Trosky landeru Vikram

Indický lunární lander mířil začátkem září na hladkou pláň místní vysočiny zhruba 600 kilometrů od jižního pólu Měsíce. Indická agentura ISRO však s ním během sestupu ztratila kontakt. I tak to byl pro indii úspěch – od přistání ji dělil jen malý kousek. Tým kolem americké sondy LRO, konkrétně lidé spravující kameru LROC, zveřejnili 26. září první mozaiku snímků místa dopadu, která vznikla 17. září. Mozaiku si stáhlo mnoho lidí, kteří na ní hledali trosky indického landeru. Odborníky od LRO kontaktoval i Šanmuga Subramanian, který oznámil identifikaci trosek. Po prověření tohoto tipu mohl tým od kamery LROC potvrdit, že jde opravdu o pozůstatky landeru Vikram – použili k tomu porovnání snímků daného místa před dopadem a po něm.

Svět nad planetou (60. díl)

Usačov, Onufrijenko a Lucid - sehraná trojka na palubě Miru

V průběhu expedice EO-21 proběhlo několik změn v časovém plánu. Jedním z nich bylo prodloužení pobytu Onufrijenka a Usačova o několik týdnů. Prapůvodní záměr byl provést výměnu posádek v první červencové dekádě. Znamenalo to, že Shannon Lucid, pro kterou měl přiletět raketoplán Atlantis v rámci mise STS-79, bude nějakou dobu pracovat s novou posádkou. Na Zem se měla vrátit o měsíc později než její dva ruští kolegové. V průběhu května se však začaly objevovat zvěsti o tom, že Onufrijenko s Usačovem si svůj pobyt prodlouží do přelomu srpna a září. Přestože na kosmonauty už začal doléhat stesk po domově, prodloužení se nebránili. Byli o něm už předem zpraveni prostřednictvím soukromých dopisů od kolegů kosmonautů, proto pro ně oficiální oznámení nebylo překvapením. Vypadalo to, že Shannon Lucid tak své dva přátele bude čekat na Zemi. Nikdo v té době ještě netušil, že problémy s motory SRB u startovní sestavy raketoplánu oddálí také start amerického stroje a Shannon se tím pádem nakonec přeci jen zdrží na stanici déle, než Onufrijenko a Usačov. Na konci května však byl zatím program EO-21 v plném proudu a před posádkou stálo mimo jiné ještě několik výstupů do otevřeného prostoru, jejichž celkový počet se během této expedice měl vyšplhat na úctyhodných šest…

ŽIVĚ: Třetí výstup na opravu AMS-02

V prvním výstupu (15. listopadu) z celé série se Luca Parmitano a Andrew Morgan věnovali hlavně zajištění přístupu k přístroji AMS-02, který nikdy nebyl stavěný na opravy. Kromě instalace madel se pustili do odstranění krytu. Při druhém výstupu (22. listopadu) pak stejná dvojice začala stříhat trubičky rozvádějící chladicí médium. Astronauti také nainstalovali systémy, které se budou hodit při instalaci nového čerpadla. A dnes má tato mimořádně komplexní  oprava pokračovat. V 11:30 SEČ by mělo začít vysílání NASA TV, která by měla celý pondělní výstup vysílat živě. Samotný výstup by měl začít ve 12:50 a jako obvykle se očekává, že kosmická procházka potrvá kolem šesti a půl hodiny.

Ultrazvuk na palubě ISS pomáhá odhalovat nová rizika pro zdraví astronautů

Budou moci ISS využít komerční subjekty?

Lékařský výzkum ve vesmíru nám s každou další kosmickou misí přináší nové poznatky o schopnostech lidského organismu adaptovat se na pro něj nezvyklé podmínky. V časopise Journal of the American Medical Association byla v listopadu publikovaná zajímavá studie, která upozornila na zvýšené riziko vzniku embolie (ucpání cévy tzv. embolem, např. kouskem krevní sraženiny). Tato informace by nebyla tak převratná, kdyby se nyní nezjistily další okolnosti, které toto riziko zvyšují.

Vesmírné výzvy – listopad 2019

Vesmírné výzvy - listopad 2019

V listopadu jsme se po delší pauze dočkali opět startu rakety Falcon 9, tentokrát s družicemi Starlink. I okolo ISS bylo poměrně živo a to doslova, neboť opravit přístroj AMS-02 vně stanice se astronauti vydali hned dvakrát. Vstříc ISS vystartovala další zásobovací loď Cygnus. A sledovat v přímém přenosu jsme mohli test úniku kosmické lodi Starliner z rampy. Listopadové Vesmírné výzvy jsou pro vás nachystány. Přijměte proto naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.

