Krásy modré planety – 17. díl

Náš seriál Krásy modré planety přichází s další várkou snímků pořízených z paluby Mezinárodní vesmírné stanice. Stejně jako v minulém díle se i dnes zaměříme na fotky pořízené ruskou částí posádky – autory dnešních fotek jsou kosmonauti Anatolij Ivanišin a Anton Škaplerov. V minulém díle jsme udělali monotematické vydání zaměřené pouze na noční města. Příspěvek se u čtenářů setkal s pozitivním ohlasem a proto se i dnes vracíme k tomuto působivému tématu. Noční města mají svou neoddiskutovatelnou, trochu tajemnou krásu. Pohodlně se tedy usaďte, Slunce zapadá za obzor a Vaše cesta kolem světa začíná.

Kosmotýdeník 80. díl (24.3. – 30.3.2014)

K nedělnímu poledni už patří kosmotýdeník a není třeba pochybovat o tom, že tento týden by tomu bylo jinak. Dnešní kosmotýdeník shrnuje tři důležité zprávy a přidává i několik dalších menších zpráv navrch. Tento týden se nesl v pozorování letu Sojuzu TMA-12M, který během svého příletu k ISS se o dva dny opozdil. Podíváme se i na první oficiální video z testu druhého exempláře zařízení Grasshopper a velké zprávy uzavřeme na Marsu u vozítka Opportunity. Během tohoto týden se však ještě objevilo několik dalších zajímavých informací, které si shrneme na konci kosmotýdeníku. Přeji příjemné čtení a užijte si neděli.

Poletí SLS i v roce 2019?

O plánech pro využití vznikající americké superrakety SLS jsme na našem blogu zmiňovali již v několika starších článcích. Jak čas postupuje, objevují se na internetu stále nové a nové informace, které pozvolna posouvají celou věc ze stádia plánů do blíže reality. Je to ale běh na velmi dlouhou trať. Některé cesty se ukáží jako slepé, ale pokud NASA chce ze SLS udělat hojně využívanou raketu, musí zvážit všechny možnosti. Jelikož jsou navíc články s touto tématikou mezi čtenáři našeho blogu oblíbené, můžete se i dnes těšit na další rekapitulaci aktuálních možností pro SLS.

Jeden požár a několik odkladů

O tom, že kosmonautika je komplexní obor není potřeba dlouze diskutovat. K tomu, aby jakákoliv mise probíhala správně nestačí ani zdaleka jen správně fungující loď či družice a spolehlivá raketa. Na mise je napojené velké množství dalších podpůrných systémů, které jsou bezpodmínečně nutné ke správnému provozu kosmické lodi, nebo družice. Jen nejsou tolik na očích a jejich význam si v plné míře uvědomíme, teprve až když z jakéhokoliv důvodu nejsou k dispozici.

Přílet Sojuzu k ISS odložen

Kosmická loď Sojuz TMA-7. Takhle raketoplán opravdu nevypadá.

Včera vyšel na našem blogu článek, který představoval posádku kosmické lodi Sojuz TMA-12M. V textu se počítalo s tím, že se ruská loď připojí k Mezinárodní vesmírné stanici kolem čtvrté hodiny ráno, pouhých šest hodin po startu. Nikdo ale nečekal, že mezi startem, vydáním článku a plánovaným zakotvením dojde k závadě, která celý manévr odloží. Náš dnešní článek proto nabídne aktuální informace nejen o úspěšném startu, ale i o zkomplikovaném příletu ke stanici.

Dva Rusové a jeden Američan letí na ISS

V minulých měsících se stalo milou tradicí, že při startu nové posádky k ISS vychází na našem blogu článek, který se zabývá životopisy všech členů posádky. Dnešek nebude výjimkou, protože včera ve 22:17 našeho času odstartovala z kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz s kosmickou lodí Sojuz TMA-12M. Ta by se měl podle plánu spojit se staničním modulem Poisk dnes kolem čtvrté hodiny ráno. je to tím, že Sojuz poletí, jako již v posledních případech tradičně, po takzvaném rychlém profilu dráhy, který umožňuje dokování už po pouhých čtyřech obězích kolem Země. Po tomto spojení již bude 39. dlouhodobá expedice na mezinárodní vesmírné stanici kompletní.

