OSIRIS-REx se dnes rekordně přiblíží k planetce Bennu

Sonda se momentálně nachází v tzv. Průzkumné fázi C, v rámci které má vykonat přelety nad odběrnou lokalitou Nightingale v nízké výšce. 3. března má dojít na přiblížení na rekordní vzdálenost – sondu bude od povrchu dělit pouhých 250 metrů. Sonda je momentálně na oběžné dráze vzdálené kilometr od povrchu – na ni se po průletu zase vrátí motorickým manévrem. Primárním úkolem této fáze je pořízení snímků s vysokým rozlišením. Na jejich základě pak specialisté vyberou nejvhodnější místo v již vybrané lokalitě, odkud by bylo optimální odebrat vzorky.

Svět nad planetou (72. díl)

Stanice Mir

V přechodovém úseku základního bloku to vypadá jako v pralese – ve vzduchu se vznášejí liány odpojených kabelů. Tam, kde byl ještě před pár okamžiky průlez do modulu Spektr, nyní jako podivný strup sedí přepravní kryt, který na místě drží uzamykací mechanismus, ale také snižující se tlak uvnitř modulu. Lazutkin a Foale mají na chvíli čas si oddechnout a oba letí k okénkům, aby se podívali na rozsah škod, které napáchal Progress a také proto, aby se ujistili, že nákladní loď není pro stanici stále ještě hrozbou. Mezitím u hlavního ovládacího pultu základního bloku vede Ciblijev vzrušený rozhovor se Zemí. Informuje řídicí středisko, že tlak po uzavření Spektru začal mírně stoupat, načež se ustálil na hodnotě 916 hPa a také o tom, že z jednoho z iluminátorů pozoruje Progress, jehož systém TORU byl mezitím vypnut ze Země dálkovým povelem. Nákladní loď se potácí v podivných kotrmelcích asi 200 metrů od stanice. Teprve nyní si personál ve středisku řízení letů uvědomuje, že neřízená loď může do stanice znovu narazit. Lazutkin letí do Kvantu-2, aby odsud mohl Progress lépe pozorovat. Ciblijev zatím udržuje spojení a ke konci komunikačního okna stihne v krátkosti popsat události, které vedly ke srážce Progressu se stanicí. Pak stanice vylétává z oblasti spojení a trojici mužů nezbývá, než sedět v základním bloku a čekat…

Studentský přístroj na OSIRIS-REx spatřil černou díru

Studenti univerzit a výzkumníci mise OSIRIS-REx, která studuje blízkozemní asteroid, se dočkali nečekaného pozorování jevu vzdáleného 30 tisíc světelných let. Vloni na podzim studenty postavený přístroj REXIS (Regolith X-Ray Imaging Spectrometer) sledoval okraj asteroidu Bennu a zaznamenal záblesk černé díry ze souhvězdí Holubice. REXIS má rozměry krabice od bot a jeho úkolem je měřit rentgenové záření vydávané povrchem planetky v reakci na dopadající sluneční záření. Přístroj detekující záření o vysoké energii vznikl jako spolupráce mezi MIT a Harvardskou univerzitou s cílem ukázat studentům, jak v praxi vypadá účast na kosmickém projektu.

Falcon Heavy vynese tři vědecké mise

První start nejsilnější rakety světa Falcon Heavy ve chvíli kdy opouští startovací rampu.

Čas od času se na internetu objeví úvahy o tom, zda Falcon Heavy není zbytečná raketa, když má tak málo zakázek. Nejčastější odpovědí bývá, že jde stále o raketu novou, která nabízí úplně nové možnosti a potenciální zákazníci teprve musí své náklady připravit na tyto možnosti. To chce samozřejmě čas a proto se dalo očekávat, že v průběhu let budou zakázky přibývat. Komerční či vládní zákazníci již vědí, že je tu raketa s velmi slušnou nosností, která je navíc mimořádně levná. Dá se proto očekávat, že zakázky budou přicházet. V posledních únorových hodinách to potvrdila NASA, když oznámila použití Falconu Heavy pro vynesení hned tří vědeckých misí najednou.

