul odstartuje nejspíše až v dubnu. Svou roli zde sehrál i fakt, že na Bajkonuru byl pouze jeden vojenský oddíl, který připravoval starty Protonů a na 28. března byl již dlouho předem naplánován komerční start družice Astra právě na tomto nosiči. Naštěstí si Američané v té době již zvykli na občasné ruské problémy s termíny, proto s posunem o měsíc souhlasili. A když navíc vezmeme v úvahu původní termín startu – když už modul vydržel čekat čtyři roky, jeden měsíc navíc se nejeví tak tragicky…

Říjnová kosmoschůzka 2019

kosmoschuzka

Jako tradičně poslední středu v měsíci, to jest 30.10.2019, pořádá Kosmo Klub z.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část říjnové Kosmoschůzky bude vyhrazena aktualitám z kosmonautiky. Druhá část naváže na čevnovou přednášku o astrodynamice.
Akce začíná v 17:30.