Vesmírné osudy 47. díl – Neil Armstrong

Experimentální letouny na Edwards

Jestliže připustíme, že existuje ráj na zemi, v případě amerických letců má od roku 1947 tento ráj hmatatelnou podobu a přesnou lokaci: základna Edwards v Kalifornii. Právě tam zazněl první sonický třesk letounu s pilotem na palubě, a právě tam se od té doby posouvaly hranice možného. Odvážní zkušební piloti a stovky inženýrů a techniků každý den dopisovaly nové kapitoly aeronautiky, o kterých dosud neměli „obyčejní smrtelníci“ ani zdání. V létě 1955 se do těchto končin, kterými každý den otřásalo dunění leteckých motorů, sonické třesky a- až příliš často- i dopady neovladatelných strojů na plochu vyschlých solných jezer, dostal i Neil Armstrong s nastávající manželkou Janet. Půl roku poté, co dorazili do Kalifornie, se 28. ledna 1956 Neil a Janet vzali. Nejdříve se protloukali od jednoho bytu a domku ke druhému, aby si nakonec pořídili své soukromé orlí hnízdo- malý srub v Juniper Hills s nádherným výhledem na Antelope Valley. Tento nový domov, ve kterém zprvu nebyla zavedena ani elektřina, a sprchu představovala hadice, přehozená přes větev (horká voda bohužel nebyla k mání), byl v ostrém kontrapunktu k Neilově profesi. Sem se bude vracet po každodenní práci s technologickými zázraky, tady prožije radost při narození prvního potomka, tady jej také postihne drtivá osobní tragédie, o které většina jeho přátel z pozdějších let nebude mít ani tušení…

Hubbleova nová ultrahluboká pole překonávající všechna přechozí

Hubbleův vesmírný dalekohled je bezespotu historicky přelomovým zařízením v našem zkoumání vesmíru. První velký teleskop, který opustil područí pozemské atmosféry, jež nás sice po miliardy let chrání před smrtícím působením tvrdého kosmického záření, ale zároveň znemožňuje pozorovat vzdálené kosmické objekty ve většině důležitých oborů elektromagnetického záření. Dobrá – působivý začátek, ale není už HST jen zastaralou vlajkovou lodí kosmického výzkumu, který už řekl vše co mohl a veškeré další náklady na jeho údržbu jsou jen zbytečnou investicí?

Kosmotýdeník 79. díl (17.3. – 23.3.2014)

Pokud už k Vašemu nedělnímu poledni patří kromě dobrého oběda s rodinou a politických debat v televizi i náš Kosmotýdeník, jistě Vás potěší, že vychází jeho další díl. Stejně jako v minulých týdnech se můžete těšit na tři zajímavá témata, která přinesla kosmonautika v sedmi uplynulých dnech. Zaměříme se jednak na start evropské rakety Ariane 5 s dvojicí telekomunikačních satelitů, zmíníme se i o pokroku v přípravách evropské sondy Solar Orbiter a na závěr se podíváme na přípravy na start nové tříčlenné posádky na ISS.

Start evropské rakety zhatil vítr

21. března měla z jihoamerického kosmodromu v Kourou odstartovat nejsilnější evropská raketa Ariane 5. Jejím nákladem byly dva telekomunikační satelity. Jenže meteorologové už v předstihu varovali, že pro start nebudou dobré podmínky. Největším problémem byl vítr, jehož nárazy přesahovaly bezpečnostní limity. Start se tedy musel o 24 hodin odložit. Náš dnešní článek se zaměří nejen na samotné představení vynášeného nákladu, ale najde se i místo na aktuální informace o termínu startu a přípravách nosné rakety.