Vesmírné výzvy – únor 2020

VV 2020

V únoru jsme byli svědky startů raket se zástupci obou připravovaných konstelací kosmického internetu. Na oběžnou dráhu se dostala jak další várka Starlinků tak družice sítě OneWeb. Kromě nich vyrazila do kosmu i zásobovací loď Cygnus vstříc Mezinárodní kosmické stanici. Na výzkum naší nejbližší hvězdy se vydala na špici rakety Atlas V evropská sonda Solar Orbiter. Naopak z kosmu zpátky na Zem se vrátila loď Sojuz MS-13. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.

Kosmotýdeník 389 (24.2. – 1.3.)

Ani během první březnové neděle nebudete ochuzeni o pravidelný týdenní souhrn dění v kosmonautice. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude tentokrát vyšetřování nezdařeného prvního letu lodi Starliner od Boeingu v rámci mise OFT. Co vedlo k chybám, které způsobily, že loď nedoletěla k ISS? V dalších tématech se zaměříme na větší aerodynamický kryt Falconu Heavy, anebo první dokování dvou komerčních družic na oběžné dráze. Nepřijdete ani o další pravidelné rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Starship SN1 zničil výbuch

25. února se spodní část prototypu lodi Starship SN1 přesunula z montážní sekce na nedalekou rampu základny Boca Chica. Zde měla podstoupit tlakové zkoušky, po kterých by přišel na řadu statický zážeh motoru (případně motorů) Raptor. Jenže to nakonec dopadlo jinak. Testovací prototyp v noci na sobotu podstoupil tlakovou zkoušku, která byla rovnou kryogenní. Nádrže naplnil kapalný dusík, který má teploty srovnatelné s pohonnými látkami, které se zde mají používat, jen je v případě nehody mnohem bezpečnější. To se nakonec opravdu hodilo, protože Během kryogenní tlakové zkoušky došlo k porušení integrity konstrukce, která se roztrhla.

Astra opustila závoj tajností a chystá se na start

Někdy během následujících dní by měla kalifornská společnost, která se nenápadně vyvíjela od roku 2016, zkusit vypustit tři cubesaty z aljašského kosmodromu pomocí lehké nosné rakety Rocket 3.0. Půjde o první ze dvou misí, které má provést do konce března, aby získala odměnu až 12 milionů dolarů od amerického letectva. Armádní agentura DARPA, uvádí, že potřebuje firmy, jako je Astra, které jsou připraveny vynést armádní náklad za nízkou cenu během krátké doby. Tato možnost dává armádním představitelům schopnost pružně reagovat na aktuální vývoj situace pomocí nejvhodnějších prostředků.

Pokec s kosmonautixem – únor 2020

Dnes je poslední pátek v únoru a to pro čtenáře kosmonautixu znamená jediné – ve 20:00 začne Pokec s kosmonautixem s pořadovým číslem 14. Opět se sejdeme v přátelské atmosféře a budeme si povídat o kosmonautice. Témata nejsou jako obvykle dána dopředu a záleží jen na divácích, o čem se bude v přímém přenosu mluvit. Pokec bude jako obvykle trvat něco kolem dvou hodin, takže pokud máte čas a chuť strávit páteční večer ve virtuální společnosti lidí se stejnými zájmy, budete u nás vždy vítáni.

Historický úspěch – MEV-1 se spojil s družicí Intelsat

Čtyři a půl měsíce po startu na raketě Proton-M z kazašského Bajkonuru se zařízení MEV-1 (Mission Extension Vehicle) od firmy Northrop Grumman zapsalo do historie. Podařilo se mu totiž spojení s družicí na hřbitovní oběžné dráze, aby jí prodloužilo aktivní službu. Úspěšný manévr představuje přelomový moment ve způsobu, jak družice na oběžné dráze fungují. tohle je totiž jen začátek – budoucí stroje nemusí jen prodlužovat družicím aktivní službu, ale také je budou moci přemístit na bezpečnější oběžné dráhy.