Týden úžasných startů otevře SpaceX

Brady Kenniston vyfotil první Falcon 9 Block 5 na rampě 40.

Někdy se to prostě sejde – třeba jako v příštím týdnu. Pokud se nic nepokazí, měli bychom se dočkat hned tří mimořádně atraktivních startů – v noci na úterý má startovat Falcon 9 s družicí Kacific-1 (JCSat-18), jen o pár hodin později v úterý dopoledne evropský průzkumník exoplanet, teleskop Cheops a vše uzavře v pátek start Atlasu V s nepilotovanou lodí Starliner. V dnešním článku si posvítíme právě na nejbližší start, při kterém se můžeme těšit již na třetí použití jednoho prvního stupně. Možná přijde i záchrana obou polovin aerodynamického krytu a hlavně se bude vynášet poměrně těžká komunikační družice Kacific-1 (JCSat-18).

OmegA zná svůj první náklad

Zástupci firmy Northrop Grumman před pár dny oznámili, že si firma Saturn Satellite Networks vybrala raketu OmegA pro vynesení až dvou svých družic NationSat při premiéře tohoto nového nosiče na jaře roku 2021. OmegA odstartuje z floridské rampy 39B (stejnou rampu bude využívat i raketa SLS) a náklad by měla doručit na dráhu přechodovou ke geostacionární. „OmegA rozšíří možnosti firmy Northrop Grumman – naše lehké a střední rakety již obsloužily 80 misí,“ uvedl viceprezident společnosti a generální manažer divize letových systémů Scott Lehr a dodal: „Tímto rozšířením do kategorie pokročilých a těžkých nosičů OmegA doplní naše portfolio pro vynášení družic zajišťujících národní bezpečnost a umožní lepší nabídku pro naše partnery.“

Curiosity se těší na „mladšího brášku“

Vizualizace Mars rover 2020

Vozítko Curiosity je po ukončení mise Opportunity jediným vozítkem, které momentálně brázdí povrch Rudé planety. Období samoty se mu ale postupně krátí. Příští rok vyrazí k Marsu hned čtyři mise, z nichž tři mají obsahovat rover. V dnešním článku si posvítíme na misi Mars rover 2020, který vychází právě z vozítka Curiosity. Nejedná se však o jeho přesnou kopii. Podíváme se tedy na to, co mají oba projekty společné i čím se liší. Ačkoliv obě mise spravuje kalifornská JPL, mají obě vozítka různé úkoly v celkové snaze o průzkum Marsu.

ŽIVĚ: Odkud odebere OSIRIS-REx vzorky?

Bude to ledňáček, sluka, slavík, nebo orlovec? Řeč je samozřejmě o anglických ekvivalentech těchto ptačích jmen – tedy Kingfisher, Sandpiper, Nigtingale nebo Osprey – které byly přiděleny čtyřem finálovým lokalitám na planetce Bennu. Sonda OSIRIS-REx z jedné lokality příští rok v létě odebere cenné vzorky určené k dopravě na zemi, kde budou prozkoumány ve špičkových laboratořích. Výběru lokality se na našem webu věnujeme už od prvního představení čtyř finálových oblastí. Tento týden jsme přinesli aktuální informace o každé z nich a dokonce na našem webu běžela několik týdnů anketa, ve které jste si mohli tipnout, která oblast vyhraje (36% hlasů dostala lokalita Osprey, 31% Nightingale a zbývající dvě možnosti od vás dostaly po 17 %). Ve čtvrtek večer už bude jasno. V 19 hodin našeho času začne tisková konference, na které budou představeny výsledky několikaměsíčního výběru.

GOLD a ICON přináší zajímavé výsledky

Na tiskové konferenci, která se 10. prosince konala na podzimním setkání Americké geofyzikální unie v San Franciscu prezentovali tři vědci nové snímky zemské ionosféry – dynamické oblasti, ve které se pozemské atmosféra setkává s kosmickým prostorem. V této oblasti pracuje celá řada družic a žijí tu i astronauti. Ionosféra neustále reaguje na změny pod i nad sebou – je tedy ovlivněna jak pozemským, tak i kosmickým počasím.

Indie vynesla snímkovací družici a 9 spolucestujících

Již padesátá raketa PSLV vynesla dnes v 10:55 SEČ z kosmodromu Šríharikota několik družic. Šestnáct a půl minuty později se na nízké oběžné dráze oddělila družice RISAT-2BR1, což je radarová snímkovací družice určená pro indickou armádu. Radarové snímkování má velkou výhodu – poskytují spolehlivé údaje bez ohledu na denní dobu nebo na počasí. Jedná se již o druhého zástupce systému RISAT-2B, který postupně nahrazuje dřívější radarové systémy. První družice označovaná jako RISAT-2B byla vypuštěna v květnu. Aktuální RISAT-2BR1 vypadá téměř identicky, ale jelikož váží 628 kg, je výrazně těžší.

