Kosmotýdeník 386 (3.2. – 9.2.)

Kosmotýdeník vám každý týden přináší souhrn událostí, které se uplynulých sedm dní děly v kosmonautice. Hlavním tématem bude tentokrát mise a fungování automatické zásobovací lodi Cygnus NG-12 poté, co opustila Mezinárodní kosmickou stanici. Překvapivě měla na starost ještě řadu úkolů. Podíváme se však také podrobně na návrat posádky Sojuzu MS-13 a rekordy, které posádka nově stanovila. Nevynecháme však ani další témata a tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Evropská solární odysea – 1. díl

thumbnail

Za pouhý den a jen několik málo hodin do kosmu odstartuje další významná sonda z flotily robotických průzkumníků Evropské kosmické agentury. Solar Orbiter se možná může zdát jen dalším v dlouhé řadě jiných sond zkoumajících Slunce. To však není pravda. Jeho výjimečnost je natolik velká, že nám bezpochyby poskytne pohled na nám nejbližší hvězdu, jaký jsme doposud neměli. Vědci si od něj například slibují pochopení zákonitostí ovlivňujících jedenáctiletý sluneční cyklus nebo faktory mající vliv na kosmické počasí, které ovlivňuje nejen naši planetu, ale i družice na její oběžné dráze. Solar Orbiter je zkrátka natolik významnou misí, že jsme se rozhodli o něm napsat krátký seriál, který se na konstrukci sondy, její cestu i vědeckou činnost podívá trochu podrobněji.

Závad lodi Starliner bylo více, než se myslelo

Kosmická loď Starliner

Při prosincové nepilotované testovací misi lodi Starliner se po startu objevily celkem dvě softwarové chyby. O jedné z nich jsme věděli od začátku – právě ta způsobila, že se loď zpožděným zážehem motorů připravila o možnost spojení s Mezinárodní kosmickou stanicí, jak bylo původně v plánu. NASA v pátek přiznala, že pokud by podobné chyby nebyly podchyceny včas, mohlo by v extrémním případě dojít i ke zničení lodi. Společný vyšetřovací tým NASA a Boeingu „objevil dva kritické softwarové defekty, na které se nepřišlo před startem ani přes vícečetnou kontrolu,“ stojí v prohlášení agentury, kde se dále dočteme: „V obou případech zabránil ztrátě lodi zásah pozemního personálu.“

Kuaizhou-11 – nová čínska raketa na TPH

Raketa KZ-11 pôvodne mala štartovať už v roku 2017. No jej štart sa postupne posúval do roku 2018, respektíve 2019. Ale ani tento termín sa nestihol a tak by mala mať svoju premiéru v tomto roku. Dúfajme, že to tak bude. Jedná sa zatiaľ o najťažšiu čínsku raketu na tuhé pohonné hmoty. Ide o druhý nosič rady Kuaizhou. Prvým je raketa KZ-1A a plánuje sa raketa KZ-21. Výrobcom je spoločnosť Expace (dcéra CASIC – China Aerospace Science and Industry Corporation). Ide o 4-stupňovú raketu, pričom štvrtý stupeň je kvapalinový používajúci hypergolické palivo (monometylhydrazin/oxid dusičitý). Raketa má dĺžku 25,3 m, priemer 2,2 m a hmotnosť 78 ton. Aerodynamický kryt má rozmery 8,8 m x 2,2 m (respektíve 2,6 m). Jej nosnosť na LEO (Low Earth Orbit) o výške 400 km je 1,5 t a na SSO (Sun Synchronous Orbit) o výške 700 km je 1,0 t. Jej riadiaci a orientačný systém umožňuje dosiahnuť presnosť ±5 km čo sa týka výšky orbity a ±0,1° čo sa týka jej sklonu.

SpaceX získala další zakázku pro NASA

Lehce přes 80 milionů amerických dolarů – takovou hodnotu má kontrakt podepsaný kosmickou agenturou NASA a soukromou firmou SpaceX. Uzavřená dohoda se týká vynesení vědecké družice pro výzkum životního prostředí pomocí rakety Falcon 9. Jedná se o misi PACE (Plankton, Aerosol, Cloud and ocean Ecosystem), které původně po nástupu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta hrozilo zrušení. Nyní má zajištěné vynesení někdy koncem roku 2022 a jejím úkolem bude z oběžné dráhy studovat oceány, ale i oblačnost.

