ŽIVĚ A ČESKY: Přivstanete si na Falcon?

Fanoušci kosmonautiky po celém světě to nemají jednoduché – rakety startují v jakoukoliv denní či noční hodinu a pokaždé se na světě najde oblast, ve které fandové kosmonautiky naříkají, že jim zrovna tenhle start vychází na noční hodiny. Nyní tento Černý Petr připadl na Evropu, která bude v úterý ve 3:19 většinou tvrdě spát. Ale věříme, že si aspoň pár fanoušků kosmonautiky nařídí budíky, aby mohli sledovat start Falconu 9 s dalšími 60 družicemi sítě Starlink. Odměnou nám bude například pokus o již čtvrté přistání prvního stupně, který Vám přineseme živě a s českým komentářem.

První Falcon roku 2020 vynese družice Starlink

V loňském roce začala firma SpaceX budovat na nízké oběžné dráze obří družicovou síť Starlink, která má umožnit vysokorychlostní a spolehlivé připojení k internetu prakticky odkudkoliv. V letošním roce by se mělo budování této sítě rozběhnout naplno – každý měsíc nás čekají dva starty Falconů pro tento účel. Však by se možná už koncem letošního roku mohli zákazníci v severní Americe dočkat spuštění pilotního provozu této služby. V noci na úterý nás čeká další start s družicemi Starlink a v tomto článku Vám přineseme všechny důležité informace, které s touto misí nějak souvisí.

Blíží se registrace pro komentáře na našem webu

Vážení čtenáři, v tomto článku se nedozvíte žádné aktuality z kosmonautiky. Pravidelní uživatelé našeho webu ale již dobře vědí, že čas od času využijeme článku k tomu, abychom našim čtenářům sdělili nějakou významnou novinku, která má souvislost s naším webem. Nejinak je tomu i tentokrát. Když jsme spouštěli náš blog, nebyly jeho součástí komentáře – ty jsme aktivovali až o téměř tři měsíce později. Náš web fungoval s takto nastavenými komentáři více než sedm let. Nyní však pomalu přichází čas udělat v tomto systému určité změny.

Kosmotýdeník 381 (30.12. 2019 – 5.1. 2020)

Vítám vás u prvního Kosmotýdeníku roku 2020 a bez dlouhých úvodů pojďme rovnou na věc. Pravidelný souhrn kosmonautických událostí, které se staly v minulém týdnu, vás tentokrát vezme k obsáhlému tématu, kterým je snaha společnosti SpaceX uspět v armádním tendru Fáze 2, která sebou nese i úpravu aerodynamických krytů, nebo novou mobilní obslužnou věž. Prohlédneme si také, jak tráví volný čas na palubě stanice americká astronautka Christina Koch, anebo se podíváme na výjezd hotového centrálního stupně rakety SLS pro misi Artemis I. Přeji vám pěkné čtení, hodně štěstí v novém roce a pěknou neděli.

Skyrora XL – další hráč na trhu malých nosičů

Britská společnost Skyrora se na svém Twitteru pochlubila tím, že zákazníci si mohu objednávat vynesení nákladů už na rok 2022. Jelikož jsme se tomuto nosiči ještě nevěnovali, přichází nyní ideální chvilka, abychom se zmínili o očekávaných parametrech. Raketa Skyrora XL se bude řadit mezi malé a lehké nosné rakety. Jejím úkolem má být vynášení malých družic na heliosynchronní dráhy ve výšce 500 – 1000 kilometrů a na dráhy polární ve výšce 200 – 1000 kilometrů, přičemž nosnost na polární dráhu ve výšce 600 km by měla být 320 kg.

Mars rover 2020 již brzy zamíří na Floridu

Vozítko Mars rover 2020 má za sebou první pozemskou jízdu a tak nic nebránilo tomu, aby mohl být koncem prosince vystaven na odiv zástupcům médií, kteří přijeli do kalifornské Jet Propulsion Laboratory, aby si nové vozítko prohlédli, než bude složené a zabalené před cestou na druhý konec Spojených států – na Floridu. Dlouho plánovaný přesun by měl proběhnout už v únoru letošního roku a na Floridě pak na rover čekají závěrečné předstartovní zkoušky. Ty jsou nezbytné k tomu, aby mohlo tohle vozítko v červenci vyrazit na raketě Atlas V vstříc k Marsu.

Stavby SpaceX a Blue Origin rostou před očima

Kosmické firmy dvou milionářů – Elona Muska a Jeffa Bezose, tedy SpaceX a Blue Origin se pomalu, ale jistě připravují na nástup svých těžkých raketových nosičů – SpaceX chystá plně znovupoužitelnou sestavu Super Heavy / Starship, Blue Origin zase pracuje na raketě New Glenn, která bude jen o něco slabší než Falcon Heavy a její první stupeň má být znovupoužitelný. Pro sestavování a odpalování těchto raket potřebují obě firmy odpovídající zázemí a soudě podle stavebního ruchu na jejich pozemcích se dá usuzovat, že to berou opravdu vážně.

Loučení s raketou Rokot

Vždy když do výslužby odejde nějaká raketa, zavírá se tím jedna etapa kosmonautiky, končí kapitola, kterou dané rakety pomáhaly psát. V pátek 27. prosince si svou derniéru připsala raketa Rokot, která v 0:11 středoevropského času odstartovala z kosmodromu Pleseck na severu Ruska. Na své palubě nesla tři komunikační družice Gonec-M, které zamířily na nízkou oběžnou dráhu. V dnešním článku bude řeč nejen o tomto konkrétním startu, ale i o nosiči samotném, který již patří do kosmonautických archivů. Věděli jste třeba, že právě tahle raketa byla u zrodu dnes tolik populárních cubesatů?

Vesmírné výzvy – prosinec 2019

VV 2019/12

Asi nejočekávanější událostí byla v prosinci nepilotovaná mise nové kosmické lodi Starliner. Kromě ní se do kosmu vydaly i dvě zásobovací lodě, konkrétně Dragon a Progress. Obě samozřejmě mířily vstříc ISS. I na kosmické stanici, respektive na jejím povrchu bylo živo, neboť se opravoval přístroj AMS-02, který původně nebyl pro prováděné opravy na oběžné dráze konstruován. SpaceX vynesla na oběžnou dráhu telekomunikační družici Kacific-1 / JCSat-18. Evropa v prosinci vynesla do vesmíru dlouho očekávaný teleskop CHEOPS, který pořádně prozkoumá vybrané exoplanety. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.

Cesta k Artemis I a II (ohlédnutí za 4. čtvrtletím 2019 a výhled na 1. čtvrtletí 2020)

V minulém čtvrtletním přehledu jsme mimo jiné informovali o prováděných zkouškách mobilní vypouštěcí plošiny na startovní rampě 39B. Systémy plošiny byly napojeny na systémy rampy, v potrubí mezi infrastrukturou rampy a plošiny proudil kapalný vodík a kapalný kyslík, startovní tým prováděl simulovaná odpočítávání spojená se zkouškami chrličů vody a zatahováním obslužných ramen. Mezitím získávaly pozemní týmy praktické zkušenosti i v montážní hale VAB. 16. října byl Pathfinder, tedy rozměrová a hmotnostní maketa centrálního stupně rakety SLS, zvednut v rámci zkoušek jeřábových prací do svislé polohy a přemístěn do sekce High Bay 3 mezi přístupové montážní plošiny. Po dokončení zkoušek byl Pathfinder 31. října odeslán člunem Pegasus z přístaviště u haly VAB zpět do továrny Michoud Assembly Facility v New Orleans.