První kontrakt na stažení objektu z oběžné dráhy

ClearSpace-1 – tak zní název první kosmické mise, která bude mít za úkol stažení nějakého umělého kosmického tělesa z oběžné dráhy a která by měla odstartovat v roce 2025. Evropská kosmická agentura navázala spolupráci s komerčním konsorciem, která vede startupová firma, aby společně položili základy nového segmentu trhu kosmických služeb. Ten by se měl zaměřit na servis družic na oběžné dráze i na odstraňování vysloužilých kusů. Výběru předcházel dlouhý proces, kdy proti sobě stálo několik „konkurenčních“ návrhů. Slavit nakonec mohlo konsorcium, v jehož čele stojí švýcarská společnost ClearSpace. Tu založili lidé z univerzity EPFL (Ecole Polytechnique Fédérale de Lausanne) v Lausanne, kteří se kosmickou tříští dlouhodobě zabývali. Nyní se čeká na jejich závěrečný návrh, než celý projekt v březnu odstartuje.

ŽIVĚ: New Shepard vynese již stý náklad

Experimentální testovací stroj New Shepard

Zařízení New Shepard určené k provádění suborbitálních skoků se připravuje na misi NS-12, při které bude pohonná jednotka použita již pošesté. Půjde tedy o rekord – dosavadní rekordman letěl „pouze“ pětkrát. Je potřeba zdůraznit, že letový hardware podstupuje mezi jednotlivými misemi jen minimální údržbu. Firma Blue Origin již vyvezla New Shepard na startovní rampu v Texasu, ale kvůli ne zrovna ideálnímu počasí se posunul termín startu. Původně se počítalo se zážehem kyslíkovodíkového motoru BE-3 v úterý kolem 15:30, nyní to vypadá, že start proběhne až kolem 17:30. Stejně jako při minulých misích se můžeme těšit na motorické přistání pohonné jednotky a následné dosednutí kabiny na padácích.

Svět nad planetou (61. díl)

Claudie André-Deshays

V dubnu 1994 byly sestaveny týmy pro let EO-22. Do hlavní posádky byli jmenováni Gennadij Manakov a Sergej Treščov, v záložní posádce se ocitli Sergej Kričevskij a Alexandr Kaleri. Sestavy nevydržely dlouho: na začátku roku 1995 byl stažen Treščov, který vzhledem k nevalným výsledkům při přezkoušení ze znalostí systému řízení Sojuzu TM v rámci všeobecného výcviku musel některé zkoušky opakovat. Na jeho místo byl od 21. února 1995 dosazen Pavel Vinogradov. Tím však změny nekončily. V červnu dostal stopku od lékařů Sergej Kričevskij. Na jeho místě se ocitl Valerij Korzun. Pokud si vážený čtenář toto jméno matně vybavuje, není to náhoda. V březnu 1992 byl Valerij stažen ze záložní posádky EO-12 kvůli překročení limitu výšky vsedě. Tehdy z toho bylo velké pozdvižení, protože fakt, že se na takto zásadní věc přišlo až poté, co Korzun v červenci 1989 absolvoval všeobecný výcvik a navíc byl na jaře 1991 jmenován na neuskutečněnou misi s kazašským kosmonautem (tento let byl nakonec zkombinován s letem rakouského kosmonauta), nedělal příliš dobré renomé lékařům. Nicméně Korzun byl kvalifikovaným členem oddílu, proto se s ním nadále počítalo pro krátkodobé mise v případě nouze. Nakonec se pracovníci továrny Zvezda pochlapili a pro Valerije vyrobili speciální anatomickou vložku, která mu umožňovala zúčastnit se i dlouhodobých letů. K oběma posádkám byli přiřazeni ještě Evropané a Američané – počítalo se s letem francouzského „spationauta“ v rámci smlouvy mezi CNES a ruskou stranou z července 1992. Onen spationaut měl na stanici pobývat zhruba dva týdny během předávky směn mezi EO-21 a EO-22. Od ledna 1995 se začali ve Hvězdném připravovat nám již známá Claudie André-Deshays a Léopold Eyharts. Posádka dlouhodobé expedice EO-22 měla mít ještě amerického člena. Jako hlavní kandidát zde figuroval John Blaha, který již předtím dělal dubléra Shannon Lucid. Jeho záložníkem se pak měl stát Jerry Linenger. Týmy pro nadcházející let, který měl odstartovat v srpnu 1996, tedy vypadaly takto: Manakov/Vinogradov/Deshays/Blaha a Korzun/Kaleri/Eyharts/Linenger. Zdálo by se, že změn bylo hlavně na začátku fungování posádek pro nadcházející misi dost a vše už snad půjde hladce, ovšem problémy jako by neměly konce…

Prosincová kosmoschůzka 2019

kosmoschůzka

Prosincová Kosmoschůzka kvůli vánočním svátkům nebude až poslední středu v měsíci, jak jste zvyklí, ale čeká vás již tuto středu 11.12.2019. Pořadatelé z Kosmo Klubu z.s. tentokrát připravili dvě přednášky z vašeho oblíbeného oboru. Nejprve tradiční kosmonautické aktuality a pak téma, které se ke konci roku hodí a sice kosmické starty v roce 2019. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže).
Akce začíná v 17:30.