ŽIVĚ A ČESKY: Budování sítě OneWeb začíná

Když se řekne družicová síť na nízké oběžné dráze poskytující přístup k internetu s nízkým zpožděním, vybaví se lidem většinou Starlink od SpaceX. Ale pozor, pokud se ve čtvrtek ve 22:42 podaří start rakety Sojuz 2-1B z Bajkonuru, začne vznikat síť druhá – OneWeb. Během dvou let bychom se měli dočkat více než dvaceti startů – především v podání raket Sojuz, které budou startovat ze tří různých kosmodromů ve třech státech na dvou kontinentech. Nyní nás čeká start první várky, kterou tvoří 34 družic. Ty naváží na šestici testovacích kusů, které se na oběžnou dráhu dostaly minulý rok na konci února.

První ostrá várka družic OneWeb čeká na start

Prvních 34 družic vyrobených na zbrusu nové výrobní lince pro sestavování komerčních družic, která stojí hned vedle brány na Kennedyho středisko, je připraveno ke startu z téměř druhého konce světa – z Kazachstánu. Start plánovaný na dnešní pozdní večer středoevropského času zahájí sérii až dvaceti startů, které proběhnou ze tří různých států a jejichž účel bude jediný – dostat na oběžnou dráhu téměř 650 družic OneWeb pro globální síť určenou k přístupu na internet. Všech 34 družic je již usazeno do vypouštěcího adaptéru, který je skryt v aerodynamickém krytu rakety Sojuz2-1b. Ta má startovat ve čtvrtek ve 22:42 z komplexu 31 na kazašském kosmodromu Bajkonur. V pustých stepích bude v té době hluboká noc a hodiny tam budou ukazovat 2:42.

Výroba laserového komunikačního aparátu

22. ledna dorazila do výrobního areálu firmy Northrop Grumman ve Sterlingu (stát Virginia) cenná zásilka – letový exemplář zařízení LCRD (Laser Communications Relay Demonstration) vyrobený na Goddardově středisku. Specialisté firmy Northrop Grumman nyní zařízení integrují do družice STPSat-6 (Space Test Program Satellite 6), která patří americkému letectvu. Až se tato družice dostane na geosynchronní oběžnou dráhu (zatím bez bližšího upřesnění v letošním roce), bude LCRD využito jako první zařízení v historii NASA, které zajistí kompletní optické propojení – bude přijímat i odesílat data mezi kosmickými sondami a pozemními středisky. Na snímku, který jsme použili jako náhledovou fotku článku, je vidět jednotka s přepínači zařízení LCRD, která umožní digitální komunikaci z kosmického prostoru na Zemi. Tato evoluce znamená, že se způsob připojení přiblíží systémům, které se používají na internetu. Výhodné je také snížení objemu zpracování, než se data dostanou do vědeckých a řídících středisek.

SHIIVER – nový pomocník NASA pro mrazivé teploty

Kosmické mise s sebou při startu nesou v nádržích kapaliny – ať už jde o pohonné látky, nebo součást systémů podpory života. Tyto kapaliny jsou mnohdy skladovány za kryogenních teplot v rozmezí od -150 do -252 °C. K tomu, aby se daly v případě potřeby využít, musí zůstat v chladu a kapalné. Jenže kosmické prostředí je nelítostné a především sluneční záření sondy a lodě ohřívá – při kryogenních teplotách skladované kapalné látky začínají vřít a přechází do plynného skupenství. NASA již delší dobu pracuje na projektu, který by pokud možno co nejvíce toto ohřívání eliminoval. Pomoci tomu může nová testovací nádrž s označením SHIIVER.

NASA podpořila ukázku výroby v kosmu

Kontrakt na 142 milionů dolarů podepsala agentura NASA s firmou Maxar Technologies z coloradského Westminsteru. Kontrakt se týká robotického sestavení komunikační antény a ramene družice na oběžné dráze. Zkouška má proběhnout na družici Restore-L, která bude určena k servisování družic na nízké oběžné dráze a doplňování paliva do jejich nádrží. Součástí Restore-L bude zařízení SPIDER (Space Infrastructure Dexterous Robot) vybavené pětimetrovou robotickou paží.