Kosmotýdeník 376 (25.11. – 1.12.)

Dalších 168 hodin uteklo jako voda a je čas na shrnutí kosmonautických událostí, které nám uplynulých sedm dní přineslo. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na velmi zajímavou akci, kdy se spojily tři družice od dvou agentur a vytvořily zatím nejpodrobnější globální mapu slanosti oceánu. K čemu se dá využít a jaké má cíle, bude tématem úvodu. Dále se podíváme na oslavy jednoho roku sondy InSight na Marsu, anebo na to, jak to aktuálně vypadá na Boca Chica se stavbou a uklízením Starship.

První Orion dorazil do Plum Brook

Loď Orion pro nepilotovanou misi Artemis I dorazila 26. listopadu na základnu Plum Brook v Sandusky (stát Ohio), kde podstoupí environmentální zkoušky napodobující pobyt na oběžné dráze. Čtyřměsíční testovací kampaň vystaví sestavu návratové kabiny a evropského servisního modulu vakuu, extrémním teplotám či elektromagnetickým zkouškám, které prověří, zda je loď připravena na podmínky, které zažije během třítýdenní mise k Měsíci a zpět. Cílem testů je potvrdit, že jednotlivé systémy pracují v podmínkách odpovídajících kosmickému prostoru správně, přičemž ze všech zkoušek se budou sbírat data. Jejich analýza by měla prozkoumat, zda jsou lodě Orion opravdu připraveny i na všechny další mise programu Artemis.

První krok ke znovupoužitelnosti Electronu

Raketa Electron měla na svou desátou misi pojmenovanou „Running out of fingers“ (v překladu něco jako Dochází nám prsty – pozn. aut.) měla původně odstartovat už v pátek, ale kvůli závadě na pozemním vybavení (přívodní rozvody pro druhý stupeň) se start odložil na zatím neupřesněný termín. Jde o sdílenou misi, při které bude vyneseno sedm malých družic, z nichž šest vyrobila anglická firma Alba Orbital. Velice zajímavá je však skutečnost, že při tomto startu se firma Rocket Lab pokusí o první významný krok ke znovupoužitelnost své malé rakety.

Pokec s Kosmonautixem – listopad 2019

Chcete se zeptat na něco z kosmonautiky, nebo chcete jen strávit příjemný večer s desítkami dalších podobně naladěných lidí? Pak si dnes večer přijdete na své, jelikož je dnes poslední pátek v měsíci, připravili jsme pro Vás již 11. díl tradičního Pokecu s kosmonautixem. V osm hodin večer začne jako obvykle přímý přenos naplněný odpovídáním na Vaše dotazy, které napíšete do chatu. Stejně jako v minulých měsících tedy máte právě Vy, diváci, v rukou rozhodování o podobě našeho přenosu, který bude opět trvat něco kolem dvou hodin. Těšíme se na Vás!

Hera využije služeb amatérských astronomů

Hera má nést i cubesaty.

ESA požádala amatérské astronomy o pomoc v souvislosti s chystanou misí Hera pro průzkum dvojplanetky Didymos. Na cestě k tomuto hlavnímu cíli by totiž tato sonda potenciálně mohla proletět minimálně kolem jednoho tělesa. Tým, který sondu připravuje, ale potřebuje dodatečná měření potenciálních kandidátů, aby bylo možné lépe zvolit vhodné cíle. „Výzkum planetek je jedním z oborů astronomie, kde mají amatérská pozorování stále nezbytnou pozici,“ vysvětluje Alan Fitzsimmons z Queen’s University v Belfastu, který je členem týmu kolem sondy Hera a dodává: „Kandidáti na průlet, které jsme zatím objevili, vypadají na obloze jako slaboučké světelné tečky. Jsou tak slabé, že je pouhým okem nespatříte. Potřebujeme tedy maximální možnou pomoc, abychom zpřesnili jejich oběžné dráhy a změřili jejich vlastnosti, které jsou nezbytné, abychom poznali jejich charakteristiky ještě předtím, než Hera v říjnu 2024 odstartuje.“