Vesmírné výzvy – březen 2020

Vesmírné výzvy - březen 2020

Aktuální mimořádná situace ve společnosti promluvila i do kosmonautických událostí v březnu. Týká se to bohužel i mise, na kterou se fanoušci kosmonautiky hodně těšili a sice ExoMars 2020, která se tak musí odložit o 2 roky. O tom bude úvod Vesmírných výzev. Další mise, o kterých bude řeč, měly větší štěstí. Dočkáte se tak reportáže o startu zásobovací lodi Dragon CRS-20, další várky družic Starlink na raketách Falcon i jejího konkurenta, sítě OneWeb na špici Sojuzu. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.

Cesta k Artemis I a II (ohlédnutí za 1. čtvrtletím a výhled na 2. čtvrtletí 2020)

Zatímco nová čínská kosmická loď podstupuje na kosmodromu Wenchang finální přípravu k nepilotovanému letu na oběžnou dráhu Země s apogeem ve výši 8 000 km, Orion byl po pozemních testech 25. března vrácen na Kennedyho vesmírné středisko k dokončení přípravy pro nepilotovanou misi na oběžnou dráhu Měsíce. Z letiště, kde v minulosti přistávaly raketoplány, vedla trasa Orionu kolem montážní budovy VAB. Loď jsme v minulém dílu opustili ve chvíli, kdy ve vakuové komoře Space Simulation Vacuum Chamber na zkušební stanici Plum Brook v Sandusky ve státě Ohio probíhaly testy.

Další úkol pro cubesaty – zkoumat Slunce

NASA vybrala novou misi, která prozkoumá Slunce a zkusí zjistit, jak na něm vznikají obří bouře, které vyvrhují nabité částice do meziplanetárního prostoru. Tyto informace nejen zlepší naše chápání procesů ve Sluneční soustavě, ale mohou také ochránit astronauty putující k měsíci či Marsu. Budeme totiž lépe vědět, jak sluneční záření ovlivňuje okolí, kterým se šíří. Nová mise dostala jméno SunRISE (Sun Radio Interferometer Space Experiment) a půjde o sestavu šesti cubesatů, které mají pracovat jako jeden obří radioteleskop. NASA na návrh, stavbu a vypuštění mise (které nepřijde před 1. červencem 2023) přidělila 62,6 milionu dolarů.

Svět nad planetou (76. díl)

Posádky Miru a Atlantisu v základním bloku stanice

Ve druhé polovině září 1997 posádka Miru začala postupně posouvat svůj denní rytmus tak, aby byla čilá a svěží v okamžiku, kdy se ke komplexu bude blížit raketoplán Atlantis. Když se 27. září večer americký stroj skutečně objevil na dohled, Solovjov, Vinogradov a Foale byli skutečně navýsost bdělí. Na jehlách byl zejména Mike Foale, který se podle svých slov „modlil k palubnímu počítači Miru“. V minulých dnech totiž počítač Saljut-5B opakovaně vypovídal službu a v případě, že se tak stane během přibližování Atlantisu, bude to znamenat, že žádné připojení nebude. Pro Foala byl raketoplán jízdenkou domů a proto se nelze divit, že ze všech osob na palubách komplexu a raketoplánu byl nejvíce nervózní právě on. Jeho modlitby nakonec byly vyslyšeny a ve 22:58 moskevského času se stykovací uzel raketoplánu dotknul protikusu na Dokovacím modulu Miru. Když se o hodinu a třičtvrtě později otevřely příklopy, velitel Atlantisu Jim Wetherbee za veselého hlaholu podával jednu ruku Anatoliji Solovjovovi, zatímco ve druhé za sebou táhl náhradní počítač. „Máme i jiné dárky,“ prohlásil za všeobecného veselí. Jako obvykle se pak všichni přesunuli do základního bloku, odkud byla přenášena tisková konference. Během ní Wetherbee na margo obav NASA ohledně rizika letu raketoplánu ke stanici, kterou v poslední době stíhal jeden problém za druhým, řekl: „Bylo mnoho rozhovorů ohledně rizika, ale my tvrdíme, všech deset, co jsme tady, že výhody mnohonásobně převyšují všechna rizika.“ Všichni doufali, že šestý dlouhodobý pobyt Američana na Miru tato slova potvrdí…

Oslavte Noc Jurije Gagarina online!

