Kosmotýdeník 397 (20.4. – 26.4.)

Takto si Dream Chaser u ISS představuje Mack Crawford.

Týden se s týdnem sešel a je ten nejvyšší čas na další Kosmotýdeník. Jako každou neděli vám přineseme přehled těch nejzajímavějších událostí, které přineslo na poli kosmonautiky uplynulých sedm dní. Začneme malým raketoplánem Dream Chaserem, který se dočkal svých prvních letových křídel, které by se s ním měly podívat do kosmického prostoru. Nevynecháme však ani dění kolem příprav Starship SN-4 a vypravíme se i za týmem stojícím za vozítkem Perseverance, který je nyní rozeset po celých Spojených státech. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

OBRAZEM: Přesun sondy JUICE

Evropská sonda JUICE (JUpiter ICy moons Explorer) má na svou cestu k Jupiteru vyrazit v červnu 2022 a tak je nejvyšší čas pokročit v její stavbě. První evropská sonda patřící do oficiální kategorie velkých projektů se v průběhu dubna přesunula do německého Friedrichshafenu, kde podstoupí závěrečnou integraci. Ve zdejší hale společnosti Airbus stráví 5,2 tuny vážící sonda několik měsíců, během kterých dostane elektroniku, počítače, komunikační a navigační systémy. Pak už na ni budou čekat zevrubné testy ve středisku ESTEC, které prověří správné fungování palubních systémů.

Nobelovy ceny za fyziku a kosmonautika

Nobelova cena se v udělovaných oborech považuje za nejvýznamnější možnou poctu. První ocenění za fyziku bylo předáno Wilhelmu C. Röntgenovi již v roce 1901 a do letošního roku bylo vyznamenáno 213 osob. John Bardeen získal cenu dvakrát, nejmladšímu laureátovi (Lawrence W. Bragg) bylo 25, nejstaršímu (Artur Ashkin) 96 let. Z Českých vědců byl nominován pouze Jaroslav Heyrovský, který roku 1959 nakonec získal ocenění za chemii. I přes zastoupení různých fyzikálních oborů by se oceněné výzkumy přímo související s kosmonautikou daly spočítat na prstech jedné ruky. V minulém století dokonce nebyl žádný takový. Až počátkem nového milénia přišel první a po něm následovaly ještě další dva.

ŽIVĚ A ČESKY: Progress pro ranní ptáčata

Až v pátek kolem 22:00 skončí náš Pokec s kosmonautixem, měli byste hned zamířit do postele. A nezapomeňte si nařídit budík na půl čtvrtou ráno. Proč? Protože ze soboty uběhnou pouze 3 hodiny a 35 minut, když spustíme živě a česky komentovaný přenos ze startu rakety Sojuz 2-1a, která má z Bajkonuru vynést nákladní kosmickou loď Progress MS-14. Její start je plánován na 3:51 SELČ. Myslíte si, že se pak konečně vyspíte? Chyba lávky! Fanoušci kosmonautiky se tentokrát moc nevyspí – v 7:12 našeho času by se měl Progress MS-14 připojit na ISS k modulu Zvezda. Tak co, půjdete s námi do tohohle maratonu přímých přenosů?

Pokec s kosmonautixem – duben 2020

Dnes nás čeká dlouhá noc, která během 12 hodin přinese hned tři přímé přenosy! Ze všeho nejdříve se ještě v pátek ve 20:00 sejdeme na našem YouTube kanále, kde je připraven již tradiční Pokec s kosmonautixem. Dnes je totiž poslední pátek v měsíci a proto nemůžeme tuto tradici přerušit. Zveme Vás tedy na přátelské povídání o kosmonautice, které bude trvat zhruba dvě hodiny. V rámci tohoto vysílání budeme odpovídat na Vaše dotazy, které napíšete do chatu. Pokud tedy máte čas a chuť strávit večer se stejně naladěnými lidmi, budeme rádi, když se připojíte.

Jak ochránit kola před lunárním regolitem?

Lunární regolit je nepříjemný protivník. Jeho zrníčka jsou jemná jako prach, ale pozor, zdání klame! Jejich hrany jsou ostré jako skleněné střepy. Třeba během výpravy Apollo 17 si astronauti stěžovali, jak tento velejemný prášek pronikl prakticky všude. Pokryl jejich skafandry, kterým zablokoval ramenní klouby, dostal se do obytné části a způsobil i symptomy dočasné regolitové senné rýmy, kterou si prožil astronaut Harrison Schmitt. Tyto příznaky naštěstí rychle odezněly, ale problém, který lunární regolit představuje pro budoucí mise tu zůstává.

Íránská armádní družice Noor-1

Íránské revoluční gardy, což je sekce státních ozbrojených sil, vypustily ve středu na oběžnou dráhu malou armádní družici, čímž skončila série neúspěšných startů, se kterými se íránský kosmický program potýká. Malá družice Noor letěla podle státních médií na vícestupňové raketě Qased. Írán o startu, ke kterému došlo z vojenské základny Shahroud na severovýchodě země, předem neinformoval. Video zveřejněné státními médii zachycuje raketu stoupající z mobilního transportéru. O raketě Qased (přeloženo z perštiny do češtiny je to Posel) je známo jen minimum informací, ale zdá se, že používá kapalné pohonné látky. Její horní stupeň by podle analytiků, kteří sledovali záznam, mohl být na tuhé pohonné látky.

ESA pomůže s analýzou zachovalých vzorků z Apolla

Skoro půl století poté, co mise programu Apollo dopravily materiál z Měsíce na Zemi, mohou experti, kteří jsou také z Evropské kosmické agentury, odhalit tajemství dvou doposud neotevřených vzorků. Cílem je zjistit více o dávných procesech, které formovaly Měsíc, ale také zpřesnit a nacvičit techniky, které se budou hodit při budoucích misích obnášejících dopravu vzorků. Jeden ze dvou vzorků je právě nyní analyzován, u druhého probíhají přípravy na jeho otevření, ke kterému by mělo dojít ještě letos.

ŽIVĚ A ČESKY: Start šesté ostré várky Starlinků

Budování telekomunikační sítě Starlink pokračuje bez zdržení a proto se již ve středu večer ve 21:30 dočkáme dalšího startu Falconu 9. Původně se mělo startovat až o den později, ale SpaceX se rozhodla o netradiční urychlení kvůli předpovědi počasí – ta je totiž pro dnešek lepší než pro zítřek – to platí jak pro místo startu, tak i pro místo přistání. Z tohoto důvodu můžete vyčíst, že nás při této misi čeká pokus o motorické přistání prvního stupně na mořské plošině, ale i pokus o zachycení obou polovin aerodynamického krytu (obě jsou použity již podruhé) loděmi GO Ms Tree a GO Ms Chief.

Zpřesnění návrhu pro raketu startující z Marsu

Po letech studií, zkoušek a průzkumů v rámci přípravy na začátek mise Mars Sample Return (MSR) v roce 2026 udělala NASA významný pokrok. Stanovila, že pro doposud nerealizovaný odlet vzorků z povrchu Marsu použije nosnou raketu s tuhými pohonnými látkami. Tato malá raketa nese označení MAV (Mars Ascent Vehicle) a bude hrát klíčovou roli při misi MSR, kterou společně připravují agentury NASA a ESA. Prvním článkem tohoto řetězce misí bude americké vozítko Perseverance, které má Zemi opustit v polovině letních prázdnin. Perseverance nasbírá jádrové vzorky marsovských hornin a uloží je do trubiček, které v budoucnu vyzvedne jiný rover, jehož start přijde nejdříve v roce 2026.