12. dubna si celý svět připomíná rok 1961, kdy se lidem otevřel kosmický prostor. Tyto oslavy se globálně organizují pod hlavičkou celosvětové akce Noc Jurije Gagarina „Yuri’s Night“. Ani v České republice nechybí akce připomínající první let člověka na oběžnou dráhu. Kosmo Klub plánoval na letošní rok svou již desátou připomínku historického letu. Akce se měla uskutečnit ve spolupráci s pražskou hvězdárnou, ale čáru přes rozpočet udělala epidemie COVID-19 a s ní spojená omezení setkávání většího množství lidí. Organizátoři se ale nevzdali a díky moderním technologiím si Gagarinův let připomenou i tak. A co víc! Zapojit se můžete i Vy.

Zážehy korekčních motorů pro přistání na Měsíci

Budoucí lunární landery vyslané k Měsíci v rámci programu Artemis by mohly používat korekční trysky nové generace. Jde vlastně o malé raketové motory, které mají za úkol korigovat dráhu či výšku stroje, stejně tak mohou zajišťovat i vstup na oběžnou dráhu Měsíce nebo sestup k povrchu. Než se však tyto malé raketové motory vydají k Měsíci, aby tam doručily vědecké přístroje a technologické demonstrátory, musí projít zevrubným testováním na pozemských zkušebních stanovištích.

ŽIVĚ: Starship SN3 míří na rampu

Aktuální stav Starship SN-3

Zhruba tři týdny probíhalo sestavování a svařování testovacího prototypu lodi Starship SN3, který SpaceX postavila na jihotexaské základně Boca Cica. Nyní přišel čas pokročit o další krok vpřed. Sestavená spodní část zkušebního prototypu právě nyní (29. března 15:00) míří na nedalekou vzletovou rampu a díky YouTube kanálu Lab Padre můžete celý přesun sledovat v přímém přenosu. Na rampě bude Starship SN3 instalována na masivní podstavec, který před pár dny dostal několik hydraulických pístů. Ty budou tlačit na spodní část nádrží a tím mají simulovat síly a vibrace od pracujícího motoru Raptor. V dalších dnech se dá očekávat tlaková zkouška celé konstrukce, instalace motoru Raptor, statický zážeh a pak (doufejme) i slibovaný skok do 150 metrů. A abychom nezapomněli – montážní oblast nezůstala dlouho prázdná –  jakmile Starship SN3 odjela, začalo se zde pracovat na sestavování Starship SN4. Pokud se testy „trojky“ povedou, měla by „čtyřka“ let do větších výšek.

Kosmotýdeník 393 (22.3. – 29.3.)

Máme za sebou další týden a je tedy čas na aktuální vydání Kosmotýdeníku. I tento týden se hodně věcí točilo kolem dopadu koronaviru na kosmonautiku a proto se v hlavním tématu budeme věnovat omezením, které musela přijmout ESA v rámci svých meziplanetárních misí. Dojde však i na další zprávy. Podíváme se na povedené fotografie ze startu Atlasu V, prozkoumáme novinky kolem Starship a připravovaného skoku do 150 metrů a nevynecháme ani další tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Jména lidí z celého světa mohou letět k Marsu

V rámci kampaně Send Your Name to Mars vyzývala NASA veřejnost po celém světě, aby se lidé přes internet zaregistrovali a jejich jména pak na Mars dopraví vozítko Perseverance. Celkově se do akce zapojilo 10 932 295 lidí. Jména byla elektronovým paprskem vypálena na tři křemíkové čipy o velikosti nehtu. Společnost jim dělá 155 esejí od finalistů výzvy k pojmenování tohoto vozítka. Čipy byly následně 16. března na Kennedyho středisku připojeny k hliníkové desce na roveru Perseverance. Je to další důkaz blížícího se startu – ten nás čeká už v létě a v kráteru Jezero by se mělo přistávat 18. dubna 2021.

Dragon XL – zásobovací loď pro Gateway

NASA vybrala firmu SpaceX jakožto dodavatele zásobovacích služeb pro lunární stanici Gateway. Nový kontrakt stojí na základech úspěšné spolupráce, v rámci které probíhá zásobování Mezinárodní kosmické stanice. K vynesení nové lodě Dragon XL použije SpaceX svou raketu Falcon Heavy a vše bude probíhat v rámci programu GLS (Gateway Logistics Services). Lunární stanice Gateway je klíčovým prvkem programu Artemis, v rámci kterého se mají lidé vrátit na povrch Měsíce. Ačkoliv se v současné době spekuluje o možnosti vynechat Gateway z plánu přistát na Měsíci v roce 2024, NASA opět zdůraznila význam této stanice tím, že oznámila uzavření kontraktu na její zásobování.